Diskuse:Mendelova polární stanice

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 5 lety od uživatele Pavouk v tématu „Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita[editovat zdroj]

RomanM82[editovat zdroj]

Zdravím, díky za rozšíření článku, téma si jistě pěkné zpracování zaslouží. Zatím pár poznámek:

  • …na jejímž projektu se však již začalo pracovat - kdo projekt navrhnul?, schválil?
  • Pavle (Prošku), garantuji ti, že se vám českou stanici nikdy nepodaří postavit! - trochu nerozumím proč tu je tento citát. Je to jenom hecování, nebo byly nějaké objektivní důvody proč se stavba neměla zdařit? Pokud ano, mělo by být uvedeno.
  • Kvůli nedostatečné kapacitě těchto panelů byla na rok 2013 naplánována výměna panelů… - máme rok 2015, takže už víme jestli proběhla nebo ne?

--RomanM82 (diskuse) 17. 12. 2015, 20:01 (CET)Odpovědět

Díky moc za recenzi, upraveno dle ní. — Jagro (MU) (diskuse) 18. 12. 2015, 15:36 (CET)Odpovědět

Juandev[editovat zdroj]

Ač mne téma moc nezajímá, článek jsem si přečetl, abych pomohl k rozšíření DČ a to snad ještě před konecem nového roku. Je sepsán profesionálně a dobře se čte. Nejprve píši nějaké namátkové připomínky, později se kouknu, jak bylo dostáno Kritériím WPK.

  • která reference dokládá např. větu Již na podzim roku 2004 byl zahájen transport materiálu na místo budoucí stanice. ?

--Juandev (diskuse) 25. 12. 2015, 12:58 (CET)Odpovědět

Taky díky moc za recenzi, upraveno dle ní. — Jagro (MU) (diskuse) 26. 12. 2015, 14:54 (CET)Odpovědět

Jan Polák[editovat zdroj]

Díky za pěkný článek. Mám k němu přesto několik poznámek:

  • Taková instituce se však nenašla a i Česká akademie věd vydala zamítavé stanovisko – opravdu Česká a nikoliv Československá (existovala-li)?
  • píšeš V roce 1994 se česká vědecká výprava složená ze zástupců Masarykovy univerzity, Akademie věd, Jihočeské univerzity a Českého hydrometeorologického ústavu vydala na ostrov Krále Jiřího a polohu připravované české stanice byl původně zvolen Turret Point, který leží u zátoky krále Jiřího na ostrově krále Jiřího – to by asi chtělo sjednotit, ne?
  • Míří tedy do cca 10–20 km širokého průlivu prince Gustava – jak míří?
VyřešenoVyřešeno Reformulováno. — Jagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
  • postavily tradiční mocnosti – kdo to jsou „tradiční mocnosti“?
VyřešenoVyřešeno Reformulováno, snad lépe; ani ve zdroji to není konkretizováno. — Jagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
  • Místo, kde stojí stanice, bylo donedávna vědecky neprobádané – do kdy?
VyřešenoVyřešenoJagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
  • z hlediska projektů, na které se český výzkum Antarktidy soustředí – jaké to jsou projekty?
KomentářKomentář No ty vyjmenované v kapitole výzkum, je potřeba to rozvíjet? — Jagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
  • v posledních 50 letech – tohle vymez jasněji. Poslední padesátiletí se neustále posunuje.
VyřešenoVyřešenoJagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
  • Tato stanice má však mezinárodní charakter a proto není považována za českou stanici. – máš k tomu zdroj?
VyřešenoVyřešeno Doplněno, i když slabší; jinak ono je to jasné ze stránek, ale těžko se tím zdrojuje. — Jagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět

Těším se, až článek bude prohlášen za Dobrý. --Jan Polák (diskuse) 26. 12. 2015, 20:55 (CET)Odpovědět

Super postřehy, něco rychle upraveno, zbytek zítra. — Jagro (MU) (diskuse) 28. 12. 2015, 00:39 (CET)Odpovědět

@Jagro: A ještě jedna věc: pokud cituješ z různých míst téže publikace, pak se reference zapisují trošičku jinak. To by také ještě stálo za úpravu. Předem díky. --Jan Polák (diskuse) 27. 12. 2015, 13:06 (CET)Odpovědět

Jasné, předělám to tak. — Jagro (MU) (diskuse) 28. 12. 2015, 00:39 (CET)Odpovědět
VyřešenoVyřešenoJagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět

Pavouk[editovat zdroj]

  • Pěkné, dostatečně podrobné. Jako dobrý či nejlepší článek by si dle mě zasloužil i část věnovanou kritickému rozboru stanice. Byl u zrodu stanice naplánován dlouhodobý koncept, včetně finančního? Např. letos, 2015/2016, už je peněz málo a na stanici odjelo jen minimum vědců. Na Antarktidu odletělo jen šest vědců z Brna. Na expedici přišlo méně peněz. Výzkum se tam děje jen pár měsíců v roce, jak to je u jiných stanic? Není to trochu jen projektík a uspokojení malé skupiny lidí než opravdový výzkum? Dělají tam občané ČR něco unikátního? A nebo je to tak trochu "sovětské", zůčastnit se? Pochopitelně autoři projektu budou mít na věc jiný názor než kritický autor příspěvku z vnějšku. (Např. zde výzkumník Amrozek [1] popisuje, jak vlastně stanice je zcela závislá na logistice ostatních zemí....
VyřešenoVyřešeno Problémům s financováním se článek věnuje, zejména pak založenému fondu. Šest vědců doplněno a refnuto, v době psaní článku ještě nebyla informace známa. Další zmiňovaná hodnocení encyklopedii nepřísluší. — Jagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
  • 18. externích odkazů na časopis MUNI?! Ehm, ehm. MU je i má Alma Mater, osobně bych to také chtěl více protěžovat, ale raději zde, prosím, sebekriticky nechat externí odkazy jen ty zásadní, i když jistě všechny jsou důležité a úžasné.
KomentářKomentář Jedná se o kompletní rešerši netriviálních článků publikovaných v tomto periodiku, nikoli o protěžování. Má Alma Mater je mimochodem Univerzita Karlova v Praze. — Jagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
NevyřešenoNevyřešeno To bude asi nějaký omyl, špatné pochopení. Literatura má být, viz Nápověda:Závěrečné sekce, "Literatura obsahuje seznam neinternetových, především tištěných publikací, které jsou doporučené pro získání dalších informací o tématu." Nic o rešerši se nemluví. Dávám tu (kdyžtak zase smažte) celý jeden takový článek - jiný v odkazovaném čísle nebyl - na ukázku:

"Tým tří odborníků z přírodovědecké fakulty odjel na začátku ledna na expedici do Antarktidy. Vědci vedení klimatologem Kamilem Láskou budou zkoumat antarktické ekosystémy a jejich složky. Zaměří se na výzkum tamního klimatu, dynamiky ledovců nebo ekologii a fyziologii řas, sinic, lišejníků a mechů, které se vyskytují na ostrově James Ross. Data, která získají, budou sloužit například k analýze procesů probíhajících v ledovcích anebo ke studiu toho, jakým způsobem se mění tamější klima. Dvojice rostlinných fyziologů Miloš Barták a Peter Váczi a klimatolog Láska budou dva měsíce pracovat v patnáctičlenném expedičním týmu na vědecké stanici Johanna Gregora Mendela. Tu budovala Masarykova univerzita na antarktickém ostrově James Ross v letech 2000–2006. " Vlastně jen samá budoucnost, což není ani jisté zda proběhlo. --Pavouk (diskuse) 15. 1. 2019, 14:42 (CET)Odpovědět

  • Spoluzakladatel stanice je prof. Prošek, viz např. [2], jeho texty tedy nejsou nezávislé. Dle webu National Geographic byl Hynek Adámek členem týmu, který stanici budoval [3] také tedy není zcela nezávislý zdroj. Neříkám, že se má vše zdrojované jimi smazat, ale lépe to kritičtěji zpracovat. Např. předpokládám, že výzkum je mezinárodní (jaký jiný), ale není tu např. nikde žádný mezinárodní ohlas, mezinárodní citace, která by pracovala s výsledky Mendelovy stanice.
KomentářKomentář Zdrojovány jsou jimi pouze objektivní informace, nikoli subjektivní. I například média vychází z tiskových zpráv týmu okolo stanice. — Jagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
KomentářKomentářZdroje kromě toho, že mají být netriviální, tak pokud možno nezávislé. --Pavouk (diskuse) 15. 1. 2019, 14:42 (CET)Odpovědět
  • Jak už někdo psal výš ohledně stanice první Nelson. Možná není vědecká dle standardů MUNI, ale jistě odvedla velký kus práce a je nepochybně první. Založil ji J. Pavlíček (nebo Pavlíček s Jakešem), tak by mohly mít titul Stanice z ČR, nebo možná dokonce "česká" a Medlova zase moravská. Že na ní jezdí lidi z celého světa není na překážku (dle mě), to je u každé podobné aktivity normální. Karlova univerzita je také česká, i když tam působí cizinci.--Pavouk (diskuse) 11. 1. 2016, 22:56 (CET)Odpovědět
KomentářKomentář Další informace o druhé stanici patří do článku o ní, zde je pouze krátká zmínka. Mimochodem stanice Nelson se sama prezentuje jako mezinárodní. — Jagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
  • Další možná nejasnost souvisí s infoboxem budova a políčkem stavitel, viz nápověda Šablona:Infobox_-_budova. I když stavitel je dnes chápán jako subjekt (firma, živnostník, soukromá osoba), tak bych dle popisu a nápovědy to chápal jako první majitel=investor= např. Albrecht z Valdštejna jako stavitel Valdštejnského paláce. Takto to vypadá, že firma, jež stanici postavila, je důležitější než majitel (ve vztahu k článku) a že MU to možná od někoho koupila - je vedena jako současný majitel. Což asi tak nemělo vyznít. Možná má jen šablona Infobox budova nešťastně zvolený popisek.
KomentářKomentář Šablona poněkud nešťastně volí historické příklady, kde nelze uvést konkrétní firmu atd. Já rozumím pojmy stavitele a vlastníka tak, jak je uvedeno v článku. Ostatní? — Jagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
  • Chybí podrobná mapa - hned ta první v infoboxu, kde bude šipka/kolečko/..., kde tedy na tom ostrově ta stanice je. A pokud je první mapa infoboxu a článku, tak bych u ní očekával popisek v češtině, který se rozbalí, když kliknu na obrázek, teď tam je to je jen v angličtině. Navíc na mapce jsou už základy A,B,C (v popisu v infoboxu to není), což jsou stanice o kterých NENÍ článek. Výborný článek by so zasloužil obrázek. S vektorovou grafikou (svg) mohu rád mírně pomoci (v programu Inkscape), pokud by byla potřeba. --Pavouk (diskuse) 11. 1. 2016, 23:23 (CET)Odpovědět
KomentářKomentář S vektorovou grafikou není problém, problém je v mizerné dostupnosti/kvalitě geolokovaných dat Antarktidy ve vhodných formátech (shapefilech). Český popis mapky se nachází pod ní a u obrázku nemůže být z technického důvodu, že se nejedná o ilustraci pouze jednoho bodu. — Jagro (MU) (diskuse) 27. 1. 2016, 03:12 (CET)Odpovědět
A co např. Open Street map? Je to určitě podrobnější. Mapa je tady rastrová, ale prvky jdou exportovat jako vektorové, viz např. [4], což je konkrétně obrys ostrova J. Rosse. --Pavouk (diskuse) 29. 1. 2016, 09:30 (CET)Odpovědět

Stav recenzí[editovat zdroj]

Recenzovalo poměrně hodně lidí, v jakém je to stavu? Že by jsme se posunuli dále.--Juandev (diskuse) 8. 3. 2016, 20:25 (CET)Odpovědět

Asi bych se nebál připnout puclík. Možná nebylo z připomínek vyřízeno úplně všechno, ale většina ano. Článek je uleželý a stabilní. --Bazi (diskuse) 3. 12. 2018, 00:28 (CET)Odpovědět