Diskuse:Edvard Beneš/Archiv 1

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Obecné

Řekl bych, že slovo "pejorativní" a věta "protože nebyl diktátorem" není dobrým příkladem nestranného vyjadřování. Nechť si každý rozhodne sám, zda je spojení "Benešovy dekrety" pejorativní nebo ne. Dle mého soudu jde o běžně používaný souhrnný název pro všechny dekrety vydané po skončení války. Navrhuji výše zmíněné výrazy z textu odstranit. --Alva 20:40, 18. Čer 2004 (UTC)

Je pejorativní, protože to žádné "Benešovy dekrety" nebyly. A diktátorem opravdu nebyl. Pokud by byl, byl by tento název na místě. -- Vít Zvánovec 21:38, 18. Čer 2004 (UTC)

V zásadě musím souhlasit s Alvou a svého času jsem právě tyto záležitosti vyredigoval ze samotného hesla Benešovy dekrety (ke kterému sporný odstavec zde byl a zůstává duplicitní; ostatně, že je Beneš dnes znám především dekrety, by asi taky popírali nejen přispěvatelé Národního osvobození). Je mi líto, ale "Benešovy dekrety" se dnes běžně používá bez nejmenšího pejorativního úmyslu; třeba "gotika" a jánevímcoještě už veškerý hodnotící podtón pozbylo a Napoleonův zákoník taky nesepsal Bonaparte osobně. Jistěže Beneš nebyl diktátorem; ovšem výslovné uvádění takového samozřejmého faktu získává výrazně POV apologetický tón (srov. en:Wikipedia:NPOV_tutorial#Bias_in_attribution:_Mind_your_nuances). --Malýčtenář 09:49, 21. Čer 2004 (UTC)

Souhlas, 1. to vyjadřování je evidentně POV, 2. v Benešovy dekrety tyto poznámky mají smysl a místo (navíc jsou tam výrazně lépe formulovány), tady ne. --Mormegil 14:22, 21. Čer 2004 (UTC)

Místo dlouhých diskusí to měl někdo opravit a viděli bychom, zda je to užitečné čili nic.

Čím je Beneš znám především, těžko soudit. U nás asi I. odbojem. Když jsem tu větu psal, měl na mysli Německo.

Na pejorativnosti trvám. Je to stejné jako říkat československým kommunistům bolševici apod. Máme dnes Klausovy zákony?

Promiňte, ale zatímco zákony navrhuje vláda a schvaluje Parlament, dekrety vydává sám prezident (popř. vláda), a proto považuji za normální, že se podle něho souhrnně nazývají.Joker Island 20:19, 9. 5. 2006 (UTC)

Proti smazání diktátora nic nemám, psal jsem to jako vysvětlení, proč to nejsou Benešovy dekrety. Pokud by vysvětlení celé problematiky přesunulo do příslušného hesla, nemám námitek.

-- Vít Zvánovec 09:47, 22. Čer 2004 (UTC)

Obecněji k Místo dlouhých diskusí to měl někdo opravit a viděli bychom, zda je to užitečné čili nic: Přijde mi vhodnější takovéto kontroverzní záležitosti "předjednat" na diskusní stránce, abychom "neviděli" editační/reverzní válku (zrovna jsem se vrátil z en:Erika Steinbach, kde - a u daších podobných - to zjevně je používanější postup). Možná to u nás nehrozí, ale nač pokoušet osud?

Jinak je ovšem pravda, že poslední dobou lidé mnohdy zbytečně kladou otázky v diskusích, místo aby problematickou záležitost (zjevné nesmysly) řešili sami: nebojte se aktualizovat s odvahou! (A diskutovat můžeme potom, vznikne-li nějaká kontroverze.)

Mějme tedy za dohodnuté, že duplicitní a POV záležitosti (myslím, že v původní verzi se odstavec s Benešovými dekrety shodoval doslovně, dnes je tam začleněn do rozvedeného, resp. NPOVizovaného textu) může smazat; ideální by samozřejmě bylo sestavit nějaký podrobnější životopis - tohle je stěží stub. --Malýčtenář 13:36, 22. Čer 2004 (UTC)

1. Na anglické Wikipedii vymysleli pravidlo třetí editace (návratu zpět). Tím bychom se měli řídit.
2. Na en:Erika Steinbach bojuje s Nico(las) s Poláky. Tady snad o nich bojovat nemusíme.
3. Ano: u kontroverse je lépe diskutovat. Nikoliv však před první opravou.
4. Ano: nyní již heslo Benešovy dekrety existuje, je možné tedy pojednat o nich tam.

-- Vít Zvánovec 15:20, 22. Čer 2004 (UTC)

Vážení, co takhle připomenout v článku, že náš "milovaný" "tatíček prezident Beneš" byl tak "hluboce nestranný", že neumožnil vznik politických stran, které mu nedaly při volbě prezidentem hlas?! A myslím, že Beneš toho zprasil ještě spoustu! Na základce jsem v hodinách dějepisu musel po roce 1990 poslouchat kecy jak "Emil Hácha všechno zmáchal", ale to, že Hácha nemohl na rozdíl od Beneše nic dělat, a že Beneš si nejdřív odejede házet šunky do Británie, a po druhé světové tady začne provozovat politiku v autoritářským duchu a otevře cestu komoušům k moci, je nic?! --Kirk 10:32, 14. 8. 2005 (UTC)

Pokud to popíšete věcně, pravdivě a v encyklopedickém duchu, tak proč ne? V podstatě máte pravdu. Beneš nejpozději od roku 1944 představoval velice škodlivý činitel, dělal jednu botu za druhou a v mnoha případech myslel namísto na dobro státu na to, jak se pomstít těm, kteří mu "ublížili". Cinik 10:41, 14. 8. 2005 (UTC)

Jenom do toho, Kirku, to opravdu chybí! A vím, že to bravurně zvládnete, jak pravil Cinik: ...věcně, pravdivě a v encyklopedickém duchu... A Ciniku, nejen od 1944. –wiki-vr 11:05, 14. 8. 2005 (UTC)

Nolanus: Benešovo zednářství: Antonín Klimek, Boj o Hrad I. a stránky samotných zednářů http://www.lnarod.cz/Add/historiex1.html

NKVD: O té finanční pomoci k odletu píše dost autorů. Za spolupravníka NKVD jej označil třeba prof. Kalvoda (http://www.sweb.cz/nakl-dilo/kalvoda/) a někteří historikové z anglo-saského prostředí. Pravdou je, že třeba ani Sudoplatov netvrdí, že byl agentem NKVD, ale byl podle něj jen "pod hlubokým vlivem". --Dezidor 23:56, 17. 3. 2006 (UTC)

Můžete prosím uvést název díla, ve kterém prof. Kalvoda píše o finanční pomoci, a také jména historiků z anglo-saského prostředí. Děkuji. JanSuchy 21:59, 18. 3. 2006 (UTC)

Od profesora Josefa Klavody to vyšlo v roce 1994 v USA v exilovém časopise "Nedělní hlasatel". Stejný názor prezentuje bývalý pracovník NKVD Pavel Sudoplatov ve své knize "Special Tasks". Dále doplním nejdříve, až v pátek se dostanu domů. --Dezidor 22:10, 18. 3. 2006 (UTC)

taky se mi to nezda, benes jako dlouholety ministr a prezident urcite netrpel hmotnou nouzi, mel radu priznivcu mezi emigranty i na zapade, rovnez pomnichovska vlada mela zajem na tom, aby ceskolsovensko opustil. suma sumarum nevidimduvod, proc by mel prijimat penize prave od NKVD, nota bene prave na cestovne. navic sem se puvodne domnilval, ze myslite kalivodu z FF UK, ale menovane zdroje ... --Nolanus ✉ 22:38, 18. 3. 2006 (UTC)

Pro tuto chvíli pro doklad tvrzení, že tento názor je, dodávám ještě text od Přemysla Janýra, předsedy sdružení Archivy, signatáře Charty 77 a předsedy Fora pro česko rakouský dialog, který vyšel na Britských Listech http://www.blisty.cz/art/15163.html. Že jsem myslel toho v USA uznávaného akademika šlo vyčíst z toho odkazu. --Dezidor 22:42, 18. 3. 2006 (UTC)

Dále je toto tvrzení uvedeno v publikaci "John Bradley: Dějiny Třetí říše Victoria publishing a . s., Praha 1995." strana 82. Doufám, že tu nikdo nanapíše, že dotyčný je českým emigrantem a proto není věrohodným. Dezidor 10:55, 20. 3. 2006 (UTC)

Dezidore, díky za odpověď. JanSuchy 00:26, 20. 3. 2006 (UTC)

Tvrzení o NKVD a Benešově odletu 22. října 1938 je holý nesmysl. Beneš odletěl normální linkou (fotografie z odletu např. v knize Beneš ve fotografii), žádné zdroje NKVD nepotřeboval, měl dost vlastních (už jako ministr zahraničí si podepisoval výdajové doklady na různé speciální účely). Co se týká J. Kalvody, jeho kniha je beznadějně zastaralá, patřil v emigraci k odpůrcům Beneše, není divu, že použil i toto nesmyslné obvinění. Co se týká Sudoplatova, tvrzení v jeho knize o Benešovi nejsou pravdivá, navíc v originálním ruském vydání tato tvrzení vůbec nejsou, jsou pouze v americkém nepřesně přeloženém vydání. Viz také http://www.fronta.cz/kniha/sudoplatov-special-tasks A odkazovat se na knihu J. Bradleyho - to myslíte skutečně vážně? To je jedna z nejméně kvalitních knih k dějinám nacistického Německa, plná omylů, nepřesností a nepravdivých údajů (viz recenze v Historii a vojenství, v Dějinách a současnosti apod.) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 85.160.24.103 (diskuse • bloky) 20:42, 30. 1. 2007 (CE(S)T)

Beneš a Adolf Hitler

Pokud toto tvrzení nedoložíte skutečně dobrou citací a odkazy, tak tvrzení, že někteří Sudeští Němci označují Beneše za zločince na úrovni A. Hitlera tu zůstat nemůže. -jkb- ✉ 15:49, 30. 8. 2005 (UTC) Opraveny pravopisné chyby. -- Vít Zvánovec 17:23, 31. 8. 2005 (UTC)

NPOV

1. P. Koukal mi neustále do článku vrací můj překlep, který už jsem 2x opravil. Žádám ho podruhé, aby toho zanechal, nebo ho budu muset řešit jinde.
2. Byla smazána věta: "Podle některých Sudetských Němců byl Beneš válečný zločinec, démonická, všemocná a psychicky nalomená osobnost." Do Wikipedie nepatří mazání nepohodlných faktů. -- Vít Zvánovec 17:23, 31. 8. 2005 (UTC)

Britské listy

Koukám, že většinu externích odkazů zde tvoří Britské listy. Opravdu považujete za vhodné, aby se tu propagovali extrémě založení lidé jako Jan Čulík a jejich levicové názory? Mě tento přístup Wikipedie příjde jako doslova hanebný. --Vitusart 13:48, 11. 10. 2007 (UTC)

SOUHLASÍM!! zkuste si napsat odkaz na BL v práci na vejšce - letí oknem ven.. a tady je spete do něčeho co si říká encyklopedie.. notak!! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 147.228.209.167 (diskuse)

Prosím, místo zdvojených vykřičníků si raději po sobě zkontrolujte pravopis.PB0305 17. 5. 2010, 07:22 (UTC)

Externí odkazy

Prošel jsem a pouklízel externí odkazy ([1]) Vyhozeno:

• http://www.seb.cz/
• Data narození a úmrtí rodičů a sourozenců Edvarda Beneše. bez informační a encyklopedické hodnoty,
• Profil na stránkách Pražského hradu - nefunkční
• Stručné heslo - bez větší informační hodnoty
• 4x britské listy - POV, bez encyklopedické hodnoty
• Rozhlasový projev po rezignaci na funkci prezidenta 5. října 1938 - tohle patří na Wikizdroje
• projev zřejmě nefunkční
• Beneš se zasloužil o komunistický stát - POV, zaujaté a neencyklopedické --Wikipedista:BobM _d|p 15. 5. 2010, 13:53 (UTC)

Odkaz Edvarda Beneše

Na základě této diskuse na Wikizdrojích z minulého měsíce jsem si dovolil celou část vyškrtnout. Případně se do článku může doplnit informace o podvrženém Odkazu Edvarda Beneše, každopádně to zmínit v (zatím neexistujících) článcích o republikánských poslancích, kteří s Odkazem vyrukovali. --Byrnjolf 18. 6. 2012, 20:56 (UTC)

Projekt Venona

Navrhuji smazání celého odstavce o tzv. projektu Venona. Ten svůj článek nemá, nikdo o něm vcelku nic neví. A Benešovi je zde podsouváno něco nedoloženého, co má ještě nejméně tři jiné eventuální "pachatele". To vše je trochu moc dohadů, a k udané literatuře je sotva přístup. Pokud nebude k tomu komunitou zhruba do týdne řečeno, že to nutně chceme, tak by ten odstavec měl být vynechán. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 6. 2013, 20:05 (UTC)

Jedním ze zdrojů k tomuto odstavci je sovětský emigrant Viktor Suvorov. O tom je napsáno v "jeho" článku: "Jeho díla jsou všeobecně [zdroj?] kritizována jako málo vědecká [zdroj?], používající k argumentaci jen podružné zdroje." --Zbrnajsem (diskuse) 2. 6. 2013, 20:20 (UTC)

Smazání relativně slušně ozdrojovaného odstavce (byť někde chybí konkrétní čísla stran) nepovažuji za vhodné, zvláště pak ne z důvodu, že prý k literatuře není přístup... --Saltzmann (diskuse) 2. 6. 2013, 20:49 (UTC)

Ozdrojované to sice jaksi je, ale každý zdroj říká něco jiného, a obvinění Beneše zůstává fakticky nedoloženo. Dále: V článku chybí mnohem důležitější věci, např. celá pro Beneše strašlivá mnichovská krize. Na článku jsem v posledních dnech pracoval hodně, bylo dost potřebných úprav, k tomuto poslednímu tématu se teď nedostanu. Tu věc "projekt Venona" považuji za naprosto podružnou pro encyklopedické pochycení prezidenta Beneše. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 6. 2013, 21:10 (UTC)

Ten odstavec o krycím jménu "19" jsem do článku doplnil já. A to z toho důvodu, že původně tam bylo pouze tvrzení, že "Beneš byl sovětský agent", což je tvrzení naprosto nedoložené. Identita zdroje "19" jednoduše dodnes není definitivně známa a různí autoři spekulují o různých jménech. Proti vyhození celého toho spekulativního odstavce bych nic nenamítal (i z anglické wiki už mi ho vyhodili). --History331 2. 11. 2013, 14:34 (UTC)

Akademický titul v infoboxu

Všude cpete akademický tituly a k Benešovi ho nedáte. 90.179.5.120 22. 9. 2013, 08:36 (UTC)

U některých politiků jsou, u jiných ne. Osobně si myslím, že by se praxe měla zejména sjednotit, ale z logiky českého jazyka plyne, že akademický titul není součástí jména a tudíž neexistuje důvod proč by měl být uváděn v kolonce "jméno". V článku samém je jak doktorát tak docentura zmíněna.--Hon-3s-T (diskuse) 22. 9. 2013, 14:03 (UTC)

Jo. Mně například vadí, že titul v infoboxu má uvedený Husák, ale Beneš ne.

Varování prezidenta Beneše

"Vážení spoluobčané, v době nedávné jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938-39. Vědom si neblahé zkušenosti našeho národa, zejména z II. světové války, zanechávám vám odkaz, ve kterém vás varuji před možnými pozdějšími požadavky na znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli po právu odsunuti. Může se stát, že mé dekrety, vydané z rozhodnutí vítězných mocností, budou s odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné. Může se stát, tak jako v minulosti, že se najdou "čeští vlastenci", kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat, a že budou nakloněni otázce jejich návratu. Nenechte se oklamat a jejich návrat nedopusťte. Hitlerové odcházejí, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává. Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost, a potrestejte všechny případné vlastizrádce, ať je to kdokoli a v kterékoli době. Váš Edvard Beneš. Dr. Edvard Beneš, Praha, Květen 1947"

Prosím vás, zřejmě se jedná o podvrh původem od Sládkových Republikánů. Bylo by to sice kuriozní uvádět na wikipedii podvrh, ale protože se toto "varování prezidenta Beneše" tak často objevuje na internetu, stálo by asi za to uvést ho nějak stručně na pravou míru, aby při hledání na Google "projev beneš v době nedávné jsem podepsal" vyskočila Wikipedie a dementi tohoto textu. Případně ten projev někde dohledat, ale také se mi nezdá to "v době nedávné jsem podepsal" ... když podepisoval průběžně po dobu sedmi let před údajným datem květen 1947.

http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2012/odkaz-edvarda-benese-zdroj

http://www.psp.cz/eknih/1996ps/psse/stenprot/001schuz/s001002.htm

Mě osobně by samozřejmě potěšilo, kdyby byl pravý :-), ale asi se nedá svítit... DavidNavara (diskuse) 8. 6. 2014, 15:14 (UTC)

Už se to tu řešilo, viz kapitolka Odkaz Edvarda Beneše tady v diskusi výše. Něco sem teď doplnil do článků o poslancích Vikovi a Loukotovi. Ještě by to chtělo, aby se dořešila ta licence na Wikizdrojích. --Vojtěch Veselý (diskuse) 11. 6. 2014, 16:15 (UTC)

ZAMČENÍ, porovnávání verzí

aktální verze:

1. uvedený text: přesto ve svém tisku předáci nekomunistických stran místo mobilizace vlastních příznivců vyzývali ke klidu a ujišťovali, že se nic nestane

text ve zdroji: Předáci nekomunistických stran místo mobilizace vlastních příznivců vyzývali ke klidu a ujišťovali, že se nic nestane.

zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1116424-unor-1948-zacal-demisi-12-ministru-teto-fatalni-chyby-gottwald-vyuzil

2. uvedený text: Většina představitelů demokratických sil spoléhala, že se za ně Beneš postaví a demisi nepřijme.

text ve zdroji: zdroj text neobsahuje

zdroj: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0901/005-010.pdf

3. uvedený text: Demokratické strany měly v té době omezené komunikační nástroje, komunisté ovládali rozhlas (ministerstvo informací) a díky přídělu papíru se snažili dlouhodobě omezovat prodemokratický tisk

text ve zdroji: Kopecký (ministr informací) neustále zdůrazňoval problematickou situaci po válce, kdy byly omezeny zásoby papíru. Církev mohla podle Kopeckého dostat pouze limitovaný příděl s tím, že jak s ním bude disponovat, záleží na ní. Přestože zamýšlená katolická periodika stanovený příděl papíru nepřekračovala, ministerstvo informací povolilo vydávání jen některých z nich. Naopak na vydávání komunistického tisku se žádná omezení nevztahovala.

zdroj: http://www.farnostprerov.cz/node/1279

starší verze:

1. uvedený text: Předáci nekomunistických stran místo mobilizace vlastních příznivců vyzývali ke klidu a ujišťovali, že se nic nestane.

text ve zdroji: Předáci nekomunistických stran místo mobilizace vlastních příznivců vyzývali ke klidu a ujišťovali, že se nic nestane.

zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1116424-unor-1948-zacal-demisi-12-ministru-teto-fatalni-chyby-gottwald-vyuzil

2. uvedený text: věřily, že Beneš bude dodržovat ústavní povinnosti

text ve zdroji: Benešovou ústavní povinností bylo za této situace rozpustit vládu jako celek

zdroj: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0901/005-010.pdf

3. uvedený text: Demokratické strany neměly pro mobilizaci národa komunikační nástroje jako byl rozhlas a tisk. Komunisté ovládali rozhlas (ministerstvo informací), přidělovali papír ostatním, jen sobě jeho dodávky neomezovali

text ve zdroji: Kopecký (ministr informací) neustále zdůrazňoval problematickou situaci po válce, kdy byly omezeny zásoby papíru. Církev mohla podle Kopeckého dostat pouze limitovaný příděl s tím, že jak s ním bude disponovat, záleží na ní. Přestože zamýšlená katolická periodika stanovený příděl papíru nepřekračovala, ministerstvo informací povolilo vydávání jen některých z nich. Naopak na vydávání komunistického tisku se žádná omezení nevztahovala.

zdroj: http://www.farnostprerov.cz/node/1279

Podle srování je přesnější starší verze, kterou navrhuji doplnit o další odkaz ohledně přídělů papíru: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/140034293

kde se píše:

str. 98: Národně socialistický ministr zahraničního obchodu Dr. Hubert Ripka k tomu ve svých pamětech poznamenal: „Žádné noviny ani časopisy nemohly vycházet bez schválení ministerstva informací, které rozhodovalo o přídělech papíru, to byla ohromná zbraň a komunisté ji dovedli využít.“ Snad ještě větším problémem než rodící se ministerstvo informací byl pro žurnalistiku poválečný nedostatek. Bylo špatné spojení, špatná doprava a velký nedostatek papíru.

str.: 99: Situace se řešila tak, že ministerstvo informací přidělovalo papír novinám i časopisům, čímž získalo ještě větší moc nad tiskem. Situace byla tak zoufalá, že tiskový odbor ministerstva informací po poradě se zástupci tisku stanovil 25. května 1945 nejvyšší přípustný náklad všech novin.

Cechblog (diskuse) 8. 2. 2016, 03:40 (CET)

Jak Lidové noviny, tak Svobodné slovo nabádalo ke klidu. Papír jim byl dodáván až do 23. února. Co se týká Beneše a ústavnosti to je tam již na konci odstavce zmíněno, takže by to byla duplikace, btw. ministři až do 25. února neměli většinu.--Cassius Chaerea (diskuse) 8. 2. 2016, 07:00 (CET)

Proč si asi změnil jméno?

Proč si asi změnil jméno z Eduarda na Edvarda? Podle mě kvůli tomu, že žil v Londýně (v Británii je Eduard totiž Edward). Felix Vašečka (diskuse) 22. 9. 2016, 15:07 (CEST)

Náboženství

Náboženská víra v době narození je jasná, ovšem ze zdrojů matrikového listu nebo např. práce historického ústavu Edvard Beneš a Římskokatolická církev, která spekuluje o přijetí a vztahu kardinála Josefa Berana s Edvardem Benešem, náboženství jako celek není možné určit. V případě přijetí faktu katolicismu by jako katolíci museli být označeni minimálně všichni tzv. nepraktikující katolíci a vyloučení z církve, jelikož Kodex kanonického práva římskokatolické církve zakazuje členství v zednářské lóži, jejíž byl Edvard Beneš prokazatelně členem. --ThecentreCZ (diskuse) 27. 9. 2016, 18:07 (CEST)