Diskuse:Dědice (Vyškov)

První písemná zmínka o Dědicích

Na silnici z Vyškova do Dědic byla v jednom místě umístěna cedule, která má říkat, že někde tam začínají (a dříve začínaly?!) Dědice. Podle článku ve Vyškovském deníku z 29. září 2014 dědičtí "Nejdříve bojovali o to, aby byl označený vjezd do vyškovské místní části Dědice", a pak "na značku z vlastní iniciativy připevnili znak obce". „Lidé nevěděli, kde Dědice začínají. Nedávno město všechny vjezdy označilo, a my jsme chtěli ten hlavní nějak zvýraznit. Ukázat, kam patříme, zdůraznit, že se nám tady nežije špatně. Napadlo nás proto, že si necháme vyrobit ve smaltovně erb Dědic," vysvětlil pro noviny předseda dědického osadního výboru Jiří Wasserburger. Na čtvercové v rozích zaoblené ceduli se znakem Dědic je znázorněn znak Šternberků, dřívějších vlastníků dnešní místní části Vyškova - Dědic, letopočet znamená datum první písemné zmínky o Dědicích."

Paprsky zářící osmihroté hvězdy, kterou zde vidíme, mají tu zvláštnost, že kopírují provedení v literatuře, kde jsou grafikem zřejmě "vylepšeny" fazetami a přejímány dalšími autory. Heraldický popis tuto zvláštnost nezmiňuje. Na pečeti toto také nevidíme. Vztah ke Šternberkům tu je jasně vidět (osmihrotá hvězda v modrém poli). To, co tento symbol činí jedinečným, je právě ta odlišnost od osmihroté šternberské hvězdy, která je dána tím, že je hvězda zářící (Bude patrně více míst v České republice (a jinde?), která mohou mít ve znaku osmihrotou hvězdu) Fazety ale při tomto užití, na rozdíl od toho, že přímo do modrého pole štítu je přidán letopočet, který informuje o datu první písemné zmínky o Dědicích, zas takovým problémem nejsou, i když by mohly na neznalého diváka dělat dojem věrnosti blasonu.

Je tu uveden rok 1131. K tomuto datu se v prvním svazku edice Codex Diplomaticus et Epistolaris Moraviae nachází listina Jindřicha Zdíka. Citace: CDM I, č. 231, str. 206. Tvar označení místa Dědice zapsaného v latinské větě, která je výčtem míst, je tento: Dedicih. Novodobé výzkumy, prováděné ve druhé polovině 20. století, revidovaly předchozí časové zařazení listiny a posunuly je k roku 1141 (přesné datum vzniku listiny známo není).

Karel Kuča má k dataci těch Zdíkových listin v 8. svazku své práce Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uvedeno: "kolem 1135 Dedicih". To vypadá jako snaha o kompromis mezi oběma mezními daty vztahujícími se ke všem v listině uvedeným moravským sídlům. --Pavel Fric (diskuse) 15. 2. 2015, 14:33 (CET)

Dědice, zástavba a vývoj katastrální hranice

Hranice katastru, kterou se Dědice dotýkají s Vyškovem, byla původně někde v místech, kde na kraji dnešního vyškovského parku (dnešní Smetanovy sady) stával jez k mlýnu Ing. Jaromíra Součka, a po silnici do Vyškova o něco dál, což by bylo od místa, kde byla na začátku 21. století osazena ta značka, na níž je dědický znak proveden v podobě, jakou vidíme v Čarkovi (s fazetováním) okolo 300 metrů od jejího umístění blíže k viaduktu, který se na cestě do Vyškova podjíždí. Co si tak o tom má myslet někdo, kdo při cestě do Dědic, při průjezdu Dědicemi, vidí onu značku před kruhovým objezdem, která označuje začátek "místní části" - že tady začínají Dědice? Je to možné. Ale není to tak. Skutečností ale je, že hranice katastru Dědic byly v minulosti ne tak dávné, po jejich připojení k Vyškovu, změněny. Kromě zmenšení území, jímž mohli Dědičtí volně procházet, v důsledku příchodu vojáků ve 30. letech 20. století a vzniku vojenského prostoru (dnes Kasárna Dědice) byla posunuta katastrální hraniční čára na jihu (ulice Na Hraničkách). Vedle původního intravilánu obce Dědice, jak je vidět například na mapě indikační skici, vznikala na katastru obce (před změnou rozsahu katastru a po ní, před a po přejmenování dědického katastru z k. ú. Dědice na k. ú. Dědice u Vyškova; podobně byl upraven název k. ú. Opatovice na k. ú. Opatovice u Vyškova) postupně po polovině 20. století na severu a na jihu další zástavba; např. "vyškovská nemocnice" (dnes: Nemocnice Vyškov), sídliště Hraničky, pás zástavby napravo od ulice Na Hraničkách, sídliště Osvobození, sídliště Víta Nejedlého, zimní stadion (a atletický areál, tyto hned vedle vyškovského parku - Smetanovy sady, který je na hranici vyškovského katastru).

Co se týče Dědic a území, na němž se rozkládají, dnešní stav popisují poznámky v Seznamu katastrálních území v okrese Vyškov, když říkají, že

1) část obce Dědice leží na dvou katastrálních územích, a to k. ú. Vyškov a k. ú. Dědice u Vyškova (tj. Vyškovská nemocnice, pruh území podél ulice na Hraničkách); v roce ? k k. ú. Vyškov,

2) část obce Opatovice leží na dvou katastrálních územích, a to Opatovice u Vyškova a Dědice u Vyškova; toto k. ú. Opatovice u Vyškova má nyní 5,93 km2. Pod názvem Opatovice k. ú. vystupovalo do roku 1977,

3) Dnešní výměra zmenšeného katastrálního území Dědic, kdy to bylo 19,6 km2, označeného nově jako k. ú. Dědice u Vyškova, je 12,30 km2. Pod názvem Dědice k. ú. vystupovalo do roku 1977,

4) Katastrální území, v jehož názvu je jméno Vyškov (do roku 1965 bylo v k. ú. Vyškov Město a Vyškov Předměstí) se v roce 1965 územně zvětšilo, když zahrnulo několik celých katastrů (včetně části k. ú., viz Nouzka, která byla součástí Nosálovic) a část původního dědického katastru (kdy ?), jak je popsána výše. Jedná se dohromady o dříve samostatná k. ú. Brňany (v roce 1965 k k. ú. Vyškov), Dědice (část), Křečkovice (1965 Vyškov), Nosálovice (1965 Vyškov), Nouzka, Vyškov Město (1965 Vyškov), Vyškov Předměstí (1965 Vyškov), na 17,65 km2.--Pavel Fric (diskuse) 16. 9. 2016, 12:50 (CEST)--Pavel Fric (diskuse) 4. 10. 2021, 09:31 (CEST)

Výkazy ploch stabilního katastru

Rozsah katastrálního území Dědic se mírně změnil před rokem 1948 (úhrnná výměra katastrálního území): Rok 1845: 1890 ha 67 a 70 m2 Rok 1948: 1869 ha 65 a 8 m2

Výkazy, v nichž jsou porovnány plochy v letech 1845 a 1948, jsou dostupné (ČUZK) jako doplněk k císařským povinným otiskům. Umožňují porovnat celkovou výměru druhů pozemků (role, louky, zahrady, pastviny, lesy, zastavěné plochy, neplodná půda aj.).--Pavel Fric (diskuse) 13. 10. 2021, 09:00 (CEST)

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Faigl.ladislav

Vítám v recenzi další článek o českých sídlech. Tak tedy: První část

• v tzv. „rodném domě“ Klementa Gottwalda,[3] který je však v současné době historiky přijímán jako místo – co je to současná doba? vztáhnout k nějakému roku nebo období. Vyřešeno Přeformulováno.--Pernak1 (diskuse) 15. 2. 2015, 11:19 (CET)
• Sekce Název by bylo vhodné přepsat, aby se lépe četla. Stávající stav ve mně budí dojem, že je opsaná z knížky bez jakéhokoli dalšího vylepšení. Chybí mi rovněž zmínka o původu a významu názvu. Vyřešeno Vylepšeno, doplněno.--Pavel Fric (diskuse) 16. 2. 2015, 11:06 (CET)
• Zkontrolovat nezlomitelné mezery a doplnit je i mj. mezi čísla, které následuje slovo (např. 30. let 12. století). Vyřešeno Nezalomitelné mezery mezi čísla, které následuje slovo, vloženy.--Pavel Fric (diskuse) 15. 2. 2015, 20:24 (CET)
• Petrovou manželkou byla v roce 1381 Anna. – čím je tato informace podstatná? zbytečná podrobnost. Vyřešeno Přeformulováno, doplněn význam.--Pavel Fric (diskuse) 15. 2. 2015, 13:56 (CET)
• Dobeš dal v roce 1533 Dědicím, Lhotě, Opatovicím, Rychtářovu a Radslavicím roboty pod plat – co to znamená? bylo by dobré vysvětlit do poznámky. Vyřešeno "roboty pod plat" - roboty změnil na plat.--Pavel Fric (diskuse) 15. 2. 2015, 13:39 (CET)
• V roce 1623 olomoucký probošt kláštera augustiniánů Caesar Nardus z Montepoli Dědicím obnovil privilegia a odúmrť; pro účast v povstání omezeně – jaké povstání? České stavovské povstání? – doplnit link Vyřešeno link doplněn.--Pernak1 (diskuse) 15. 2. 2015, 12:04 (CET)
• V sekci Novověk zestručnit část věnovanou místnímu kostelu. V takovéto podrobnosti patří do článku o kostelu, ne do článku o městě. Vyřešeno Zestručněno.--Pavel Fric (diskuse) 15. 2. 2015, 19:58 (CET)
• Největší snaha o rozkvět Dědické farnosti i školy byla patrna v 18. století. Byl zde vysvěcen nově postavený kostel a byla postavena nová škola, která však záhy vyhořela a byla obnovena až roku 1799 hrabětem Althanem. – k takovémuto opakování slov by nemělo docházet. Chtělo by projít celý článek a tento nešvar napravit. Vyřešeno "Byl, byla, bylo" - přeformulováno.--Pavel Fric (diskuse) 15. 2. 2015, 13:23 (CET)
• Výhodou byla pozice blízko Vyškova, vrchnost si zde kupovala domy a polnosti. – kde si vrchnost kupovala domy a polnosti? matoucí. Vyřešeno Upřesněno: Myšleny Dědice.--Pavel Fric (diskuse) 15. 2. 2015, 12:47 (CET)
• Sekce Současnost je celá napsána špatně. Předně je pozoruhodné označovat období od vzniku Československa do dneška za současnost. To je vůbec nešťastné označení vzhledem k jeho neurčitosti. Dominantní část sekce tvoří odstavec o rekonstrukci místního náměstí. Tyto informace sem přitom v takovéto podrobnosti vůbec nepatří. Rekonstrukce může být zmíněna jednou větou. Zbytek sekce tvoří informace o různých pomnících ve městě. Ani to sem nepatří. Postrádám informace týkající se první světové války, vzniku Československa, druhé světové války, socialismu a porevolučního vývoje. Je tedy nutno celou sekci kompletně přepsat.
• Pasáž věnovaná geologii je psaná nelogicky. Nelze začít čtvrtohorami a vracet se k prvohorám. Vyřešeno Seřazeno.--Pavel Fric (diskuse) 15. 2. 2015, 12:58 (CET)

Toliko zatím k první části recenze (zhruba po začátek sekce Přírodní poměry). K článku se ještě vrátím. Z toho, co jsem zatím viděl, musím říci, že na článku bude ještě hodně práce. Je vidět snaha o velkou (až opravu přílišnou) podrobnost, což ale vede k nevyváženosti, jelikož některé části jsou propracovány méně. Nezbytně bude muset dojít k redukci některých částí, které jsou pro článek o sídle neúměrně podrobné. Je třeba dávat pozor na nevhodné expresivní a citově zabarvené výrazy, případně vlastní POV. To do encyklopedie nepatří. Stejným příkladem pak jsou vyhýbavé a neurčité výrazy typu „v současnosti“, „dnešní“ apod. --Faigl.ladislav _slova^činy 14. 2. 2015, 23:04 (CET)

Jan Polák

Doplním několik svých dosavadních postřehů z přečtení části textu:

• v úvodu se velmi častokrát vyskytuje slovo „Vyškov“. Nešlo by to třeba někdy opsat typu „od okresního města“ nebo „stejnojmenný“ (teď mám na mysli tu zmínku o obci s rozšířenou působností a okresem).
• Tato moravská obec byla spojena s městem Vyškovem poprvé v roce 1941. V letech 1945–1949 byla opět samostatná.
• Osadami Dědic byly Pazderna a Hamiltony, které byly obě založeny na vyškovském panství ve třetí čtvrtině 18. století
• V obci stojí farní kostel Nejsvětější Trojice, ve kterém je evidováno chráněné území, letní kolonie netopýra velkého – to moc nedává smysl, ne?
• Obec je též údajným rodištěm Klementa Gottwalda, který tu míval výstavní sál v Revoluční ulici v tzv. „rodném domě“ Klementa Gottwalda,[3] který je od pádu komunismu historiky přijímán jako místo, kde se s jistotou nenarodil. – navíc místo obratu „po pádu komunismu“ bych použil „po sametové revoluci“

Tolik zatím k úvodu. --Jan Polák (diskuse) 15. 2. 2015, 13:29 (CET)

Provedeny drobné úpravy.--Pavel Fric (diskuse) 15. 2. 2015, 14:31 (CET)

A dále:

• V roce 1241 při tažení proti Tatarům se v tomto moravském městečku zastavil Jaroslav ze Šternberka – je pro příběh tato návštěva zajímavá. Navíc v odkázaném článku se píše, že ten Jaroslav je fiktivní postava.
• V roce 1371 byl Dědicím Albrechtem a jeho synovcem Petrem ze Šternberka potvrzen jarmark. Bylo potvrzeno, že se v Dědicích od starodávna konal pondělní týdenní trh. Sousedé byli za určité výkupné osvobozeni od robot a dalekých vozních robot (za plat 4 hřivny), a od odúmrti. Dědickým bylo dovoleno využívat panské lesy starší šesti let na pastvu v místech vykázaných jim dědickým purkrabím.[1] Tím, že se na ně nevztahovala odúmrť, mohli svůj majetek svobodně komukoliv odkázat. Tato práva byla během doby mnohokrát zrušena i opět obnovena.
  • Jakmile se mluví o minulosti je sloveso být ve tvaru byl zřejmě dost častou součástí historických přehledů. Stylizace, úpravy při nějaké té snaze možné jsou.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 15:25 (CET)
    • Ovšem o minulosti se dá psát i bez té vysoké koncentrace – vizte například článek Krásný Les (Petrovice). --Jan Polák (diskuse) 4. 3. 2015, 21:29 (CET)
• bylo by možné při fotografování kostela dojít až na kraj srázu a udělat fotku celého kostela, nejenom jeho střechy?
  • Vyřešeno Fotku jsem vyměnil.--Pernak1 (diskuse) 3. 3. 2015, 20:30 (CET)
    • Děkuji. --Jan Polák (diskuse) 4. 3. 2015, 21:29 (CET)
• v tabulce „Obyvatelstvo“ bych oddělil tisíce obyvatel, ať se lépe čtou jsou přehlednější.
  • Na to bude nějaké pravidlo. Nejspíš by se takto provedlo vložení mezery jen u pětimístných čísel.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 15:25 (CET)
    • Nevím, zda je to pravidlo nebo jen doporučení, že se oddělují tisíce jen u pěti a více ciferných čísel. Ale i tak děkuji za provedení úpravy. --Jan Polák (diskuse) 4. 3. 2015, 21:29 (CET)
• jak ukazují čísla pro Pazdernu a Hamiltony, která jsou v jiném řádku statistické tabulky – onu zmíněnou jinou tabulku v článku hledám, leč neúspěšně. Kde je?
  • Myšlena je statistika zveřejněná Statistickým úřadem. Na soubor PDF vede odkaz v referencích s uvedením čísla strany.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 15:25 (CET)
    • Tak bych to uvedl třeba do poznámky apod. Takhle si čtu článek a najednou jsem odkazován na nějakou statistiku, kterou ale v textu nevidím. --Jan Polák (diskuse) 4. 3. 2015, 21:29 (CET)
• „Náboženský život“ – v počátku oddílu jsou zmíněni Čeští bratři, nicméně dále se v článku píše jen o katolících. Doplnil bych Českobratrské evangelíky a Církev československou husitskou (do jakého sboru, resp. náboženské obce patří, kdo je kazatelem?).
  • Po roce 1618 se dá předpokládat rekatolizace. Další církve (pokud by se daly někde zjistit informace) by tu mohly být zvláště po roce 1918 (předpoklad). Je ale otázka, čím to doložit. Někdy na přelomu 19. a 20. století jsou uváděni vedle naprosté většiny česky mluvícího obyvatelstva (Čechů - Moravanů) i dva Němci. V obci byla ve 20. století alespoň 1 židovská rodina, tak zde by se dalo předpokládat israelské vyznání. Je ale opět otázkou, jak to doložit nějakou literaturou. V současnosti mají některé další církve svá místní centra ve Vyškově.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 15:25 (CET)
    • Hluboko do historie jsem ani zacházet neplánoval. Myslím, že by stačila věta typu, že českobratrští evangelíci mají svůj sbor ve Vyškově a členové CČSH svou náboženskou obec v XXX (dá se to na webech církví dohledat). --Jan Polák (diskuse) 4. 3. 2015, 21:29 (CET)
      • Třeba bude někde přehled o tom, jestli v Dědicích jsou členové těchto církví. Pokud ne, bylo by poněkud předčasné odkazovat mimo Dědice (otázka "kde" - jsou to osobní citlivé informace). Na území Vyškova je i středisko jedné další církve. Jestli někteří členové bydlí mimo katastr Vyškova, což se dá předpokládat, je jejich věc. Jde to podle mě za účel této kapitoly.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 23:41 (CET)
• „Spolkový život“ – jednotlivá hesla by bylo vhodné sloučit do souvislého textu
  • Pomocí klávesy Backspace/Delete.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 15:25 (CET)
    • Děkuji za úpravu. --Jan Polák (diskuse) 4. 3. 2015, 21:29 (CET)
• Spolek sv. Terezie – čemu se věnoval? Včelaře či hasiče odhadnu, ale tohle?
  • Analogicky podle "Spolek sv. Terezie pro vyzdobení chrámu Páně sv. Vavřince v Bojkovicích" a podobných spolků sloužících okrášlování by měl tento účel.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 15:25 (CET)
    • Máte-li k tomu nějaké zdroje, tak bych to hned uvedl. Třeba do poznámky. Místní o funkcích dědického či bojkovického spolku asi vědí, ale zbytek republiky nikoliv. Proto by se vysvětlení jednou větou hodilo. --Jan Polák (diskuse) 4. 3. 2015, 21:29 (CET)
      • Podle literatury tento typ spolku na začátku 20. století vznikal rozhodně na více místech. Spojuje je ten název. O dnešním stavu mi není k tomu nic známo.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 23:15 (CET)
• V roce 1911 vyvíjí v Dědicích činnost Odbor Národní jednoty, odbor Sokola, odbor Orla, Sbor dobrovolných hasičů, Čtenářskopěvecký spolek Slavibor, Spolek sv. Terezie, Krejcarový spolek, Místní skupina pro pojištění dobytka, Ústřední spolek tkalců a Tkalcovský spolek pro hejtmanství Vyškovské. – to všechno působí do současnosti?
  • Formulace je vyjádřena obvyklým způsobem jako jsoucí k určitému datu.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 15:25 (CET)
    • Budiž, to ano. Ale ten dotaz byl spíše myšlen tak, zda některý ze spolků existuje i nadále nebo všechny již skončily (kdy?). --Jan Polák (diskuse) 4. 3. 2015, 21:29 (CET)
      • Spolková činnost je obecně přeorganizována v polovině 20. století (rušení spolků, vznik celorepublikových organizací, začlenění). Něco takového zjišťovat (pokud by vůbec bylo zpracováno v nějaké literatuře) může být podstatně složité, ne-li nemožné; např. spolek Slavibor. U hasičů/požárníků se dá trvání účelu a existence předpokládat nepřetržitě, stejně tak organizovanost včelařů. V době kolem poloviny 20. století už některé z těch spolků činnost (případ Spolku sv. Terezie?) vykazovat nemusely. Od Orla byl po vzniku Sokola odliv k Sokolu a u Sokola je v textu odkaz na stránky, takže ten má činnost, jak je vidět i dnes.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 23:15 (CET)
• Vlaky jsou při průjezdu Vyškovem slyšet až v Dědicích – je to encyklopedicky významná informace?
  • Je to jistě méně významná informace s významem spíše místním, která být uvedena může anebo nemusí.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 15:25 (CET)
• kam se z Dědic dá dojet autobusem; do kterých sousedních vsí?
  • Co se týče vesnic tak nejspíš všude.--Pavel Fric (diskuse) 4. 3. 2015, 15:25 (CET)
    • Bylo to myšleno obdobně jako je to například uvedeno v článku Peklo (Raspenava). --Jan Polák (diskuse) 4. 3. 2015, 21:29 (CET)
• sekce „Doprava“ nemá prakticky jedinou referenci.
  • Vyřešeno Reference doplněny.--Pernak1 (diskuse) 3. 3. 2015, 20:30 (CET)
    • Děkuji. --Jan Polák (diskuse) 4. 3. 2015, 21:29 (CET)

Zatím tolik. --Jan Polák (diskuse) 3. 3. 2015, 19:52 (CET)

Martin Kotačka

• Jelikož ve zdejším hesle došlo k několika revertům ohledně tvaru genitivu slovního spojení zemské desky, rád bych se k nim vyjádřil. Jednak jako jeden z účastníků těchto revertů a jednak jelikož v současné době aspiruje tento článek na získání statusu dobrého článku, je toto vyjádření nutné pro zachování jeho maximální kvality. Z hlediska gramatiky čeština připouští obě varianty, a to desek i staršího tvaru desk. U významného historického pramene kterým desky zemské (ale třeba i desky dvorské) jsou, však existuje úzus vědecké historické obce, a to, že se genitiv slova desky píše ve starším tvaru desk, vycházející ze staročeského plurálu dsky (viz např. Viktorína Kornelia za Wšehrd knihy dewatery o práwiech a súdiech i o dskách Země Česke.). Tvar "desk" je zmíněn v příslušné kapitole Diplomatika v základní příručce Vademecum pomocných věd historických od profesora Ivana Hlaváčka (vydání z r. 1997, str. 202). Nejnovější skripta Edice středověkého diplomatického materiálu od docentky Heleny Krmíčkové (Masarykova univerzita 2014, kapitola Desky zemské, str. 66–71) uvádějí stejně tak tento tvar, viz zde. Mimo základní příručky a skripta lze zmínit i odborné práce historiků Daniela Papajíka (viz), Dalibora Janiše (viz), Zbyňka Žouželky (viz), diplomovou práci Jany Jaluškové (viz) a j. Vzhledem k odbornému úzu nepovažuji druhý tvar za opodstatněný, pakliže se na Wikipedii tento pramen snažíme popisovat odborně a výraz "desk" se zde jinak používá. Navíc v dobrém článku, který by měl splňovat kriteria správného nebo běžného užívání pojmů toto považuji za nutné respektovat. --Martin Kotačka (diskuse) 16. 3. 2015, 16:39 (CET)

Není pravda, že tvar "desk" je vědecké dogma. Už při zběžném pohledu na to, jakým způsobem pomocné vědy historické zachází s tímto tvarem v současnosti, se odhaluje, že jsou přinejmenším používány oba dva tvary, "desk" i "desek". Jako příklad nechť si každý prohlédne a zkusí spočítat, kolikrát je tvar "desek" použit na stránkách, které se věnují jedné z disciplín PVH - paleografii: paleografie.org. Článek nazvaný Desky zemské, který se zemskými deskami a jejich vývojem na Moravě i v Čechách podrobně zaobírá, je toho důkazem. Budeme tu snad podezírat autory tohoto informačního zdroje z nevědeckosti?! Položíme si otázku, co je to vlastně za stránky: "www.paleografie.org/UK bylo finančně podpořeno grantem CZ.2.17/3.1.00/31168 z prostředků ESF EU - operačního programu Praha adaptabilita." Co se tam dozvídáme o "Projektu OPPA"? "Nacházíte se na stránkách, které jsou výstupem projektu Modernizace a rozšíření studijních programů v rámci oboru archivnictví a pomocné vědy historické CZ.2.17/3.1.00/31168 financovaného v rámci operačního programu Praha adaptabilita a jeho prioritní osy 3: Modernizace počátečního vzdělávání..." A co je důležité, když jsme u toho zaštiťování se autoritami: Realizátor projektu: Katedra pomocných věd historických a archivního studia, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1. Další informace o projektu se nachází na stránce Katedry pomocných věd historických a archivního studia věnované projektu.

Nechci se zde plést do neexistujícího sporu Martina Kotačky s tímto vědeckým pracovištěm, a tak doplním jeho informace jiným způsobem. Tvar "desk" najdeme v edici zemských desek z poloviny 20. století (a také předtím, a také potom). Je například v Průvodci po Státním archivu v Brně z roku 1954. Pomůcka k archivnímu fondu A 3 Stavovské rukopisy 1348-1884 (inventář), které autorem je Libuše Urbánková, jehož součástí moravské zemské desky jsou, a kterou přepracoval před čtvrtstoletím (1990) Mojmír Švábenský, rovněž autor katalogu k fondu A 1 Stavovské listiny, používá tvar "desek". V roce 1998 bylo slaveno 650. výročí založení moravských zemských desek Karlem IV. Při té příležitosti byla vydána publikace: Moravské zemské desky 1348-1642. Národní kulturní památka. [K vyd. připravil]: Štarha, Ivan a kol. Břeclav: Moraviapress-Repro, 1999. 32 s., 58 obr. příl. ISBN:80-86181-16-2. Zde naleznete tvar "desek" rovněž. K edici byly napsány, jak ukazuje seznam na stránce Bibliografie dějin Českých zemí, Historický ústav AV ČR, recenze v Archivním časopise a v Českém časopise historickém. Mezi recenzenty je i jméno Ivana Hlaváčka, které bylo zmíněno výše.

Recenze: Hlaváček, Ivan, Archivní časopis, 2000, 50, č. 4, s. 257-258

Recenze: Pánek, Jaroslav, Český časopis historický, 2002, 100, č. 1, s. 166-167

Zpráva: -Š-n-, Genealogické a heraldické informace, (1999 [vyd. 2000]), 4 (19), s. 58

Nařízení vlády ze dne 2. února 1998 o prohlášení Moravských zemských desek za národní kulturní památku, které bylo publikováno ve Sbírce zákonů České republiky, ročník 1998, bylo zmíněno v odůvodnění návratu k použitému tvaru, a bylo na něj proto odkázáno.

V této situaci jsou tvrzení Martina Kotačky, i když dobře míněná, argumentačně chabá. A navrhuji, aby vrátil článek zhruba do stavu, v němž jej našel.--Pavel Fric (diskuse) 16. 3. 2015, 19:57 (CET)

Parafráze mých slov o dogmatu je přinejmenším neuctivá, nemluvil totiž jsem o dogmatu nýbrž úzu, který nemusí platit (dogmaticky) ve všch případech, ale je obecně rozšířený. Za argumentačně chabá lze naopak považovat tvrzení pana Frice. Odkaz na projekt je sice jistě důležitý, avšak jedná se o pouhé internetové stránky, navíc s anonymním autorem, tedy méně věrohodný zdroj než např. základní příručky pomocných věd historických, resp. diplomatiky (v tomto ohledu bych ještě zmínil Šebánkova skripta, kapitola VII, str. 134). Obávám se, že zkopírovaný popis o financování těchto stránek je vzhledem k tomu poměrně zbytečný.

Další internetové stránky pan Fric označuje jako kopii, resp. úvod z inventáře Moravského zemského archivu. Nic takového ale z těchto stránek, zdá se, nevyplývá. O co pan Fric opírá své tvrzení?

A konečně úřední dokument označující zemské desky za národní kulturní památku je sice důležitý, nicméně jedná se o právní, níkoliv historiografický zdroj. Na zemské desky dnes nahlížíme jako na pramen historický, nikoliv právní.

Je zřejmé, že zdroje kolegy Frice nevyvracejí mé tvrzení o převládajícím úzu, resp. nezavdávají příčinu k nutné změně jinak běžně užívaného tvaru. --Martin Kotačka (diskuse) 16. 3. 2015, 20:57 (CET)

O uctivost už zřejmě v tomto sporu nejde. Jak použití slova úzus tak dogma sleduje vlastní cíl, a tím je obhajoba názoru. Co se snažím ukázat, je, že jsou to dva názory na stejné úrovni. Nejde mi o ponížení jednoho (tvar "desk"), ke kterému navíc přidávám vlastní příklady, jak se o to snaží, abych napodobil jeho styl, pan Kotačka. Když vezme do ruky jiné knihy, setká se s tou i onou verzí. Projekt, který jsem bez problémů našel na internetu s odkazem na FFUK, a lidi pověřené jeho prováděním nebudu zpochybňovat, když se mi to navíc nehodí "do krámu". Tím, kde instituce, která jej zaštiťuje, sídlí, se tu zabývat nemusíme. "Další internetové stránky" jsou odkazovány stejně tak proto, že se snadno nabízí k prohlédnutí. Pokud jim nedůvěřujete, nahlédnete do originálu pomůcky, který je na oněch stránkách citován. Jedině o ten je tvrzení opřeno. Smysl poslední námitky, která jakoby zpochybňuje část znění rozhodnutí vlády České republiky, vlastně jeho název v tom smyslu, že jakoby řeší, jestli jde o právní nebo historiografický zdroj, jímž byly moravské zemské desky, o něž se tu jedná, zařazeny pro svůj význam pro dějiny tohoto prostoru do režimu zvláštní ochrany, a zdůrazněna jejich jedinečnost, bude asi v tom, že se Martin Kotačka domnívá, že je to pro tuto diskuzi významné. Každopádně se nezabývá ani časem ani kontextem tohoto rozhodnutí ani edicí, která byla při této příležitosti vydána a recenzemi k ní. Přitom se hodí poznamenat, že v edici Moravské zemské desky 1348-1642 vydané v roce 1999 jsou oba tvary a tvar "desk" se tu vyskytuje pod vlivem tradice v převažující míře. Ale protože se Martin Kotačka brání jiným názorům než svým, budeme se muset smířit s tím, že jím článek jako dobrý doporučen, pokud se nestane tolerantnějším, nebude.--Pavel Fric (diskuse) 16. 3. 2015, 21:44 (CET)

Pavouk

• První věta článku mě nepřijde jako encyklopedicky nejdůležitější ("Dědice (německy: Dieditz) náleží mezi nejstarší slovanské osady na Moravě").

Ale je to pravda, a to z ní činí důležitou součást této črty. Mně se to líbí.

• Druhá a třetí věta (Jsou příměstskou částí města Vyškova.... Následovalo krátké období....) patří do části historie a ne do úvodních odstavců, akorát to zamotává

Přeformulováno, ponecháno.

• "v nadmořské výšce kolísající kolem 258–271 m n. m." myslím, že nadmořská výška by neměla kolísat.

V tabulce je odkaz - souřadnice. Je možné, že ta udávaná nadmořská výška 271 je naměřena u dědického kostela. Není to rovina a jedná se o rozsáhlé území, kde v nejvyšším bodě bude nadmořská výška ještě vyšší. Karel Kuča udává nadmořskou výšku 258 m n. m: KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VIII. díl V – Ž. Praha : Nakladatelství Libri, 2011. S. 509. Nepíše ovšem, kde je to naměřeno. Kterému údaji byste dal přednost? Malá potíž s infoboxem je v tom, že jen několik údajů v tabulce se dá přijmout bez připomínek. Ale máme tu tabulku zrušit nebo jen zbavit řádků, kde dohledat přesná data je při současné úrovni poznání (způsob započítávání - čeho z čeho) pro běžného wikipedistu obtížný, pokud někde neleží spolehlivé informace, které by se daly snadno sečíst/odečíst/spojit-propojit? Charakter sídla: vesnice (?), počet obyvatel: viz tabulka v článku, máme tu také to zařazení do "okresu": Vyškov, katastrální území: článek se nezabývá vyloženě zmenšeným územím Dědic, a když k nim sídelně patří další zastavěné plochy, a ta nadmořská výška: určitě kolísá.

• "Spolu s okresním městem": to bych prosil ozdrojovat, že je Vyškov okresní město. Článek Okres Vyškov uvádí sídlo okresu do roku 2002, nyní je rok 2015. Původní zákon [1] je velmi pozměněn, v aktuálním znění [2] se už o žádných sídlech okresů nemluví. (Vždyť to je taky až na výjimky spíše statistická jednotka, něco jako NUTS2).

Ano, ale zaměňujete pojem institut Okresní úřad Vyškov - zaniklý 2002 (podobně Okresní soud Vyškov - trvá dosud) a okresní město (okres Vyškov) jako územní (statistickou) jednotku státu ČR. Mohlo by se tedy napsat "s bývalým okresním městem", ale proč, neboť pořád je okres Vyškov.

• "tvoří vyškovsko-dědickou aglomeraci": to by chtělo zdroj, že opravdu zde je vhodné mluvit o aglomeraci.

Karel Kuča má ve své práci nejprve nadepsáno VYŠKOVSKO-DĚDICKÁ AGLOMERACE, a pak nejprve popisuje VYŠKOV, a potom DĚDICE: KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VIII. díl V – Ž. Praha : Nakladatelství Libri, 2011. S. 496, 509.

• "Obec je také údajným rodištěm Klementa Gottwalda" zmíněný zdroj vůbec neuvádí, že jsou Dědice údajné rodiště K.G. Mluví o různých jiných obcích, které si to nárokovaly, ne však o Dědicích.

Vyznění upraveno tak, že jeden odkaz na zdroj (zrušení čestného občanství Klementa Gottwalda ve vztahu k Vyškovu 23. dubna 2007) přesunut. Použité slovo "údajně" je třeba chápat ve vztahu k závěrům nacházejícím se ve zdrojích k tématu (spojení "s jistotou ne-").

• "V obci stojí farní kostel Nejsvětější Trojice a nachází se zde chráněné území" sice je spojka slučovací, ale zde vytváří spíše vtip, neboť jsou to dvě různé nesouvislé věci. AHA, níže se píše jasněji: "Na katastru Dědic se nachází chráněné území, jímž je letní kolonie netopýra velkého na půdě Kostela Nejsvětější Trojice." V tom případě větu předělat, ať je to zcela jasné, že to CHÚ je součástí toho kostela

Určitá úprava udělána.

• "je po sametové revoluci historiky veřejně přijímán jako místo, kde se Gottwald s jistotou nenarodil." pravdivá informace, ale je to jako z Járy Cimrmana: "zde se Jára Cimrman určitě nenarodil".

Viz výše.

• v infoboxu je uvedeno, že jde jen o katastrální území "Dědice u Vyškova". Avšak obdélník/okénko dole ve článku Vyškov uvádí, že Dědice je jednak část k.ú. Vyškov a jednak ono území "Dědice u Vyškova". Mělo by se alespoň někde vysvětlit.

To je potřeba pochopit. Viz výše.

• některé části článku jsou velmi dlouhé (buď zkrátit či dát do samostatných článků): rozšiřování území, znak, kantoři, základní školy ("venkovní sportovní areál, který sestává z tartanového atletického oválu se zařízenými sektory pro skoky, hody a vrhy, fotbalového hřiště, víceúčelového hřiště s umělým travnatým povrchem, 2 volejbalových hřišť s umělým travnatým povrchem a hřiště na košíkovou. V zahradním areálu se nachází školní zahrada se skleníkem a učebna v přírodě. Bylo zahájeno budování odpočinkových ploch, včetně hřiště pro žáky školní družiny."), cestování ("a konci ulice Jízdárenské, křižovatce ulic Revoluční a Závodí lze zvolit mezi odbočením doleva starší trasou, která vede po ulici Revoluční, a novou"): Wikipedie není průvodce obcí/vsí, ani samotná obec/ves sama :-)
• naopak spolkový život končí v roce 1911 a dál už nic.
• neecyklopedická slova a fráze a vlastní hodnocení: "Školní budova (pokud se tak dá nazvat)", " V 19. století, kdy pozorujeme", "a tak jsou na obloze od jara do podzimu poměrně často vidět kroužit soukromé dopravní letecké prostředky zastoupené ultralehkými letadly, a jinými letadly. Mimořádně je...."
• fotografie všech ulic - dle mě pryč

--Pavouk (diskuse) 22. 5. 2015, 21:43 (CEST)

Závěr

@Pernak1: Proběhlo tu před 4 roky poměrně vydatné recenzní řízení. Bylo by už možné článek zařadit mezi DČ? Obecně je rozsáhle popsaný, zdrojovaný i ilustrovaný, takže mi přijde, že jde už jenom o nějaké jednotlivosti. --Bazi (diskuse) 10. 5. 2019, 14:50 (CEST)

Dědická vlajka

Na závěr akce stavění máje byl 30. dubna 2018 představen dědickým a dalším účastníkům prapor zhotovený na základě (nedatovaného - 30. léta 20. století?) dokumentu obsahujícího některé základní poznámky k dědickým reáliím včetně popisu znaku a výčtu dobových praporů, se schematickou malůvkou obecního praporu (zachycuje situaci, kdy na červenobílomodrou trikolóru (barvy vyjádřeny zkratkami) je položen znak Dědic, po stranách znaku jsou slova Městečko Dědice/Městys Dědice (opět zkratky)). Dokument byl následně zveřejněn na stránce osadního výboru Dědice.

Vyrobený prapor odráží uvedenou představu s tím, že ve znaku je přidán letopočet: L. P. 1131, a písmo je zvoleno výběrem (secesní), bez vazby na původní, protože bez originálu není známo, jak prapor ve skutečnosti vypadal.

Jde opět o hezký příklad spolkového nadšení té doby. Ovšem, kdyby Dědice jako samostatná obec žádaly o udělení vlajky na jeho základě, toto by nikdy neprošlo. Kvůli štítu uprostřed! O nápisech nemluvě. A kdyby se žádalo jen o samotnou trikolóru, tak také ne, protože koliduje se státní (prastarou) vlajkou Nizozemska.

Takže by nezbývalo než navrhnout heraldickou modrou vlajku se zářící osmihrotou/osmicípou hvězdou uprostřed.

A jelikož fazetování je pouze důsledkem „otrockého“ přepisu (logicky) 3D pečetí (ozdobného reliéfu), z ryze heraldického hlediska by tam být nemělo.

Jde prostě o heraldickou (dvourozměrnou) šternberskou (tj. osmihrotou) hvězdu, navíc ale se „září“ (což je v komunální heraldice rarita).--Pavel Fric (diskuse) 14. 5. 2018, 10:52 (CEST)

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Je tu možnost se obrátit jménem osadního výboru na Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a nechat si v oznámení z podvýboru správně popsat historický znak i případnou (neoficiální, ale z logiky věci vyplývající) heraldickou vlajku. To je možné, pak samozřejmě nenásleduje rozhodnutí předsedy PS, ani oficiální registrace, ale i ten dopis z podvýboru má hodnotu úředního dokumentu a jistého "potvrzení".--Pavel Fric (diskuse) 28. 5. 2018, 14:40 (CEST)

Zářící hvězda

Heraldická vlajka Dědic

Bez kontury vlastně nelze mluvit o zářící hvězdě, ale o šestnáctihroté (šestnácticípé) hvězdě se střídavě delšími a kratšími hroty (cípy/paprsky). To by šlo pouze v případě, že by tinktura figury a "záření" byla odlišná a ne shodná.

Jinými slovy "zářící" spočívá v tom, že je obrysově uzavřený tvar nějaké obecné figury (v našem případě osmihroté šternberské hvězdy) a "za ní (z ní)" vyniká záře (paprsky). Pokud je tinktura figury a záře odlišná, nehraje (černá) kontura takovou roli, ale je-li shodná (zde zlatá (žlutá)), pak ano.

Takže jak ve štítě, tak na vlajce se musí provést obrys tak, že bude nepřerušená konturová obvodová linka osmihroté (osmicípé) hvězdy a kratší (logicky již též konturované) hroty (cípy) záření, vynikající mezi těmito hroty.

Nabízí se otázka: musí to být černě? Co třeba modře, stejnou barvou, jakou má modrý list, takže by obrys (tvar, kontura) paprsků ve většině své délky splynul s modrým pozadím?)--Pavel Fric (diskuse) 7. 6. 2018, 22:23 (CEST)

Vexilologická vlajka Dědic (návrh)

Toto by bylo velmi "čisté" řešení. Nejen vexilologicky, ale vlastně i heraldicky z raných dob, kdy se kontury vůbec neužívaly a pracovalo se jen s odlišností ploch tinktur. Ano, na vlajce je to naprosto čisté (bez zbytné černé). Přesně tak, stačí "malá véčka" v místech "střetu" hrotů (cípů) šternberské hvězdy a (zářících) paprsků. Hvězda září. To je účel a její výjimečnost mezi „prostými“ osmihrotými hvězdami ve spoustě znaků.

Závěrem: ve štítu znaku by se pak (podle situace mohlo) nadále klasicky pracovalo s černou obvodovou konturou (hrotů hvězdy a paprsků). Tam to má svůj smysl např. při běžném černobílém provedení (na razítko/typář apod.). Ale u vlajky, kde se s černobílým řešením nikdy nepočítá, můžeme pracovat jen s kontrastem žluté a modré a naznačit onen předěl mezi cípy a paprsky. Černá kontura má stejně smysl jen u složitějších figur a pro černobílé provedení (razítka/typáře apod.), a také protože štít mívá většinou černou konturu. Grafická úprava historického znaku by se stejně řešila jen, pokud by byl osadní výbor ochoten poslat dotaz do podvýboru (pro získání jejich dopisu/blasonu). U vlajky žádná diskuze (jako u tvaru/typu a velikosti štítu apod.) absolutně nehrozí, inu stará dobrá vexilologie. A třebaže jej předseda PS nemůže udělit, tak by se z podvýboru PS od expertů obdrželo krásné lejstro, a i to se vyplatí a mnohé místní části tak činí.--Pavel Fric (diskuse) 8. 6. 2018, 08:32 (CEST)

Základní vexilologické zásady pro tvorbu nových obecních symbolů

Na stránce Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsou pod příspěvkem k Registru komunálních symbolů uvedeny Základní vexilologické zásady pro tvorbu nových obecních symbolů z 20. 12. 2018, které je možno využít i pro přemýšlení nad podobou "neoficiálních" symbolů, jakými jsou znak a vlajka Dědic.--Pavel Fric (diskuse) 5. 8. 2019, 21:35 (CEST)

Vánoční strom v Dědicích

Tématem se začátkem listopadu 2019 stalo rozsvěcování vánočního stromu v Dědicích. Osadní výbor Dědice, který byl po skončení působení předchozího osadního výboru s volbami na podzim 2018 obnoven k 3. květnu 2019 7. listopadu tohoto roku oznámil, že město Vyškov nepodpoří rozsvěcování vánočního stromku v Dědicích, a uvedl, že již ohlášené rozsvěcování z toho důvodu na náměstí Svobody v Dědicích neproběhne. Vzbudil tím jisté ohlasy jednak na své stránce na Facebooku sledovaných zájemci o dění v Dědicích, a také na stránce Vyškovská drbna, kde bylo toto oznámení sdíleno a taktéž četně komentováno. Pestrou historií této společenské události v letech 2014-2015, 2016-2017 a 2018-2021 se zabývá stránka Vánoční strom v Dědicích.--Pavel Fric (diskuse) 15. 11. 2019, 16:31 (CET)

Stát Česká republika

Dědice se nacházejí v České republice. Údaj v infoboxu je tak zavádějící.--Pavel Fric (diskuse) 3. 10. 2022, 15:40 (CEST)

S tím tu nepochodíte, vizte konsenzus. --David V. (diskuze) 15. 10. 2022, 12:20 (CEST)

Přesvědčování není třeba. Poznámka: dříve se při té legraci na Wikipedii pro ten účel odkazovalo v hesle k České republice na 1) dlouhý název státu a 2) krátký (zkrácený) název státu. Je to teprve nedávno, co si někdo dal tu práci a pro obveselení veřejnosti vymyslel: "plný název". K tomu se proto podotýká, že "Česko" je ne(ú)plný název. Další chybou, která vyplývá z prvotního omylu (navazuje na něj) je tamější tvrzení, že "Česko" je stát. Ve spojitosti s argumentem typu "geogragický objekt" je to (pokud by snad někomu šlo o jednoznačnost při užívání pojmů) logický nesmysl. To ale těm, kteří věc takto pojali nevadí. Nezabrání, aby byl ten politický tzv. geografický název přítomen v "milionu" infoboxů.--Pavel Fric (diskuse) 5. 11. 2022, 20:38 (CET)

Obyvatelé Dědic

Celkový počet obyvatel se dá při dnešní úrovni poznání a vyspělosti techniky jen stěží odhadnout.

Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021:

Dědické "části":

Dědice: 5668 obyvatel,

Pazderna: 281 obyvatel,

Hamiltony: 367 obyvatel,

Hraničky: ?,

Nemocnice Vyškov: ?

Dědice celkem: ?--Pavel Fric (diskuse) 5. 11. 2022, 20:38 (CET)