Diskuse s wikipedistou:Technyck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Přeji Vám pěkný den a těším se na Vaše další příspěvky! --Mercy 3. 6. 2010, 10:14 (UTC)

Pravopisné rady[editovat zdroj]

Zdravím, současný stav Vaší pravopisné rady oceli - ocele by byl bez bližšího upřesnění zmatečný, proto ji prosím upřesněte, aby byla použitelná. --Jirka62 19. 9. 2010, 08:36 (UTC)

Vysvětlení podle [1] je pro mne šokujícím překvapením :). Omlouvám se za matení. Alu 19. 9. 2010, 18:26 (UTC)
Tvary podle "kost" jsou starší, není tedy divu, že nově přicházející tvary podle "píseň" někdo pokládá za nesprávné. Mně také připadají tak nějak vulgární. --83.208.48.237 4. 12. 2010, 15:59 (UTC)

Betonářská výztuž[editovat zdroj]

Wow! Padla mi ústa, nevím, zda mám vykat či tykat, ale WOW! Fakt dobrý, dle mě to bude mít brzo na dobrýá článek - v technickém. Super!--frettie.net 11. 12. 2010, 12:03 (UTC)

zásadně tykat ... co tomu chybí na dč? aleš/ALu 11. 12. 2010, 12:09 (UTC)
Nu, mrkni se na nějaký další, nečetl jsem to podrobně a teď na to nemam čas. pak napisu vic.--frettie.net 11. 12. 2010, 14:55 (UTC)
Sice se dívám po dobrých článcích, ale těch je z oblasti techniky jako šafránu, ale vzory mám, kupř. Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech. Já si nejsem ani jist, zda se nedostávám s těmi technickými články mimo úroveň srozumitelnosti laickou veřejností, tedy jestli nejsou příliš "technické". Pravděpodobně nemám od svého oboru dostatečný odstup, tedy jak se hezky říká: "pro stromy nevidět les". Za další, nepřispívám na wikipedii nijak dlouho a nejsem si jist, zda jsem stačil dostatečně vstřebat tu obrovskou houšť pravidel a nařízení a uplatňovat je i ve svých editacích. Již jsem se pokusil požádat o veřejný feedback či pranýř s jedním článkem. Ale zatím nic ...
Jsem proto rád za každou reakci, samozřejmě i tu tvou. Článek Betonářská výztuž jsem ani needitoval s úmyslem jej zařadit mezi DČ, ale na druhou stranu pokud se k té úrovni přiblížil .... proč toho nevyužít ;). Tedy kromě spousty překlepů a dalších lingvistických prohřešků, které budu řešit s časovým odstupem (nebo jiný rychlejší wikipedista :), si nejsem vědom závažných nedostatků pro splnění oné úrovně. díky aleš/ALu 11. 12. 2010, 15:45 (UTC)
Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“)

Ahoj, taky jsem si všiml tvé práce na článku roxor/betonářská výztuž a chtěl bych tě za ní poděkovat Wikikytičkou. Je to fakt paráda :-) Palu 12. 12. 2010, 11:30 (UTC)

No, prostě se řiď selským rozumem a piš klidně i odborněji, je to pěkné, je to fajn. Překlepy jsou až to poslední, za mě už asi není jak co rozšiřovat - tomu rozumím jak kozel petrželi. Nicméně bych zkusil aspoň trošinku rozepsat poslední kapitolku - další užití. Jinak je to podle mě kandidát na DČ. Možná i NČ.--frettie.net 12. 12. 2010, 16:32 (UTC)

Kovářství[editovat zdroj]

Provedl jsem zkoušky a zjistil jsem,že věta v článku"lépe se svařují oceli s vyšším obsahem C"není pravdivá.Věta je prostě překlep,někdo přehodil slovo vyšší-nižší.Dál věřím, že to nebyl úmysl,nebude problém větu opravit.Zdroj:"Staré evropské kovářství"1962, Čsl akademie věd, Radomír Pleiner.Citát:Čím méně má ocel uhlíku, tím lépe se spojuje.(kovářsky svařuje).str.34.Avšak co se týká kovářského sváření nadeuktektoidních ocelí obecně,svařovat jdou, ale velmi obtížně.V knize jsou popsány archeol. nálezy seker, jejichž ostří tvořil klín z oceli 1% c, a byl svařen s okem. Ovšem v praxi zkušení elektrosvářeči svařují nadeutektoidní oceli zběžně,jen to nepoužívají tam, kde by byl ohrožen lidský život, nebo kde by havárie stroje způsobila škodu.Ložisková ocel, např.14208, má 0,9 až 1,1C.Zakalená má 61 až 65 HRC.Rovnou se svaří elektrodou, svár je dosti pevný.Radlice z pluhu-ještě před revolucí-byla z oceli 11700, O,75C.Po překování se nemusela ani kalit, tak byla tvrdá.Z listového pera ocel 13180, O,8C se vykovalo ostří a přivařilo se na zmenšenou radlici.(Renovace).Svářeči znají různé fígle, jak si poradit.Je to příklad, jak praxe může být jinde, než teorie.Vždy jsem si vážil praxe i teorie stejně a nikdy jsem jedno nad druhým nepřeceňoval.A nikdy jsem nikomu neřekl ten známý dělnický výrok "Ty znáš všechno jenom z knížek". Na Wikipedii je krásné, že je to kolektivní dílo.Každý něco doplní, dodá, a společně se věc daří.Zdravím a přeji vše dobré.--Kajan112 13. 12. 2010, 22:27 (UTC)

Vrátím se jen dotekem k diskuzi u Kovářství. Pokud budeš zdrojovat onu upravenou větu (tak jak naznačuješ) možná by nebylo od věci uvést oba nadnesené fakty:
  1. S vyšším obsahem uhlíku klesá teplota tání slitiny železo-uhlík. ... tedy lépe se ohřívá na požadovanou teplotu
  2. Čím méně má ocel uhlíku, tím lépe se spojuje.@Pleiner
díky za info aleš/ALu 14. 12. 2010, 20:57 (UTC).

Königstein[editovat zdroj]

Zdravím, co nevidím u sebe, vidím u jiných, něco je docela špatně přeloženo, jestli se nebudeš zlobit, buďto sám opravím či napíšu co dobře. jsou tam vynechaná slova či tak, např. Pevnost se 29. května 1955 stala z turistického hlediska neocenitelným vojenským skanzenem, který je pobočkou Vojenského historického muzea Bundeswehru v Drážďanech. zmizel pojem nach der Wende, 1955 v NDR Bundeswehr nebyl a takových věcí je tam vícero. --Mirek256 27. 12. 2010, 19:09 (UTC)

budu rád ujmeš-li se toho ... původně jsem se chtěl jenom dozvědět něco o tématu .... pak jsem začal překládat ... a zjistil, že originál není zas až tak úžasný, ale dotáhl jsem to tam kam jsem to dotáhl. některá historická fakta mně do sebe zas až tak nezapadají ... a navíc ani historie, ani vojenství, ani němčina není moje parketa. vřelé díky --aleš/ALu 27. 12. 2010, 19:21 (UTC).

Článek mezní stav[editovat zdroj]

Ahoj, můj článek Mezní stav jsem bral dle ČR normy. ČSN 73 1401. Zkusím do něj nějaké věci ještě doplnit, nebo článek doopravit, aby článek nemusel být považován za článek, co obsahuje vlastního výzkumu nebo neověřená tvrzení.. Simca 12. 1. 2011, 21:20 (UTC)

  • doporučuji nastudovat problematiku mezních stavů, např. [2] v kap. 3; nepoužívat zkopírované části jiných zdrojů, např. [3]
  • např. tato věta V souladu s statistikou a pravděpodobností. Úplně stačí, aby nerovnosti mezi návrhový účinek a nosnost konstrukce byla splněna na 95%. Kvůli dosažení správného výsledku se stanovuje dílčí součinitel spolehlivosti. bude muset být upravena jednak v souladu s českým jazykem a jednak po stránce faktické (protože v této větě rozhodně o mezních stavech pojednáno není)
  • použít relevantní a ověřitelné zdroje; vlastní zápisky z přednášek - pokud vím - nejsou brány jako ověřitelné zdroje
  • nebudu zde vypisovat vše ... to bych raději opravil článek
  • prosím, pokus se nejdříve vypracovat jeden článek (např. dodělej Mostní ložisko), než začneš vyrábět další a další; drž se ověřitelných faktů, neimprovizuj, nechvátej
  • a než se pustíš do něčeho nového, podívej se jestli už něco podobného neexistuje, viz např. Mostní konstrukce vs. Most nebo ať nevyrábíš něco, co už je hotové např. Soubor:Pracovní diagram oceli.svg vs. Soubor:Napeti ocel.svg a Soubor:Traction conventionnal curve.png
pokud, budeš potřebovat poradit na wiki z oboru stavařiny, statiky, klidně se na mne obrať. --aleš/ALu 13. 1. 2011, 20:12 (UTC).

Svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou[editovat zdroj]

Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“)

Přijměte gratulaci za velmi pěkný, nyní již dobrý článek, a též „Wikikytičku“ jako ocenění vaší práce. S mnoha pozdravy --Jann 23. 1. 2011, 15:46 (UTC)

díky a hurá na další ;). --aleš/ALu 23. 1. 2011, 19:56 (UTC).

Hlidani prav stranek[editovat zdroj]

Ahoj, existuje nejaka moznost, jak overit copyright, kdyz mam na na strankach, na kterych pravidelne prispivam clanky, behem cca 10 let? jde o to, abych si overil, zdali mi wikipedie nejaky mi clanek vezme? Kdyz uz si nejsem jisty, jak v roce jsem v roce 2000 psal, kdyz jsem byl mlady a blby? -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel SimcaCZE (diskusepříspěvky)

ano, postupovat podle Wikipedie:Autorské právo. --aleš/ALu 24. 1. 2011, 19:14 (UTC).

Šablona SI jednotky[editovat zdroj]

Protože sám neumím šablony vytvářet ani upravovat, obracím se na Vás jako autora šablony Jednotky SI. V řádku Odvozené jednotky začíná stupeň Celsia malým písmenem, ostatní písmenem velkým. Doporučuji způsob psaní sjednotit; jsem přitom pro malá počáteční písmena, třebaže se jedná o odkazy na názvy článků. Velká písmena mohou být zavádějící, někdo by si mohl myslet, že např. jednotky watt či joule se mají psát s velkým počátečním písmenem. Podobně by bylo lepší i u základních jednotek začínat malým písmenem - velká písmena zavádějí (a je bohužel možné vidět v některých neodborných článcích, že novinář chybně píše jednotku teploty kelvin s velkým písmenem, i když není na začátku věty). --Petr Karel 7. 2. 2011, 09:19 (UTC)

upraveno (zas tak těžký to nejni, mrkni na to a uvidíš) - jen u toho stupně Celsia si nejsem jistej. --aleš/ALu 7. 2. 2011, 18:23 (UTC).
Díky moc.--Petr Karel 9. 2. 2011, 08:47 (UTC)

Citace normy[editovat zdroj]

Zdravím, založil jsem prvotní podobu Šablona:Citace normy. Jelikož však neznám vaši přesnou představu, co by mělo být výsledkem, prosím o vaši spolupráci.--Fafrin 22. 3. 2011, 14:10 (UTC)

ó vřelé díky! odpověď viz Diskuse k šabloně:Citace normy. --aleš/ALu 22. 3. 2011, 18:05 (UTC).

Karel Sup[editovat zdroj]

Moc děkuji za pomoc. Jsem greenhorn jak má být, tak jsem rád, když to po mě někdo dá do pořádku. --Everwin 8. 4. 2011, 22:05 (UTC)

Pohanka[editovat zdroj]

Ahoj, jsem tady nová, takže moc nevím, jak se vkládají zdroje. Ty informace jsem našla na obalu kupované pohanky, nějak nevím, jak to zapsat. :) Buenosdías 17. 4. 2011, 09:24 (UTC)

rady porady na tvé diskuzní stránce. Zdroje by neměly býti komerčního charakteru (reklama na obalu rozhodně je). Pro toto téma doporučuji spíše odbornou literaturu než obaly, reklamní letáčky či společenské časopisy. --aleš/ALu 17. 4. 2011, 09:28 (UTC).

Bezstyková kolej[editovat zdroj]

Ahoj, k té kombinaci odporového a termitového svařování - proč to nelze? Domnívám se, že nezáleží na tom, jestli je kolejnicový pás svařený třeba z deseti kolejnic odporově a pak se svaří s další kolejnicí termiticky. --PetrS. 17. 4. 2011, 09:45 (UTC)

aha, tak já z toho textu pochopil jinak (tedy jako kombinaci obou svařování naráz), ale to co píšeš je ok. možná bych tu větu nepsal s "kombinací odporového a termitového svařování", ale jako "... používá se buď odporové nebo termitové svařování ...". a jen malá pozn. ke zkrácení kolejnice. u odporového je "zkrácení" dáno i technologií (tlakové působení na svar v těstovitém stavu) a u tavných je "zkrácení" také, ale vlivem smrštěním při chladnutí svaru. snad jsem se vyjádřil ilustrativně jinak samozřejmě eso ;). --aleš/ALu 17. 4. 2011, 09:55 (UTC).
No já jsem si to myslel, ale radši jsem se zeptal.--PetrS. 17. 4. 2011, 11:45 (UTC)

Železná hvězda kvalitního wikipedisty[editovat zdroj]

Wikivyznamenání 1. stupně („Železná hvězda kvalitního wikipedisty“)

Dobrý večer, za výrazné zlepšení článků o svařování a hlavně za další pěkný DČ Svařování plamenem bych Vám chtěl udělit toto symbolické vyznamenání. Mějte se pěkně, hodně elánu do další práce! --Podzemnik 2. 5. 2011, 21:17 (UTC)

díky. --aleš/ALu 3. 5. 2011, 15:32 (UTC).

Volební právo žen[editovat zdroj]

Zdravím. Tak slučování nebude. Elm rozhodl, že sufražetky do tohoto tématu nepatří. Já fakt s tím nebudu marnit čas, a můžeme jen doufat, že kromě revertování zvládne i opravit ty nesmysly, které v článku Sufražetky jsou. S pozdravem. --Lenka64 13. 6. 2011, 15:55 (UTC)

sypu si popel na hlavu – mea culpa – ano udělal chybu s návrhem na rozdělení, články není evidentně vhodné slučovat. ale to přece není důvod přestat se věnovat Volebnímu právu žen. většina wikipedistů – až na výjimky – přece články píše kvůli sobě a wikipedii a ne kvůli ničemu jinému, nebo to tak není? --aleš/ALu 13. 6. 2011, 17:57 (UTC).

WikiKytička[editovat zdroj]

Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“)

Gratuluji k dobrému článku Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu a jako výraz uznání za odvedenou práci ti věnuji wikikytičku. Hezký den přeje --Jann 18. 6. 2011, 14:14 (UTC)

díky. --aleš/ALu 18. 6. 2011, 14:21 (UTC).

Plochá střecha[editovat zdroj]

Blahopřeji k zaslouženému vyznamenání-články o sváření jsou fakt dobré.Ke článku Plochá střecha: Alu, neukvapil jsi se trošku s tím smazáním s poznámkou o nesmyslu? V roce 2009 byla velká sněhová kalamita, propadaly se střechy hal, zřítily se stadiony, byly i ztráty na životech, a Ty vlastně říkáš: Ne, nic takového se nestalo, a sněhová kalamita není pro ploché střechy žádným problémem, o kterém bychom se tu měli vůbec zmiňovat. Nebo máš jiný výklad? K čemu encyklopedie je, když by neobrážela skutečný život? V tom roce v tisku odborníci doporučovali sníh z plochých střech shrnovat dříve, než dojde k havárii. Připouštím, že jsem to mohl nešikovně, neencyklopedicky napsat-připomínku přijmu a opravím to, třeba i víckrát, až to bude dobré. Takže Tě prosím, než to smažeš, dej připomínku a šanci to opravit.V žádném případě se kvůli tomu neurazím, všem nám jde o wikipedii a osobní pocity nejsou důležité.S přátelským pozdravem --Kajan112 10. 7. 2011, 20:07 (UTC)

Kajane, dlouho jsem přemýšlel nad uvedenou formulací než jsem ji odstranil, protože mi připadala jako směs polopravd a dezinformací – bez urážky. To, že "do sněhu naprší a ten zledovatí" beru, ale nechápu v kontextu následující věty: "Pokud napadne další sníh, který pro led už není možno shrnout, dojde k přetížení střechy" co fakticky brání shrnout nově napadaný sníh na ledové krustě. Nota bene, shrnovat sníh s ploché střechy bych se neodvažoval, většina plochých střech (viz paneláky) mají jako vrchní vrstvu jen relativně tenkou vrstvu hydroizolačního pásu, to že po ní bude někdo rejdit aby odklidil sníh a roztrhne ji aby pak zatékalo je snad nejhorší možný scénář. A nevím jak lze shrnovat sníh z plochých střech, které mají po obvodě atiku. Navíc mi není znám jediný případ pádu ploché střechy. Střešní konstrukce padají to ano, ale jsou to opravdu ploché střechy? Většinou spadly vazníkové soustavy, a to ještě z více důvodů než je jenom napadlý sníh ("podšvihnutí" zatížení sněhem ve staré normě ČSN je fakt, ale i s definovanou bezpečností takové hodnoty byly sotva dosaženy, případně mírně překročeny), důvody existujících pádů mají na svědomí mj. i projektanti/statici a zhotovitelé.
Ale možná je nedorozumění jen v terminologii, co plochá střecha je. Článek to fakticky nedefinuje, tak snad se zkus mrknout třeba na toto. zdravím. --aleš/ALu 11. 7. 2011, 08:13 (UTC).
  • Uznávám a přijímám Tvé argumenty.Ploché střechy budov nelze směšovat se střechami hal a stadionů.Oceňuji, že si to v klidu a přátelsky vyjasníme, bez nějakého napadání.Přeji Ti hezký den.--Kajan112 11. 7. 2011, 14:07 (UTC)

Doložení významnosti článku Petr Ševčík[editovat zdroj]

Ahoj, uvedla jsem odkazy na média, která o PŠ psala.. nevydal sice zatím album, nebyl nominován na cenu, ale to ani jeden z dalších finalistů SS, kteří tady mají článek... a u těch nikdo "význmanost" nezpochybňuje.... -- Tento příspěvek přidal(a) AnairaM (diskuse) 11. 7. 2011, 11:14 (CE(S)T)

konstruktivní diskuze viz Diskuse:Petr Ševčík. --aleš/ALu 11. 7. 2011, 10:50 (UTC).

Jaroslav Kocian[editovat zdroj]

Ahoj, imho trochu zbrklá změna. Pro mě jsou směrodatné oficiální mapy (i v tištěné vidím Kocianova), autoritní databáze NK ČR a Český hudební slovník. To, že to nějaký ouřada místní části napíše něco špatně na web by nemělo vést k lavině změn na Wiki. Navíc Jaroslav Kocián s dlouhým byl někdo jiný. Zdravím, --Gumruch 16. 7. 2011, 16:41 (UTC)

ahoj, já jsem si pak rozporu všiml taky, ale je tady s á a tady (zdroj uveden v článku) taky, a tady je sice s krátkým ale otec už je s dlouhým ... tak fakt nevim. --aleš/ALu 16. 7. 2011, 16:48 (UTC).
asi máš pravdu předsedo, asi to byl přehmat ... jo jo to jsou ty zdroje. --aleš/ALu 16. 7. 2011, 16:52 (UTC).
(s edit. konfl.) Pak se to má řešit v článku (uvést variantu), nebo v tamní diskusi nebo šablonou {{Přesunout}}, a ne to partyzánsky přejmenovat :-) Imho jde o oblíbenou chybu, proto se tak často vyskytuje, Wikipedie jedině pomůže k jejímu dalšímu lavinovému šíření. Ty tři mnou uvedené zdroje jsou vědecké, nikoliv populární. Ohledně ulice je možné kouknout do uličníku, který já bohužel doma nemám. Taky se dá kouknout na nápis na Slavíně, bohužel na naší zdejší fotce zrovna toto jméno vidět není. --Gumruch 16. 7. 2011, 16:58 (UTC)
jj. hluboce se omlouvám. přišlo mi to jako překlep (a že jich tu není málo) proto jsem tam {{Přesunout}} nedával, a {{NK ČR}} jsem tam dával až potom. hodíš to zpátky, nebo si mám požádat na wp:NS? díky. --aleš/ALu 16. 7. 2011, 19:01 (UTC).
Přesunul jsem, ale nic to po mně smazat nechtělo, takže k tomu správcovská práva nebyla potřeba (tak to má být, pokud jde o přesun na přesměrování bez historie). Až budu mít čas, rozeberu to v diskusi, asi zítra. Koukám na interwiki a budu muset něco udělat taky s názvem anglického článku, ostatní jsou v pořádku. Před časem jsem takhle řešil v několika jazycích Karla Abrahama, kterého taky s oblibou píšou Abrahám. Zdravím, --Gumruch 16. 7. 2011, 19:11 (UTC)
(s ed. konfl.) jj já vim, a to byl i další impuls :); neměl bys tam nějaký věrohodný zdroj k tomu jménu, ať se mi to neopakuje? díky. --aleš/ALu 16. 7. 2011, 19:20 (UTC).

Ještě ad ulice: kdysi mě napadlo dávat na ně inline odkazy, aby každý mohl rovnou jít na mapu, čímž si může ověřit existenci, umístění a název ulice – viz tady Petřinova. Nejsem si jistý, jestli to neporušuje nějaký zvyk nebo standard, nicméně se mi to zdá užitečné. --Gumruch 16. 7. 2011, 19:16 (UTC)

já to měl jen jako okrajovou činnost, jsem místní a zajímali mě ty osobnosti :). ale mrknu na to. díky. --aleš/ALu 16. 7. 2011, 19:20 (UTC).

Řád Alberta Einsteina[editovat zdroj]

Wikivyznamenání za práci na článcích o fyzice („Řád Alberta Einsteina“)

Dobrý den, za sérii Dobrých článků o svařování (naposledy DČ Svařování pod tavidlem) bych Vám chtěl udělit symbolický „Řád Alberta Einsteina“. Technické věci zde nejsou moc zastoupeny a jsem moc rád, že jste tuto oblast dokázal velmi kvalitně zpracovat. S pozdravem, --Podzemnik 1. 10. 2011, 20:26 (UTC)

díky. --technyck 1. 10. 2011, 20:31 (UTC).
A koukal jste sem? IP měl k článku vesměs drobnosti, kdybyste prosím reagoval, ještě bych si to přečetl a zařadil článek mezi DČ. --Podzemnik 6. 10. 2011, 12:45 (UTC)
provedu. --technyck 8. 10. 2011, 21:58 (UTC).

Díky za opravu článku (Fehmarnsundský most)[editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že nejsem oborník přes mosty, reději jsme nepoužil odborný výraz, jakým je mostovka, byť jsem to četl. Bohužel jsem byl poněkud zmatený a jsem velice rád, že přišel kdokoli jiný, kdo článek upřesnil. Možná si kdokoli řekne proč o tom tedy píšu, ale onen most jsem na Wikipedii nanašel. Přitom při cestě do Dánska vedoucí přes (Puttgarden) jej člověk přejede. Vlastní zkušenost, proto jsem přinesl onen článek. Ještě jednou díky za opravu. Daniel Holý 5. 11. 2011, 09:24 (UTC)

sám jsem tam byl před několika lety, je to fascinující a svým způsobem i unikátní mostní konstrukce. technyck 5. 11. 2011, 11:06 (UTC).

Svařování[editovat zdroj]

Ahoj, kdysi jsme se "střetli" u článku Svařování plamenem (tehdy oba ještě pod jinými jmény) a padlo tam, že je těžké sehnat fotky. Mám teď možnost nafotit čtyři metody - odporové svařování, plamenem a v ochranné atmosféře odtavující se (MIG/MAG) a neodtavující se (TIG) elektrodou. Pokud máš tedy nějaké požadavky, co by bylo dobré nafotit, tak svoje náměty směřuj na moje pískoviště. Až budu mít chvilku, tak se mi to snad podaří. Zdraví dříve Slfi, teď Honza chodec 10. 12. 2011, 16:46 (UTC)

díky za nabídku, navymýšlel jsem si toho hodně ... doufám, že tě neodradím ... stejně tak si uvědomuji, že asi není možné splnit vše ... budu vděčný za cokoliv. kdy bude uzávěrka, kdyby mne snad ještě něco málo napadlo? --aleš/technyck 10. 12. 2011, 17:31 (UTC).
V současnosti při studiu pracuji ve svařovně (ne jako svářeč), takže zatím je to časově neomezeno. Vymýšlej si klidně víc, už teď vím, že některé tvé požadavky bohužel nesplním (obalovaná elektroda, lahve na plamen (je tam centrální rozvod a netuším, kde jsou lahve), fotky sváření (na to bych asi potřeboval filtr a ten si zatím neplánuju pořídit), některé polohy). Ale čím víc požadavků tě napadne, tím víc fotek bude :-). Doufám že pak pomůžeš s identifikací ;-).--Honza chodec 10. 12. 2011, 18:19 (UTC)
no výborně - další svářeč na wiki ;). klidně i prvky centrálního rozvodu. s identifikací samozřejmě pomůžu rád. --technyck 11. 12. 2011, 18:29 (UTC).
Pozor, ne jako svářeč ;-), já neoplývám potřebnou šikovností.--Honza chodec 11. 12. 2011, 19:24 (UTC)
... jasně takže kibic ;)... tedy někdo podle ISO 14731? --technyck 14. 12. 2011, 17:48 (UTC).
Taky ne, ani nevím kdo ho tam dělá. Kdybych měl hledat ISO, bylo by kolem 9000.--Honza chodec 14. 12. 2011, 22:21 (UTC)

Ahoj, chci se zeptat: Tvrdé a měkké odporové svařování? O tom slyším poprvé. O co jde?--Honza chodec 20. 12. 2011, 19:37 (UTC)

ve své podstatě jen velikostí proudů, přítlačné síly a tedy i velikostí stroje. technyck 21. 12. 2011, 09:00 (UTC).

Pevnost-mez kluzu[editovat zdroj]

Myslím si, že v encyklopedii lidé hledají základní informace, a hledají tady i lidé, kteří nejsou znalci v oboru. Myslím si, že encyklopedie má být vlídná i k těmto uživatelům. Proto si myslím, že když napíšu pevnost, porozumí tomu i učeň prvního ročníku.Mez kluzu-byť správněji-je mimo okruh jejich vědomostí.Pokud budeme tvořit encyklopedii "od inženýrů výš", naskytne se současně otázka, kolik lidí ji bude potřebovat.A mimochodem, ve své knize "Ocelové konstrukce" pan prof. ing.Faltus také použil slovo pevnost-a přesto neměl dojem, že jeho text není dost odborný. Ale to je jen můj názor, zdravím.--Kajan112 9. 1. 2012, 21:03 (UTC)

ano souhlasím s tebou, čtenářská základna je jistě široká, ale to neznamená, že je nezbytně nutné se omezit na základní pojmy, které ne vždy přesně popisují danou problematiku, viz např. naše předchozí diskuze. za takový jev jsem považoval i tvou změnu. použitý termín "pevnost" je v daném kontextu trošku zavádějící proto jsem tvou editaci vrátil k původnímu termínu "mez kluzu". zároveň jsem si vědom i toho, že při zvýšené teplotě neklesá jen mez kluzu ale i mez pevnosti, a proto jsem upravil daný text na "klesne její mez kluzu (i mez pevnosti) zhruba na polovinu". obecný pojem "pevnost" se již v textu objevuje o dva odstavce výše (a to jsem nechal beze změny, i když jsem si vědom, zavádějícího odkazu, kde by spíš než pevnost měl být termín únosnost). Na stole mám knihu "Prvky ocelových konstrukcí" od F. Faltuse, ve které operuje i s termíny jako je mez pružnosti (ve shrnutí jsem chybně uvedl mez úměrnosti) a mez pevnosti. Faltus také popisuje postupy posuzování ocelových konstrukcí jednak podle mezních stavů, ale také podle dovolených namáhání, a tam kde píše o "pevnosti" dodává v závorce (mez pružnosti, dovolené namáhání). poznámka pod čarou: dovolená namáhání jsou v českých zemích v oblasti ocelových konstrukcí historický pojem, na který bych se odkázal spíše v sekci historie, než v sekci pojednávající o aktuálně řešeném fenoménu požární odolnosti ocelové konstrukce. doufám, že jsem se dostatečně jasně vyjádřil/obhájil svůj krok. s úctou --technyck 10. 1. 2012, 18:09 (UTC).

Mez pevnosti-ano, dobře srozumitelné i laikovi.Díky a zdravím!--Kajan112 10. 1. 2012, 20:52 (UTC)

pozor, mez pevnosti a mez kluzu jsou odlišné charakteristiky. to nelze zaměňovat. málo která ocelová konstrukce či její část se počítá na mez pevnosti, většinou jen mez kluzu. --technyck 11. 1. 2012, 18:24 (UTC).

Nýtování-obrázek[editovat zdroj]

Neumím vpisovati do obrázku, ale máš to dobře.Zdravím--Kajan112 22. 1. 2012, 17:54 (UTC)

Doplnění literatury[editovat zdroj]

Doplnil jsem zdroj, že zakalená ocel zvětší objem. Jenom si myslím, že až budeš starší, nebudeš na zdroje tak zatížený. Pokud za svou práci zodpovídám, tak jenom já rozhoduji, jak tu práci provedu. A pak, při své úctě k akademickým autorům, mají při mém rozhodování jen poradní hlas, v žádném případě učebnici slepě neposlechnu. Probírám se i svou praxí, a věřím jen tomu, co jsem viděl na vlastní oči.Už jsem viděl tolik případů, kdy praxe byla úplně jinde ! To je jenom můj názor- Zdravím --Kajan112 (diskuse) 2. 5. 2012, 18:54 (UTC)

Objem zakalené oceli[editovat zdroj]

Pracoval jsem několik let jako technolog kalírny a denně řešil nastalé problémy-po praktické stránce,- výsledek musel být, a byl. Promiň, ale Tvůj náhled je pro mě moc vědecký. Vrátím se tedy k otázce: Zakalená ocel-má větší objem, nebo ne? Samozřejmě, že populární a přístupnější výklad je vždy na úkor přesnosti, to uznávám. Zdravím a přeji pěkný den.--Kajan112 (diskuse) 6. 5. 2012, 09:32 (UTC)

Třebechovický betlém[editovat zdroj]

Ahoj! nejdřív opožděný dík za Tvou recenzi článku Třebechovický betlém. Myslím, že jsme to snad už vyřešili všechno, takže jak dál? --Gampe (diskuse) 8. 6. 2012, 08:49 (UTC)

copyvia[editovat zdroj]

Viz. moje diskuze Edisteewr (diskuse) 24. 6. 2012, 06:08 (UTC)

Byl bych vděčný za odpověď. Edisteewr (diskuse) 25. 6. 2012, 13:13 (UTC)
Chtěl bych doplnit ref. ale nemohu (tedy neumím), pokud je tam ta tabulka. Edisteewr (diskuse) 25. 6. 2012, 13:15 (UTC)

Binární diagram Fe-C[editovat zdroj]

Ahoj a díky za pěkný článek. Trochu jsem tam upravil formulace a typografii. Zatím mám jednu připomínku: na čtení je to příliš "hutné" - asi by některé odstavce chtěly změnit např. na seznamy s odrážkami.
Úplně jsem taky nepochopil, co jsi myslel tím rámečkem v kap. Význam binárních diagramů železo-uhlík. Mělo to být jakési shrnutí? Jestli ano, pak dobrý nápad, ale rozhodně s nějakým nadpisem (tato forma tu není obvyklá, takže čtenáři musí hned pochopit, o co jde) a ne malým písmem. --Packa (diskuse) 24. 6. 2012, 12:10 (UTC)

díky za připomínky. některé tvé úpravy jsou čistě subjektivní, ale nevadí mi natolik abych v nich šťoural :).
jsem si velmi dobře vědom, že je to úzce zaměřený článek, ale chtěl jsem tam dostat všechny podstatné informace a zbytečně jej nepřeplňovat. uznávám, že pro laika to může být těžko pochopitelné. binární diagram Fe-C je trošku složitější než triviální diagramy jaký je např. bin diagr. Cu-Ni apod. k pochopení některých pochodů je třeba i jistá teoretická báze, kterou je nutné čerpat v jiných zdrojích (resp. článcích).
rámeček byl míněn jako "text jen tak mimochodem" a graficky jsem se inspiroval v NČ Chung-wu#Cíle a zákony.
které odstavce bys raději změnil na seznamy s odrážkami? všechny ty popisy krystalizace pod-nad-eutektoidno-eutektické? ačkoli jsem o tom též uvažoval, přiklonil jsem se nakonec k prezentované formě.
díky a zdravím. --technyck (diskuse) 24. 6. 2012, 14:06 (UTC).

Samozřejmě, že to je složitý fázový diagram (jak to obvykle u systému kov-nekov bývá), ale je asi nejdůležitější. Ty odrážky jsem myslel např. u alotropických modifikací železa nebo u jednotlivých fází - ferit austenit, perlit, ledeburit - protože s nimi se pak v dalším textu pracuje a čtenář by měl mít možnost si rychle najít význam toho pojmu.

Jestli s některými mými úpravami nějak víc nesouhlasíš, klidně je vrať. Když to podle mě bude podstatné, zdůvodním ti proč jsem to tak změnil.

Na rámeček jsem v Chung-wu kouknul, ale taky jsem ho moc nepochopil. Tak to klidně nech... --Packa (diskuse) 24. 6. 2012, 15:20 (UTC)

Opět vymazaná editace[editovat zdroj]

Kolego Tecniku, začínám mít dojem, že Ty kdybys někomu něco nevymazal, byl bys snad nemocný.Ty nevíš, nebo neuznáváš, že Wikipedie je KOLEKTIVNÍ dílo, a že co nevím já, může vědět někdo jiný?Nemaž, spolupracuj.Taková třetina uživatelů nejsou vědečtí pracovníci, ale lidé z dílen, z praxe.Ale tyto lidi Ty se svou vědeckostí z wikipedie vyženeš, navíc praktické poznatky vymažeš jako nevědecké. Představme si vědeckého pracovníka, který má doma ve své knihovně 200 knih ve třech jazycích jenom o šedé litině.Myslíš si, že takový člověk půjde hledat na Wikipedii? Nenech se vysmát. A pak si musíme položit základní otázku:KDO takovou wikipedii bude vůbec potřebovat!!! Vědec ji nepotřebuje, dělník z praxe ji také nepotřebuje=co nikdo nepotřebuje, to zanikne.Nemyslíš, že kdybycho naopak spolupracovali, já praktik a Ty teoretik, bude encyklopedie mnohem vlídnější i k lidem z praxe-a to je tak třetina uživatelů? Když problematiku populárně vysvětlíme, a pak Ty na to navážeš s náročným výkladem, to je hned něco jiného. Tady bude informován a uspokojen každý-někomu stačí populární výklad, někdo se chce dozvědět více. A teď k samotnému článku o šedé litině. Máš to řádně ozdrojované, ale ten zdroj má pravdu jenom částečně. Ty to tam fornuluješ tak, že je vždy nutný předehřev. Tady by se Ti dělnická třída na dílně přímo vysmála.Každý začne zkusmo svářet litinu zastudena, a teprve, když praská, tak se předehřívá. A litina může být i v tak příznivé modifikaci, že je na ní krásná housenka bazickou elektrodou, a bez prasklin. Dále jsem napsal, že svár se tak nauhličí uhlíkem, že ztvrdne. Ocel i litina může být při vysokém obsahu uhlíku tvrdá už sama o sobě-a pozor-bez zakalení.Tvoje zakalení sváru je možné taky, ale ne vždy, jak Ty to prezentuješ.Několikrát se mi v praxi stalo, že mi přinesli svařený litinový díl(basickou elektrodou), který nešel dále kovoobrábět.Dali jsme ho do pece vyžíhat, celou noc to ještě pomalu chladlo-výsledek nula, tvrdost nadále maximální.(Osbně se mi nikdy nestalo, že by to po vyžíhání změklo).Takže to nebude vždy jen zakalením, ale někdy také jen vysokým obsahem uhlíku, jak jsem uváděl, a co jsi vymazal.Takže Resumé: Problematika litiny je tak široká, že každý zdroj je jen úzkým příspěvkem, který platí vždy jen v určitém rozsahu,a žádný nemůže sám o sobě obsáhnout celou problematiku.Čerstvý absolvent školy, ktarý se teorie poctivě naučil, pak často odchází z dílny za posměchu dělnické třídy.....Kolego Techniku, nic ve zlém, a -budeme spolupracovat? Zdravím --Kajan112 (diskuse) 4. 6. 2013, 11:39 (UTC)