Walter Minor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Minor 6
Walter Minor 6-III, muzeum Kbely
Walter Minor 6-III, muzeum Kbely
Typ řadový letecký motor
Výrobce Walter
Konstruktér ing. František Adolf Barvitius (1936-1940), ing. Bohumil Šimůnek (od r. 1945)
První rozběh 1936
Vyrobeno kusů 1508 (verze 6-III)
Výroba 1936-1964 (Walter/Motorlet)
Vyvinut z motoru Walter Junior 1932-1934
Další vývoj Avia: M-437 (1965), M-137 (1973)
LOM: M137A/M137AZ, M337A/M337AK/M337C (1992)
Varianty 6-I, 6-II, 6-III, 6-III-S, M-337

Walter Minor 6 jsou šestiválcové invertní řadové vzduchem chlazené letecké motory, vyvinuté pod vedením ing. Františka Adolfa Barvitia v roce 1936 (Minor 6-I, Minor 6-II). Motor navázal na předchozí, základní typ čtyřválcových motorů Walter Junior z roku 1932 a na svého mladšího bratra Walter Minor 4 (1934). Byl vyráběn Akciovou společností Walter, továrnou na automobily a letecké motory v Praze XVII - Jinonicích. Na modernizaci řadových pístových motorů Mikron a Minor se pracovalo tajně už za války. Hned v únoru 1946 byl představen Walter Minor 4-III, krátce po něm, rovněž v roce 1946, Walter Mikron III a Walter Minor 6-III/6-III-S. Po II. světové válce vedl konstrukci těchto verzí ing. Bohumil Šimůnek. Poslední modernizací, kterou v Jinonicích provedl, byl motor M-337 (1959).[1][2] Výroba těchto šestiválcových motorů pokračuje i v 21. století, ve s.p. LOM Praha.

Walter Minor 6-I (1936)

Vznik a užití Walter Minor 6-I, Minor 6-II[editovat | editovat zdroj]

Výroba probíhala od roku 1936 a na svou dobu šlo o pokročilou konstrukci, která disponovala ocelovými válci, hliníkovými hlavami a rozvodem OHV. Vrtání bylo 105 mm a zdvih 115 mm. Krátce po uvedení Minoru 6 (následně označované jako 6-I) následovala vylepšená verze Walter Minor 6-II. Výkon předválečné verze Minor 6-II dosahoval jmenovitého výkonu až 140 k (103 kW) a vzletového výkonu 155 k (114 kW).[3] Tyto motory prvních dvou verzí se vyráběly v letech 1934-1939, avšak uplatnily se jen výjimečně, protože měly problémy s nedostatečným chlazením zadních válců.

Vznik a užití Walter Minor 6-III, Walter M-337[editovat | editovat zdroj]

Po válce v roce 1946 konstrukční tým již pod vedením ing. Bohumila Šimůnka přišel s další, vylepšenou verzi Minor 6-III (typové označení M-135). Tento motor byl vyráběn i v kompresorové verzi Minor 6-III-S (typové označení M-335) se stejným jmenovitým výkonem (1946). Pod vedením ing. Šimůnka vznikla v Motorletu ještě varianta Walter M-337.

Oproti předválečným verzím byly použity častěji výkovky než odlitky a použité oceli Poldi byly komplexněji legovány. Kliková skřín byla odlita z magnesiové slitiny (elektron), z chromvanadiové oceli Poldi byl vykován klikový hřídel, měl 7 kluzných ložisek z olovnatého bronzu a 1 válečkové ložisko, čepy a válce z výkovků byly nitridovány, ojnice a písty byly vykovány z hliníkové slitiny, odlitá hlava válců ze slitiny hlíku byla snímatelná, rozvod OHV s nitridovanými zvedacími tyčinkami, tlakové mazání oběžné se suchou skříní.[4]

Jmenovitý výkon vzrostl na 160 k (118 kW) při 2500 ot/min a cestovní výkon dosahoval hodnoty 120 k (88 kW) při 2300 ot/min. Zdvihový objem při vrtání 105 mm a zdvihu 115 mm byl zachován na "předválečné" hodnotě 5,97 l. Rovněž se nezměnil kompresní poměr 6:1, pronikavě však byla snížena hmotnost na 128,5 kg. I současně uvedená verze s vypínatelným kompresorem měla jen 135,5 kg. Kompresorová verze Walter Minor 6-III-S měla stejný nominální výkon, avšak maximální startovací činil 180 k (132 kW) při 2600 ot/min. Kompresor pracoval s převodem 1:7,4.[2]

Walter Minor 6 I - osvědčení CINA (1938)

Příslušenství obou motorů Minor 6-III bylo v zásadě zachováno s předválečnými verzemi, až na několik nutných změn vyvolaných poválečnými odběratelsko-dodavatelskými vztahy se zahraničními firmami a také vývojem některých komponent jinonickou továrnou. Zdvojené karburátory typu Walter 45, zdvojená zapalovací magneta Scintilla typu NVK-6 Z2 a AVK-6 Z2, na přání byla dodávána dvojité palivové čerpadlo Walter 2M50, 1-2 dynama. Spouštění motoru bylo možné buď ručně (Walter R25) a nebo i elektricky (Walter RE25). Později byl alternativně montován elektrický startér Walter E70.[4]

V roce 1959 byla zahájena v Motorletu sériová výroba posledního šestiválcového invertního vzduchem chlazeného pístového motoru, Walter M-337 s vyšším výkonem 210 k (154 kW) s vypínatelným kompresorem a s přímým vstřikováním paliva.[5] Kompresor prodloužil délku motoru na 1 410 mm.[6] Tyto motory byly úspěšně jak u tuzemských, tak i u zahraničních aplikací. V rychlém sledu po sobě přibývají aplikace, jako choceňský letoun M-3 Bonzo (1948), experimentální letoun Praga XE-55 (1949) a od roku 1956 dlouhá řada Trenérů, Bohatýrů a Akrobatů (Z-226, Z-326, Z-526) atp.

Walter Minor 6-III (1946)

Šestiválcových motorů Minor 6-III bylo v letech 1947-1963 vyrobeno 1508 kusů a motorů M-337 1147 ks v letech 1960-1964. Celkem to bylo 2655 motorů.[7]

Další vývoj po roce 1964[editovat | editovat zdroj]

Poté, co se Motorlet n.p. soustředil pouze na vývoj a výrobu proudových (M701) a turbovrtulových motorů (M601, M602), byla v roce 1964 výroba pístových motorů převedena do společnosti Avia v Praze 9 – Letňanech (tehdy Automobilové závody n.p.), která motory Walter M-337 dále vyvíjela, čímž vznikly verze jako Avia M337, M-437 (1965) a M-137/M137A (1973). Touto delimitací byla předána konstrukční a výrobní dokumentace (technologické postupy), přípravky, speciální nářadí i jednoúčelové stroje a speciální stojany a zařízení za zkušeben. V Avii v tom období byla ukončena výroba dvoumotorového dopravního letounu Avia Av-14 (Iljušin Il-14) a pístových motorů Avia M-82 (Švecov AŠ-82T), které tam byly licenčně vyráběny v období 1954-1961.[8] Ale ani v tomto podniku výroba Minorů nevydržela, po téměř 30 letech je výroba opět přemístěna. Proces delimitace z již přejmenované společnosti na AVIA, a.s. do LOM PRAHA s.p. byl ukončen v roce 1992. Od tohoto roku se LOM PRAHA stal hlavním projektantem invertních pístových motorů s výhledem pokračovat ve vývoji a sériové výrobě motorů a náhradních dílů. Tento podnik Minory dále modernizoval a vyrábí je i v 21. století.[5]

Walter Minor 6-III (1946)

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Walter/Motorlet Praha-Jinonice (1936-1964)

  • Minor 6-I, Minor 6-II, Minor 6-III, Minor 6-III-S, M-337

Avia (Automobilové závody n.p., Avia s.p., Avia a.s.) Praha-Letňany (1964-1992)

LOM PRAHA s.p. (1992-

  • M137A/AZ, M337A/AK/B/C
Walter Minor 6-III (1946)

Použití[editovat | editovat zdroj]

Walter Minor 6, Walter Minor 6-II, Walter Minor 6-III, Walter Minor 6-III-S, Walter M-337

Walter Minor 6-III-S (1946)

Avia M337, Avia M437, Avia M137/137A/137AZ, Avia M337A/AK, LOM M137A/AZ, M337A/AK/B/C

Walter Minor 6-III-S (1946)

Specifikace (Minor 6-I)[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Typ: vzduchem chlazený, pístový, invertní, letadlový řadový šestiválec
  • Vrtání: 105 mm
  • Zdvih: 115 mm
  • Objem válců: 5 975 cm3
  • Délka: 1 119 mm
  • Šířka: 440 mm
  • Výška: 630 mm
  • Suchá hmotnost: 148 kg
Walter Minor 6-III, 6-III-S (charakteristiky)

Součásti[editovat | editovat zdroj]

  • Ventilový rozvod: Jeden sací a jeden výfukový ventil jeden válec, rozvod OHV.
  • Palivová soustava: Karburátor
  • Předepsané palivo: benzín, oktanové číslo min. 77
  • Spotřeba paliva: 250-260 g.k-1.h-1
  • Mazací soustava: Suchá kliková skříň
  • Chladicí soustava: Chlazení vzduchem

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Nominální výkon: 140 k (103 kW) při 2 300 ot/min
  • Maximální výkon: 155 k (114 kW) při 2600 ot/min
  • Kompresní poměr: 6:1
  • Poměr výkon/hmotnost: 0,76 kW/kg na cestovní výkon

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 220-222, 272-273. 
  2. a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla II (1945-1984). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 161--162, 208-209. 
  3. Gunston 1989, p.174.
  4. a b FABINGER, F. dr. ing. a kol. OK - Československo. I. vyd. Praha: ČS. ZÁVODY KOVODĚLNÉ A STROJÍRENSKÉ, národní podnik, PRAHA XVII. - Jinonice, 1946, p. 120
  5. a b O nás - pístové motory [online]. Praha - Malešice: LOM PRAHA s.p., 2002 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  6. FULTON, Ken. Piston Engine Survey. Flight International. 19.7.1973, roč. Volume 104. (1973), čís. 3338, s. 98-99. Dostupné online. 
  7. DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter [online]. Praha - Jinonice: Walter Jinonice [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  8. NĚMEČEK, Václav. Civilní letadla 1. I. vyd. Praha: NADAS, 1981. 392 s. S. 313-314. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]