Diskuse:Baba Vida

Původní text z [1]

Pevnost Baba Vida je nejzachovalejší středověkou bulharskou pevností. Leží v severní části města Vidin na břehu Dunaje. Původ těch nejstarších pozůstatků tvrze se datuje do římských časů, kdy tady stával hrad Bononia. Hlavní část pevnosti byla postavena během bulharského středověku. V epoše Šišmanovců ve 13. a 14. století a zejména za vlády Ivana Sracimira byla pevnost rozšířena. Právě z tohoto období se dochovaly hlavní věže a bašty spolu s propojovacími vnitřními zdmi. Během osmanské nadvlády tato pevnost ztratila svůj význam obranného systému. Bylo zde provedeno několik změn a do vnější zdi bylo zakomponováno ostění pro střelné zbraně. V nejvyšší části vnitřních zdí byly instalovány špičaté věže, vzniklo tu několik staveb na vnitřním nádvoří a byl i rozšířen vodní příkop.Když později dobyli město na krátkou dobu Rakušané, byla u Dunaje postavena osmiboká věž.

Wiki

Baba Vida je středověká pevnost v Bulharsku. Je nejzachovalejší ze všech bulharských středověkých pevností. Nachází se na severu města Vidin, při břehu Dunaje. Nejstarší části tvrze pocházejí již z dob starého Říma. Římané na tom místě postavili hrad, který nazývali Bononia. Hlavní část pevnosti však byla postavena až ve středověku, zejména v 13. a 14. století, za vlády šišmanovců a zvláště Ivana Sracimira. V jeho době se pevnost stala hlavním sídlem krále.[1] Z tohoto období pocházejí hlavní věže i bašty a také propojovací vnitřní zdi. Během osmanské nadvlády bylo do vnější zdi zakomponováno ostění pro střelné zbraně, byly přistavěny špičaté věže na vnitřní zdi, vzniklo několik staveb na vnitřním nádvoří a přibyl též vodní příkop. Rakušané, kteří pevnost rovněž krátce drželi, postavili u pevnosti osmibokou věž.[2]

Stejná struktura, pozměněné výrazy. Ukradený text. --Karel Rř (diskuse) 25. 8. 2017, 09:36 (CEST)

Co to tu sakra plácáte za nesmysly?! Já mám občas fakt pocit, že jsem spadl z Marsu, jelikož toto už je hodně za hranicí normálnosti. Kdyby tomu bylo tak, jak tu tvrdíte, tak můžeme všechny stránky označit jako copyvio, zavřít krám a jít dělat něco jiného. Doufám však, že se tu budeme řídit zdravým rozumem, pravidly a zákony, a nikoli vašimi bizarními názory, které bych osobně nejraději zapsal do kabinetu kuriozit... To, že dílo někdo převezme a přepíše NENÍ porušení autorských práv. Autor má práva na zformulovaný text, nikoliv však -na informace v něm obsažené. -Vojtasafr (diskuse) 25. 8. 2017, 10:17 (CEST)

A abych to doplnil - souhlasím s Mormegilem v tom, že takto by se psát články rozhodně neměly, nicméně to nemění nic na tom, že to nevnímám jako copyvio. Hlavním problémem toho článku evidentně je jazyk, když se autor snažil přeslovíčkařit ty věty, vznikl z toho článek, který jakoby vyšel z rukou žáka třetí třídy ZŠ... Bohužel. Uvidíme, jak se k tomu postaví správce, který to bude řešit. --Vojtasafr (diskuse) 29. 8. 2017, 01:35 (CEST)

@Vojtasafr: Ahoj, prosím, mírni svá vyjádření. Netřeba se tak rozčilovat.

@Karel Rř: S označením za copyvio nesouhlasím. Informace nejsou součástí autorského práva. --Mates (diskuse) 25. 8. 2017, 10:31 (CEST)

Pokud bych tímto způsobem přepsal nějakou knihu, tak se přece nemohu vydávat za autora, ta struktura je stejná, jen trochu pozměněné výrazy. Nastuduje si problematiku. --Karel Rř (diskuse) 25. 8. 2017, 10:38 (CEST)

Tady už je to zřejmější. Šlo to nicméně napsat jinak od začátku a byl by klid. Co se týče přesné právní problematiky, na to radši pingneme @Shlomo, RPekař, Vlout:. OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 10:45 (CEST)

Ano, to srovnání v úvodu bych označil jako plagiát. Jestli to je nebo není copyvio bych nechal stranou, ale určitě bych nedoporučoval k psaní článků přistupovat způsobem „vezmu zdrojový text a pokusím se přeházet slova a nahradit za synonyma tak, aby to nebylo poznat na první pohled“. Pokud už pracovat na základě jediného zdroje, je opravdu potřeba jít přes ty informace. Tzn. z původního textu vyextrahovat informace a ty poté formulovat zcela od nuly vlastními slovy. To zde zjevně nenastalo. --Mormegil ✉ 25. 8. 2017, 12:30 (CEST)

OJJ mě pingnul jako právníka, ale autorským právem jsem se nikdy nezabýval a nemám k němu literaturu. Nicméně jedním testem může být porovnání s (neautorizovaným) překladem, i volným, který nepochybně porušením autorského práva je. Proto by měl upravovatel českého textu dodat přinejmenším větší autorský přínos než překladatel. Překlad spočívá v nalezení jiných (=jinojazyčných) slov a obratů, které však významově odpovídají těm, které použil původní autor, a v potřebné úpravě větné struktury. Pokud úprava nejde nad náhradu slov a obratů více méně 1:1, případně se změnami slovosledu a spojením nebo rozdělením vět, je to situace obdobná překladu, a tedy z hlediska autorského práva problematická. – Jako prostý wikipedista sdílím stanovisko Mormegila. Mám zkušenosti, že vycházet z jednoho zdroje je někdy jediná možnost, ale takhle to skutečně nevypadá pro Wikipedii dobře. Proč třeba jednoduše nepřeložit odpovídající článek z bulharské Wikipedie, to je zhruba stejně namáhavá a z autorskoprávního hlediska neproblematická cesta.--RPekař (diskuse) 28. 8. 2017, 21:42 (CEST)

zajímalo by mě, jak vlastně vytvořili tu anglickou wikipedii, když jí nemohli opisovat z jiných wikipedií "z autorskoprávního hlediska neproblematickou cestou". Ale nač to řešit. Vždyť jsme jen nesvéprávná periferie. Odvozená kultura. Omyl dějin.--Fanoušek kopané (diskuse) 8. 9. 2017, 07:38 (CEST)

Fanoušek kopané: Patřičné editace skryji jako porušení autorských práv.

• Argumentaci procenty, které vyplivl onen nástroj, považuji v tomto případě za nesmyslnou, jak jsem už vysvětloval Pod Lípou.
• Argumentaci Matese, že by šlo text považovat za pouhé využití informací, rozumím a uznávám, ale
• osobně se mi zdá, že RPekařem nadhozené „překladové kritérum“, tedy zda jde de fakto o překlad z češtiny do češtiny, kterým nejsou dotčena práva původního autora, je celkem splněno
• a byť pokládám za možné, že by šikovný právník u soudu text obhájil jako původní, kdybych si musel vsadit, vsadím na žalujícího.

Nehodlám o tom vést nějakou válků správců – wikipedie je holt kolektivní odpovědnost a já svůj díl splním tím, že to skryji. Pokud je nějaký správce doopravdy přesvědčen, že to jistě není porušení autorských práv, pak nechť to zase na svou odpovědnost odkryje.--Tchoř (diskuse) 2. 9. 2017, 10:11 (CEST)

Úpravy

Bylo by škoda, kdyby dobré téma zmizelo kvůli formálním nedostatkům. Trochu jsem do článku sáhnul a rozšířil. --Svenkaj (diskuse) 8. 9. 2017, 11:29 (CEST)