Chebská smlouva
| Chebská smlouva | |
|---|---|
 | |
| Téma | Stanovení hranice |
| Data | |
| Podepsáno | 25. dubna 1459 |
| Místo podepsání | Cheb |
| Strany | |
| Podepsané země |  České království  Saské kurfiřtství |
Chebská smlouva (německy Vertrag von Eger) byla dohoda, uzavřená 25. dubna 1459 v Chebu mezi Českým královstvím a Saským kurfiřtstvím. Smlouva pevně stanovovala hranice mezi oběma zeměmi podél hřebene Krušných hor a středem toku Labe.
Předchůdcem této smlouvy byla dohoda uzavřená 15. listopadu 1372 v Pirně na hradě Sonnenstein mezi císařem Karlem IV. a míšeňskými markrabaty Fridrichem III., Baltazarem a Vilémem I.
Hranice stanovená v Chebu je téměř v nezměněné podobě platná dodnes a řadí se tak k nejstarším dodnes platným, dohodou vymezeným hraničním liniím v Evropě.
Předmět smlouvy[editovat | editovat zdroj]
Ve smlouvě dohodli saský kurfiřt Fridrich Jemnocitný a saský vévoda Vilém s českým králem Jiřím z Poděbrad, že města, hrady, trhy a vsi ležící na jih od této hranice (Most, hrad Osek, Duchcov, ad., se všemi svými cly, mýty, rentami, leníky atd.) budou napříště nesporně české, zatímco území severně od hranice, v Durynsku, v Míšensku či ve Fojtsku, se všemi dvory, statky a hrady připadají Sasku, čímž byly trvale odstraněny dosavadní hraniční spory.
Uzavření dohody mělo značný význam, neboť dříve se hranice často měnila, vybíhala hluboko do vnitrozemí obou států (Čechy tak např. sahaly až k Pirně) a mezi oběma většími státy leželo mnoho téměř nezávislých panství a státečků, které se, podle okolností, klonily tu na jednu, tu na druhou stranu[1] (včetně těch již v době podpisu smlouvy zaniklých, šlo např. purkrabství Míšeň, purkrabství Donín, panství Schwarzenberg, panství Osek, panství Hohnstein-Wildenstein, tzv. Schönburská panství, panství Wildenfels aj.).[2] Hraniční dohoda ovšem nerušila status českých zahraničních lén, která v Sasku a Durynsku přetrvala až do roku 1806. Smlouva byla zpečetěna svatbou královy dcery, Zdenky z Poděbrad s kurfiřtovým bratrem Albrechtem, taktéž v Chebu.
Pozdější změny[editovat | editovat zdroj]
Jedinou podstatnou změnou, nepočítaje zánik zmíněných českých lén, je dohoda mezi saským vévodou Mořicem a českým králem Ferdinandem I. Habsburským, kterou si oba vladaři následkem vítězné šmalkaldské války a Wittenberské kapitulace rozdělili roku 1547 jako válečnou kořist panství Schwarzenberg (nemá nic společného s knížecím rodem Schwarzenbergů). Čechám tehdy připadly obce Boží Dar a Horní Blatná.
Současné recepce[editovat | editovat zdroj]
V letech 2009-2012 uspořádala tehdejší Iniciativa pro děčínský zámek spolu se správou saského zámku Weesenstein dlouhodobý přeshraniční projekt Grenzräume/hranice, 550. výročí podepsání chebské smlouvy. Projekt měl jak svou odbornou stránku (vědecká konference na zámku Weesenstein), tak popularizační stránku zaměřenou na podporu turistického ruchu a zlepšení kulturně-historického povědomí v česko-saském příhraničí. V rámci projektu byly vydány dvě publikace a projekt měl webové stránky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HENNIG, Lutz. Schloss Weesenstein. 1. vyd. Dössel: Janos Stekovics, 2007. 46 s. ISBN 978-3-89923-178-6. S. 5. (německy)
- ↑ Česko-saská hranice k r. 1378 na historickém atlase střední Evropy [online]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- THIEME, André, TRESP, Uwe (ed.), Eger 1459: Fürstentreffen zwischen Sachsen, Böhmen und ihren Nachbarn: dynastische Politik, fürstliche Repräsentation und kulturelle Verflechtung = Cheb 1459: setkání panovníků Saska, Čech a jejich sousedů: dynastická politika, panovnická reprezentace a kulturní vazby. Dössel: Janos Stekovics, 2011, 464 s., edice: Saxonia. Schriften des Vereins für sächsische Landesgeschichte, Bd. 13, v rámci projektu "Hranice, 550 let Chebské smlouvy"
- BOBKOVÁ, Lenka, Sasko v teritoriální politice českých králů do roku 1459, Acta universitatis Purkynianae, Philosophica et historica 1, 1993, S. 49-67
- URBÁNEK, Rudolf, Kandidatura Viléma Saského na český trůn (1458-1459), in TÝŽ, Dvě studie o době Poděbradské, Brno: Filosofická fakulta. 1929
- ŠEDIVÝ, Jiří a PAŽOUREK, Vlastimil, ed. Hrady na hranici Čechy - Sasko. Děčín: Iniciativa pro děčínský zámek, 2012. 246 s., ISBN 978-80-905025-0-5
- BERLET, Erich, Die sächsisch-böhmische Grenze im Erzgebirge, Oschatz: Oldecop’s Erben, 1900, dostupné online Archivováno 11. 10. 2014 na Wayback Machine.
