Cyrilská jednota
| Cyrilská jednota | |
|---|---|
| Právní forma | spolek |
| Založeno | 19. století |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obecná jednota cyrilská (někdy též Ceciliánská jednota) byla společnost pro očistu chrámové hudby založená roku 1879 v Praze Ferdinandem Josefem Lehnerem. Zabývala se českou variantou ceciliánské reformy církevní hudby.
Důvody reformy[editovat | editovat zdroj]
Na začátku 19. století se prakticky setřel rozdíl mezi vokální hudbou chrámovou a italskou operou. To začalo vadit zastáncům čisté církevní hudby. Vznikla proto snaha o reformu církevní hudby, která by hudbě provozované v chrámech navrátila její duchovní poslání.
Výsledkem těchto snah byl vznik společnosti Allgemeiner Caecilienverein für Deutschland, Österreich und Schweiz, kterou roku 1868 založil v Řezně hudební skladatel a kněz Franz Xaver Witt. Podle této společnosti dostala tato reforma název – ceciliánské hnutí, či ceciliánská reforma.[1]
Z podobných pohnutek vznikla již v roce 1826 Jednota ku zvelebení kostelní hudby v Čechách. Výsledkem její činnosti bylo např. založení pražské varhanické školy v roce 1830. Jakýmsi patronem těchto snah se stal renesanční skladatel Giovanni Pierluigi da Palestrina (asi 1525–1594), který byl už v 16. století, během trvání Tridentského koncilu, pověřen provedením obdobné očisty církevních vokálních skladeb.
Reforma v Čechách[editovat | editovat zdroj]
29. září 1873 se den po provedení Palestrinovy mše Christus natus est konalo setkání českých zastánců ceciliánské reformy, kterou svolal Ferdinand Josef Lehner, kaplan kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. Účastníci se dohodli založit po vzoru německé Allgemeiner Caecilienverein obdobnou společnost působící v českých zemích – Ceciliánskou jednotu. Nicméně rakouským úřadům se takový spolek zdál podezřelý a byl výnosem místodržitelství č. 20 811 z 29. prosince 1873 zakázán.
Lehner se nevzdal. V roce 1874 začal vlastním nákladem vydávat časopis Cecilie, který podporoval tyto snahy a o rok později založil Křesťanskou akademii se samostatným hudebním odborem. Té se již podařilo zlomit odpor úřadů a nové stanovy Jednoty byly nakonec v roce 1879 schváleny.[2] Ústředním listem spolku se stal časopis Cecilie, který byl od 7. čísla ročníku 1879 přejmenován na časopis Cyril a Ceciliánská jednota na Jednotu cyrilskou. Hnutí se velice rychle šířilo. Na Moravě byla první Cyrilská jednota ustavena v Hodoníně v roce 1880. Nejvýznamnější moravské cyrilské jednoty působily u sv. Michala v Brně (Josef Martínek), v Olomouci, v Prostějově (Ezechiel Ambros, Karel Bezdíček[3]) a ve Slavkově u Brna[4] (František Franc[5]). V roce 1898 bylo v českých zemích již 110 farních cyrilských jednot. Poslední cyrilské jednoty vznikaly ve čtyřicátých letech 20. století. V současnosti má na repertoáru skladby cyrilistů Zdeněk Hatina, ředitel kůru v Brně-Zábrdovicích.[6]
Dirigent Antonín Apt založil v rámci Cyrilské jednoty pěvecké těleso, k němuž byl později připojen i orchestr. V letech 1887–1889 v něm hrál na violu i Antonín Dvořák. Koncerty se konaly převážně na Žofíně a na programu byla díla od renesance až po současnost. V rozporu s původními úmysly německých zakladatelů se v Praze hrály i světské skladby a dokonce i části oper.
Cyrilské jednoty měly velký význam pro zvýšení úrovně chrámové hudby i pro šíření hudebního vzdělání do nejmenších obcí. Na druhé straně svým úzkým pojetím často bránily umělecké volnosti.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FRYDRYCH, Karol. 70. výročí zrušení Obecné Jednoty Cyrilské. Zpravodaj Musica sacra. Brno: Musica sacra, 2023, roč. 31, čís. 4, s. 17–18. Dostupné online. ISSN 2336-5374.
- ↑ Stanovy pro odbor hudební při Akademii křesťanské v Praze. Cecilie. 1879-03-15, roč. 6, čís. 3, s. 23. Dostupné online.
- ↑ FRYDRYCH, Karol. Karel Bezdíček - zasloužilý reformátor církevní hudby v Prostějově. Malé osobnosti veľkých dejín - veľké osobnosti malých dejín II. Príspevky k hudobnej regionalistike. 2016, s. 104–121.
- ↑ FRYDRYCH, Karol. Z historie Farní cyrilské jednoty ve Slavkově u Brna. Příspěvek k moravskému cecilianismu. Psalterium. 2013, roč. 7, čís. 6, s. 4–6.
- ↑ FRYDRYCH, Karol. Život a dílo slavkovského regenschoriho Františka Toufara-France (1897-1942). Musicologica [online]. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015 [cit. 2015]. Dostupné online.
- ↑ FRYDRYCH, Karol. K profilu ředitele kůru a varhaníka v Brně-Zábrdovicích Zdeňka Hatiny. Malé osobnosti veľkých dejín - veľké osobnosti malých dejín III. Príspevky k hudobnej regionalistike. Zborník príspevkov z muzikologickej konferencie Bratislava 9. – 10. novembra 2016. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2017, s. 244–256. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Československý hudební slovník II (M–Ž), 1965 SHV Praha
- Cecilie 1875/1–1879/6
- Cyril 1879/7–1936/10
- FRYDRYCH, Karol. Farní Cyrilská Jednota v Klenovicích na Hané 1948–1951. Psalterium, Praha, 2014, roč. 8, č. 5, s. 4–6. ISSN 1802-2774.
- FRYDRYCH, Karol. Farní cyrilská jednota v Prostějově v kontextu historického vývoje cecilianismu a cyrilismu. Závěrečná práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, 2020, 120 s.
- SEHNAL, Jiří. Chrámová hudba na Moravě od cyrilské reformy do současnosti. Opus musicum, Brno, 2001, roč. 33, č. 4, s. 4–18. ISSN 0862-8505.
- SEHNAL, Jiří. Stručný přehled dějin katolické chrámové hudby. Brno: Biskupství brněnské – Středisko pro liturgickou hudbu, 1997.
