Buzuluk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Buzuluk (město))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Buzuluk (rozcestník).
Buzuluk
Бузулук
Budova firmy Orenburgněftěgaz
Budova firmy Orenburgněftěgaz
Buzuluk – znak
znak
Buzuluk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška70 m n. m.
Časové pásmoUTC+5[1]
StátRuskoRusko Rusko
federální okruhPovolžský federální okruh
oblastOrenburská oblast
Buzuluk na mapě
Orenburská oblast na mapě Ruska
Buzuluk
Buzuluk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha54 km²
Počet obyvatel82 655 (2010[2] )
Hustota zalidnění1531 obyv./km²
Správa
Vznik1736
Oficiální webwww.бузулук.рф
Telefonní předvolba(+7)35342
PSČ461040–461059
Označení vozidel56
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buzuluk (rusky Бузулу́к) je město v západní části Orenburské oblasti v Rusku. Počátkem roku 2007 mělo město 87 700 obyvatel.

Pro moderní československé dějiny je místo významné tím, že právě zde v roce 1943 vznikl 1. československý armádní sbor pod velením Ludvíka Svobody; odsud byl vyslán na Východní frontu a zapojil se do bojových operací ve druhé světové válce.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází na řece Samara a jejím přítoku Buzuluk zhruba na půl cesty mezi hlavním městem oblasti Orenburg a metropolí Samara jihozápadně od výběžku pohoří Ural. Vzdálenost do hlavního města oblasti Orenburgu činí 246 kilometrů a nejblíže položeným městem je město Soročinsk, které je vzdálené 70 kilometrů.

Zhruba 15 kilometrů severně od města se nachází Buzulucký les (rusky: Бузулукский бор), jehož rozloha má více než 1000 km². Tato rozlehlá lesní oblast byla v lednu roku 2008 prohlášena za národní park.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do 20. století[editovat | editovat zdroj]

Město Buzuluk bylo založeno roku 1736 jako síť deseti pevností na řece Samaře poblíž pramene řeky Buzuluku. Název města Buzuluk pochází z turečtiny jako název oblasti. Avšak existuje více verzí o původu jména města.

Během Pugačovova povstání vtrhli vzbouřenci do pevnosti a pevnost tak později začala postrádat jakýkoliv větší význam. Později se síť pevností pozvolně vyvinula v běžné město. Oficiálně se obec stala městem za reforem Kateřiny Veliké, které povýšily obec na město v roce 1781.

Rychlý vývoj města zajistil výstavbu železnice mezi hlavním městem oblasti Orenburgem a metropolí Samarou. Město Buzuluk se tak stalo zastávkou na této trati v roce 1877. Tehdy vznikla ve městě i první elektrárna, školy, knihovny a začala tak výstavba další infrastruktury. Díky nynější příznivé dopravní situaci ve městě se začal silně vyvíjet obchod s obilím. Od konce 19. století až do roku 1926 vzrostl počet obyvatel téměř dvojnásobně.

1. československý samostatný polní prapor[editovat | editovat zdroj]

Během druhé světové války posloužil Buzuluk jako základna pro 1. československý samostatný polní prapor, který byl sestaven a vyzbrojen pod velením pplk. Ludvíka Svobody a bojoval po boku Rudé armády proti německým jednotkám, když bylo Československo okupováno.

Test jaderné bomby[editovat | editovat zdroj]

14. září 1954 byla v blízkém okolí města testována jaderná bomba o síle 40 kilotun bez předchozího varování a evakuace civilistů – mnoho z nich sovětský jaderný test zastihl přímo na ulici. Evakuovány byly jen rodiny přítomných vojáků. Svědci výbuchu i jejich potomci se i ve třetím pokolení potýkají se zdravotními problémy.[3] Přípravu, která probíhala od roku 1949, schvalovali nejčelnější představitelé Sovětského svazu (Nikolaj Alexandrovič Bulganin, Lazar Kaganovič, Lavrentij Pavlovič Berija, Georgij Maximilianovič Malenkov, Vjačeslav Michajlovič Molotov). Velením akce byl pověřen maršál Georgij Konstantinovič Žukov.[4]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Hospodářský život města tvoří hlavně těžba ropy v oblasti a její zpracování a dále pěstování obilí a lehký průmysl. Buzuluk vděčí své dopraví situaci hlavně díky dálkové silnici M5, která spojuje města Orenburg a Samara a dále také díky železniční trati Samara–Orenburg.

Významné osobnosti narozené v Buzuluku[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. (rusky) 
  3. GAZDÍK, Jan. Sovětskou jadernou bombu Kreml otestoval přímo na lidech. Následky nesou i jejich vnoučata. Aktuálně.cz [online]. 2018 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. 
  4. MICHAJLOV, V. N. Tockoe vojskovoe učenie, s. 18-19 [online]. Moskva: Moskovskie učebniki, 2006 [cit. 2021-05-20]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]