Diskuse:Rákosnička mramorovaná

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele OJJ v tématu „Vyhodnocení“
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 40. týdnu 2018 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Wikipedie:WikiProjekt Kvalita[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 6 lety74 komentářů7 lidí v diskusi

Utar[editovat zdroj]

Pár postřehů na rozjezd:

@Harold: Díky, tak jsem to myslel. Bral jsem ten Komentář tak, že OJJ ví, která varianta je správná a v rámci dalších úprav se to chystá sjednotit, takže to zatím není Vyřešeno. @OJJ: Fajn. --13. 6. 2017, 12:24 (CEST), Utar (diskuse)
@Utar: Ví, ale nevidí. :-) Díky.--OJJ, Diskuse 13. 6. 2017, 12:29 (CEST)Odpovědět

--12. 6. 2017, 19:29 (CEST), Utar (diskuse)

@Utar: Díky. OJJ, Diskuse 12. 6. 2017, 19:52 (CEST)Odpovědět
Díky za rychlou reakci. --13. 6. 2017, 12:24 (CEST), Utar (diskuse)


Posun Teplému prostředí se přizpůsobil několika adaptacemi. níže kvituji. Tím ale vznikají dva body

  • Jaké jsou to adaptace?
  • Při podobných posunech pozor na okolní text. Předtím to byl druh, co se přizpůsobil. Teď je předtím naposledy žába, tedy patří sem přizpůsobila.

Abych hned nepřekryl tu reformulaci kvákání, zatím úvod neměním. --16. 6. 2017, 08:02 (CEST), Utar (diskuse)

Mates[editovat zdroj]

Udělal jsem nějakou korekci češtiny (malou), cestou mě napadlo:

  • "Rozmnožování probíhá hlavně mezi říjnem a únorem" – není to v oblasti subsaharské Afriky a savany trochu nezajímavý údaj? Lepší by bylo to vztáhnout na reálná roční období (zřejmě období dešťů), co tam mají (a třeba do poznámky pak, že jde o tyto měsíce). Je to jak v úvodu, tak v sekci o rozmnožování. Navíc ty měsíce, jak vyplývá z textu zřejmě nejsou vůbec určující, hlavním spouštěčem je zřejmě nižší teplota způsobená příchodem deště.
    • KomentářKomentář Neřekl bych. Rozmnožovat se mohou po celý rok, tady je, kdy nejčastěji. Osobně mi přijde lepší vědět, ve kterých měsících. --OJJ, Diskuse 13. 6. 2017, 11:49 (CEST)Odpovědět
      • No já myslím, že je to pro čtenáře laika trochu matoucí a pro čtenáře odborníka trochu neodborné. Jsme na jižní polokouli, říjen až únor má v té oblasti úplně jiný význam – laikovi to evokuje náš "podzim a zimu", ale přitom jde prostě o období dešťů. Já bych teda dal přednost tomu popisu období, které přísluší daným biotopům. Navíc sám říkáš, že se můžou rozmnožovat celý rok. Takže to spíš souvisí s nějakým jiným jevem než co je zrovna za datum. Nedohledával jsem to, asi jde o ty deště ne, který jsou nejvíc mezi říjnem a únorem. --Mates (diskuse) 13. 6. 2017, 12:04 (CEST)Odpovědět
  • A celá ta věta začínající tím co zmiňuji v předchozím bodě by chtěla roztrhnout na více vět.
  • nevím, jak se skloňuje přesně genus, ale genus bez genusu mi zní blbě :-), asi tam má být jen bez genu, koukni se
  • ten výzkum mitochondriální DNA (mimochodem tu zkratku jsem odstranil, už to znova není použito v článku, tak je to zbytečné) provedl ten pan  A. Schiøtz?
  • "Areál výskytu zahrnuje Mosambik (severní část) a žába se dále rozšířila přes východ států Malawi a Zimbabwe až do Svazijska a Jihoafrické republiky, zde obývá například západní a východní oblasti Kapska, ale také Limpopo, které souběžně s provincií Mpumalanga představuje místo o vyšší nadmořské výšce, kam se tento druh nepůvodně dostal." – zase hrozně moc informací v jednom souvětí, musel jsem to přečíst 3x, abych pochopil, co všechno v té větě je za informace (matou mě třeba ty světové strany, a pak ta Jihoafrická republika je popsána hrozně zhuštěně). Musel jsem se podívat na mapu, abych pochopil odkud kam to vede (btw mapa areálu výskytu v taxoboxu by se šikla). A navíc teď mě zajímá, jak může rákosníčka nebýt v jižní části Mosambiku, když se vyskytuje ve Svazijsku.
  • "Podle webu AmphibiaWeb poté může obývat i Gabon nebo Keňu." – tomu teda taky nerozumim :D, jednak Gabon je uprostřed tropického lesa, který jsi z areálu o odstavec výše vyloučil, a jednak nechápu jak poté. Jako, kdyby to dávalo do souvislosti invaznost v Jižní Africe, ale do Gabonu a do Keni je to z Jihoafrické republiky žabími skoky pekelně daleko :D.
  • "Stehna rákosniček mají červenou barvu." – nechtěl jsi říct spíš prsty? Hned vedle jsou dva obrázky rákosniček a ani jedna červené stehno nemá :-).
  • "Samotné kvákání o frekvenci 2,8 až 3,1 kHz, kterým se samci ozývají, trvá jednu desetinu sekundy[8]" – V té referenci (jde o článek z FrogMap) jsem nenalezl ani jednu z těch informací (tedy ani frekvenci kvákání ani dobu trvání). Je tam jen, že otravně kvákaj celou noc :D.
  • "Díky rezonančnímu měchýřku mohou tyto zvuky zesilovat" – není informace o tom, jak hlasité to může být (frekvence o hlasitosti nic neříká, jen, že to slyšíme)
  • "Samička naklade mezi 150 a 650 světložlutými vajíčky s hnědým koncem; podobně jako u všech žab ze superdruhu se jedná o velké množství (čím větší samice, tím více vajec)" – tu informaci bych vyškrtnul, není ničím zajímavá podle mě, je tam číslo. To že 650 vajíček je celkem hodně bych přenechal představivosti čtenáře.
  •  "Každé vajíčko měří 1,3 až 1,5 mm a samice je klade v malých skupinkách po dvaceti na rostlinstvo ve vodě, přičemž další rozmnožování může nastat za dva nebo tři týdny." – ty věty spolu moc nesouvisejí, rozdělil bych je.
  •  V zajetí se jeden exemplář rákosničky mramorované dožil 4 let a devíti měsíců. – mají rákosničky nějaký účel chovu? Informace o průměrném věku dožití u divokých žab není?
  •  Rákosnička mramorovaná obývá ve velké populaci rozsáhlý areál rozšíření včetně velkého množství chráněných oblastí, navíc se přizpůsobí mnoha přirozeným prostředím. – nemá tam být, že se přizpůsobí v NEpřirozeném prostředí?

To je asi prozatím všechno. Díky za další pěkný článek. Srdečně zdraví --Mates (diskuse) 13. 6. 2017, 11:20 (CEST)Odpovědět

@Mates: Díky. --OJJ, Diskuse 13. 6. 2017, 11:49 (CEST)Odpovědět
@Mates: Hotovo. --OJJ, Diskuse 13. 6. 2017, 12:21 (CEST)Odpovědět

Gumideck[editovat zdroj]

Ahoj, jak se dalo čekat, je to moc pěkný článek o sympatické havěti :-) Dovolil jsem si několik drobných úprav přímo v textu. Případné nedostatky buď nebyly a nebo byly již vychytány, mám jen drobnosti až prkotiny:

Za mě vše, děkuji za pěkné četní. Gumideck (diskuse) 13. 6. 2017, 23:17 (CEST)Odpovědět

@Gumideck: Díky. --OJJ, Diskuse 14. 6. 2017, 08:37 (CEST)Odpovědět
@Mates, Utar: Mapa. --OJJ, Diskuse 14. 6. 2017, 08:37 (CEST)Odpovědět

Vachovec1[editovat zdroj]

Tradičně vysoký kolegův standard. Pár drobných připomínek ode mě:

@Vachovec1: Dobrý. :-) --OJJ, Diskuse 14. 6. 2017, 15:41 (CEST)Odpovědět
  • Obecná poznámka: pojem "zvíře" používej pokud možno pouze u savců. U ptáků mluv o "ptácích", u obojživelníků o "obojživelnících" atd.
    • OtázkaOtázka Ty jsi to opravoval, nebo je to pořád v článku? Většinou jsem použil, když už by se mockrát žába nebo druh opakovalo. --OJJ, Diskuse 14. 6. 2017, 15:41 (CEST)Odpovědět
      • Opravil jsem během recenze. Stejně tak jsem opravoval dříve u čápa. Proto to tady vlastně zmiňuji. Je mi jasné, že potřebuješ rozšířit slovní zásobu ale "zvíře" je příliš svázáno s představou "savce", aby se to dalo používat ve zcela obecném smyslu. Proto v konkrétních případech je lépe "pták", "ryba" apod. --Vachovec1 (diskuse) 14. 6. 2017, 17:08 (CEST)Odpovědět
  • Taxonomické uspořádání všech těchto druhů je nejasné. – Podtržené spojení odkazuje k čemu? S tím souvisí i hned následující věta/připomínka.
    • VyřešenoVyřešeno Ano, v superdruhu. Původně to tak vyznělo, ale pak jsem přidal informaci o šíření z deštných lesů. Teoreticky by ještě šlo rozvést ze zdroje tím, že se na savany navykly, když začaly lesy ustupovat savanám. Jednotlivé populace pak myslím oddělila geologická činnost Velké příkopové propadliny. Ale to se spíše hodí do článku o rodu. --OJJ, Diskuse 14. 6. 2017, 15:41 (CEST)Odpovědět
  • Žáby mohou mít řadu různých barevných odstínů. – Jaké žáby? Rodu Hyperolius? Superdruhu Hyperolius viridiflavus? Druhu Hyperolius marmoratus?
  • …a žába se dále rozšířila přes východ států Malawi a Zimbabwe až do Svazijska a Jihoafrické republiky. – Pochybuji, že by se šířila do JAR přes Malawi a Zimbabwe, spíše se tam rozšířila z Mosambiku.
  • … další taktikou proti přílišné ztrátě vody spočívá dále v jejím zadržování v močovém měchýři. – To není zrovna ideální formulace.
  • Je jedním z likvidátorů škůdce Diaphorina citri řadící se mezi polokřídlé, díky čemuž je prospěšná pro člověka. – Na jakých rostlinách/plodinách Diaphorina škodí?
    • VyřešenoVyřešeno Jak už napovídá název citri, tak citrusům - způsobuje jejich zelenání. Vyčetl jsem to na enwiki a vložil tam zmínku.

--Vachovec1 (diskuse) 14. 6. 2017, 13:54 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Děkuji. Když bude čas, koukni ještě prosím na Portia (rod). Whitesachem už tam na druhou recenzi čeká jak dlouho. --OJJ, Diskuse 14. 6. 2017, 15:41 (CEST)Odpovědět
@OJJ: Podívám se. Ty kdyžtak pomoz kolegovi Tobartos s článkem tučňák kroužkový. Jak je vidět z mé tamní recenze, článek má značné problémy, dokonce i autorskoprávního charakteru. Kolega se patrně bez vedení někoho zkušenějšího neobejde. Je to myslím jeho první pokus o DČ, tak je na místě trpělivost a schovívavost. --Vachovec1 (diskuse) 14. 6. 2017, 17:08 (CEST)Odpovědět
@Vachovec1: Vím svoje (a propos, asi dva odkazy už jsou v makakovi za ten rok nefunkční, bude je třeba nahradit), zrecenzuji až se vyřeší hlavní nedostatky článku, aneb zatím škoda číst něco, co psal pan Veselovský. Osobně se tam bojím strojových překladů nevím odkud (zase PP) a vadí mi i refování tím, co sám psal. Jinak ale pěkný článek, sám jsem se někde na diskusi zmínil, že by to mohl být časem DČ, má ale pěkné moře nedostatků. Zkouknu to taky po odborné stránce, napíšu, co mi tam chybí (když dělali rozsáhlé analýzy deoxyribonukleové kyseliny, tak třeba zjistili taky nejbližší příbuzné atd.) --OJJ, Diskuse 14. 6. 2017, 17:15 (CEST)Odpovědět

Jann[editovat zdroj]

Tak došla řada na žábu..

  • Úvod: Životu v suchém prostředí se přizpůsobil několika adaptacemi. Samcům se vyvinul - budí dojem, že měchýřek a kvákání po půlnoci je adaptace na sucho. Je dojem správný? jestli není tak bych větu s adaptacemi posunul na konec odstavce
  • Taxonomie: genus máš v 2. pádě, ale superspecies a species v 1., a u čeledi latinský ekvivalent chybí. Pro mne se článek bez latiny obejde, když tam jsou odkazy; ale když latinské názvy používáš, tak buď všechny v prvním pádu nebo všechny vyskloňované (radši bych 1. pád, abychom nezaskočili obyčejného čtenáře divnými tvary).
  • Arne Schiøtz navrhl - bylo by hezké napsat proč to navrhl
  • byla určena jako samostatný druh mezi lety 2000−2001,[4] z roku 2001 také pochází popis jejích 13 poddruhů.[8] Odborným jménem je nazývána Hyperolius marmoratus. Vědecky žábu popsal Ludwig Wilhelm Rapp v roce 1842. - zpočátku zmatení, po zamyšlení vymyslel, že Rapp dotyčnou žábu posal jako poddruh (nebo jako něco jiného?). Což by se mělo uvést.
  • Ten dosahuje u rákosniček z celého superdruhu Hyperolius viridiflavus jen krátké velikosti - takové nějaké šroubované; chce se říct, že v rámci superdruhu mají relativně krátký čenich?
  • Samci všech těchto žab - samci superdruhu nebo druhu?
  • (Eleocharis limosa, keře, plovoucí rostlinstvo) - lze doplnit co je ta latinská věc? např. (trávy Eleocharis... jestli je to tráva...
  • Díky rezonančnímu měchýřku - někdo jim třeba za hlasité kvákání neděkuje, proto bych navrhnul „Rezonanční měchýřek zesiluje kvákání.“

Trochu jsem přerochtal stylistiku, jinak za mě dobrý. --Jann (diskuse) 15. 6. 2017, 17:07 (CEST)Odpovědět

@Jann: Díky. --OJJ, Diskuse 16. 6. 2017, 06:59 (CEST)Odpovědět

Kacir[editovat zdroj]

  • /Infobox
  • /Úvod
  • /Taxonomie
  • /Výskyt
    • poslední dvě jsou pak oblastí nedávného[kdy?] rozšíření – čtenář neví, co je zde „nedávné“ – roky, desítky let?
    • no, IMHO je stávající text možný, ale jedná se o duplicitu: „(1)… poslední dvě [oblasti] jsou pak oblastí nedávného rozšíření do vyšší nadmořské výšky. [další odstavec] (2) i ve vyšších nadmořských výškách lze nalézt velké populace [+ závěrečná věta] (3) Žije v oblastech až do 1 600 metrů nad mořem.“
  • /Popis
    • délka samce až 43 mm > proč byl preferován zdroj na 43 mm a nikoli na 33 mm, také obsažený v sekci.
    • další taktikou proti přílišné ztrátě vody je v její zadržování v močovém měchýři. – ona to není ani tak taktika proti ztrátě vody, ale primárně taktika proti přehřátí [1]. V parném suchém počasí, kdy je žába dehrydatována, využije vodu uloženou v měchýři právě k ochlazení, a to díky jednoduchému fyikálnímu jevu zvanému vypařování, kdy vodu z měchýře převede do kůže, kde odpaření vody způsobí ochlazení organismu.
    • Tuto vlastnost způsobuji puriny, které žába získává z potravy, což ale zdroj netvrdí [2]. Uvádí, že puriny vznikají až v organismu v důsledku látkové přeměny (metabolismu) potravy. Puriny jsou malé krystalky, které vytvářejí pláty v pigmentových buňkách kůže, v nichž odrážeji světelné paprsky, čímž snižují teplotu povrchu těla. (Otázkou je nakolik je potrava rákosničky bohatá na puriny a jestli je dokáží již z potravy využívat (např. jako člověk), což zdroj nezmiňuje).
Část.--Kacir 18. 6. 2017, 02:32 (CEST)Odpovědět
@Kacir: Zatím AnoAno a díky. --OJJ, Diskuse 18. 6. 2017, 14:23 (CEST)Odpovědět
  • /Chování
    • Vysvětli mi význam druhé části souvětí: Odstrašující volání samice ignorují, ale u jiných samců by mohlo snižovat jejich úspěšnost přilákání samice. (Pokud samice volání ingorují, jak může snižovat úspěšnost jejich přilákání k jiným samcům?)
Díky za článek, pěkná práce. Doporučuji k DČ.--Kacir 18. 6. 2017, 17:50 (CEST)Odpovědět
@Kacir: Dík. Pak ještě dodělám papouška, na prázdniny pravděpodobně něco velkého, asi lev. Vandalové nejsou, je klídek... Ještě pingnu ostatní recenzenty (@Utar, Mates, Gumideck:@Vachovec1, Jann:), tak si to nějak vyhodnoťte. OJJ, Diskuse 18. 6. 2017, 18:10 (CEST)Odpovědět

A vzhledem k problému mého NB, na který upozornil Utar, bych tu měl jednu pohádku: Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, jsou jihoafrická jezera. Ve dne jsou docela obyčejná, ale v noci tam protivně kváká rákosníček mramorovaný. :) OJJ, Diskuse 18. 6. 2017, 18:14 (CEST)Odpovědět

Vyhodnocení[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 6 lety3 komentáře2 lidé v diskusi

@Mates, Gumideck, Jann, Kacir:@Vachovec1: Už čekáme zase skoro týden. :-) --OJJ, Diskuse 23. 6. 2017, 15:45 (CEST)Odpovědět

Zdá se, vše bylo vypořádáno. Dobrý článek udělen.--Kacir 24. 6. 2017, 18:21 (CEST)Odpovědět
@Kacir: Díky, a až se tohle zamodří, půjde to do recenzí taky. :-) OJJ, Diskuse 24. 6. 2017, 18:39 (CEST)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Rákosnička_mramorovaná&oldid=16514135“