Cecilie Bádenská
Cecilie Bádenská | |
---|---|
Rodné jméno | Princess Cäcilie Auguste of Baden |
Narození | 20. září 1839 Karlsruhe, Bádenské velkovévodství |
Úmrtí | 12. dubna 1891 (ve věku 51 let) nebo 13. dubna 1891 (ve věku 51 let) Charkov Ruské impérium |
Místo pohřbení | Chrám svatých Petra a Pavla v Petrohradě |
Povolání | aristokratka |
Nábož. vyznání | pravoslaví |
Choť | Michail Nikolajevič Ruský |
Děti | Nikolaj Michajlovič Anastázie Michajlovna Michail Michajlovič Georgij Michajlovič Alexandr Michajlovič Sergej Michajlovič Alexej Michajlovič |
Rodiče | Leopold I. Bádenský Žofie Vilemína Švédská |
Rod | Zähringové |
Příbuzní | Alexandrina Bádenská, Marie Bádenská, Wilhelm Bádenský, Fridrich I. Bádenský, Ludvík II. Bádenský a Karel Bádenský (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cecilie Augusta Bádenská, provdaná Olga Fjodorovna (rusky: Ольга Фёдоровна; 20. září 1839, Karlsruhe – 12. duben 1891, Charkov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem ruská velkokněžna.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Cecilie se narodila jako osmé (nejmladší) dítě a třetí dcera bádenského velkovévody Leopolda I. a jeho ženy švédské princezny Žofie Vilemíny. Její otec a matka byli oba potomci prvního bádenského velkovévody Karla Fridricha. Cecíliin otec Leopold I. byl jeho mladším synem a její matka Žofie byla jeho pravnučkou (její matka Frederika byla bádenská princezna, vnučka Karla Fridricha).
Manželství, rodina
[editovat | editovat zdroj]Ve svých sedmnácti letech, 16.jul./ 28. srpna 1857greg., byla provdána za nejmladšího syna ruské cara Mikuláše I., velkoknížete Michaila Nikolajeviče (1832–1909). Cecílie po sňatku přijala pravoslaví a ruské jméno Olga Fjodorovna. Ač bylo manželství tradičně domluveno, bylo šťastné.
Pár spolu měl sedm dětí, z toho šest synů a jedinou dceru:
- 1. Nikolaj Michajlovič (26. 4. 1859 Carskoje Selo – 24. 1. 1919 Petrohrad), uvězněn a zavražděn bolševiky, svobodný a bezdětný
- 2. Anastázie Michajlovna (28. 7. 1860 Petrodvorec – 11. 3. 1922 Èze)
- ⚭ 1879 Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský (19. 3. 1851 Ludwigslust – 10. 4. 1897 Cannes), velkovévoda meklenbursko-zvěřinský od roku 1883 až do své smrti
- 3. Michail Michajlovič (16. 10. 1861 Petrohrad – 26. 4. 1929 Londýn)
- ⚭ 1891 hraběnka Sofie z Merenbergu (1. 6. 1868 Ženeva – 14. 9. 1927 Londýn)
- 4. Georgij Michajlovič (23. 8. 1863 Tetri Ckaro – 28. 1. 1919 Petrohrad), uvězněn a zavražděn bolševiky
- ⚭ 1900 princezna Marie Řecká a Dánská (3. 3. 1876 Athény – 14. 12. 1940 tamtéž)
- 5. Alexandr Michajlovič (13. 4. 1866 Tbilisi – 26. 2. 1933 Roquebrune-Cap-Martin)
- ⚭ 1894 Xenie Alexandrovna (6. 4. 1875 Petrohrad – 20. 4. 1960 Roquebrune-Cap-Martin)
- 6. Sergej Michajlovič (7. 10. 1869 Bordžomi – 18. 7. 1918 Alapajevsk), zavražděn bolševiky, svobodný a bezdětný
- 7. Alexej Michajlovič (28. 12. 1875 Tbilisi – 2. 3. 1895 Sanremo), podlehl souchotinám, svobodný a bezdětný
Společně založili nejmladší, ale největší a nejdéle existující větev carské dynastie Romanov-Holstein-Gottorp. Před Michailovou smrtí měli patnáct vnoučat, z toho dvanáct bylo v mužské linii a tudíž šlo o členy carské dynastie.
Jelikož byl velkokníže Michail po dvacet let (1862–1882) generálním guvernérem ruského Kavkazu, strávila rodina dlouhou dobu v Tbilisi.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Karel Vilém Bádensko-Durlašský | ||||||||||||
Fridrich Bádensko-Durlašský | ||||||||||||
Magdalena Vilemína Württemberská | ||||||||||||
Karel Fridrich Bádenský | ||||||||||||
Jan Vilém Friso | ||||||||||||
Amálie Nasavsko-Dietzská | ||||||||||||
Marie Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Leopold I. Bádenský | ||||||||||||
Kristián Jindřich Geyer z Geyersbergu | ||||||||||||
Ludvík Jindřich Geyer z Geyersbergu | ||||||||||||
Christianne Philippa von Thümel | ||||||||||||
Luisa Karolina z Hochbergu | ||||||||||||
Johann Rudolph von Hedwiger | ||||||||||||
Maxmiliána Kristiána ze Sponecku | ||||||||||||
Wilhelmine Louise von Hoff | ||||||||||||
'Cecilie Bádenská' | ||||||||||||
Adolf I. Fridrich | ||||||||||||
Gustav III. Švédský | ||||||||||||
Luisa Ulrika Pruská | ||||||||||||
Gustav IV. Adolf | ||||||||||||
Frederik V. | ||||||||||||
Žofie Magdalena Dánská | ||||||||||||
Luisa Hannoverská | ||||||||||||
Žofie Vilemína Švédská | ||||||||||||
Karel Fridrich Bádenský | ||||||||||||
Karel Ludvík Bádenský | ||||||||||||
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Frederika Dorotea Bádenská | ||||||||||||
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Karolína Zweibrückenská | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Feodorovna of Baden na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cecilie Bádenská na Wikimedia Commons