Hohenau an der March
| Hohenau an der March | |
|---|---|
 Kostel v Hohenau | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°36′ s. š., 16°54′ v. d. |
| Nadmořská výška | 155 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Dolní Rakousko |
| Okres | Gänserndorf |
  Hohenau an der March | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,37 km² |
| Počet obyvatel | 2 772 (2004) |
| Hustota zalidnění | 118,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | městys |
| Starosta | Robert Freitag |
| Oficiální web | www |
| gemeindeamt | |
| PSČ | 2273 |
| Označení vozidel | GF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hohenau an der March (česky Cáhnov[1]) je městys se 2 772 obyvateli v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousko, okres Gänserndorf na hranici s Českou republikou a se Slovenskem nedaleko soutoku Moravy a Dyje.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Hohenau leží v severovýchodní části území Weinviertel, ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Plocha katastrálního území je 23,37 km², přičemž 6,18 procent plochy je zalesněno. K obci nepatří žádné jiné další katastrální území.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Založení obce se datuje mezi roky 1043 a 1050. Z roku 1359 pochází první písemná zmínka o Cáhnově jako o obci s právem pořádat trhy. V obci se později usídlili Charváté, kteří zde tvořili nejméně polovinu obyvatel. V roce 1920 byla obec trvale přiřčena Rakousku, ačkoliv spolu s šesti okolními obcemi byla etnicky charvátská, resp. moravská. Slovanské obyvatelstvo bylo rakouskými úřady přinuceno se germanizovat, a dnes původní slovanskou většinu připomíná už jen hojný počet moravských a charvátských příjmení.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Politika[editovat | editovat zdroj]
Starostou městysu je Robert Freitag, tajemníkem Erwin Gradner. V obecní radě je rozděleno celkem 21 mandátů na základě výsledků voleb v roce 2005 následovně:
- SPÖ 16
- ÖVP 4
- Pro Hohenau 1
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Hospodářsky důležité pro Cáhnov bylo založení cukrovaru v roce 1867, nyní patřícího koncernu Agrana. V roce 2006 byl cukrovar kvůli trvale klesajícím světovým cenám cukru uzavřen. Tím ubyla v hospodářsky slabém regionu další pracovní místa.
Dle sčítání lidu v roce 2001 bylo pracovně činných 1101 obyvatel, což představovalo 40,8 procent obyvatelstva.
Doprava a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
V obci se nachází železniční stanice na elektrifikované trati z Vídně do Břeclavi, která je součástí někdejší Severní dráhy císaře Ferdinanda. Někdejší pontonový most přes pohraniční řeku Moravu byl v roce 2005 nahrazen mostem novým. Tímto byl dosaženo kvalitnějšího spojení se Slovenskem.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Okolí obce je ideální pro cykloturistiku. Hodně je zde rozšířen rekreační rybolov.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V prostoru dvora Facihof za cukrovarem se nachází již desítky let rybník, který byl zásobárnou chladicí vody pro cukrovar. Tento rybník nezamrzal ani při nízkých venkovních teplotách. Tímto se vytvořil uměle jedinečný biotop a ráj pro tažné ptactvo. Tento rybník využívaly během zimy jako zastávku především divoké kachny a divoké husy během jejich tahu na jih. Na okraji rybníka vznikla za tímto účelem dřevěná veřejně přístupná pozorovatelna. Vinou uzavření cukrovaru zmizeli ptáci a nyní se rybník využívá k chovu ryb.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hohenau an der March na Wikimedia Commons
