Přeskočit na obsah

Dům u Zlatého jednorožce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dům U Zlatého jednorožce
Dům U Zlatého jednorožce
Dům U Zlatého jednorožce
Účel stavby

nájemní dům, galerie

Základní informace
Slohrománský, gotický
barokní
Architektianonym
František Maxmilián Kaňka
Výstavba12.–15. století
Přestavba17121717, 1735
Současný majitelměsto Praha
Poloha
AdresaStaroměstské náměstí čp.548/20ý
Železná 1, 110 00 Praha 1-Staré Město, ČeskoČesko Česko
UliceŽelezná, Staroměstské náměstí a Kamzíková
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky38628/1-294 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Zlatého jednorožce, Dům U Červených dveří, také Mandovský dům je románsko-gotický měšťanský dům, přestavěný v období baroka, situovaný na nároží Staroměstského náměstí čp. 548/I, Železné ulice 1 a Kamzíkové 5, v Praze na Starém Městě, od roku 1958 chráněný jako kulturní památka.[1]

Historie a architektura

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarším dokladem o stavbě kamenného domu v románském slohu je zdivo sklepa ze 2. poloviny 12. století, dvě prostory z opukového kvádříkového zdiva s valenými klenbami, které zdokumentoval stavebně historický průzkum v 50. letech 20. století. V druhé románské stavební etapě v 1. polovině 13. století byla síň nově zaklenuta na střední pilíř. Dům byl pravděpodobně věžový a tvořil součást dvorce. Dvorec byl později rozdělen na dva domy, první severní do Staroměstského rynku a druhý do Železné ulice. Po roce 1419 oba domy zase spojil jeden majitel.

První písemná zpráva, kterou lze bezpečně vztáhnout k tomuto domu, pochází z roku 1315, kdy Nicolaus Geunher a jeho druhové zaplatili za dům markraběti 40 kop zlatých; v roce 1332 se připomíná Kateřina Geunherova, která ustanovila plat za spásu duše svého zemřelého bratra Jeklina Geunhera.[2]. Rodina Geunherových vlastnila dům až do roku 1346 v osobě Václava Geunhera, později opata kláštera v Litomyšli.

Po roce 1483 oba domy koupil utrakvistický biskup Augustin Lucián z Mirandoly. Další majitel si dal dům přestavět v pozdně gotickém slohu, autorem byl Matěj Rejsek, vytesal mj. sedlový portálek v průjezdu. Letopočet na svorníku klenby v průjezdu datuje ukončení stavby jeho stavby k roku 1496. Na závěr goticko-renesanční přestavby z roku 1523 došlo k vybudování dvorního křídla do Kamzíkové ulice.

Barokní úpravy podnikl Humprecht Jan Černín z Chudenic, počínaje opěrnými pilíři z roku 1655, v roce 1672 se připomínají stavitel Giovanni Domenico Canevalle a kameník Giovanni Antonio Pozzo. Z té doby pocházejí klenby síní v přízemí.

Hlavní barokní proměnu domu navrhl František Maxmilián Kaňka zvýšením o jedno patro, novou fasádou a zdobným portálem, který se nedochoval.[3] Hlavní fasáda třípatrového do Staroměstského náměstí je čtyřosá, štuková výzdoba nad okny (suprafenestry) sestává z říms a maskaronů v prvním a druhém patře. Mohutný trojboký štít s oválným okénkem uzavírá korunní římsu domu.

Další úpravy z 19. století vedly jen k redukci dosavadní dekorace a úpravám, výkladců krámů.

  1. [Památkový katalog https://pamatkovykatalog.cz/dum-u-zlateho-jednorozce-15686762]
  2. TEIGE, I., 1910, s. 549-550
  3. VLČEK, 1996, s. 365

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TEIGE, Josef: Základy starého místopisu pražského I/1. Staré Město. Praha 1910, s. 549-568
  • TOMEK, Václav Vladivoj: Dějepis města Prahy, II.díl, 2. vyd. Praha 1892, s.
  • VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Praha : Academia, 1996, s. 364-365. ISBN 80-200-0563-3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]