Cyrilovité
 Cyrilovité | |
|---|---|
 Cyrilla racemiflora | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď | cyrilovité (Cyrillaceae) Lindl., 1846 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cyrilovité (Cyrillaceae) je malá čeleď dvouděložných rostlin z řádu vřesovcotvaré (Ericales). Čeleď zahrnuje pouze 2 druhy ve 2 rodech. Jsou to dřeviny s jednoduchými listy a drobnými bělavými květy v hroznech. Jsou rozšířeny pouze v Americe od jihovýchodu USA po Brazílii.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Zástupci čeledi cyrilovité jsou keře a stromy, dosahující výjimečně výšky až 25 metrů. Listy jsou jednoduché, střídavé, celokrajné, kožovité, s nápadně krátkými řapíky. Žilnatina je zpeřená. Květy jsou drobné, pětičetné, uspořádané v hroznovitých květenstvích. Kalich i koruna jsou složeny z 5 na bázi srostlých lístků. Tyčinek je 5 (Cyrilla) nebo 10 (Cliftonia). Semeník je srostlý ze 2 až 5 plodolistů a se stejným počtem komůrek. V každé komůrce jsou 1 až 3 vajíčka. Plod je nepukavá suchá bobule (Cyrilla) nebo křídlatý plod typu samara (Cliftonia).[1][2]
-
Cliftonia monophylla s plody -
Rozkvétající Cyrilla racemiflora
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Čeleď cyrilovité zahrnuje pouze 2 druhy ve 2 rodech: Cyrilla racemiflora a Cliftonia monophylla. Areál rozšíření je ostrůvkovitý od jihovýchodních oblastí USA přes Karibik po Venezuelu a Brazílii. Cyrilla racemiflora roste na neobvyklém rozsahu biotopů. Vyskytuje se v lesích mírného pásu na jihovýchodě USA, v suchých lesích v Karibiku i v nížinných a horských tropických deštných lesích v Jižní Americe. Druh je velmi variabilní i vzhledově, může mít podobu poléhavého keře i stromu až 25 metrů vysokého. Cliftonia monophylla se vyskytuje na jihovýchodě USA.[2][3]
Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]
Oba druhy této čeledi tvoří výhonky z podzemních kořenů a mnohdy vytvářejí rozsáhlé klonální porosty. Květy jsou opylovány zejména včelami a jiným hmyzem sbírajícím nektar.[3]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Podle staršího pojetí byl do čeledi Cyrillaceae řazen i rod Purdiaea, na základě novějších studií byl přeřazen do čeledi jochovcovité (Clethraceae).[2]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Oba druhy jsou v klimaticky příhodných oblastech světa pěstovány jako okrasné rostliny. Květy jsou bohaté na nektar a poskytují hojnou pastvu včelám.[3] Z českých botanických zahrad není žádný druh této čeledi uváděn.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Neotropikey: Neotropical Cyrillaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-20.
- ↑ a b c STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ a b c SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Anderberg, A. A. & Zhang, Z. (2002). Phylogenetic relationships of Cyrillaceae and Clethraceae (Ericales) with special emphasis on the genus Purdiaea. Organisms, Div. & Evol. 2: 127–137.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cyrillaceae na Wikimedia Commons 
Taxon Cyrillaceae ve Wikidruzích- Cyrillaceae Archivováno 3. 1. 2007 na Wayback Machine. in L. Watson and M.J. Dallwitz (1992 onwards). The families of flowering plants. Archivováno 3. 1. 2007 na Wayback Machine.
- Germplasm Resources Information Network: Cyrillaceae Archivováno 17. 9. 2008 na Wayback Machine.
