Dipentodontaceae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDipentodontaceae
alternativní popis obrázku chybí
Perrottetia sandwicensis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
ŘádHuerteales
ČeleďDipentodontaceae
Merr., 1941
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dipentodontaceae je malá čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu Huerteales. Jsou to dřeviny s jednoduchými listy a drobnými nenápadnými květy, vyskytující se v tropické Americe a Asii.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci čeledi Dipentodontaceae jsou poloopadavé až opadavé stromy a keře s jednoduchými střídavými řapíkatými listy. Květy jsou nejčastěji pětičetné, drobné, pravidelné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, v úžlabních květenstvích. Tyčinek je 4 až 7. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 3 plodolistů. Plodem je jednosemenná tobolka připomínající peckovici nebo bobule obsahující 2 až 4 semena.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď zahrnuje jen 2 rody a 16 druhů. Vyskytuje se v Asii od jižní Číny po sv. Austrálii a v tropické Americe od Mexika po Peru. Rod Dipentodon je monotypický, zahrnuje jediný druh, Dipentodon sinicus.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Oba rody byly dříve často řazeny do čeledi jesencovité (Celastraceae).[1] Podle výsledků molekulárních studií je nejblíže příbuznou skupinou čeleď Tapisciaceae.[3]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Dipentodon, Perrottetia[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Flora of China: Dipentodontaceae [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  3. CHRISTENHUSZ, Maarten J.M. et al. Petenaeaceae, a new angiosperm family in Huerteales with a distant relationship to Gerrardina (Gerrardinaceae). Botanical Journal of the Linnean Society. 2010, čís. 164. 
  4. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-26. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]