Buzuluk
Buzuluk Бузулук | |
![]() Budova firmy Orenburgněftěgaz | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 52°46′ s. š., 52°16′ v. d. |
Nadmořská výška | 70 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+5[1] |
Stát |
![]() |
federální okruh | Povolžský federální okruh |
oblast |
![]() |
![]() Orenburská oblast na mapě Ruska | |
![]() ![]() Buzuluk | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 54 km² |
Počet obyvatel | 82 655[2] ▼ (2010) |
Hustota zalidnění | 1531 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1736 |
Oficiální web |
www |
Telefonní předvolba | (+7)35342 |
PSČ | 461040–461059 |
Označení vozidel | 56 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Buzuluk (rusky Бузулу́к) je město v západní části Orenburské oblasti v Rusku. Počátkem roku 2007 mělo město 87 700 obyvatel.
Obsah
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Město se nachází na řece Samara a jejím přítoku Buzuluk zhruba na půl cesty mezi hlavním městem oblasti Orenburg a metropolí Samara jihozápadně od výběžku pohoří Ural. Vzdálenost do hlavního města oblasti Orenburgu činí 246 kilometrů a nejblíže položeným městem je město Soročinsk, které je vzdálené 70 kilometrů.
Zhruba 15 kilometrů severně od města se nachází Buzulucký les (rusky: Бузулукский бор), jehož rozloha má více než 1000 km². Tato rozlehlá lesní oblast byla v lednu roku 2008 prohlášena za národní park.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město Buzuluk bylo založeno roku 1736 jako síť deseti pevností na řece Samaře poblíž pramene řeky Buzuluku. Název města Buzuluk pochází z turečtiny jako název oblasti. Avšak existuje více verzí o původu jména města.
Během Pugačovova povstání vtrhli vzbouřenci do pevnosti a pevnost tak později začala postrádat jakýkoliv větší význam. Později se síť pevností pozvolně vyvinula v běžné město. Oficiálně se obec stala městem za reforem Kateřiny Veliké, které povýšily obec na město v roce 1781.
Rychlý vývoj města zajistil výstavbu železnice mezi hlavním městem oblasti Orenburgem a metropolí Samarou. Město Buzuluk se tak stalo zastávkou na této trati v roce 1877. Tehdy vznikla ve městě i první elektrárna, školy, knihovny a začala tak výstavba další infrastruktury. Díky nynější příznivé dopravní situaci ve městě se začal silně vyvíjet obchod s obilím. Od konce 19. století až do roku 1926 vzrostl počet obyvatel téměř dvojnásobně.
Během druhé světové války posloužil Buzuluk jako základna pro 1. československý samostatný polní prapor, který byl sestaven a vyzbrojen pod velením pplk. Ludvíka Svobody a bojoval po boku Rudé armády proti německým jednotkám, když bylo Československo okupováno.
14. září 1954 Byla v blízkém okolí města testována jaderná bomba o síle 40 kilotun bez předchozího varování a evakuace civilistů – mnoho z nich sovětský jaderný test zastihl přímo na ulici. Evakuovány byly jen rodiny přítomných vojáků. Svědci výbuchu i jejich potomci se i ve třetím pokolení potýkají se zdravotními problémy.[3]
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
Hospodářský život města tvoří hlavně těžba ropy v oblasti a její zpracování a dále pěstování obilí a lehký průmysl. Buzuluk vděčí své dopraví situaci hlavně díky dálkové silnici M5, která spojuje města Orenburg a Samara a dále také díky železniční trati Samara–Orenburg.
Významné osobnosti narozené v Buzuluku[editovat | editovat zdroj]
- Dmitrij Dobroskok (* 1984), ruský skokan do vody
- Alexandr Iljič Jegorov (1883–1939), sovětský maršál
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky)
- ↑ GAZDÍK, Jan. Sovětskou jadernou bombu Kreml otestoval přímo na lidech. Následky nesou i jejich vnoučata. Aktuálně.cz [online]. 2018 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buzuluk ve Wikimedia Commons