Vilém I. Míšeňský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilém I. Míšeňský
míšeňský markrabě
nákres Vilémova náhrobku v Míšni
nákres Vilémova náhrobku v Míšni
Narození 19. prosince 1343
Drážďany
Úmrtí 9. února 1407
Grimma
Pohřben katedrála v Míšni
Manželka Alžběta Moravská
Anna Brunšvická
Dynastie Wettinové
Otec Fridrich II. Míšeňský
Matka Matylda Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém I. Míšeňský řečený Jednooký (německy Wilhelm I., der Einäugige, 19. prosince 1343, Drážďany9. února 1407, Grimma) byl míšeňský markrabě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl nejmladším synem míšeňského markraběte Fridricha a Matyldy, dcery císaře Ludvíka Bavora. Osiřel jako šestiletý a jeho poručníkem se stal starší bratr Fridrich. Vilém byl častým hostem na pražském dvoře Karla IV. a 1. března roku 1358 byl zasnouben s císařovou neteří Alžbětou. Výsledkem politicky motivovaného sňatku, ke kterému došlo roku 1366, mělo být zakončení neshod mezi Wettiny a císařem na území Vogtlandu. Vilém měl k císaři blízký vztah, často se vyskytoval v Praze a doprovázel jej roku 1368 na římské jízdě.

K narušení vzájemných vztahů dočasně došlo díky Karlově akviziční politice a rozkol mezi oběma rody měl být narovnán plánovaným sňatkem císařovy dcery a Vilémova synovce. Roku 1378 se Vilém zúčastnil císařova pohřbu. Po smrti bratra Fridricha III. se roku 1382 stal míšeňským markrabětem a od roku 1391 vládl v Braniborsku jménem švagra, moravského markraběte Jošta. 8. září 1393 mu Jošt zastavil za 12 000 florenů města a hrady Treuenbrietzen, Bielitz, Mittelwalde, Trebin i Saarmünde v Braniborsku.

V listopadu roku 1400 zemřela Alžběta a Vilém se roku 1402 v dosud nenaplněné touze po dědici znovu oženil s patnáctiletou Annou Brunšvickou. Zemřel bezdětný v únoru 1407 a byl pohřben v míšeňské katedrále.[1] Společně s první chotí Alžbětou je zobrazen ve Spalatinově kronice ze 16. století.[2] Dědici Míšeňska se stali synovci Fridrich, Vilém a Fridrich Saský.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jindřich III. Míšeňský
 
 
Albrecht II. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
Konstancie Babenberská
 
 
Fridrich I. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Štaufský
 
 
Markéta Štaufská
 
 
 
 
 
 
Isabela Anglická
 
 
Fridrich II. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
Otto IV. z Lobdeburgu
 
 
Hartmann XI. z Lobdeburgu
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Kyburgu
 
 
Alžběta z Lobdeburgu
 
 
 
 
 
 
Heřman III. z Orlamünde
 
 
Alžběta z Orlamünde
 
 
 
 
 
 
?
 
'Vilém I. Míšeňský'
 
 
 
 
 
Ota II. Bavorský
 
 
Ludvík II. Hornobavorský
 
 
 
 
 
 
Anežka Brunšvická
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
 
 
 
 
Rudolf I. Habsburský
 
 
Matylda Habsburská
 
 
 
 
 
 
Gertruda z Hohenbergu
 
 
Matylda Bavorská
 
 
 
 
 
 
Boleslav II. Lysý
 
 
Boleslav I. Surový
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Anhaltu
 
 
Beatrix Svídnicko-Javorská
 
 
 
 
 
 
Ota V. Braniborský
 
 
Beatrix Braniborská
 
 
 
 
 
 
Judita z Henneberku
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.saebi.isgv.de
  2. www.spalatin.franconica.uni-wuerzburg.de. spalatin.franconica.uni-wuerzburg.de [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-19. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Matthias Donath: Die Grabmonumente im Dom zu Meißen. Leipziger Universitätsverlag, 2005, ISBN 978-3-937209-45-6, S. 285-287.
  • W. Lippert. Markgraf W. von Meißen und Elisabeth von Mähren. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 30/1892, S. 93-127
  • Carl Wenck: Die Wettiner im XIV. Jahrhundert insbesondere Markgraf Wilhelm und König Wenzel nebst einem Exkurs: Der vogtländische Krieg, Duncker & Humblot, Leipzig 1877

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Fridrich III.
Míšeňský markrabě
1382 - 1407
Nástupce:
Vilém II.
Fridrich I.
Fridrich IV.