Diskuse:Voyager 2

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 dny od uživatele OJJ v tématu „Aktualizace DČ
V článku je použit materiál (nebyl uveden) uvolněný držitelem nebo vykonavatelem autorských práv pod licencí GFDL. Povolení bylo doručeno do systému VRTS spravovaného PR oddělením Wikimedia pod číslem 2008022110010771.

Tato šablona neslouží k prohlášení autora o vlastnictví; vkládá ji pouze tým VRTS poté, co na e-mail permissions-cs@wikimedia.org obdrží jasné potvrzení o uvolnění díla pod danou licencí.

Pojem navštívila[editovat zdroj]

Navrhuji ten pojem nahradit či rozšířit, třeba navštívila oblast, či prozkoumala planety.. Zdá se mi, že navštívit znamená něco jako přístát na planetě a odletět. Ale bít se za to nebudu. A budu se snažit ve smyslu vaší výzvy alespoň něčím přispět. (Zákupák)--P.Starý 06:07, 21. 2. 2008 (UTC)

díky za připomínku. Sice podobný názor nesdílím, ale upravil jsem to :) zkoumala a nebo prolétla je bez debat dle mého :)) a předem díky za případnou pomoc :) --Chmee2 11:58, 21. 2. 2008 (UTC)

Pořadí sond[editovat zdroj]

Neodvažuji se zasahovat zbytečně do textu. V úvodu píšete, že je třetí ze sond do dáli po Voyageru 1, pak kus dál, že vlastně letěla před jedničkou. Možná ji předhonila a tak hodnotíte současný stav vzdálenosti od Země? (Zákupák)--P.Starý 16:45, 21. 2. 2008 (UTC) Omlouvám se po přečtení hesla s jedničkou, jsem zbrklý--P.Starý 16:51, 21. 2. 2008 (UTC)

Pro jistotu co jsem napsal před editačním konfliketm: Voyager 2 sice odstartoval první, leč ze prvé letěl po pomaleší dráze takže už k Jupiteru dorazil druhý a navíc tím, že si zaletěl k Uranu a Neptunu (kam Voyager 1 neletěl) se hodně propad, takže současné pořadí nejvdálěnějších sond je Voyager 1, Pioneer 10 Voyager 2, Pioneer 11, New Horizons --Li-sung 16:52, 21. 2. 2008 (UTC)

Myslím, že New Horizons ještě neminula dráhu Saturnu, takže tipuju, že zatím je před ní ještě Cassini.--Nolanus C E 02:56, 23. 2. 2008 (UTC)

Proč tolik odkazů[editovat zdroj]

Proč je vlastně v textu vytvořeno tolik (rudých) odkazů mnohdy na pojmy nehledané? Otázka vlastně nejen k tomuto heslu, které chcete dovést k metám nejvyšším. To by znamenalo vytvořit další hesla jen kvůli zamodření, ne pro přínos pro jakoukoliv encyklopedii. Třeba skvrna na planetě, která zas zmizela. Je dobře, že její existence byla sondou zaznamenána, ale proč o ní vytvářet (předčasně) heslo, když není během řady let šance další výzkumné sondy a obnovení té skvrny současně, aby bylo co zkoumat ? (Zákupák)--P.Starý 19:50, 29. 2. 2008 (UTC)

Osobně nechápu proces NNC jenom jako napsání jednoho hesla, ale jako komplexní pojetí problému a navázání mnoha článků na toto. Něco podobného jsem dělal u Marsu, kdy postupně vznikl celý balík podrobných hesel (Voda na Marsu, Atmosféra Marsu, Výzkum Marsu, Geologie Marsu, spousta pohoří respektive Kategorie atd atd atd. Tedka můžem v klidu říct, že to není jenom nejlepší heslo české wikipedie (jedno z X), ale komplexně spracované téma, které pokud to bude někoho zajímat, dá člověku spoustu materiálu ke studiu. Něco podobného bych chtěl i tady. Tedy tento článek, aby současně nakopl celou část o vnějších planetách a jejich průzkumu a sondách a i o nich samotných. Je zde velký potenciál pak současně dovést i Jupiter mezi NNC. Příklad skvrny mi přijde dostatečně zajímavý na samostatný článek, ale je to muj POV, nevnucuji ho a ani netrvám na tom, aby ten článek někdo psal, pokud nechce. Já se ho časem rád zhostím :) Jako jsem se už pokusil například napsat Velká rudá skvrna. Atmosféry jednotlivých planet jsou nyní sice červené, ale časem to budou určitě také super hesla. Nové objevy zaručují, že se budou stále rozrůstat, takže IMHO smysl mají. --Chmee2 19:56, 29. 2. 2008 (UTC)

Připomínky WPK[editovat zdroj]

  1. Bylo by dobré napsat hned do úvodu výslovnost slova „Voyager“
  2. Proč jsou jména jako George P. Textor kurzívou? Měly by být normálním písmem
  3. Chybí podle mě dost zdrojů, zejména, co se týká těch přesných rozměrů, dále třeba kapitoly vědecké vybavení apod.
  4. ...prodloužena na misi, která trvá již přes třicet jedna let. - možná by to šlo jinak formulovat, aby se nemuselo každý rok updatovat
  5. Citační šablona elektronické monografie: „jazyk – užívá se jen u cizojazyčných děl“, někde tam v článku je parametr česky
  6. Že by zmínka o posledním přijetí fotek nebo nějaké poslední komunikaci nebo něco takového?
  7. Proč je někde psána Sluneční soustava s velkým „S“ někde s malým?
  8. Šlo by přeložit ten obrázek? Nebo to není kvůli licenci možné?
  9. Při prvním výskytu zkratky JPL by bylo asi lepší spíš uvést ten český přepis Laboratoř proudového pohonu, ať každý nemusí klikat na odkaz JPL, aby se alespoň orientačně dozvěděl, co že to vůbec je;)

Jinak je to podle mě dost dobré a po opravení pár bodů a udělání češtinářských korektur (některé jsem již udělal) článek s přehledem bude dosahovat DČ. Pěkný večer přeji, --Podzemnik 18:57, 2. 4. 2008 (UTC)

ad 2. :) chtělo, ale musim ulovit někoho, kdo to umí napsat tak jak se to vyslovuje :) nebo kouknout do slovníku

ad 3. technické parametry sondy + technické vybavení je přebráno ze stránek Avítka, jak je dole pod článkem uvedeno jako reference. Je to vlastně jeho text, který nám uvolnil pod GFDL, nepřijde mi nutné to zdrojovat, jelikož jako reference by mělo sloužit to přebrání textu. Možný by šlo ale upřesnit dole tu větu o převzetí, že technické parametry jsou přebrány tam odsud. Případně, jestli bude trvání na zdrojích, dozdrojuji.

ad 6. sonda stále vysílá data, proto tam není o posledním vysílání nic napsané, pokud se nepletu, tak je tam ale uvedeno, kdy nejspíše již nebudem schopni data přijímat a kdy pak přestane vysílat i. Poslední fotku zkusim zjistit

ad 8. šlo, zapracuji pokusil jsem se

Pokud nesouhlasíš s nějakým škrtnutím, jako že to ještě není dořešené, zase to obnov a já se na to opět kouknu. Jinak díky za recenzi --Chmee2 16:57, 3. 4. 2008 (UTC)

I já si dovolím přihodit pár bodů:

  • celkově:
  1. celkově to vypadá dobře, až na to, že zcela chybí oddíl literatura - neříkej mi, že nikdy o tak významné sondě nic nevyšlo. Já jsem viděl i několiksetstránkovou publikaci o Enterprise
    OK, tak když jsou alespoň exteráci, tak je to fajn:-)--Juan de Vojníkov 09:31, 18. 4. 2008 (UTC)
  2. co to znamená kategorie zánik?
  3. nebylo by nějaký schéma, kde by byla celá popsaná?
    vyrobil jsem Image:Voyager spacecraft czech description.jpg
  4. což takhle měřítko k obrázku: Jupiter from Voyager 1.jpg, Neptune storms.jpg,
  5. ad laboratoř proudového pohonu - to spadá pod jakou instituci, pod NASA? a to jpl je jako co? to by chtělo nějak rozvést
    JPL je ta proudové laboratoř a spadá pod NASA. Je to prostě jeden z výzkumáků, co mají. Předpokládám, že člk, co někdy něco slyšel o vesmíru tohleto tuší. Je to naprosto běžně používaná zkratka asi tak jako NASA. Myslim si, že je to tam docela dost pořešené odkazama a opsáním v jedné částo.
    No já myslím, že by to mělo být rozvedeno tady. čtenář nečte článek od konce nebo od prostředka, ale od začátku. Návíc je Wikipedii pro všechny a ne jenom pro "člováky, co někdy něco slyšely o vesmíru". já jsem asi někdy něco o vesmíru slyšel a co je to JPL mě fakt nesecvakává a debil asi taky nebudu.--Juan de Vojníkov 07:13, 11. 4. 2008 (UTC)
    posunul jsem rozepsanou zkratku do slov o jeden odstavec vejš, takže je to popsané při prvním výskytu v textu --Chmee2 11:42, 11. 4. 2008 (UTC)
    jako já jsem to tam nikde neviděl, tak jsem to posunul do úvodu, kde to má první výskyt.--Juan de Vojníkov 09:31, 18. 4. 2008 (UTC)
  6. proč jsou některé části v minulém čase: „K tělu sondy byly připevněny tři výklopné tyče, na kterých se nacházelo vybavení a energetické zdroje sondy. Na první...“ - ono tomu tak už není?
  7. co třeba takovej Department of Energy - není to Ministerstvo energetiky, nebo Ústav energetiky?
    A chcem to překládat? Já bych se na to díval jako na terminus technikus. Ministerstev energetiky je mrak, tak zbytečně by pak měl článek rozlišovač, takle ho mít nebude. Nechal bych to v en verzi. Pokud ale ne, není problém tam dát Ministerstvo energetiky USA či něco podobného...
    Jako upřesnit by to chtělo, Department of Energy - to je obecný výraz. Jdu třeba na en a zjišťuju, že tam maj 4: en:Department of Energy - navíc si všimni, že je tam i Mexican Departmen of Energy, což je vlastně v originále Secretaría de Energía, atd.
  8. co to je PuO? - jako že tam byl oxid pluto... ? to se takhle zapisuje nuklidy dohromady s chemickýma látkama?
    Je to správně, jedná se o oxid plutoničitý obohacený izotopem 238Pu --hugo (diskuze) 08:25, 11. 4. 2008 (UTC)
  9. co to je "ztrojený počítač"?
    Chápu to jako tak, že počítač má trojité jištění, takže kdyby selhal první tak má ještě dva záložní okruhy...
  10. tam kde je hovořeno o počítači a polohovadlech, tam by to chtělo trochu prolinkovat
    *co to znamená: "jednosložkové KPL"?--Juan de Vojníkov 07:13, 11. 4. 2008 (UTC) dovysvětleno odkazem a rozepsáním
  11. proč v oddílu "Vědecké vybavení na palubě" je to tak divně zvírazněno?
    nepřijde mi to divné, ale účelné, aby se odlišila ta používaná zkratka, snadno se to dá odstranit, ale osobně bych to nechal
  12. oddíl "primární cíle" má být zřejmě v bodech, já ty body ale nevidím - je treba tedy odhodit ten obr
  13. proč se v oddíle "primární cíle" píše o: Každá sonda měla stanovené hlavní cíle ..., vzdit tento článek je jen o jedné sonde - bud to tedy prepsat na Voyager 1, nebo uvest "sondy programu mariner"
  14. zdá se mi, že jsou tam zbytečné refy
    které? mne to tak nepřijde, ale prořezat můžem...
  15. na závěr to bude chtít osadit tvrdou mezeru
    kam či kde?
    je na to pravidlo--Juan de Vojníkov 07:13, 11. 4. 2008 (UTC)
  16. taky to bude chtít prověřit linky
    prověřeny, to už jsem dělal, když jsem se nudil --Chmee2 22:45, 10. 4. 2008 (UTC)
    Ne! To budeme dělat až na konci.--Juan de Vojníkov 09:31, 18. 4. 2008 (UTC)
  17. ad oddíl "primární cíle" co to znamená, že se zjišťuje distribuce částic? že bude sledovat, jak se tam ty částice pohybují, kudy běhají, po jakých siločárách atd.
  18. v oddílu "start" je třeba dovysvětlit větu: „Nejzávažnějším byl problém stabilizace sondy.“ - ...která slouží bla, bla, bla
  19. ad věta: „Automaticky se zapojil záložní radiopřijímač, přes který začala probíhat úspěšně komunikace se sondou, i když byla složitější.“ - v čom byla ta komunikace složitější?
  20. ad "průlet kolem Saturnu" jaktože ta teplota a ten tlak je dán přesně, ve vědě nikdy není nic přesný, navíc se počítá i chyba - nešlo by to nějak šetrně upřesnit? je tám slůvko okolo. Zbytek infa je z toho zdroje, jak to tam uvádějí, tak to klucí naměřili, nemyslím si, že nám přísluší to zpochybňovat, či uměle se snažit zavést nějakou směrodatnou chybu.
  21. ad "průlet kolem Saturnu" jaká destička s mazivem a kamerou? to hle tu je jak kůl v plotě - událost sice asi unikátní, ale mělo by se to někde rozepsat, jakže ta destička vypadá a cože dělá
  22. ad věta: „Saturn dal sondě impuls k cestě k Uranu.“ - impuls to je ňáké odborné slovo
  23. proč není blíže pojednáno o průletu kolem pluta a místo toho je vnucováno, že Pluto není planeta? Protože kolem Pluta ta sonda neletěla, nikdy tam žádná sonda ještě nebyla. Ta informace se vztahuje k tomu, že tím pádem lidstvo navštívilo všechny planety sluneční soustavy.
  24. přechod od Uranu k Neptunu nebudeme vypisovat? Nic podstatného se nestalo, sonda pár let letěla prostě prostorem.
  25. ad oddíl "budoucnost" - píše se tam o "odmlčení sondy", to zní jako kdyby se měla zase přihlásit, podle mě je to ale definitivní, čili mych slovo "odmlčení nahradil něčím příhodnějším
  26. ad "budoucnost" - proč nebudou pravděpodobně zachycena data odeslaná na Zemi - chtělo by to vysvětlit
  27. co je to "stabilizační operace"? operace, během kterých Země zasílá příkazy, aby sonda korigovala svojí dráhu a tak se držela v kurzu. Jak tyhle příkazy přestanou chodit, tak se sonda stane neřízenou a prostě už pak poletí jenom rovně (respektive tak, jak ji bude co ovlivnovat)
  28. ad věta: „Pro udržení spojení je potřeba 1,4 kbit/s při použití antény o velikosti 70m×34m.“ - 1,4 kbit/s čeho? nevypadá ta anténa spíš jako satelit? z čeho je zkonstruována? proč zrovna takovéto parametry a né větší?
  29. proč je v oddíle "budoucnost" uváděna vzdálenost v parsecích i v SR a jinde ne?
  30. ad sekce "vědecký význam" - kdo jsou to plynní obři?
  31. sekci "vědecký význam" by to chtělo osadit konkrétními příklady, protože jinak je úplně zbytečná
  32. a v jakých že konkrétních písních se objevuje?
  33. nějak mě chybí jakási úvodní situace, co že vlastně vedlo k tomu, že se vůbec začelo na Voyageru pracovat a takovej ten background
  34. dále mě chybí informace a bližší data o způsobu komunikace se sendou a týmech a skupinách, které se o ní starali atd.
  35. zvýraznění či vysvětlení skratek a cizích názvů by mělo být jednotné


--- zatím toto, až budu pokračovat, tak navážu.--Juan de Vojníkov 20:58, 10. 4. 2008 (UTC)

to nevím, jestli je dobré dělat aktivitu konce na počátku. --Juan de Vojníkov 21:28, 10. 4. 2008 (UTC)

--- tak teď jsem to vzal již celé--Juan de Vojníkov 09:31, 18. 4. 2008 (UTC)

Dvě poznámky[editovat zdroj]

  1. O seriálu Star Trek Voyager jsou zde značné nepřesnosti. Viz např. *[1]. Točil se v letech 1995 až 2001, jedná se o kosmické lodi, která byla přenesena vysoce výkonným zařízením na opačnou stranu galaxie, do nezmapovaného Delta kvadrantu, 70 000 světelných let od Země, je to o její cestě domů.
  2. Nelíbí se mi věta o bezpečném průletu kolem Siria. Je od Země vzdálena 8,6 ly, a že proletí 4,3 ly vedle něj mi připadá trošku divné o tom psát.Ale je to i na en.--Mirek256 10:44, 6. 4. 2008 (UTC)
  • K poznámce 1: Překlep data jsem opravil, nevím zda zmiňovat více obsah, proto tomuto heslu se mi to zdá okrajové. Ale klidně se do toho pusťte. Přidal jsem zmínku o knižní sérii Voyager. (Zákupák) --P.Starý 11:13, 6. 4. 2008 (UTC)

Jak může proletět kolem hvězdy Sirius ve vzdálenosti 4.3 světelných let, když Sirius je vzdálen 8.6 světelných let, editoval jsem a vy jste mi zablkovali editaci.

Poměrně snadno. Až bude sonda nejblíže ke hvězdě Sirius, tak od ní bude 4,3 světelných let a pak poletí zase tak, že se bude vzdalovat. Není to informace, jak je Sirius daleko od Země... --Chmee2 13:52, 11. 5. 2008 (UTC)

Takže tím chcete říct, že když pojedu z Prahy do Paříže, tak vlastně projedu kolem Berlína, přestože pojedu přes Rozvadov stovky kilometrů od Berlína.

Navrhněte jinou formulaci. Jan.Kamenicek 21:19, 12. 5. 2008 (UTC)

Budoucnost voyageru.[editovat zdroj]

Anonymní uživatel v článku změnil údaj o vzdálenosti, v níž sonda v budoucnosti mine Sirius. Miraceti a Mercy ho dvakrát bez vysvětlení revertovali, pouze Chmee2 se ho na diskusní stránce zeptal na zdroj. Poté změnu provedl znovu s odkazem na astro.cz. Tlusťa ho znovu revertoval s tím, že v článku uvedený zdroj uvádí původní údaj. Tento zdroj však nic podobného neuvádí. Na druhou stranu ani na astro.cz se mi údaj nalézt nepodařilo. Myslím, že jak údaj samotný, tak i zdroj, ze kterého se bude čerpat, by se měly vyjasnit, a to jinak než prostými reverty, jakkoliv se to může zdát jednodušší. Jan.Kamenicek 10:14, 11. 5. 2008 (UTC)

Pardon, citovaný zdroj to uvádí, nevím, proč jsem to přehlédl. Jan.Kamenicek 19:51, 11. 5. 2008 (UTC)

Program Voyager[editovat zdroj]

V Malé encyklopedii kosmonautiky z roku 1982 je uvedena existence Programu Voyager a jsou zde slušně popsány vč.schematického vyobrazení. Tady v hesle se program nezmiňuje, sondy jsou uvedeny jako samostatné, jako jinak pojmenované pokračování jiných nepilotovaných programů USA. Chci v hesle NASA program uvést i s konkretními odkazy na č.1 i č.2. Co vy na to? --Zákupák 08:13, 29. 6. 2008 (UTC)

Článek tisk[editovat zdroj]

Možná vás bude zajímat tento stažený článek: http://digiweb.ihned.cz/c1-25823320-voyager-odhaluje-tajemstvi-periferie-nasi-slunecni-soustavy --Zákupák 18:10, 5. 7. 2008 (UTC)

Tohle je nesmysl. Sonda je sice ta, ale Voyager je samozřejmě ten. Tam, kde se píše sonda Voyager má být ta /a to navíc jen tehdy, když je sonda zároveň podmětem!/, jinde ne, kde je Voyager sám, tam je ten.

Nebo tu někdo mluví o Martině /jakékoliv/ jako o onom, o tom, protože Martina je přece to děvče?:)) --Nolanus C 7. 5. 2009, 12:56 (UTC)

A můžeš nám vysvětlit, odkud bereš jistotu, že slovo voyager je rodu mužského, když to pochází z angličtiny a ta gramatické rody nemá? To už je lepší vztahovat to k sondě, družici, ... --Reaperman 3. 6. 2009, 19:54 (UTC)

Pouzijme zdroje. Na webu Ceske astronomicke spolecnosti jsem nasel clanek s muzskym rodem. Na webu hvezdarny Vsetin jsem nasel clanek s muzskym rodem. V prekladu knihy o kosmickem vyzkumu (ISBN 978-80-242-2240-0) , kterou mam pred sebou, je muzsky rod. Jsou nejake zdroje pro zensky rod? Pokud se nenajdou namitky proti muzskemu rodu, podlozene relevantnimi zdroji, vratil bych to po par desitkach hodin na muzsky rod. --Postrach 3. 6. 2009, 20:42 (UTC)

Já zkusím udělat něco s tím pravopisem.Pěkný den.-štěpán16

Aktualizace DČ[editovat zdroj]

@Jann, Jan.Kamenicek, Chmee2: V roce 2015 nejspíš dojde k ukončení stabilizačních operací používaných ke kalibraci magnetometru. et cetera. Zároveň na některých místech chybí zdroje. Kouknete? --OJJ, Diskuse 6. 1. 2018, 09:01 (CET)Odpovědět

@Jann, Jan.Kamenicek, Chmee2, OJJ: V rámci nějakých menších úprav jsem se rozhodl zrušit status DČ. V době kandidatury na DČ (2008) šlo myslím o solidní nadprůměrný článek, ale dnešním nárokům už myslím nevyhovuje. Krátký úvod, problematická struktura článku (proč je první kapitolou "Současná poloha sondy"), chybí více nějaké historie a kontextu před startem, nedostatečné zdrojování... Navíc je článek bohužel dlouhodobě neudržovaný. --Harold (diskuse) 12. 4. 2024, 23:18 (CEST)Odpovědět
@Harold: Netřeba ho srážet, je i na dnešní nároky pořád nadprůměrně kvalitní a klíčové jsou IMO prakticky jen ty aktualizace. Fakticky bych zrovna u podobné známé sondy o ty aktualizace usiloval, protože čtenáře prvotně zajímá obsah a teprve pak puzzle. Bohužel řada nejen DČ/NČ bude neaktualizovaná, např. teď naposledy Indianapolis Colts. Odebrat tomu puzzle je OK, ale "degradaci" hesla nelze označit za vyřešení problému pro čtenáře. Obecně platí, že tu hesla zůstávají +- v podobě založení, snad až na ta skutečně významná, takže tu máme kluby s deset let neaktualizovanou historií, stále hrající bývalé fotbalisty, patnáct let starou systematiku různých čeledí etc. etc. --OJJ, Diskuse 13. 4. 2024, 05:13 (CEST)Odpovědět
@OJJ: Na dnešní poměry lehce nadprůměr ano, ale nemyslím si, že natolik, aby měl puclík. Samozřejmě, že jeho odebráním se problém nevyřeší, avšak DČ/NČ by taky měly být jakýmsi vzorem a výkladní skříní. Problematických věcí tu ale vidím docela dost, jak jsem psal, nejde čistě jen o tu aktualizaci. Na druhou stranu ale mám za to, že právě DČ a NČ by měly být sledovanější (z hlediska editorského) a právě u nich by měla být vidět snaha o aktualizaci, když už ne pravidelnou, tak alespoň na výzvu na DS. --Harold (diskuse) 13. 4. 2024, 11:39 (CEST)Odpovědět
@Harold: Já souhlasím, jenom právě podotýkám, že kruciální by měla být právě ta aktualizace. Obávám se totiž, že odebrání puzzlíku bude pokládáno za "vyřešení problému", i když pro čtenáře ten hlavní problém přetrvává. :-) --OJJ, Diskuse 13. 4. 2024, 11:45 (CEST)Odpovědět