Portál:Brno/Článek/Archiv/2018

Zde je archivovaný přehled o článcích měsíce na portálu Brno, které byly použity v období roku 2018:

Leden[editovat zdroj]

Brněnské krematorium je budova hřbitovní síně s krematoriem na Ústředním hřbitově v Brně. Byla postavena podle plánů architekta Arnošta Wiesnera v letech 1926–1929 v Jihlavské ulici, v katastrálním území Štýřice, na jižním okraji městské části Brno-střed. První kremační rozloučení i první zpopelnění se zde uskutečnilo 8. dubna 1930. Stavbu tvoří celek navzájem oddělených jednotlivých částí. Vnější formě dominuje bílé těleso obřadní budovy, obklopené travertinovými pilíři, která je vnímána v symbolické rovině jako rakev obklopená pozůstalými. Tato část budovy vystupuje z rudé horizontální podnože propojené s terénem mohutným schodištěm. Od roku 1958 je krematorium spolu s obřadní síní a areálem Ústředního hřbitova kulturní památkou. …celý článek

Únor[editovat zdroj]

Divadlo U stolu je brněnské divadlo, které se nachází na Zelném trhu 9. S Divadlem Husa na provázku sdílí budovu paláce Hausperských z Fanalu. Divadlo U stolu začalo působit na přelomu let 1988/1989 z iniciativy herce, dramaturga a režiséra Františka Derflera, který je rovněž jeho uměleckým šéfem. První úvahy o jeho založení se objevily v osmdesátých letech, kdy Derfler pořádal u sebe doma bytové přednášky a diskuse na různá témata, mezi nimiž nechybělo ani divadlo. U zrodu divadla byli také například filozof Josef Šafařík, spisovatelé Antonín Přidal a Milan Uhde či herec Jan Vlasák. Po celou dobu své existence je Divadlo U stolu jednou ze scén Centra experimentálního divadla (CED) společně s Divadlem Husa na provázku, Hadivadlem a Projektem CED. …celý článek

Březen[editovat zdroj]

Vítězslava Kaprálová byla česká skladatelka a dirigentka. Narodila se 24. ledna 1915 v Brně do hudební rodiny. V červnu 1935 absolvovala na brněnské konzervatoři obor skladby a dirigování svým Klavírním koncertem d moll, jehož provedení sama řídila. Pokračovala studiem na mistrovské škole pražské konzervatoře, kde graduovala svou nejznámější orchestrální skladbou Vojenská symfonieta, kterou provedla s Českou filharmonií. V roce 1937 odjela studovat do Paříže, kde 2. června 1938 dirigovala cembalový koncert Bohuslava Martinů. O dva týdny později zahájila s BBC Symphony Orchestra svou symfonietou festival v Londýně. V pařížském exilu poznala Jiřího Muchu, syna malíře Alfonse Muchy, za nějž se 23. dubna 1940 provdala. Před okupací Paříže německými vojsky prchla do jihofrancouzského Montpellieru, kde v pětadvaceti letech 16. června 1940 zemřela na tuberkulózu. …celý článek

Duben[editovat zdroj]

Svratecký náhon je umělý vodní tok v Brně. Původní tok, vedoucí od dnešního velodromu v Pisárkách přes Staré Brno a kolem města do Ponávky, byl možná vedlejším ramenem Svratky, které bylo v průběhu 13. století upraveno na náhon. Ten přiváděl vodu do středověkého Brna a doplňkově i k několika mlýnům. Asi na přelomu 18. a 19. století vznikla novější část náhonu v Pisárkách, která je zachována dodnes, tedy od jezu v zaniklé osadě Kamenný Mlýn k velodromu. Ostatní partie náhonu byly po polovině 20. století zasypány. Ve druhé polovině 19. století byla na dnešním západním okraji Mendlova náměstí vybudována městská plovárna, která užívala vodu z náhonu. Počátkem 20. století pak vznikly v sousedství Lamplova mlýna pod Petrovem lidové sprchové lázně. Jak otevřené lázně, tak budova těch krytých byly v druhé polovině 20. let funkcionalisticky přestavěny architektem Bohuslavem Fuchsem, plovárna však nakonec spolu s náhonem zanikla. …celý článek

Květen[editovat zdroj]

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity je fakulta Masarykovy univerzity, která poskytuje vysokoškolské vzdělání v biologických, fyzikálních, chemických, matematických, geologických a geografických vědách a ve vyučování těmto vědám. Výuku v omezené míře zahájila na podzim 1920 a v akademickém roce 1921/1922 probíhala výuka již v plné míře. Fakultě byly dočasně přiděleny budovy bývalého chudobince v Kotlářské ulici, fakulta zde však sídlí dodnes. S jejím rozrůstáním začala být ovšem kapacita prostor nevyhovující, některé části se tedy musely umístit mimo areál v Kotlářské ulici do různých provizorií (bývalá kasárna v Řečkovicích, univerzitní komplex Vinařská, Fakulta elektrotechniky VUT). Vzrůstající nároky na prostor a vybavení pracovišť vedly k výstavbě Univerzitního kampusu v Bohunicích. Součástí stávajícího areálu v Kotlářské ulici je botanická zahrada, přístupná veřejnosti. …celý článek

Červen[editovat zdroj]

Madona Svatotomská je obraz pocházející z kostela sv. Tomáše na Moravském náměstí v Brně. Jde o starobylou, pravděpodobně raně gotickou ikonu, namalovanou latinským kopistou podle vzoru italo-byzantské Hodegetrie, tzn. Matku Boží, která nabízí dítě-Ježíše k adoraci. Originální předloha se nedochovala. Roku 1350 markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV., založil v Brně klášter augustiniánů-eremitů s rodovým pohřebištěm markrabat. Karel IV. mu měl roku 1356 daroval onen obraz. Poté byla pro Madonu vystavěna zvláštní kaple, honosně přestavěná v polovině 17. století. Za josefinských reforem roku 1783 byli augustiniáni nuceni přemístit svůj klášter i s Madonou do kostela Nanebevzetí Panny Marie zrušeného kláštera cisterciaček na Starém Brně, kde je dodnes na hlavním oltáři. Obraz je znám též jako Tomská či Brněnská Madona, nebo také Palladium města Brna. …celý článek

Červenec[editovat zdroj]

Pavilon P je výstavní budova brněnského výstaviště postavená roku 2009 jižně od pavilonu Z na návrh architektonického týmu vedeného Jaroslavem Dokoupilem. Jejím hlavním účelem je zajištění výstavních ploch, ale příležitostně může sloužit i k účelům kulturním či sportovním. Budova byla postavena na místě tří menších starých pavilonů, které byly demolovány. Jednalo se o původní pavilon P a dále pavilon L a pavilon X. Původní pavilon P byl postaven v letech 1965 až 1966 na návrh architektů Zdeňka Denka a Jiřího Mikšíka. K jeho demolici došlo v roce 2008. Nová stavba, která jej nahradila, je ocelové konstrukce a dominuje jí prosklené průčelí na západní straně obrácené směrem ke vchodu na výstaviště. Ostatní strany jsou prosklené jen minimálně nebo vůbec a jejich fasády člení především výrazné portály lemující četné vjezdy do vnitřních prostor. …celý článek

Srpen[editovat zdroj]

Ugartov je bývalá vesnice v Brně, dnes součást městské části Brno-Královo Pole. Po zrušení královopolského kláštera v roce 1783 byly jeho pozemky rozparcelovány a podél nové císařské silnice z Brna do Svitav vznikla ulicovitá vesnice Ugartov, nazvaná podle pozdějšího moravského zemského hejtmana, hraběte Aloise Ugarta. Ves zahrnovala úsek dnešní Palackého třídy mezi ulicemi Metodějovou a Tylovou. V 80. letech 19. století začala být hlavní ulice upravována na velkoměstskou třídu, částečně s městskou zástavbou, která nahradila některé původní usedlosti. Tehdy také začal prudký růst vsi a vznikaly zárodky ulic kolmých na císařskou silnici (dnešní ulice Riegrova, Boženy Němcové, Tylova). Na jižním okraji vsi vznikl již v první polovině 19. století zájezdní hostinec Semilasso, poblíž něhož byl na přelomu 19. a 20. století vybudován stejnojmenný kulturní dům. Pravděpodobně v roce 1910 ztratil Ugartov status osady a byl formálně začleněn do Králova Pole. …celý článek

Září[editovat zdroj]

Zoo Brno je zoologická zahrada v severozápadní části statutárního města Brna v městské části Brno-Bystrc. Rozkládá se na svazích Mniší hory na ploše 65 ha, v blízkosti Brněnské přehrady. Byla otevřena před 65 lety, dne 30. srpna 1953. Zaměřuje se především na kopytníky, ale chová i další atraktivní zvířata jako lední medvědy, tygry, opice apod. Celkem zde návštěvníci mohou vidět téměř 800 zvířat ve 210 druzích. Mezi největší chovatelské úspěchy zahrady patří první odchov mláděte medvěda ledního v Československu v roce 1976 nebo obdobně první odchov šimpanze v roce 1967. Zoo provozuje městská příspěvková organizace Zoo Brno a stanice zájmových činností, jejím ředitelem je Martin Hovorka. …celý článek

Říjen[editovat zdroj]

Kostnice sedlecká je opera o čtyřech jednáních českého skladatele Otakara Bradáče na libreto Josefa Havlíka podle stejnojmenné povídky Františka Adolfa Šuberta. Premiéru měla 28. října 1905 v Národním divadle v Brně. Libreto opery vzniklo původně samostatně v roce 1898. Sepsal je oficiál presidia magistrátu královského hlavního města Prahy Josef Havlík, jinak příležitostný realistický prozaik, na základě povídky tehdejšího ředitele pražského Národního divadla Františka Adolfa Šuberta. V konkursu vyhlášeném Národním divadlem v Praze získalo druhou cenu a tiskem byli vyzváni čeští skladatelé k jejímu zhudebnění. Přihlásil se Otakar Bradáč a libreto mu bylo zadáno, výsledek však nebyl pražským Národním divadlem uveden. Na jaře 1905 o operu projevilo zájem Národní divadlo v Brně a na podzim ji premiérovalo.

Listopad[editovat zdroj]

Besední dům je veřejná stavba v Brně, stojící na jižním rohu Komenského náměstí, při ústí Husovy ulice. Z východní strany jej obepíná ulice Besední. Byl postaven v letech 1870–1873 jako součást nově budované okružní třídy. Autorem historizující novorenesanční budovy byl Theophil von Hansen (1813–1891), významný architekt 19. století pocházející z Dánska, avšak zdomácnělý v Rakousku-Uhersku. Besední dům sloužil jako kulturní a společenské centrum českých obyvatel města a svoji původní funkci plní do jisté míry dodnes. Mezi 80. a 90. lety 20. století byl adaptován pro potřeby nynější Filharmonie Brno, která v něm sídlí. Ve své historii byl dějištěm či svědkem řady společensky významných událostí, mezi než se řadí veřejné oznámení vzniku Československé republiky z jeho balkonu před sto lety, dne 29. října 1918. …celý článek

Prosinec[editovat zdroj]

Mendelova polární stanice je česká výzkumná stanice v Antarktidě na pobřeží ostrova Jamese Rosse. Záměry vybudovat stanici pocházely už ze 60. a následně 80. let 20. století, na skutečnou realizaci však došlo až na počátku 21. století. Založil ji polárník Pavel Prošek. Slavnostně byla otevřena 22. února 2007, čímž se Česko stalo 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu. Stanice je majetkem brněnské Masarykovy univerzity a dostala jméno po zakladateli moderní genetiky a meteorologovi Johannu Gregoru Mendelovi. Na stanici je pouze sezónní provoz, a to během letního období, kdy zde pracuje asi patnáct osob. Díky výzkumné činnosti na této stanici patří Česko mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. …celý článek