Diskuse:Tramvajová doprava v Praze

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 4 lety od uživatele Uacs451 v tématu „Setrvání v NČ“
ikona
Článek byl 28. 9. 2018 navržen na zařazení mezi nejlepší články.
Diskuse o nominaci byla 12. 11. 2018 ukončena s výsledkem nebyl potvrzen.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.
ikona
Článek byl 22. 12. 2005 navržen na zařazení mezi nejlepší články.
Diskuse o nominaci byla 27. 4. 2006 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 36. týdnu 2006 a 03. týdnu 2008 uveden na hlavní straně jako článek týdne.


Tabulka úseků tratí[editovat zdroj]

V encyklopedickém článku bych očekával kompletní přehledovou tabulku o tom, ve kterém roce byl postaven který úsek trati. Ale nejsou tu dokonce ani žádné konkrétní údaje o rozsahu sítě, poslední je z roku 1883. --ŠJů 00:14, 23. 3. 2006 (UTC)

Taková tabulka by vzhledem k slušně velkému rozsahu sítě byla enormně velká. Třeba v jedné publikaci o MHD je, ale zabírá několik stran o velikosti A4. Tady by zabrala většinu článku, zničil by se styl. Takové věci lze uvádět jen u menších měst, jako třeba Plzeň nebo Liberec. Aktron 15:05, 23. 3. 2006 (UTC)

Asi by to chtělo odkaz na zvláštní článek. Časem by to chtělo se k tomu propracovat, jestli to někoho bude bavit. --ŠJů 15:14, 23. 3. 2006 (UTC)

Někoho (mě) by mohlo, udělat by se to dalo. Je to ale záležitost už jiného článku. Aktron 15:16, 23. 3. 2006 (UTC)

Odkazy na Karlovo náměstí a Smíchovské nádraží směřují ve výsledku na stránky stanic metra, což je v obou případech značně nepřesné. --Adam Hauner 09:26, 26. 3. 2006 (UTC)

Tramvajové tratě[editovat zdroj]

Kam tedy zaeditovat jednotlivé tratě, resp. tramvajové linky?--Juan de Vojníkov 14:43, 3. 5. 2006 (UTC)

Nejdříve by bylo dobré si ujasnit rozdíl mezi tratí a linkou... --Jklamo 21:43, 4. 5. 2006 (UTC)
Aha. No já jsem myslel napsat o jednotlivých číslech tramvají. Kam jezdí a tak. Protože čísla tramvají mají přeci dané "tratě" a pokud nějaké číslo chybí, tak to znaméná, že se ta "linka?" dopravnímu podniku nehodí. Jako teď v době oprav křižovatky anděl byly k dispozici dvě nové tramvaje číslo 39 a 36.--Juan de Vojníkov 13:03, 5. 5. 2006 (UTC)
Podle mě takové věci nejsou vhodné, protože se rychle mění a nemuselo by se to stíhat aktualizovat. Tramvajové linky s tratěmi kromě toho že po nich jezdí nic jiného společného nemají (není tomu jako u metra!). Samozřejmě se ale hodí články o jednotlivých tratích - udělal sem už dva: Tramvajová trať na Václavském náměstí a Tramvajová trať Hlubočepy – Barrandov. Možná by ale bylo možné udělat i zvlášť články o jednotlivých tramvajových linkách; podle toho jak se měnila jejich trasa, jaký měly význam apod. --Aktron 13:07, 5. 5. 2006 (UTC)
Podle mě se právě vůbec nemění. 22 jezdí stejně teď jako před 30 lety.
Mění se až moc... Navíc těch linek je dvacet-něco takže každá změna nám předělá článek... pak předstihneme v počtu verzí i článek o Hedvíčkovi, což není třeba; navíc tyto informace jsou na stránkách DPP takže moc smysl nemají. 22 jezdí možná stejně jako před 30 lety, ale třeba linky 5,7, 12 nebo 13 budou dost pikantní oříšky - jejich trasa se mění snad každý rok. O tomhle je ale prostě třeba heslo pro každou linku, to se v hlavním článku nedá použít, bylo by toho jednoduše moc.
Co linka 5 a 13 to nevím, ale jak se prosímtě změnila linky 7 nebo 12? Není to spíš tak, že se některé změnily jednou po revoluci a dost?--Juan de Vojníkov 13:24, 5. 5. 2006 (UTC)
O tom, jak se mění linka 7 tu mám v jedný knížce 3 stránky textu; končí to rokem 1997. Od této doby sice změny nenastaly (teda nastaly ale pak se to zase vrátilo zpátky), v předchozím období ale docházelo k úpravám každých 1-2 roku. Když se tohle děje s každou linkou tak by se nám článek prostě musel aktualizovat skoro pořád, a to navíc o informace které tu nejsou třeba... Pomalu by se z toho stávaly Wikinews a to asi není to nejlepší. Možná u ostatních měst sem linkový vedení dal, ale v souladu s tímto by ho to chtělo asi odstranit.... což vlastně není takový problém.
No tak joooo, no. Já myslel, že se ty linky mění jen v rámci výluk, či oprav a jinak jsou přišitý na trase a nehejbe se s nimi. Ale je fakt, že by jsme byly první wikipedie, která by měla WIKINEWS PRAŽSKÉ TRAMVAJE. - hi, hi, hi.--Juan de Vojníkov 14:20, 5. 5. 2006 (UTC)
Začátkem roku jsem založil stránku Historie pražských tramvajových linek. Vyzývám všechny nadšence, kteří by mi chtěli pomoci s doplňováním této historie, ať se ozvou na diskusi těchto stránek. (jsem cca před polovinou, nyní např. připravuji mapky vývoje jednotlivých linek, nutno doplnit ještě řadu dalších změn). Teď ale mám problém s wikipedistopu Ragimiri (viz diskuse), který tvrdí doslova, že "Články ve Wikipedii jsou o encyklopedicky zajímavých tématech, významných pro větší množství lidí. Nevím, zda se fanoušci historie pražské MHD dají označit za větší množství lidí, dle mého názoru ne." a stránky mně sveřepě ruší. Co vy na to ? --Ferda.mravenec 9. 5. 2010, 20:22 (UTC)

Pokud by se dělaly články o linkách, měly by se jim věnovat už od založení tremvajového provozu. Je to hezký námět na tři desítky obsáhlých článků. Pokud se toho chcete ujmout ... --Postrach 13:28, 5. 5. 2006 (UTC)

Vzhledem k současné situaci (maturita a hodně dalších projektů na Wiki rozpracovaných), bych to viděl tak na začátek srpna --Aktron 13:29, 5. 5. 2006 (UTC)
Vzhedem k současné situaci (bakalářka a hodně dalších projektů, nejenom na Wiki), bych to viděl tak, že to třeba udělá někdo jiný.--Juan de Vojníkov 14:22, 5. 5. 2006 (UTC)

Poslední dobou[editovat zdroj]

V části Kolejové svršky - Zatravněné jsem opravil nejasnou formulaci "Takových tratí přibývá také pouze poslední dobou" na "Poslední dobou takových tratí přibývá...". Chtělo by to ale dále upřesnit - co je to poslední dobou? Při takové formulaci musí každý čtenář pátrat, kdy byl článek napsán. Mohl by někdo, kdo to ví (autor?), upřesnit, od kdy k danému jevu dochází? Jan.Kamenicek 23:01, 9. 9. 2006 (UTC)

Připomínky[editovat zdroj]

Tak když už o to Aktron požádal, tak jsem to shlédnul, beztak je to potřeba u všech Nejlepších článků z let 2005 - 2006. Rozhodně ale nevím, jaké části byly přidány v poslední době, takže z celku:

  1. zase ty reference, něco sice je, ale mohlo by být více
  2. standardizace umístění refů (lítá to všude možně :))
  3. opravdu jsou (byly) společnosti jako Dopravní podnik hl. m. Prahy nebo Elektrické podniky král. hlavního města Prahy oficiálně se zkratkou?
  4. V odstavci Monopolizace na začátku 20. století, kdo je EP?
  5. obrázky by se mohly trochu rozházet, všechno je to tak jednotvárně napravo
  6. chybí mi tam nějaké mapky tramvajové sítě, třeba i těch historických úseků (obrázek přece jen vydá za tisíc slov)
  7. místama je to moc červené i na mě, a to mi červená v článcích tolik nevadí :)
  8. I. T. Jefimov, prosím celé jméno
  9. od kdy Košíře neslouží tramvajím?
  10. typo (především pevné mezery), ale s tím ty si poradíš :)
  11. jaká jsou modernější řešení k BKV?
  12. Co dělá v Nejlepším článku pahýl?

--Reaperman 18:16, 25. 9. 2007 (UTC)

Re ke zkratkám:
  1. Článek byl schválen ještě v období, kdy se tolik nezdrojovalo. Je tedy logické, že tu referencí nebude tolik. Situace se samozřejmě zlepšuje, ale trvá to. Kromě toho je ale článek podložen literaturou, která je dole uvedena.
  2. ano, to by se upravit dalo
  3. ano, byly.
  4. na to se podívám
  5. Mapky jsou výborný nápad, ty by šlo zařídit. (Zatím 3 exempláře: 1980, 1991, 2006)
  6. To je problém, literatura uvádí I. T. Jefimov bez celého jména. To je oblíbená praxe ohledně Rusů tedy vůbec.
  7. ajaj
  8. pevné mezery byly ještě předtím než to Šjů rozšířil. Jejich logická absence pro mě byla důvodem požádat o kontrolu.
  9. ?
  10. Kdo to tam dal! --Aktron (d|p) 18:19, 25. 9. 2007 (UTC)
Safra, to je rychlost. :) ad BKV části: Aha to je o povrchové úpravě panelů, tak nic. --Reaperman 18:25, 25. 9. 2007 (UTC)
Zrovna jsem koukal na rc. Ale nejdřív budu řešit metro, aby se ta nominace někam pohnula (večer se kouknu do literatury), tady to snad tolik nehoří. Drobné opomenutí se dají opravit, věci typu "pahýl" jsem odstranil neprodleně, to byla hrůza. --Aktron (d|p) 18:27, 25. 9. 2007 (UTC)
S tím BKV mi to ale furt vrtá, nějak se mi to tam nezdá. --Reaperman 18:28, 25. 9. 2007 (UTC)
Aha, tak aby bylo jasno: Jedná se o různé otevřené/zatravněné tratě, ale jen v místech, kde je trať vedena rychlodrážně. Ne v centru města. Tam se békávéček cpe jak na běžícím páse (viz fotky). Další důvod pro upřesnění pasáže. --Aktron (d|p) 19:15, 25. 9. 2007 (UTC)

Ale hoši, nejlepší článek neznamená mrtvý článek ani Potěmkinovu vesnici. Nejlepší článek je takový, který má ještě bohaté perspektivy dalšího rozvoje, ve kterém ještě je možné spoustu informací doplňovat, popřípadě ve správný čas vyčleňovat do vhodného specializovanějšího článku atd. O spoustě témat týkajících se pražské tramvajové dopravy zatím ještě v tom článku není ani zmínka. Šablona {{Pahýl část}} označuje oddíl, který je zatím jen stručnou zmínkou nebo laickým neozdrojovaným shrnutím a zaslouží si ještě propracování a rozpracování. Jestli titul "nejlepší článek" má znamenat umrtvení článku, tak pak jsem pro to, aby byl tenhle titul všem článkům odebrán a aby se přestal používat. --ŠJů 12:55, 26. 9. 2007 (UTC)

Ale tak žádné potěmkinovské vesničky nebudujeme. Přestože nejlepší články nejsou živé, je nutné dbát jistých ohledů při jejich dalších úpravách. Proto jsem okamžitě požádal o kontrolu našeho článku, aby se případné nedostatky odstranily rychle. Propracování a rozpracování určitě je třeba, ale tomu článku to dělá ostudu - u nejlepších článků prostě máme i jiná kritéria. Že o spoustě témat zmínka není je pravda, ale ono začínám mít neblahý pocit. To je, že hierarchii článků (několika), která je mimochodem všude běžná, se tady začíná nahrazovat jedním monolitickým článkem. To samozřejmě není dobře; bude tedy třeba některé pasáže vydělit zvlášť (ty budou živější), a nechat v hlavním článku kvalitně upravené shrnutí. --Aktron (d|p) 12:59, 26. 9. 2007 (UTC)

Množství nadpisů[editovat zdroj]

V článku je momentálně 47 nadpisů a obsah se nevejde na obrazovku. S ohledem na to se mi zdá zvlášť nevhodné bazírovat na tom, aby měl každý pětiřádkový úsek vlastní nadpis jen proto, že může. --Flere-Imsaho 09:21, 31. 1. 2008 (UTC)

Odstavec jízdné[editovat zdroj]

Zejména Pražáky prosím o rozšíření této kapitoly. Vývoj výše jízdného, druhy jízdenek (děti, dospělí, zavazadla, přestupné, denní, týdenní atd..), možnost použití stejné jízdenky pro různé druhy přepravy, pár vět k zmíněným platbám SMS. Nebo pokud je k tomu samostatné heslo, pak v tomto odstavci na něj odkázat. Děkuji. --Zákupák 8. 10. 2008, 19:16 (UTC)

A není to spíše téma pro článek Dopravní podnik hl. m. Prahy? Už proto že žádné speciální tramvajové jízdné (snad až na historickou linku) neexistuje. --Jklamo 11. 10. 2008, 00:06 (UTC)
Jízdné v PID je dnes jednotné u všech dopravců, tak není logické ho rozebírat v článku o jednom dopravci. Historie jízdného patří nejspíš do tohoto článku a měla by končit odkazem na Pražskou integrovanou dopravu. Výhledově by si možná tarif a odbavovací systémy pražské MHD a PID zasloužily samostatný článek. --ŠJů 11. 10. 2008, 00:17 (UTC)

Poznámky[editovat zdroj]

Na nejlepší článek to podle mě opravdu není, při letmém pohledu:

  • je dost červených odkazů
  • práce s obrázky není ideální, mělo by jich být více a lépe využívat prostor (např. střídat levou a pravou stranu)
  • reference by měly využívat citačních šablon a obecně by jich mělo být více vzhledem k délce článku

Je to jeden ze starších nč, který byl zvolen před tím, než byly zvýšeny standarty na nejlepší hesla. Chtělo by to pořádně zapracovat, aby v NČ mohl zůstat, jinak je horkým kandidátem na potvrzování nominaci أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 25. 3. 2009, 09:20 (UTC)


Hvězdičky vem čert, kvůli nim tu nejsme my ani články, bavme se radši o tom, jak s článkem dál a jak ho rozvíjet a zlepšovat, aby z něj nebyla vycpaná mumie do vitríny, ale zajímavý, solidní a perspektivní článek.
Střídání pravé a levé strany obrázků není pro Wikipedii ideální, zpravidla nabourává text: obrázky jen při pravé straně jsou většinou z hlediska přehlednosti a estetičnosti článku lepším řešením – současný stav je vcelku dobrý. Lze jej kombinovat s tabulkami obsahující obrázky nebo s galeriemi, ale běžné obtékání obrázku umístěného vlevo textem zprava nedělává dobrotu. Obecně je třeba klást větší důraz na to, aby obrázky nebyly jen nahodile rozmístěnou grafickou výplní, ale aby umístění obrázků co nejlépe korespondovalo s textem: to je v současné době vcelku dodrženo.
Ukazatelem kvality či nekvality článku není ani tak množství červených odkazů, jako spíš množství smysluplných modrých odkazů a množství chybějících odkazů. Boj proti červeným odkazům je kontraproduktivní: červených odkazů by naopak mělo nejprve přibýt, aby výhledově mohly některé z nich zmodrat. Je nesmyslné a nežádoucí nutit autory kvalitních článků, aby se cíleně vyhýbali použití odkazů, které zatím nejsou modré. Každopádně neexistence například článku o sídlišti Řepy nic nesvědčí o kvalitě či nekvalitě článku o tramvajové dopravě v Praze a přitom je jedině dobře, že je z tohoto článku odkazován.
Obecně je přínos citačních šablon velmi sporný: na jednu stranu některé wikipedisty donutí k vyplnění alespoň základních údajů o zdroji namísto pouhého URL odkazu, na druhou stranu citační šablony, jsou-li používány ve větším počtu, podstatně znepřehledňují zdrojový text a ztěžují jeho editaci a často jsou jimi i znekvalitněny samy reference. Zásadní chybou není nepoužití citačních šablon, ale to, že u některých zdrojů zcela chybí údaj o autorovi, datu zveřejnění, vydavateli (médiu) atd.
Co se týče kvality článku, zdánlivý dojem komplexnosti je dán zejména tím, že je do jednoho článku soustředěn obsah, který by měl být rozdělen do více specializovaných článků: jinak působí nevyváženě, že některé otázky jsou rozebírány podstatně podrobněji než jiné, a mnohým není zatím věnována téměř žádná pozornost. Rozdělení ale rozhodně nebude jednoduchou záležitostí, ke které by stačilo rozsekat text na kousky podle oddílů. Myslím že k vyčlenění do samostatných článků může časem dozrát:
  • Vývoj a složení vozového parku (to by bylo asi nejjednodušší)
  • Seznam vozoven: pro celkový článek o tramvajový dopravě je příliš podrobný
  • Vývoj linkového vedení a provozu (včetně nočního provozu) a označování linek: to je relativně samostatné téma, které se v budoucnosti může velmi rozrůstat až do podrobnějších článků o historii změn a historii jednotlivých linek
  • Systém dispečerského řízení: historie traťových či oblastních dispečerů, popis práce centrálního dispečerského pracoviště, vývoj automatizovaných systémů (ISYDR, DORIS), způsoby řešení mimořádných situací, operativních záloh atd.
  • Kolejová síť: výstavba, rušení a rekonstrukce tratí, jejich seznam, vývoj a rozdělení podle technického řešení, specializované články o napájecím systému (měnírny, energetický dispečink, trolejové vedení, kladky a pantografy), popisu a historii technického řešení výhybek, historie výhybkářů a jejich práce atd.
  • Kolejový spodek a svršek: technický popis vyčlenit do obecných článků nevázaných na Prahu, zde v tomto článku zestručnit o tyto obecné popisy, nevysvětlovat zde obecné pojmy.
--ŠJů 25. 3. 2009, 16:26 (UTC)
Nerad bych, aby došlo k nedorozumění. Ohledně hvězdiček, pro mě za mě je vem klidně čert, reagoval jsem hlavně na tento podnět, kde hlavním dotazem bylo, zda článek ještě je s to udržet status NČ. Statusy dč nebo nč už jsou spíše právě jen dokladem toho, že se článku někdo věnoval. Nezkoumal jsem článek do hloubky, hlavně proto, že žádost o recenzi na mě působila dojmem, že žadatel není hlavním autorem a nebyl jsem si jistý, zda je vůbec vůle se článku věnovat.
Obrázky vlevo, pokud se s nimi zachází citlivě, aby se nebily třeba s nadpisy, nenarušují text o nic více, než obrázky vpravo.
Co se týče linků, tak souhlasím, že ukazatelem kvality není jejich počet, červených nebo modrých, ale jejich správný výběr a následné zamodření těchto odkazů. Odstraňovat by se měly linky třeba po sté opakované.
Citační šablony jsou přesně určeny, aby podle normy byli uvedeny důležité údaje o zdroji; jejich zbytečné opakování považuji za nepřínosné, ale jde se tomu elegantně vyhnout, například u citací webů pomocí tagů ref name a u knižních jen uvedením první citace v šabloně a dále ve zkrácené formě bez šablony. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 25. 3. 2009, 17:03 (UTC)
Děkuji Emírovi za podněty a ŠJů za jejich kritické rozpracování. Můj názor je:
Obrázky skutečně na levé straně dělají daleko víc problémů než na pravé, ale takto je to opravdu totálně monotónní. Problém souvisí také s tím, co už tu kdosi uvedl, že článek je příliš podrobně členěn na malé podkapitoly, což zhoršuje možnost obrázky uplatnit na levé straně.
Rozdělení na dílčí články je dobrý nápad, ale tradiční styl Wikipedie ("Summary style" (en:WP:SS) je ještě trchu jiný: Ty dílčí články vyčlenit, ale v původním (tomto) článku ponechat jejich shrnutí, aby tu ta informace úplně nechyběla. Samozřejmě souhlasím, že některé detaily jako je křížení potravní čáry, by mohly zmizet i bez náhrady.
Souhlasím s ŠJů, že červené odkazy samy o sobě článek nediskvalifikují, ovšem pokud se nejedná o důležité odkazy, které je potřeba k pochopení obsahu článku. Navíc taky nemám spíše z estetického hlediska rád červené odkazy v úvodu a v popiscích obrázků/tabulek. Z hlediska červených odkazů mi tento článek připadá celkem přijatelný, pouze ten Oettingenský palác chce zamodřit, aby tam neřval v úvodu. Jinak bych červené odkazy nechal případně až na konec, až budu vyřešeny ty problémy, které článek skutečně vážně poškozují. Jiná věc jsou odkazy, které vedou na předměty sporné encyklopedické významnosti (zaniklá tramvajová opravna a tak), ty by měly tiše zmizet.
Podobně souhlasím, že citační šablony nejsou nezbytné, pokud ovšem je sama reference v pořádku. Šablony nám mají usnadnit práci, ne vládnout. Nicméně tady všechny reference formálně v pořádku a úplné nejsou, takže to by se mělo opravit. A šablony, jak uznává i ŠJů, by v tom mohly pomoci. Takto chápu Emírovu původní poznámku.
Konečně můj vlastní dojem je, že článek by potřeboval také rozšířit úvod (tak dlouhý článek má mít i dlouhý úvod), zlepšit strukturu výkladu (už někdo říkal, že je to děsně rozdrobené do podpodpodkpitolek) a doplnit reference do kapitolek, kde není patrné, odkud jsou informace čerpány. Podle mého názoru sice ještě není na tom tak špatně, abycom museli vykopat válečnou sekeru a hned chtít tu hvězdičku sundat, ale rozhodně by jako nový NČ už neprošel a je žádoucí ho postupně zase na tu dobrou úroveň dostat.--Ioannes Pragensis 28. 3. 2009, 07:14 (UTC)

K článku[editovat zdroj]

Některé odstavce mi přijdou až zbytečně krátké a myslím, že v článku je příliš mnoho červených odkazů. Možná bych trochu více rozepsal i některé oddíly o historii a dohledal i nějaké ty zdroje.--Ria 27. 3. 2009, 17:49 (UTC)

Co chybí mně[editovat zdroj]

Považuji tento článek za rozsáhlý, ale ne nejlepší. Je rozsáhlý možná až příliš, některé části by bylo vhodnější nahradit odkazy (tu potravní daň už tu někdo zmiňoval), k některým věcem jako například vzhled tramvajových zastávek, sloupků tu žádné odkazy nejsou. Historie jízdného začíná rokem 1974, to mi připadá trochu pozdě. Dost mi chybí nějaká přímá cesta k technickým otázkám (spřáhla, pantografy), ke kterým je možné se proklikat jen přes odkazy na jednotlivé typy tramvají. Leotard 19. 4. 2009, 10:05 (UTC)

Vlečňáky[editovat zdroj]

... já bych uvítal také více informací o vlečňácích - přípojných tramvajových vozech, jezdilo jich v Praze hnedle několik typů ** --MiroslavJosef 19. 4. 2009, 10:14 (UTC)

.... na můj vkus je to příliš rozsáhlé a trošku nepřehledné - asi by to chtělo pouvažovat o dalším rozdělení na menší části ** --MiroslavJosef 19. 4. 2009, 10:23 (UTC)

Rozchod[editovat zdroj]

Mě zde, stejně jako skoro ve všech článcích o tramvajích na wiki, chybí informace o rozchodu trati - tramvajím nerozumím a zajímalo by mě, jaké tramvaje by mohl používat Bratislavský dopravní podnik -> což díky chybějícím informacím o rozchodu tramvají v článcích nezjistím.--Slfi 3. 2. 2010, 17:46 (UTC)

Existující:
Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Most-Litvínov, Košice - 1435 mm
Bratislava - 1000 mm
Liberec - kombinovaný 1000/1435 mm
Jinak do článků doplním, díky za upozornění. --Harold 3. 2. 2010, 17:53 (UTC)

Fanoušci Tramvajové dopravy pomozte![editovat zdroj]

Začátkem roku jsem založil stránku Historie pražských tramvajových linek, kterou postupně buduji - viz též výše. Teď ale mám problém s wikipedistopu Ragimiri (viz jeho diskuse), který tvrdí doslova, že "Články ve Wikipedii jsou o encyklopedicky zajímavých tématech, významných pro větší množství lidí. Nevím, zda se fanoušci historie pražské MHD dají označit za větší množství lidí, dle mého názoru ne." a stránky mně sveřepě ruší. Jak se mohu bránit ? --Ferda.mravenec 9. 5. 2010, 20:22 (UTC)

Světelná signalizace[editovat zdroj]

Poslední odstavec je obsahově nekonzistentní. V prvním případě se zde popisuje trojúhelníkovité tří-žárovkové návěstidlo což by mohlo být dobře. Další věta se však odvolává na návěstilo se šipkami, které v popisu chybí nebo není správně uveden popis prvního návěstidla. --W.Rebel 21. 1. 2011, 13:33 (UTC)

Počty vozů[editovat zdroj]

Vím, že postupem času tu jsou zastaralá čísla, ale přesné číselné údaje a to zvlášť v NČ by se měly opírat o zdroje (i když vím, že třeba podle K-reportu to může být pravda). Kromě toho ty počty nejsou zrovna konzistentní. Nad tabulkou je uveden "listopad 2010", počty jsou údajně zdrojovány výroční zprávou k 31. prosinci 2009 (nekontroloval jsem, zda to někdo v pozdější době neměnil) a počet 15T je aktuální ale bez zdroje. Je to opravdu dobrý mišmaš nehodící se k NČ... --Harold 11. 12. 2011, 20:03 (UTC)

Existuje věrohodný zdroj a to dokument Rozmístění tramvají, který se s měsíční periodicitou aktualizuje. V současné době nejaktuálnější Dočasné rozmístění tramvají k 30. říjnu 2013, dle kterého přezdrojuji (BTW: Dočasné kvůli výluce vozovny Vokovice a přechodnému deponování vozů v ÚDDP). — Jagro (diskuse) 9. 11. 2013, 11:03 (UTC)

Setrvání v NČ[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 4 lety1 komentář1 člověk v diskusi

No, NČ ročník 2006, tehdy přijatelné, dnes už je třeba pečlivější zdrojování. Celé oddíly jsou bez refů, v Historii např.: odstavec o šlapací tramvaji, úseky Křižíkovy dráhy, Vinohradská dráha a dráhy Elektrických podniků, většina Monopolizace na začátku 20. století... V Plánech jsou poslední informace z roku 2008. Připomínka Harolda výše bez reakce... Zkrátka zjevně pod úrovní NČ. --Jann (diskuse) 30. 6. 2012, 15:00 (UTC)

Je také důležité si uvědomit, že když se článek stal NČ, tak měl velikost cca 23 kb, dnes ji má cca 102 kb, takže celkem vzato je to dnes úplně jiný článek než ten, který se stal NČ. Jinak se ztotožňuji s názorem, že článek na dnešní úroveň NČ nemá a těch problému by se našlo více. Je spíše otázkou, zda-li někdo najde odvahu s tím něco dělat (ať už v rámci vylepšení nebo renominací)... --Saltzmann (diskuse) 6. 12. 2012, 01:43 (UTC)
Já bych mohl něco udělat se současností a technikou, ale do historie se moc pouštět nechce. Ale když na to dojde, historická část by snad měla být v pořádku. — Jagro (diskuse) 6. 12. 2012, 12:47 (UTC)
To by bylo výborné, jakékoliv polepšení článku prospěje. A k té historii, věřím, že roku 1897 byla „dráha dlouhá 5,846 km a měla 17 stanic“, ale v jakémkoliv článku takový údaj potřebuje ref, u NČ by to měla být samozřejmost.--Jann (diskuse) 6. 12. 2012, 18:04 (UTC)

V článku jsou stále požadavky na zdroj a některé odstavce nejsou vůbec zdrojované. Jestli by se nikdo k aktualizaci článku a doplnění zdrojů nepřihlásil, navrhoval bych na potvrzení statutu NČ. --Mozzan (diskuse) 19. 10. 2013, 13:35 (UTC)

Teď jsem si všiml, že v kapitole o vozidlech chybí éra jednosměrných dvounápravových vozů, jako by ponorka (64 ks) a MEVRO (30 ks) neexistovaly. Pár slov o technice jsem schopen připsat, ale historii určitě ne. --Uacs451 (diskuse) 5. 7. 2019, 19:34 (CEST)Odpovědět

Počty linek[editovat zdroj]

V záhlaví je uveden počet 21 denních linek. Ne že bych nevěřil ozdrojování neveřejnou aplikací, ale rozhodný den bylo asi nějaké neobvyklé datum. Běžnější číslo je ke 30, koneckonců už se odhodlali zavést už i tu Třináctku. -- Tommasel (diskuse) 29. 5. 2014, 16:47 (UTC)

Číslo bylo opravdu sprvávné, jenomže po dokončení rekonstrukcí v okolí Prašného mostu se vrátila do trvalého stavu linka číslo dva, takže aktuální počet je 22+9. V současné době jezdí ještě dvě další linky, které jsou však výlukové a tím pádem nejsou ve výčtu zahrnuty. Pro ověření: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 18, 20, 22, 24, 25, 26 a 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59 a zmíněné výlukové 29 a 37. — Jagro (diskuse) 29. 5. 2014, 18:09 (UTC)
No, nechci do toho šťourat, ale současná podoba podle mě není dobrá. Ve větě je uvedeno konkrétní datum, ke kterému se však ten počet linek vlastně nevztahuje, což se ale čtenář dozví jedině po kliknutí na číslo refu. Já bych to spíš rozdělil, zkrátka údaje vztahující se podle refů k 28. září 2012 nechat v jedné větě a (současný/dlouhodobý) počet linek uvést s nějakým jiným datem nebo aspoň rokem v další větě. --Harold (diskuse) 29. 5. 2014, 20:34 (UTC)
Hmm, máš pravdu, něčetl jsem to celé. Spíš jsem koukal, že ty počty kilometrů neodpovídají atd. Podívám se po nějakých rozumných datech a aktualizuji to. — Jagro (diskuse) 29. 5. 2014, 21:52 (UTC)
Koukám že to tak už bude. Ovšem v letech 2004-2007 jezdil ustálený počet 26 denních + 9 nočních linek. (Nepočítaje historickou.) [1] Zjevně se to mění víc než jsem čekal. --Tommasel (diskuse) 30. 5. 2014, 09:27 (UTC)

Velikost článku[editovat zdroj]

Článek začíná nabývat obludných rozměrů. Neměl by se rozdělit? Třeba odčlenit sekci Infrastruktura? --Tommasel (diskuse) 20. 6. 2014, 20:33 (UTC)

Dobrý nápad. To samé provést s historií, a v článku nechat je stručný výtah (pár odstavců). Nazgul02 (diskuse) 23. 6. 2014, 15:35 (UTC)

Reference[editovat zdroj]

  1. ↑ Výroční zprávy DPP

Infobox[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 4 lety3 komentáře2 lidé v diskusi

Tomuto článku, který se řadí mezi nejlepší, zoufale chybí infobox. Základní údaje jsou v úvodu, ale je to strašně nepřehledné. Stačilo by něco, jako má metro. --Perid (diskuse) 19. 12. 2016, 23:46 (CET)Odpovědět

@Perid: Mezi nejlepší se řadí jen formálně, ve skutečnosti naopak od začátku je spíš příkladem, jak by článek vypadat neměl (snaha obsáhnout všechno v jednom nepřiměřeně rozsáhlém článku, místo aby bylo téma strukturováno do dílčích tématických článků, a i tak je výběr pojednaných témat spíš nahodilý než systematický). Ale bohužel ta témata jsou tak provázaná, že se do nápravy nikomu nechce. Infobox zkusím vložit: vidím, že Tramvajová doprava v Liberci ho má. --ŠJů (diskuse) 3. 5. 2019, 22:51 (CEST)Odpovědět
Aha, on už tam je. :-) --ŠJů (diskuse) 3. 5. 2019, 23:15 (CEST)Odpovědět

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 5 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 6 externí odkazy či reference na stránce Tramvajová doprava v Praze. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 26. 8. 2018, 21:06 (CEST)Odpovědět

Možnost platby kartou v pražských tramvajích[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 4 lety6 komentářů2 lidé v diskusi

Dobrý den, ode dneška je ve všech tramvajích v Praze možný bezkontaktní nákup jízdného. Rád bych, aby článek informaci obsahoval. Jen úplně nevím kam ji zadařit. Byl bych rád kdybyste mi poradili, popř. informaci doplnili sami. Zdroj: [1]] S pozdravem Martin2035 (diskuse) 26. 4. 2019, 15:34 (CEST)Odpovědět

Díky @ŠJů: za vyřešení mého podnětu, i když jste ho zřejmě ani nepřečetl. :-) S pozdravem Martin2035 (diskuse) 3. 5. 2019, 21:21 (CEST)Odpovědět
@Martin2035: To je pravda, nepřečetl. Nicméně doteď si nejsem jistý, jestli to opravdu patří do tohoto článku. Ono by to úplně stejně, ale v širším kontextu mělo být uvedeno i v článcích Dopravní podnik hl. m. Prahy, Pražská integrovaná doprava a Elektronické karty v dopravě v Česku. --ŠJů (diskuse) 3. 5. 2019, 22:43 (CEST)Odpovědět
@ŠJů: Ano, to máte pravdu. Tak alespoň to máme alespoň někde. Možná by to chtělo hodit upozornění do diskuze k těm článkům. Martin2035 (diskuse) 3. 5. 2019, 22:54 (CEST)Odpovědět
@Martin2035: Tato oblast stejně není moc systematicky zpracovaná. Nemáme toho moc o počtu a druzích automatů na jízdenky ani jejich vývoji, v článku o PID myslím ani nemáme o zavedení možnosti platby bankovní kartou, a spoustu dalších věcí. Vlastně o jakémkoliv podtématu by se dalo napsat desetkrát víc encyklopedického obsahu než tu máme teď. Z tohoto kontextu mi fakt, že v tramvajích přibylo o jeden stroječek navíc, nepřipadá až tak úplně zásadní, zvlášť když to zatím není nijak masově využívaný způsob platby, ale spíš taková raritka. I když důležitá, už kvůli tomu, že se de facto za posledních 30 let úplně rozpadl systém distribuce papírových jízdenek. Pořizovací cena a provozní náklady na prodejní automaty jsou tak vysoké, že si ty stroje, myslím, za dobu své existence vydělají sotva samy na sebe. Ale ČSOB asi doufá, že se jí aspoň tyhle náklady za těch pár let vrátí - uvidíme. --ŠJů (diskuse) 3. 5. 2019, 23:12 (CEST)Odpovědět
@ŠJů: Ano, to je pravda, souhlasím s Vámi. Na Wikipedii takových zmínek chybí více celkově... Martin2035 (diskuse) 4. 5. 2019, 07:33 (CEST)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Tramvajová_doprava_v_Praze&oldid=19842687“