Demir Kapija
| Demir Kapija | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°24′41″ s. š., 22°14′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 202 m n. m. |
| Stát |  Severní Makedonie |
| Statistický region | Vardarský |
| Opština | Demir Kapija |
  Demir Kapija | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 311,06 km² |
| Počet obyvatel | 3 275 (2002) |
| Hustota zalidnění | 10,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Telefonní předvolba | 043 |
| PSČ | 1442 |
| Označení vozidel | DK |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Demir Kapija (v makedonské cyrilici Демир Капија) je město v jižní Makedonii, v údolí řeky Vardaru. Jeho název pochází z turečtiny a znamená v překladu železná vrata. Město se totiž nachází v blízkosti soutěsky, kterou vedou hlavní dopravní tahy ze Severní Makedonie směrem do Řecka, přesněji do Soluně. Demir Kapija má 3 275 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město Demir Kapija je poprvé připomínáno v antických dobách pod názvem Stenae (což v starověké řečtině znamenalo soutěsku. Během středověku zde existovala osada s názvem Prosek, jejíž obyvatelstvo bylo slovanského původu. Roku 1385 toto osídlení obsadila Osmanská říše.
Díky vhodné strategické pozici zde byla vybudována pevnost. Své letní sídlo zde měl také i jugoslávský král Alexandr I. Karađorđević, který zde provozoval i rozsáhlé vinice. Ty byly organizovány v evropském stylu a měly za cíl modernizovat místní zemědělství.[1]
Město je v současné době strategickým dopravním uzlem; prochází tudy hlavní silniční tah ze Skopje do Soluně a také železniční trať ve stejném směru. V nedávné době[kdy?] zde byla vybudována i dálnice.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JOVANOVIĆ, Vladan. JUGOSLOVENSKA DRŽAVA I JUŽNA SRBIJA 1918-1929.. Bělehrad: INIS, 2002. ISBN 86-7005-036-6. S. 122. (srbsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Demir Kapija na Wikimedia Commons
