Diskuse:Hvězdicový motor

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 4 lety od uživatele Foxx70 v tématu „Hvězdicové motory (a další): co s nimi?

Pravidlo tří revertů[editovat zdroj]

@Algernon, Rottweiler: Zdravím, pánové, upozorňuji na Pravidlo tří revertů - spor o obsah prosím vyřešte tady, díky - MrJaroslavik (diskuse) 23. 9. 2019, 18:57 (CEST)Odpovědět

S ním? Nemožné--Rottweiler (diskuse) 23. 9. 2019, 19:02 (CEST)Odpovědět
Zdravím pánové. MrJaroslavik — díky. Rottweiler — no jasně... :D Mimochodem, mohl bys mi (pardon za tykání) odpovědět na ty dva textíky co jsem dal do Tvé diskuse? Jinak pardon, ale za ty léta jsem nezměnil názor na to, že diskuse u sebe nečtu... Viz případ Mölders. :D --Algernon (diskuse) 23. 9. 2019, 19:27 (CEST)Odpovědět
Když už jsme se tak pěkně rozhovořili, tak mohu pouze odkázat na anglickou verzi wikipedie, odkud údaje obou článků pochází--Rottweiler (diskuse) 23. 9. 2019, 19:36 (CEST)Odpovědět
Díky. Ovšem to, že to je z en-wiki ještě neznamená, že to není nesmysl... V případě onoho výkonu 2220 hp v 11,000 ft dokonce zřetelný nesmysl fyzikální — ostatně proto na to upozorňuju na Tvé diskusi (hmm — asi jsem to měl udělat i v případě Herculesu a GR 14M; mimochodem, co udělat s těmi rozměry válců a zdvihovým objemem GR 14M ... ony ty texty od Mikeshe fakt mají řadu much — a en cizojazyčné wiki, včetně té en, nejsou prosty zcela zásadních chyb). Ostatně — text na který je u technických dat Gríiffonu 65 odkazováno (rozsáhlý článek v časopise Flight), kde je skutečně uváděn výkon 2220 hp při +21 psi, v reálu žádnou výšku neuvádí... (Pročež mám za to, že psát se to musí podle původních pramenů, nikoli podle toho, co bylo „předžvýkáno“ na en-wiki.) --Algernon (diskuse) 23. 9. 2019, 19:44 (CEST)Odpovědět
Je celkem logické, že do projektu jako je wiki, kam píše spousta lidí, se objeví nepřesnosti nebo se zanesou i nesmysly, nedej bože, když každý zdroj píše něco jiného (včetně knih), to je pak těžký--Rottweiler (diskuse) 23. 9. 2019, 19:47 (CEST)Odpovědět

HISTORIE HVĚZDICOVÝCH MOTORŮ[editovat zdroj]

Ehm... Co že měl text skutečně společného s historií hvězdicových motorů — podstatná část toho, co byla napsána u motoru BMW 801, která pouze reaguje na literární fámu o tom, že ve třicátých letech konstruktéři letadel (zejména vojenských) preferovali vzduchem chlazené motory?

Je zde snad něco o prvních „stabilácích“, práce firem A.B.C. a Cosmos? ...nebo třeba o tom, co znamenaly motory Wright J-4, J-5 a další — zejména za „průlom“ v civilním letectví ve Spojených státech? Nebo — třeba o historii i motorů rotačních? Co firmy Gnome, Le Rhône — anebo třeba motory Bentley? (A co třeba český příspěvek — stačí uvést jméno Očenášek, onen pán postavil jeden z prvních skutečně funkčních rotačních motorů.)

Místo toho tu v „historii“ má být něco, co toho o skutečné historii těchto motorů nic neřekne? Ehm, pardon... Mimochodem, když tu jsou taková kvanta překladatelů — co se tedy vrhnout na německou a anglickou podobu textu k hvězdicovým motorům?

MrJaroslavik — díky. -- (diskuse) 23. 9. 2019, 19:22 (CEST)Odpovědět

Ehm, já ten text nečetl, ani o tom nic nevím, jen jsem cítil povinnost vás upozornit na toto pravidlo. - MrJaroslavik (diskuse) 23. 9. 2019, 19:24 (CEST)Odpovědět
A díky za to. Oba — nejen já — máme „své nezvratné a nezviklatelné názory“... :D Jinak, pardon, ale možná právě to, že celou věc posoudí i další, by mohlo být přínosné. Jinak byxh třeba upozornil na mimořádnou kvalitu textů pana Ltosnara (a současně i napíšu, když vidím „slučovací diskuse“ u motorů Walter, tak mám docela silný „nejen pocit“, že 109.81.212.225, 109.81.212.146, 109.81.212.31 a 109.81.212.80 jsou jedna a táž osoba, přičemž bych její činnost označil za čisté trolení; přitom se domnívám, že by o věci slučování měl rozhodnout konsensus více lidí, nikoli sám onen „čtyři v jenom“). --Algernon (diskuse) 23. 9. 2019, 19:34 (CEST)Odpovědět
Ehm, můžeš na tom začít dělat, místo kritizování. Když je čtení místních hesel "vcelku dost děsivý zážitek", tak se můžeš předvést--Rottweiler (diskuse) 23. 9. 2019, 19:43 (CEST)Odpovědět
Překládat? NIKDY něco takového nedělám... Čili nebudu ani kvůli tobě. Můžeš Ty — místo přesouvání zcela nesouvisejícího textu od BMW 801 sem... Ostatně zrovna Ty sem dost dáváš právě překlady, ne? Viz třeba ten Griffon. No to si piš, že je to zážitek otřesnej. Třeba zdejší texty na téma prních turbín... :D --Algernon (diskuse) 23. 9. 2019, 19:48 (CEST)Odpovědět
Jak říká klasik, "Jsou lidé, kteří se snaží ostatním pomoci, ale pak jsou lidé, kteří jen sedí se založenýma rukama a kritizuji, jenže když je dílo hotovo, tak se ještě rádi svezou" ːD, k překladu tě nenutím, oháníš se literaturou, tam se dá brát taky ne? --Rottweiler (diskuse) 23. 9. 2019, 19:58 (CEST)Odpovědět
Jestli ti opravy Griffonu (a dalšího) nestačí, máš smůlu... Texty ze šuplíku mi už dávno došly, a jak možná víš, píšu někam úplně jinam... A to akorát, když mne něco skutečně zaujme. (Mimochodem, text u Shortu Stirling týkající se počtu operačních squadron, odkazující na článek na fronta.cz, bys měl smáznout. Odkazovaný text totiž nemá žádnou referenci — ani jedinou. A co hůř, ani prameny — a ano, tamto můj článek.) Akorát, že hvězdicové motory nejsou můj zájem - a už vůbec né sem. (Připomněl bych zdejší M.B.5 — na návrh „dotáhnout to na šedivej puclík“ viz má tehdejší odpověď, a to stále platí.) --Algernon (diskuse) 23. 9. 2019, 20:15 (CEST)Odpovědět
Tenhle odkaz? Je to práce nějakého anonyma, možná paradoxně stejného, který schytal tvůj pranýř ːD--Rottweiler (diskuse) 23. 9. 2019, 20:25 (CEST)Odpovědět
Jo, to je přesně ono. Myslím že ne - u tohohle nejsou shodné hned dvě poslední skupiny čísel z IP adresy. ...a ke všemu se domnívám, že z těchhle čtyř adres výše tu „operuje“ někdo, kdo tu je i normálně zaregistrován — a když čtu tu jeho následnou „diskusi“ ohledně stránek, které vytvořil či významně doplnil Ltosnar, tak mám dokonce ten pocit, že to je tentýž, komu sem asi před šesti-osmi lety znechutil trolení na „Frontě“ — tedy až poté, co jsem podle IP adres zcela bezpečně zjistil, že tam operoval pod minimálně osmi přezdívkami (má velice typický styl „diskuse“ a „argumentace“ — tady se tatáž osoba vyskytoval pod přezdívkou Zet, ovšem ta je už léta taky mrtvá — stejně jako ta moje). --Algernon (diskuse) 23. 9. 2019, 20:44 (CEST)Odpovědět
To , Rottweiler Dobrý večer pánové. Těch anonymních adres, ze kterých refaktorizováno operuje na zdejší aviatik wiki jsou desítky. Již jsem na to zde několikrát poukazoval a dosáhl jsem maximálně svého zablokování. Mimochodem tím vtipně obchází bloky :)--Foxx70 (diskuse) 24. 9. 2019, 22:37 (CEST)Odpovědět
Zdravím, pánové Foxx70, Rottweiler. Foxx70 díky moc, pane — to jsem snad ani nechtěl vědět, že tu „čtyři v jednom“ je ještě víckrát... :)) Ale fakt díky za upozornění. Rottweiler — díky za ty rozcestníky u motorů Minor a Major. Přijde mi skutečně jako pitomé, navrhovat sloučení tak obsáhlých prací. Mimochodem, když už otravuju (neměl jsi podávat prst, urvu Ti ruku až v rameni), je tu ještě problém „slučistický“ v případě motoru Walter Bora. Tedy, škoda oním refaktorizováno už nastala — nicméně, jak je vidět na oné diskusi, tak se jí účastnily pouze dvě osoby — čili těžko lze mluvit o nějakém konsenzu... (Natož pak souhlasu autora drtivé většiny oněch textů.) Bylo by ovšem dobré, kdyby se do podobných diskusí zapojovalo více členů „letecké sekce“ (anonym napíše slučovací aj. poznámku do diskuse — a počase, i když třeba nereagoval vůbec nikdo, to nechá udělat; že prý „po koncensu“, kterého se ovšem účastnil pouze a jenom dotyčný anonym). Mimochodem, když onen slučovatel by furt slučoval... Co přijít s návrhem sloučit texty Piaggio P.X a Piaggio P.XI? Fakticky by nenastala nejmenší škoda — jde o pouhé kratičké, jen velice malé informativní texty. (Důvod mého návrhu vám, pánové, bude ihned jasný při pohledu do historie obou stránek, viz přezdívka tvůrce. A navíc, jak vidím, v kategorii „Letecké motory Piaggio“ jsou pouhé tyto dva texty.) Přičemž by se do toho rovnou mohl začlenit i případný budoucí článek o čtrnáctiválci P.XIX, což v podstatě je jen vylepšené provedení P.XI — a stejně tak i sedmiválec P.VII, což podle slučovací logiky není nic víc, než půlka (jedna hvězdice) motoru P.XI. (Popřípadě, když nahlédneme na členění šablony leteckých motorů československé firmy Walter, seznáme, že bycho stejně i mohli vytvořit kategorii „motory s vrtáním 146 mm“. Přičemž všechny tři výše zmíněné mají vrtání 146 mm a zdvih 165 mm. A případně do téhož jediného textu „letecké motory řady Piaggio P“ by se dal přidat i dvouhvězdicový osmnáctiválec Piaggio P.XII. Ten sice už měl zdvih 176 mm, nicméně podmínku vrtání 146 mm rovněž splňuje...) :))) P.S. — aha, tak jsem teprve teď koukal... Vskutku jasná vícečetná osobnost — výsledek za pár minut hledání (tedy prozatím rozšířeno ze čtyř na sedm: 109.81.212.9, 109.81.212.31, 109.81.212.52, 109.81.212.80, 109.81.212.88, 109.81.212.146 a 109.81.212.225).
Foxx70 — pane, ještě takovou věc k japonskému bombardéru Yokosuka P1Y Frances. Tam ten refaktorizováno skutečně také trolí — ve výtisku Francillona co mám, jsou technická data identická s tím, co v L+K 14/1981 (Letadla 39-45) uváděl pan Němeček. (Ve Francillonovi kupř. je hmotnost prázdného stroje 7265 kg, nikoli 7625 kg jak to přepsal „čtyři až neurčitelně mnoho v jednom“. A protože Francillon současně uvádí hmotnost i v librách, 16,017 lb, čili — zaokrouhleno na tři desetinná místa — 7265,183 kg, jde ze strany anonyma buď o překlep, nebo falzifikaci dat uvedených v odkazované práci. A stejně tak i rozpětí křídla je udáváno 20,00 metru — a, také, velice přesně udáno ve stopách a palcích:
65 ft 7 13/32 in.) Mimo to Francillonova kniha pochází alespoň z roku 1970 (není-li ještě starší), čili už taky dávno překonaný zdroj... (Mimo to v knize na konci, v příloze, data udávaná pro japonské motory jsou všechno totální nesmysl, k nepoužití.) A například je už po léta k dispozici „Special No.1“ z řady Famous Airplanes of the World. A kupodivu, za první práci v řadě „speciálů“ si vybrali ke zpracování zrovna P1Y. Je to z roku 2000, čili mnohem spolehlivější — a přímo od Japonců, čili kvalitativně (vzhledem i dnešní dostupností podkladů z archivů, z kterých práce FAotW vychází) tomu Francillon nesahá ani po kramfleky. Tady je alespoň tabulka technických dat (ozvěte se, prosím, až to budete mít — pak to hned odstraním).
Rottweiler Ještě, pane, takovou drobnost. Žádnou historii vám sem o hvězdicových motorech psát nebudu. A to proto, protože mám zcela neencyklopedický styl, odbíhám od tématu — a vůbec, som z tého všetkého celý taký voľaký zmätený. [[1]]. Zdravím, masařko! :D --Algernon (diskuse) 25. 9. 2019, 13:15 (CEST)Odpovědět
Algernon-Mockrát pane kolego děkuji za technická data, již jsem si to sosnul a můžete to tedy odstranit. Těch anonymních "vylepšení" jsou tu bohužel stovky. Jinak jako lék na blbou náladu doporučuji přečíst si některé jeho výtvory. Konkrétně Vy se nesmírně pobavíte :) --Foxx70 (diskuse) 25. 9. 2019, 18:20 (CEST)Odpovědět

To Algernon-Just one fix-80.188.30.112. --Foxx70 (diskuse) 25. 9. 2019, 19:45 (CEST)Odpovědět

Ha, sešli jsme se při editaci! (Takže znova.) :) Úděs, dotyčnej se snad nechal naklonovat... (Navíc mám podezření i na nějaké mobilní telefony.) Skutečně není zač, pane. (Hned jsem to smáznul.) Jestli budete mít zájem o obě kompletní, mám i v pdf, kdyžtak mi napište na mail — je v textovém souboru rovněž v onom archivu (nechci sem moc dávat odkazy na takovéhle věci — běžně to nešířím; a ani na tom nevydělávám). Jo, je to borec... Už u motoru Piaggio P.XI mne zarazil popis karburátoru: „duální invertní karburátor Piaggio T2-100 s automatickou kontrolou plnicího tlaku a směsi“. Jak by bylo fajn, kdyby to bylo česky... Co si takhle nakoupit nějakou strojařskou literaturu (ideálně již postarší), a před „překládáním“ se nejprve seznámit s českými ekvivalenty cizích slov (zejména v technických oborech to je na cs-wiki docela běs). --Algernon (diskuse) 25. 9. 2019, 20:06 (CEST)Odpovědět
@Algernon, Foxx70: Zdravím ve spolek pánové. Na wiki je pěkná ta věc, že se v podstatě všechny texty dají vrátit do původního stavu, čili i "slučovací" mánie anonyma, např. v případě článku Walter Bora, se dá napravit, jen mne mrzí, že se kolega Ltosnar nechal v tomto případě ke sloučení zviklat, byť stál jen proti onomu anonymovi. Záležitost s motory Piaggio je zajímavá kuriozita, pahýlky...nezní jako špatný nápad, aby anononym okusil vlastní medicínu. Kolego Algernone, nezlob se, zle jsem to nemyslel, jenže když více než půlka stránky, např. o motoru BMW 801, pojednává o hvězdicových motorech 30. let, třebaže se zdá, že jen decentně, nebo u článku Avro 504 se hned v úvodu dočteme o akci ve Friedrichshafenu, která by si zasloužila např. samostatnou kapitolu s nadpisem "nasazení" dále v článku, tak jsem si nemohl pomoci. Je ale fakt, že se mi spousta věcí rozležela v hlavě a už mne tolik nepálí ːD ten hvězdicový motor si asi budu muset napsat sám, teda spíše přeložit, je to přece jen méně práce a tím pádem i méně času, pokud se nějaký na rozsáhlou práci v mém případě najde ːD--Rottweiler (diskuse) 25. 9. 2019, 20:57 (CEST)Odpovědět
PS, je tu v historiích článků více ip adres, např. 2a00:1028:83be:518e:c0e:b061:aeba:f6b1 nebo 2a00:1028:83be:518e:b8ae:bb33:8f0d:3f7a (jen namátkou), které vykazují podobnosti s těmi zmíněnými výše--Rottweiler (diskuse) 25. 9. 2019, 21:00 (CEST)Odpovědět
To Rottweiler Dobrý večer pane kolgo. Je to opravdu jen namátkou... A zde humorná ukázka (na odreagování) lidové tvořivosti anonyma, který trollí fundované články kolegy Ltosnar o leteckých motorech-CAC CA-15. Zejména odstavec Operační historie je vážně silná káva :))) --Foxx70 (diskuse) 25. 9. 2019, 22:00 (CEST)Odpovědět
@Algernon: @Rottweiler: Nechápu důvody pro Algernonovo odstraňování obsahu pod zjevně nepravdivou záminkou údajné "krádeže" - přebírání textu/textů z jiného článku - je relevantní princip rozšiřování článků, licence tomu nijak nebrání atd. (Třeba pahýl noční stíhací letoun vzniknul +/- jako copy+paste odstavce Stíhací letoun#Noční, doplněný ilustrací, úvodní definicí, zařazením do kategorií atp. - a naprosto nikdo kvůli tomu nepropadá podobné hysterii jako uživatel Algernon zde).
  • V konkretním případě článku BMW 801 je dle mého názoru zcela zbytečná dlouhá odbočka k širšímu tématu "role a význam hvězdicových motorů v 30. letech 20. století", která naopak má v článku hvězdicový motor asi větší smysl než v článku o jednom specifickém typu motoru. (Tam by asi mohla být nanejvýš přesunuta do poznámky pod čarou, protože zbytečně odbočuje od jeho tématu, jímž je motor BMW 801 - anebo celou situaci v textu nastínit podstatně stručněji. Někteří zde si možná pletou mnohomluvnost s informativností, leč dlužno podotknout, že tomu tak často není.)
  • Zmínka o stavu v 30. letech 20. století by neměla být jediná k historii hvězdicových motorů v článku (a už vůbec ne nejstarší zmínka o jejich vývoji), ale neexistuje žádný důvod proč ji z textu odstraňovat, jak se pokouší wikipedista Algernon. Pokud se má článek někam pohnout, měl by uvádět co nejvíce relevantních informací, ne je zamlčovat pod nesmyslnými záminkami. Rozšíření - doufejme -přijde časem, ale začínat jeho proces odstraněním relevantního obsahu vztahujícímu se k pozdější době nedává vůbec žádný smysl.-109.81.212.28 26. 9. 2019, 18:02 (CEST)Odpovědět
@Rottweiler: Převzetí volně šiřitelného textu nelze označit za krádež, jak se rozkřikuje pseudonym Algernon, a být na Vašem místě, obrátil bych se na správce aby zakryli Algernonův osobní útok ve shrnutí editace - a pokud možno jej i zablokovali aby s takovýmto napadáním slušných uživatelů alespoň dočasně ustal. Podobní jedinci takovýmito útoky jen dále poškozují dobré jméno zdejší komunity. -109.81.212.28 26. 9. 2019, 18:02 (CEST) Již vyřešeno.--109.81.212.28 28. 9. 2019, 14:32 (CEST)Odpovědět
@MrJaroslavik: Pro další informace o wikipedistovi Algernon doporučuji tento ŽoK. -109.81.212.28 26. 9. 2019, 18:02 (CEST)Odpovědět
@Algernon:, @Foxx70: Vaše poznámky nesouvisející s předmětem zdejšího článku nemíním blíže komentovat, pouze Vás žádám abyste nepokračovali v osobních útocích, vulgárním napadání a překrucování mých příspěvků. Co se mého užívání více IP adres - toto Vaše nařčení by bylo relevantní, pokud by šlo o více IP adres současně, v mém případě jsem přispíval (do hlavního jmenného prostoru i diskusí) z více IP adres postupně, což je dáno technickými omezeními které naprosto nemám možnost ovlivnit. Pokud by záleželo jen na mně, přispíval bych stále ze stejné IP, což by nezpůsobilo trapná nedorozumění podobného charakteru jakému jste podlehli výše. Děkuji za pochopení.-109.81.212.28 26. 9. 2019, 18:02 (CEST)Odpovědět
Celé tvé trapné nedorozumění mnohočetný anonyme má triviální řešení. Zaregistruj se.--Foxx70 (diskuse) 28. 9. 2019, 14:53 (CEST)Odpovědět
a) My dva si netykáme.
b) Nevidím důvod věřit tomu, že by mne registrace ochránila před dalšími útoky a obviněními.-109.81.212.28 28. 9. 2019, 15:02 (CEST)Odpovědět
Něco na tom bude, registrací by se ušetřila spousta zbytečných starostí i chaosu, viz, anonymní příspěvky navíc nebývají důveryhodné--Rottweiler (diskuse) 28. 9. 2019, 16:49 (CEST)Odpovědět
Myšlenku, že aktem registrace jaksi vzroste věrohodnost příspěvků zde nemíním blíže komentovat, ačkoliv de facto jsem tu na tento přístup k ověřitelnosti již dříve často narazil a považuji ho za druhý největší problém české Wikipedie.
Jestliže tu někdo šíří chaos, tak to určitě nejsem, a registrací ho tudíž nezastavím. Naopak bych ho tím mohl dál povzbudit a poskytnout snadnější terč k napadání a nepravdivým obviněním, takže bych měl následně míň času na věcnou tvorbu a zkvalitňování wiki.
Důvody proč nepovažuji registraci za nutnou ani vhodnou blíže zde - abych zbytečně neodváděl pozornost od tématu této diskuse:Hvězdicový motor#HISTORIE HVĚZDICOVÝCH MOTORŮ. [sic]
Abych se vrátil k předmětu zdejší diskuse - pokud jde o odstraněný obsah článku - je tu někdo proti jeho návratu do stavu před Algernonovým odstraňováním? Eventuelně sekci doplnit šablonou {{Pahýl část}} aby bylo zřejmé, že nepokrývá zdaleka celou historii hvězdicových motorů. (A taky {{Neověřeno část}}, protože neodkazuje žádné zdroje.)
Část historie hvězdicových motorů text beze vší pochyby popisuje (otázka do jaké míry přesně - ale ani to není důvod jej odstranit pod jinou záminkou), a není žádný důvod jej odstraňovat pod nepravdivou záminkou či naprosto bezdůvodně. -109.81.212.28 1. 10. 2019, 19:58 (CEST)Odpovědět
Takže bez námitek?-109.81.212.28 3. 10. 2019, 14:32 (CEST)Odpovědět
Vracet to do původní podoby, tedy s informací původně ze článku BMW 801, která tam byla mnou v nouzi do krátkého článku vložena, asi neni nutné, článek by zasluhoval podstatné rozšíření a revertů už bylo beztak dost--Rottweiler (diskuse) 3. 10. 2019, 21:59 (CEST)Odpovědět
Námitka. Počkáme na příští týden, kdy se kompetentně vyjádří pan kolega Ltosnar.--Foxx70 (diskuse) 4. 10. 2019, 21:48 (CEST)Odpovědět

@Foxx70:

a) Pseudonym Ltosnar se této diskuse neúčastní, a není mi známo zda o ní vůbec ví,
b) čistě technické odborné znalosti má nepochybně rozsáhlé (ačkoliv poněkud nesystematické), ale co se týče jeho zkušeností s tvorbou encyklopedických článků, tak přes půl roku nedokázal kompetentně vysvětlit ani to proč v článku Walter Minor ponechal jen informace k Minoru 6.-109.81.212.28 5. 10. 2019, 14:40 (CEST)Odpovědět

@Rottweiler:

Mohl byste tento příspěvek nějak rozvést/ujasnit/upřesnit? - Pokud jsem jej (zatím) pochopil, tak
a) na jednu stranu by článek zasluhoval podstatné rozšíření,
b) na druhou stranu jste proti návratu alespoň nějakého rozšíření?
Mezi Vaším vložením daného textu a posledním nepoškozeným stavem k žádnému jinému většímu rozšíření článku nedošlo, když nepočítám +/- kosmetické úpravy a poznámky pod čarou, takže nechápu důvody proč a jak by jeho odstranění mohlo souviset s možným rozšířením.
V každém případě to vidím tak, že pokud to někdo dokáže napsat jinak a lépe, tak může buď text článku přepsat, případně může dojít k postupným změnám & vylepšením - a představu, že odstranění dosavadního textu může nějak usnadnit 'podstatné rozšíření' považuji za poněkud naivní.
Pokud někdo bude chtít historii rozšířit/doplnit/upřesnit, existence "alespoň nějakého" základu mu v tom snad bránit nebude. Wiki články vznikají postupným rozšiřováním a drobným doplňováním, nelze asi čekat, že odstranění "alespoň něčeho" povede k "podstatnému rozšíření".
Závěrem bych připomněl, že odstranění původně provedl problematický uživatel Algernon pod zcela nesmyslnou a nepravdivou záminkou (doprovázenou osobními útoky) údajné „krádeže“. Návrat do předchozího stavu - přinejmenším jako prozatímního řešení, než bude něco lepšího - by snad neměl být zásadní problém.
Nicméně česká Wiki a uvažování českých wikipedistů nejspíše nikdy nepřestane překvapovat a udivovat. -109.81.212.28 5. 10. 2019, 14:40 (CEST)Odpovědět
Je sice fakt, že i menší rozšíření je tu vítaným přínosem, ale konkrétně tohle je leta stará znouzecnost, nehledě na to, že autor původního textu - Algernon - bude nejspíš opět zasahovat (jeho osobní útoky, jak píšete, jsou jen průvodním jevem a moc bych to neřešil)--Rottweiler (diskuse) 7. 10. 2019, 13:39 (CEST)Odpovědět
@Algernon:, @Rottweiler:, @Foxx70:

Dobrý den, o této diskuzi jsem skutečně nevěděl. Jenom krátce: rozdělovníky na Minory a Majory jsou myslím správným krokem. Tím jsem se zbavil těch diskuzních "spamů" od známého "numera". Akorát budu muset opravit zmínky o Minoru 6 v popisech letounů, protože teď to skáče na rozcestník. Co se týče "systematičnosti" chci starší články o motorech Walter v brzku "učesat" dle "štábní" kultury. Dost mne "numero" štve zaplevelováním, když do nových článků o Waltrech mi do 24h přidá "košťata" a nebo když něco nechápe, napíše "ujasnit" (stačí si přečíst online zdroje). A že to sám případně neopraví, když je mu vše křišťálově jasné? Furt je co dělat.--Ltosnar (diskuse) 6. 10. 2019, 08:51 (CEST)Odpovědět

@Ltosnar:Neopraví, neb je to jeho běžný styl práce. Raději bude diskutovat sám se sebou Diskuse s wikipedistou:109.81.212.28. Pokud by jen polovina jeho leteckých "příspěvků" dosahovala délky tohoto surrealistického díla, bylo by to moc fajn. --Foxx70 (diskuse) 6. 10. 2019, 09:30 (CEST)Odpovědět

@Foxx70: Údržbové šablony jsou standardní způsob rychlého řešení problémů a nejasností, komplexnější oprava je v podstatě nadstandard - a nutno říci, že poté co jsem v minulosti narazil na řádku copyvií vkládáných pseudonymem Ltosnar, moje motivace opravovat články po něm poněkud poklesla, zejména když dotyčná osoba na odhalení neváhá reagovat vulgaritami nejhrubšího kalibru. -109.81.212.28 7. 10. 2019, 18:11 (CEST)Odpovědět

@Ltosnar: Zdržte se prosím dalšího napadání a urážek typu "numero", "zaplevelování" atp. Současně bych Vás upozornil, že tato diskuse se týká hvězdicových motorů, konkretně tu nyní řešíme onen text odstraněný problémovým wikipedistou Algernon - pokuste se neodbočovat od tématu. děkuji předem.-109.81.212.28 7. 10. 2019, 18:11 (CEST)Odpovědět

@Rottweiler: Abych se vrátil k předmětu diskuse - stručné shrnutí situace je následující:

a) Daný text byl v červnu 2012 Rottweilerem převzat z článku BMW 801, kam byl (+/-) v březnu 2010 vložen Algernonem;
b) Algernon se jej odsud mezi 21. a 23. 9. 2019 opakovaně pokoušel smazat s tvrzením o údajné „krádeži“ a jinými nadávkami.
Wikipedista:Algernon se během svého dřívějšího „působení“ zde přiznal k systematickému vkládání smyšlenek a copyvií, a ačkoliv jeho tvrzení bylo tehdy shledáno nepodloženým (a pokud výsledek chápu správně, nelze asi ani vyloučit tu možnost, že tam šlo o úmyslnou nepravdu jejíž pomocí se Algernon pokoušel manipulovat pravidly s cílem dosáhnout smazání jím vložených textů), nelze vyloučit, že v tomto konkretním případě skutečně text odněkud neoprávněně převzal.
Osobně bych - i v takovémto případě - vycházel z předpokladu dobré víry, a byl pro ponechání, pokud nebude s jistotou známo, že text byl skutečně neoprávněně okopírován, případně i odkud, a otázku jeho věrohodnosti řešil standardními postupy, tj. vložením šablon se žádostí o zdroj. Viz i výše.
Ustupovat kvůli možnosti dalších nekonstruktivních zásahů ze strany pseudonymu Algernon nepovažuji za správné ani vhodné - pokud by ve svém narušování pokračoval, jsou tu stále správci.
A pokud to někdo bude chtít přepsat kvalitně tak to může přepsat i pokud text v článku mezitím zůstane - toto je wiki, neměl by být problém. -109.81.212.28 7. 10. 2019, 18:11 (CEST)Odpovědět

@Rottweiler: Takže shrnutí situace:

Wikipedista Ltosnar se v diskusi výše objevil a - s kompetencí jemu vlastní - nic proti návratu daného textu do článku nenamítl. (Ačkoliv ani nebyl výslovně pro. Puntičkář by případně podotkl, že k diskutovanému tématu nenapsal vůbec nic, namísto toho jen přišel s různými irelevantními osobními poznámkami.)
Zrovna tak ani wikipedista Algernon již žádné námitky nemá, ani se nevyjádřil k otázce údajné „krádeže“, o které by měl být ze zde diskutujících nejlépe informován právě on.

Takže asi nic nebrání návratu daného textu do článku podle návrhu, s příslušnými šablonami, ano?-109.81.212.28 10. 10. 2019, 18:25 (CEST)Odpovědět

Ale samozřejmě, že mé námitky trvají... :D Ostatně - jak někdo, kdo všude sází a nálepkuje „doplnit zdroje“, etc., etc. může chtít navracet něco, co není opatřeno zdrojem ani jedním jediným: :DD Ostatně to ani žádné zdroje v literatuře nemá (natož oporu v textech z literatury), jedná se výhradně o mé vlastní dedukce a celkové shrnutí mých pozorování. Čili, že jde o zcela příkladný a ukázkový „VLASTNÍ VÝZKUM“... :DDD --Algernon (diskuse) 10. 10. 2019, 19:45 (CEST)Odpovědět

Takže návratu daného textu do článku podle návrhu, s příslušnými šablonami brání i můj nesouhlas. Tedy ne.--Foxx70 (diskuse) 10. 10. 2019, 20:51 (CEST)Odpovědět

@Algernon: V příspěvcích výše, jsem (když vynechám osobní útoky a nepodložená obvninění) nalezl jedinou námitku věcného charakteru - vznesl jste (řečnickou) otázku co měl text společného s historií hvězdicových motorů?. Mohl byste to, prosím, nějak upřesnit či doložit - daný text evidentně popisuje část historie leteckých hvězdicových motorův 30. letech 20. století.
Absenci zdrojů jsem navrhl řešit přidáním příslušných údržbových šablon, již s ohledem na zvýšené nároky na ověřitelnost, které jsou podmínkou Vašeho přispívání do Wikipedie.
Nicméně pokud nyní dodatečně přiznáváte vlastní výzkum - a to vkládaný v době po příslušném ŽoKu, možná by bylo na místě jiné řešení celé situace. Ve světle Vašeho přiznání k vlastnímu výzkumu na návratu daného textu nadále netrvám. -109.81.212.28 12. 10. 2019, 15:43 (CEST)Odpovědět

@Foxx70: Jen pro úplnost - mohl byste upřesnit o jakou námitku se ve Vašem případě jedná? Výše jste navrhl počkat na vyjádření pseudonymu Ltosnar - k tomu došlo, proti nebyl. Jinou námitku jste neměl, alespoň jsem si nevšiml.-109.81.212.28 12. 10. 2019, 15:43 (CEST)Odpovědět

Hvězdicové motory (a další): co s nimi?[editovat zdroj]

@Ltosnar, Rottweiller, Foxx70, Postrach: Pánové, jen několik drobností, případně otázka „co s tím dál“. K části ventilový rozvod (OHV, „excentr“): Vačkový kotouč (nikoli excentr) se může otáčet nejen v opačném smyslu než klikový hřídel, ale i ve stejném smyslu. Přičemž obě provedení rozvodu se používala — jsou rovnocenná, záleží jen na volbě konstruktérů. (Byť, samozřejmě, otáčky a počty vaček na kotouči se u obou provedení různí; existují na to krásné, i dítěti pochopitelné vzorečky.)

Jinak deflektory skutečně nezvyšují účinnost chlazení — spotřeba vzduchu (hmotnost vzduchu) potřebná pro uchlazení motoru při daném výkonu neklesne. Zato ale, protože se vzduch dostane dobře i mezi chladicí žebra na zadní straně válce, tak onen válec má po obvodu rovnoměrněji rozložené teploty, s menšími rozdíly mezi minimem a maximem, oproti motoru bez deflektorů kolem válců. (Což je zvlášť důležité při velkých měrných výkonech motorů, kdy je z povrchu válců odváděno enormní množství odpadního tepla.) A jinak, samozřejmě, vícehvězdicové motory nejsou „víceřadové“, jak nevím kdo (a ani to nechci vědět) s oblibou píše.

Jinak, pokud jde o historii (etc.), potom si myslím, že nemá cenu to psát znovu, když to je v anglické i německé (etc.) verzi solidně zpracováno (po technické stránce věci bych řekl, že německá verze je kvalitnější — čili by byla vhodnější k přeložení). Jinak, pokud jde o anglický text, tak v popisu období historie těchto motorů po první světové válce a dál (včetně druhé světové) trpí značnou nevyvážeností — ve prospěch motorů amerického původu. (A mimo to, kupříkladu, Kurt Tank nemá nic společného s vývojem kompletních pohonných jednotek z motorů BMW 801. Celá koncepce — ačkoli už nikoli zcela původní, má kořeny v předválečných prací v jiných zemích — kompletu motoru s motorovým ložem, úplnou kapotáží, veškerými instalacemi, olejovým chladičem a chlazením větrákem je plně a výhradně dílem inženýrů od BMW. Až zbožštění Kurta Tanka — s jeho jediným skutečně zdařilým typem, Fw 190, je dost nepochopitelné. Mimochodem, jeho poválečná práce v Jižní Americe byla naprostým propadákem...)

A když hvězdicáky... Ehm, výkony u R-2600-C14BB (viz technická data), v textu se sice uvádí, že data pocházejí z Jane’s — jenomže, viz odkaz níže, není tam uveden výkon maximální. Tady je ona část z Jane’s K UVEDENÉMU PROVEDENÍ MOTORU: https://uloz.to/file/goszSrViUEb2/gr-2600-c14bb-png jinak Mikesh všude z karburátorů (iks typů) firmy Stromberg všude udělal karburátory „Stronbergova typu“ (nic takového jako „typ“ není — užívá běžných způsobů přípravy směsi a regulace, „nevynalezli“ tam žádný vlastní nový způsob, zcela jiné a jinde nepoužívané provedení či uspořádání karburátoru). A pokud jde o ten seznam verzí motoru, tak poslední tři (-A5B, A71 a C14, plus ty technická data k -C14BB), to jsou jen označení výrobce; a ty, samozřejmě, zná armáda a námořnictvo pod těmi svými označeními, třeba R-2600-8, R-2600-20, R-2600-29, -31, etc., etc. (R-2600-A5B je R-2600-21 a -A5B0 je verze -23, a verze R-2600-A71 je R-2600-11.) Jinak třeba R-2600-A5B nemá tři různé výkony, maximální výkon je jen jeden, 1600 hp (1193,12 kW) při 2400 ot/min (stejný výkon, při stejných otáčkách, má i R-2600-A71). Což vše uvádí právě ona Jane’s... Plus třeba ročenky Wilkinson, či třeba manuály i s výkonovými křivkami motorů pro stroje TBF-1 a TBM-3 Avenger (motory R-2600-8 a -20), přičemž údaje z Jane’s s tím nejsou v rozporu.

A ještě k Bristolu Pegasus — ty výkony skutečně jsou z Lumsdena, jenomže platí pro motor seřízený pro 87oktanový benzín, nikoli stooktanový... A Lumsden to ve své knize má správně, chybně to bylo opsáno až někde na wiki. --Algernon (diskuse) 8. 10. 2019, 21:16 (CEST)Odpovědět

@Algernon:Dobrý večer, pane kolego. K Vaší otázce ...co s nimi? Inu, je potřeba to všechno přepsat. Celkově jsou zde na wiki stránky ohledně letectví v dosti bídném stavu. Pokud se zde bude oceňovat psaní leteckých pahýlů, k tomu všemu s naprostými nesmysly (provazce), přidávání vlajek, vylepování cedulí UPRAVIT, stupidní překlady etc., etc., bude to tak i do budoucna. Ale, abych nešířil jen blbou náladu. Že nevíte, k čemu všemu mohou sloužit brzdící štíty?? Přiučte se-Sud Aviation SE-116 Voltigeur. Mimochodem, mám již dvě teorie :) --Foxx70 (diskuse) 8. 10. 2019, 22:04 (CEST)Odpovědět
@Foxx70: Dobrý večer, pane kolego. ...já doufám, že ne všechno... Máte ale pravdu, že problém je v tom. že textů „B“ (které by bylo nutno opravit/doplnit/zkontrolovat) přibývá měrou vyšší, než textů „kategorie A/A1/A2“. S tím jsem tu ovšem operoval už před lety (až do doby, než mi jeden aktivní strážce začal postupně všude sázet „copyvio“; krátce poté jsem mu vyšel vstříc tím, že jsem si tam ono copyvio nasázel — do textů beze zdrojů — sám; proč mu neušetřit práci, že ano). Taky jsem tehdy razil myšlenku, že u překladů by se měly dávat reference pouze na věci, které si překladatel v příslušné literatuře sám ověří... (Dost jsem si s tím naběhl — nesetkalo se to s nadšeným ohlasem.) Za příklady klidně můžeme použít nyní mnou upravované texty, kdy motory Rolls-Royce Griffon, Bristol Pegasus a Wright R-2600 upravuji podle odkazovaných textů (jak Lumsdena, tak i Jane’s vlastním už přes dvacet let; třeba v případě Lumsdena existuje asi o 4 či 5 let starší vydání, které ovšem je s tím odkazovaným identické). A pokud jde o to nálepkování etc., nemohu, než zcela souhlasit. Koukal jsem na ty brzdící štíty... Teorii nemám jedinou — nicméně mne napadá komentář ohledně překladatelské a technické kompetence anonyma 109.81.212.* Zdravím, --Algernon (diskuse) 10. 10. 2019, 21:12 (CEST)Odpovědět

@Algernon: Dobrý večer, pane kolego. Já jsem zde také několikrát narazil a ve 100% za tím vším stál mnohočetný anonym. A nyní prosba. Mohl byste poučit nezletilé dítě o Vašich teoriích ohledně brzdících štítů? Ty mé dvě jsou asi příliš dětinské... Předem děkuji.--Foxx70 (diskuse) 10. 10. 2019, 21:23 (CEST)Odpovědět

@Foxx70: Dobrý večer. Žádná teorie — v porovnání s tím, co je uvedeno u SE-116 — nemůže být dětinskou. Triviální — viz heslo zde, byť jejich použití je poněkud širší. Nejde jen o snížení rychlosti při přiblížení na přistání (resp. také při úpravě rozpočtu na přistání, pokud je stroj dlouhý a dosedl by ve větší či menší vzdálenosti za prahem dráhy; lze se tak vyhnout opakování přistávacího okruhu — tedy, samozřejmě nikoli ve všech případech). Dále lze uvést triviální případ potřeby snížení rychlostního rozdílu mezi stíhačem a terčem, nechce-li si kupříkladu pilot stíhačky vyměnit pozici s terčem ve chv9li, kdy by jej předlétl... A také je lze využít při strmých sestupech z velkých výšek (u rychlých podzvukových strojů tak navíc lze rychlost bezpečně udržet pod kritickým Machovým číslem draku). Nicméně formulace »Za odtokovou hranou křídla trup nesl perforované aerodynamické brzdy pro bitevní útoky.« je vskutku unikátní — navíc i u stroje s výkony SE-116? A nějaké výhradní použití při protipozemních ztečích? Nicméně pokud čtenář skutečně nahlédne do originálního textu, který byl údajně použit v části zmiňující aerodynamické brzdy, lze nalézt toto: »Airbrakes are fitted in the sides of the fuselage.« Tj. nikoli zmínka o PERFOROVANÝCH aerodynamických brzdách... Copak to? U „čtyři v jednom“ mne ještě pobavila stránka Dvanáctiválcový vidlicový motor, stačí shlédnout data posledních editací (červen a červenec 2018) a nepřihlášené autory, a poté nahlédnout na diskusi této stránky — jaké štěstí, že 109.81.212.9 nesplnil onen slib... Či spíše výhružku? (Dost by mne zajímalo, co by vzniklo na klávesnici někoho, kdo ani u motoru Piaggio P.XI není schopen skutečně přeložit do češtiny zmínku o karburátoru tohoto motoru.) Jo a poslední postřeh k „čtyři v jednom“: Zkus se podívat na diskusní stránku wikipedista:109.81.212.28  [[2]], na doplnění úvahy »Proč nejsem registrovaným«. Že by má existence dotyčnému způsobila až takové trauma? ...mimochodem, může on jednoznačně a ověřitelně dokázat, že „čtyři v jednom“ působící mj. z adres 109.81.212.* nejsem já? Já zase třeba tvrdím, že on je já... Muhehe. (Pravda ovšem je, že si mi nepřipadá, že bych se považoval za kolegu „čtyři v jednom“; ba, dokonce, takové tvrzení mne uráží.) --Algernon (diskuse) 11. 10. 2019, 20:32 (CEST)Odpovědět
@Rottweiler: Nerad se k tomu vracím, nicméně BMW 801... Speciálně bych zkritizoval vypuštění britských prototypů se vzduchem chlazenými motory (všechny stavěné pro specifikace F.5/34, tedy současníky prototypů budoucího Hurricanu a Spitfiru). A rozsah — fakticky jsem doufal, že čtenáře tedy rovnou napadne, že (vzhledem k četnosti prototypů a i typů zavedených do výzbroje s hvězdicvými motory) v reálu žádná „preference kapalinou chlazených motorů“ (nejen v uspořádání V12) neexistovala. Mimochodem, znáš nějaký text onu „preferenci“ uvádějící, který je starší než ze 70. let? ...celkem s jistotou tvrdím, že tohle tvrzení vzniklo až v pozdní literatuře — a že za ně vděčíme jen nedostatečnému rozhledu některých autorů (znají, kupříkladu, u Britů Hurricane a Spitfire — a později Typhoon, Tempest, Spiteful a Hornet — ale v životě neslyšeli o strojích Vickers Venom, Bristol 146, Gloster G.38 a G.39, či Blackburn Roc). Prostě v polovině 30. let Britové neměli žádný dostatečně výkonný hvězdicový motor, navíc ani v pozdějších verzích žádný z nich nedosahoval výkonu přes 1000 hp (prostě jejich vývojový potenciál už byl vyčerpán; nebo prostě jen měly malý zdvihový objem; a Bristol Hercules v té době naopak byl ještě zcela nedosažitelný, první prototypy s nimi létahjí až někde v roce 1939, tudíž se dostal jedině na Beaufighter). A jak ukazují i do sériové výroby skutečně zavedené stroje, tak všude jinde (mimo Británii)´se stíhačky s hvězdicovými motory vesele vyrábějí (viz Spojené Státy, Japonsko, Itálie, SSSR, Německo, Francie, Nizozemsko, Rumunsko, Finsko, Švédsko). Takže máš příklad nějaké země, kde by se skutečně prosadily jen kapalinou chlazené motory? (Zopakuju, že britský příklad pouze ukazuje na nedostatek/neexistenci, v jistém období, výkonného a perspektivního hvězdicového motoru. A naopak příklad Japonska a Itálie spíše v druhé polovině 30. let ukazuje na výraznou preferenci motorů se vzduchovým chlazením.) A pokud jde o onen rozsah textu tomuto věnovanému — jednak se podívej, kolik „teorie preferencí vodou chlazených motorů“ zabírá v původním rozsahu textu k BMW 801 (před moji první editací, viz verze textu z 26. února 2010; to cel7 text k motoru BMW měl 1762 bajtů, a když pominu technická data, tak úvodní odstaveček měl 4 řádky, zatímco z druhého odstavečku o 8 řádcích, z čehož „preference řadových motorů kvůli menší čelní ploše“ zabírá 5-6 řádků). A hlavně — napsat tam větu-dvě na téma „preference řadových motorů kvůli menší čelní ploše JE naprostá BLBOST“, co by se stalo? Bude to vyhozeno, nebo alespoň bude vylepena cedule „chybí reference“ (či nějaká podobná) někým, kdo je v tomto směru podobně aktivní, jako „čtyři v jednom“. A pokud jde o Avro 504? Považuju to pořád za daleko menší chybu, než když někdo (fakt nevím kdo, a ani to už vědět nechci) kupříkladu napíše do Halifaxu, že ho poháněly ROTAČNÍ motory Bristol Hercules. (A mimo to, jak třeba upoutat čtenáře který se na onu stránku dostane čistě náhodou, aby si celý text přečetl? A neříkej mi, že na „encyklopedii“ si chodí číst jen a výhradně lidi, co skutečně hledají jen nějakou konkrétní věc. Ostatně k čemu asi slouží odkazy v textech, „wikifikace“? ...ostatně proto spíš občas píšu — když už mne skutečně něco natolik zaujme — úplně jinam, na „frontu“, nikoli že bych byl „zdejším“ pisatelem. Prostě nejsem „ÆncyklopÆdicky nadán“, toť vše. Ostatně prohlídni si ony malé přídavky k hvězdicovým motorům; jen se mne neptej na reference k 112-válci, ostatně přišel s tím Postrach v druhé z editací z 29. června 2010; já si jen našel detaily.)
@Rottweiler, Foxx70, Ltosnar: Ještě bych se vrátil k hvězdicákům, popř. ještě několika dalším věcem (byť by možná bylo lépe to probírat tam). Technická data jsem upravoval u Wrightu R-2600 a Bristolu Pegasus podle na en-wiki udávaných pramenů těchto dat — Rottweiler, ty stránky jsi tuším dělal Ty, coby překlad z anglické stránky? Tj. pramen zůstává týž, jen jsou odstraněny chyby oproti původním textům z oněch knih. (Třeba u Pegasu nejspíše při přepisování dotyčný přeskočil o řádek — data výkonů pro Pegasus XVIII s 87- a 100-oktanovým benzínem jsou pod sebou; já pro tohle opisování užívám jeden prastarý „vynález“, který mi brání přeskočit na jiný řádek — ona úžasná věc se prosím jmenuje pravítko.) Ještě by to taky (krom mnoha jiných věcí) chtělo i opravit technická data pro Bristol Hercules (dotyčný přepsal z textu měření výkonu na brzdě u jednoho konkrétního kusu motoru; data o výkonech se ale samozřejmě kus od kusu vždy pohybují v nějakých tolerancích, tudíž není úplně ideální brát tato data — a navíc zrovna jen v několika desítkách kusů postavený Hercules II není zrovna příliš reprezentativní ukázka) a Bristol Centaurus. Jo, můžete ještě mrknout o téma výš, na HISTORIE HVĚZDICOVÝCH MOTORŮ, a vyjádřit se k zatím poslednímu návrhu „čtyři v jednom“?
A ještě taková... „Pravo-levá blesková zatáčka u Camelu...“ Viz editace z 3. dubna [[3]] (zůstává tam ona blbost doposud), z adresy 89.176.99.162 (všimněte si v historii, že to je jediný „počin“ na wiki z této IP adresy [[4]]). Shrnutí editace je fakt fikanózní: »Gyroskopický moment rotačního motoru podle dochovaných svědectví výrazně převažoval ostatní efekty jako reakční moment a má za následek právě lepší zatáčení doprava, nikoli doleva!« Vtipné ovšem je, že (údajně větší) gyroskopický moment vůbec nepůsobí v opačném smyslu, než moment reakční... Ale pouze vyvozuje moment, který je kolmý ke směru, kterým je vychylován setrvačník... Čili když kolmo, tak v zatáčce tuto žádným směrem neurychluje — natož, aby působil v opačném směru než reakční moment —, že ano. (Kdysi jsem už nevím komu napsal, že by u letadlové lodi Rjúdžó (1931) snad bylo vhodnější, aby u zmínky o gyroskopickém stabilizátoru napsal alespoň nějaký krátký text na téma gyroskopický stabilizátor na místo odkazu na — buď na gyroskop, nebo setrvačník, jedno z toho (edit: bylo to na gyroskop). I s tím, že jsem mu napsal případně použitelnou literaturu — ovšem samozřejmě, že lze nalézt po antikvariátech či knihovnách i jiné publikace, než byla mnou zmíněná MECHANIKA II. díl — Dynamika, SNTL, 1987, autoři akademik Karel Juliš a Doc. Ing. Rudolf Brepta, DrSc., a kolektiv. No a dodnes po těch letech gyroskopický stabilizátor stále ještě není.) --Algernon (diskuse) 11. 10. 2019, 20:32 (CEST)Odpovědět
@Algernon: Dobrý večer, pane kolego. Začnu citací z hesla Voltigeur. Autor Mnohočetňák. "Za odtokovou hranou křídla trup nesl perforované aerodynamické brzdy[4] pro bitevní útoky." Vzhledem k tomu, co je psáno to je dáno, jsem nezrale usoudil, že ony aerodynamické brzdy na SE-116, pro jejichž perforaci v uvedeném refu opravdu není ani stopy, byly používány jako...

1. Sonic weapon-neexistující (?) perforace vydávala nějaký nespecifikovaný vražedný zvuk vlivem proudění vzduchu, či...

2. Kinetic weapon-štíty byly odhazovatelné. Potom tedy nechápu, proč to ti žabožrouti nainstalovali za odtokovou hranu křídla.

P.S. Já zase tvrdím, že Vy jste já a mnohočetňák je Fantomas.--Foxx70 (diskuse) 11. 10. 2019, 21:29 (CEST)Odpovědět

@Foxx70: Zvlášť první verze se mi zamlouvá... :)) Předpokládám, že Francouzi chtěli při nahánění Alžířanů také využít nezanedbatelný psychologický efekt „nepopsatelného hluku“ — který si ostatně mohli jejich vlastní vojáci (a, bohužel, i civilisté) sami na sobě odzkoušet za „blitzkriegu“ během května a června 1940... A využili jednodušší řešení, které bylo odvozeno od Corsairu — kterému prý japs údajně měli přezdívat něco jako „svištící smrt“. (Mimochodem, onen randál u F4U nezpůsobuje motor — to by ostatně stejný zvuk musel doprovázet i útoky F6F —, nýbrž kanály vstupu vzduchu do mezichladiče...) Moc prima ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=IBUKiKvl29Q

P.S. Né, já né — já sem’ jénom červená karkulka... (Jen dva prstíčky tam strčím, jen co se ohřeju, hned zase půjdu...)

@Rottweiler, Foxx70, Ltosnar: Pánové, také se vám text Piaggio P.X (a to jak v české verzi, tak i v italském originálu) jeví jako zcela prost údajů o použitých pramenech? Ba — co víc, zcela tam chybí i jakákoli reference, k čemukoli? --Algernon (diskuse) 12. 10. 2019, 19:37 (CEST)Odpovědět

Zdá se mi, že je to opravdu bez zdrojů... Jenže mnohočetńák to vtipně vyřešil cedulí překlad.--Foxx70 (diskuse) 12. 10. 2019, 21:14 (CEST)Odpovědět

Na italské wiki mají klasicky šablonu pro "pahýl", dál nic ať už jde třeba o zdroje (nemyslím si, že by tam byli nějak "hloupější" editoři než my tady ;)), asi je to ale nijak moc nepálí--Rottweiler (diskuse) 13. 10. 2019, 18:48 (CEST) Tím myslím samolitr článek it:Piaggio P.X, ne celou wiki obecně --Rottweiler (diskuse) 13. 10. 2019, 18:53 (CEST)Odpovědět
@Rottweiler: No mně to zase tak netíží. (Zrovna jsem koukal na už letitý text k C-46. Tam je „problém“ úplně stejný — a vyřešen na chlup stejně. Ale fakt mne to nepálí.) Jenom mi je divný, že konkrétně tenhle motor se s předválečnými ročenkami Jane’s i poválečnými (čistě motorovými) ročenkami Wilkinson shoduje jen v typu karburátoru... :) --Algernon (diskuse) 13. 10. 2019, 19:57 (CEST)Odpovědět
@Algernon: Mno, pane kolego, když jsem byl zde na Wiki ještě aktivnější, na rozpory v literatuře jsem narážel celkem často. První chyby. Překlady z cizojazyčné Wiky jsou dle mého na...nic, což zde spousta aeronadšenců hojně využívá. Zde druhé chyby. Problém je i v tom, že zde může editovat opravdu každý, i laik, dyslektik, dysgrafik a jiné DIS etc., etc... a nelze je ani nazvat bytostí severské mytologie a už vůbec ne velkými písmeny. Budeme na sebe hodní. Třetí chyby. Dále pak někdo článek založí a kdokoli tam co chce přidá, až je z toho slepenec a uplný veřejný dům. Nekonečná množina chyb. Je to nekonečný proces, proto se v tom skoro každý den vrtáme. Chyby dělá každý, dokonce i v prapůvodním zdroji jsou jistě chyby.--Foxx70 (diskuse) 13. 10. 2019, 22:30 (CEST)Odpovědět
Zdravím ve spolek, ano, zmíňka o čelním odporu u hvezdičáku BMW 801 zní jako blbost, nicméně je tu kapitola "vývoj" u stránky Focke-Wulf Fw 190, kde se píše něco podobného (jo, přeložil jsem to z angličtiny i s příslušnou referencí, která na onu (možná) blbost odkazuje). Přiznám se, že poslední dobou nemám moc času tu vše zavčasu číst a do podrobna rozebírat, možná by se mohli k věci vyjádřit i další aktivní kolegové, kteří do letectví něco přihodí @Horst, Nadkachna, Ozzy, Martin2035:, předem díky--Rottweiler (diskuse) 13. 10. 2019, 18:02 (CEST)Odpovědět
Zdravím, díky za zmínku. Bohužel, v tomuto „odvětví" letectví úplně neholduji a tak ničím nepřispěji. Hezký den. Martin2035 (diskuse) 13. 10. 2019, 18:09 (CEST)Odpovědět