Dlouhý Luh
| Dlouhý Luh | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′42″ s. š., 13°13′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Žďár u Hradiště (74,7 km²) |
  Dlouhý Luh | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 9 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dlouhý Luh (německy Langenau) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Nacházela se v Doupovských horách asi šest kilometrů jihozápadně od Kadaně v nadmořské výšce 630 metrů. Na jejím okraji pramení Úhošťanský potok.[1]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice Luh je staročeským označením pro les, háj nebo lesní palouk. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Dluhy Luh (1541), Langenaw (1654), Langenau (1787 a 1846).[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici je z roku 1541. Podruhé je ves uvedena v urbáři panství hradu Egerberk z roku 1572. Podle něj v ní stála rychta a devět usedlostí, jejichž obyvatelé hospodařili na pozemcích s rozlohou 120 hektarů. Během stavovského povstání v letech 1618–1620 vesnice patřila nejspíše Štampachům ze Štampachu, ale v konfiskačních protokolech nebyla uvedena. Objevila se až v soupisu kláštereckého panství, které Kryštof Šimon Thun roku 1623 založil ze zabavených majetků. Podle berní ruly z roku 1654 v Dlouhém Luhu žilo šest sedláků, tři chalupníci a pět poddaných bez pozemků. Na kamenitých polích se v té době pěstovalo žito, ale hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka.[3]
Johann Gottfried Sommer ve svém díle z roku 1846 zaznamenal v Dlouhém Luhu 22 domů se 115 obyvateli. Charakteristika vsi z roku 1863 uvádí kapli svatého Jana a svatého Pavla, devatenáct zemědělců a malý hospodářský dvůr příslušný ke kláštereckému zámku. Na polích se kromě žita pěstovaly také brambory, hrách, čočka a pícniny. Největší podíl zemědělské půdy stále tvořily louky.[3]
Roku 1850 se vesnice stala obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 už patřila jako osada ke Zvoníčkovu, u kterého zůstala až do svého zániku. Ze služeb ve vsi byla v roce 1914 jen hospoda a trafika.[3] Dlouhý Luh zanikl vysídlením roku 1954 v důsledku zřízení vojenského újezdu.[4] Jeho katastrální území, které v roce 1930 měřilo 264 hektarů, bylo rozděleno, přičemž část připadla k vojenskému prostoru a zbytek ke Zvoníčkovu.[3]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Dlouhý Luh stával v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 2,5 kilometru jižně od Brodců u Kadaně. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 640 metrů. Oblast leží v severovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní. Nedaleko zaniklé vesnice pramení Úhošťanský potok.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Dlouhý Luh nacházel v chladné oblasti CH7,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 115 obyvatel (z toho 62 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 112 Němců. Kromě jednoho žida patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 120 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 149 | 114 | 123 | 132 | 122 | 115 | 120 | . |
| Domy | 22 | 26 | 26 | 26 | 25 | 24 | 23 | 17 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-28]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 688–689.
- ↑ a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Dlouhý Luh, s. 24–25. Dále jen Binterová (1998).
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Dlouhý Luh – Langenau, s. 15.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-04]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Dlouhý Luh, s. 24–25.
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Dlouhý Luh – Langenau, s. 15.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dlouhý Luh na Wikimedia Commons - Dlouhý Luh na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945
- Dlouhý Luh na stránkách Památky a příroda Karlovarska
