Buzuluk (město)
| Buzuluk Бузулук | |
 Budova firmy Orenburgněftěgaz | |
 znak .png) vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 52°46′ s. š., 52°16′ v. d. |
| Nadmořská výška | 70 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+5[1] |
| Stát |
 Rusko |
| federální okruh | Povolžský federální okruh |
| oblast |
 Orenburská oblast |
.svg) Orenburská oblast na mapě Ruska | |
  Buzuluk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 54 km² |
| Počet obyvatel | 82 655[2] ▼ (2010) |
| Hustota zalidnění | 1531 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1736 |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | (+7)35342 |
| PSČ | 461040–461059 |
| Označení vozidel | 56 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Buzuluk (rusky Бузулу́к) je město v západní části Orenburské oblasti v Rusku. Počátkem roku 2007 mělo město 87 700 obyvatel.
Obsah
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Město se nachází na řece Samara a jejím přítoku Buzuluk zhruba na půl cesty mezi hlavním městem oblasti Orenburg a metropolí Samara jihozápadně od výběžku pohoří Ural. Vzdálenost do hlavního města oblasti Orenburgu činí 246 kilometrů a nejblíže položeným městem je město Soročinsk, které je vzdálené 70 kilometrů.
Zhruba 15 kilometrů severně od města se nachází Buzulucký les (rusky: Бузулукский бор), jehož rozloha má více než 1000 km². Tato rozlehlá lesní oblast byla v lednu roku 2008 prohlášena za národní park.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město Buzuluk bylo založeno roku 1736 jako síť deseti pevností na řece Samaře poblíž pramene řeky Buzuluku. Název města Buzuluk pochází z turečtiny jako název oblasti. Avšak existuje více verzí o původu jména města.
Během Pugačovova povstání vtrhli vzbouřenci do pevnosti a pevnost tak později začala postrádat jakýkoliv větší význam. Později se síť pevností pozvolně vyvinula v běžné město. Oficiálně se obec stala městem za reforem Kateřiny Veliké, které povýšily obec na město v roce 1781.
Rychlý vývoj města zajistil výstavbu železnice mezi hlavním městem oblasti Orenburgem a metropolí Samarou. Město Buzuluk se tak stalo zastávkou na této trati v roce 1877. Tehdy vznikla ve městě i první elektrárna, školy, knihovny a začala tak výstavba další infrastruktury. Díky nynější příznivé dopravní situaci ve městě se začal silně vyvíjet obchod s obilím. Od konce 19. století až do roku 1926 vzrostl počet obyvatel téměř dvojnásobně.
Během druhé světové války posloužil Buzuluk jako základna pro 1. československý samostatný polní prapor, který byl sestaven a vyzbrojen pod velením pplk. Ludvíka Svobody a bojoval po boku Rudé armády proti německým jednotkám, když bylo Československo okupováno.
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
Hospodářský život města tvoří hlavně těžba ropy v oblasti a její zpracování a dále pěstování obilí a lehký průmysl. Buzuluk vděčí své dopraví situaci hlavně díky dálkové silnici M5, která spojuje města Orenburg a Samara a dále také díky železniční trati Samara–Orenburg.
Významné osobnosti narozené v Buzuluku[editovat | editovat zdroj]
- Dmitrij Dobroskok (*1984), ruský skokan do vody
- Alexandr Jegorov (1883–1939), sovětský maršál
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buzuluk ve Wikimedia Commons
