Anoa nížinný
 Anoa nížinný | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Podřád | přežvýkaví (Ruminantia) |
| Čeleď | turovití (Bovidae) |
| Podčeleď | tuři (Bovinae) |
| Rod | Bubalus |
| Binomické jméno | |
| Bubalus depressicornis H. Smith, 1827 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anoa nížinný (Bubalus depressicornis) je druhý nejmenší druh divokého tura. Jde o endemit primárních nížinných pralesů a mokřadů indonéského ostrova Celebes a jako takový je ohrožován lovem a kácením pralesů.
Popis
[editovat | editovat zdroj]- hmotnost: asi 300 kg
- délka těla: 180 cm
- délka ocasu: 40 cm
- výška v kohoutku: 86 cm
Anoa nížinný je malý tur s oválným trupem a krátkýma, štíhlýma nohama a krátkým krkem. Dospělé kusy jsou tmavě zbarvené, většinou tmavě hnědé až černé, mívají však bílé nebo žlutavé ponožky nebo bílý půlměsíc pod hrdlem. Srst je řídká s rovnými hrubými chlupy.
Obě pohlaví mají rohy, které jsou u krav kratší než u býků. Rohy jsou rovné, na průřezu trojúhelníkovité.
Rozšíření a stanoviště
[editovat | editovat zdroj]Anoa nížinný je endemitem ostrova Celebes, celková rozloha území, na kterém se vyskytují, je menší než 5,000 km2. K životu potřebují primární, člověkem nenarušený les - obývají nížinné pralesy a mokřady s hustým podrostem, kdysi žili i podél pobřeží.
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Anoa nížinný zřejmě žije samotářsky nebo v párech, pravděpodobně nejsou teritoriální, podobně jako ostatní druhy turů. Jsou aktivní převážně ráno a pozdě odpoledne, zbytek dne odpočívají a přežvykují.
Jsou to býložravci, spásají trávy i byliny, okusují listy stromů a keřů nebo kůru, pojídají také vodní rostliny nebo ovoce.
Samice rodí většinou jedno mládě po 275-315 dnech[2] březosti.
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Anoa nížinný je ve velkém loven místními lidmi a je ohrožován také kácením pralesů, ve kterých žije. V přírodě nežije více než 5000 jedinců[3]. V Indonésii je anoa nížinný oficiálně chráněn od roku 1931 a na ostrově bylo zřízeno několik rezervací, skutečný stupeň ochrany je ale značně nejistý.
Chov v zoo
[editovat | editovat zdroj]Anoa nížinný patří mezi druhy chované v zajetí velmi zřídka. V rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) je chováno pouhých 47 jedinců. Po celé Evropě je aktuálně k vidění jen v 18 zoo, z toho v Česku ve dvou zoologických zahradách: Zoo Praha a Zoo Ústí nad Labem.[4] V Ústí nad Labem mají anoa od roku 1995 (pár přivezen z Rotterdamu), první odchov se podařil v roce 1997, zatím poslední v roce 2004. V Zoo Praha jsou taktéž od roku 1995[5] (více viz dále). V minulosti patřily k chovatelům tohoto vzácného kopytníka také zoo ve Dvoře Králové nad Labem a v letech 1999 až 2010 také Zoo Olomouc.[4] Na Slovensku tento druh chován nikdy nebyl. V rámci Evropy je nejvíce chován ve Spojeném království (v pěti zařízeních).[4] Za rok 2014 se v Evropě narodilo jen 5 mláďat[6].
Chov v Zoo Praha
[editovat | editovat zdroj]Historie chovu anoa nížinného v české metropoli započala v roce 1995, kdy byl první jedinec přivezen z německého Stuttgartu. Jednalo se o samce Johanna, kterému se říkalo Adam. V roce 1998 dorazili sourozenci z nizozemského Rotterdamu (samec Henry a samice Karin[7]). V roce 1999 byla dovezena samice Ypsila[7]. Několikrát pak byl chov oživen jedinci ze zoo v belgických Antverpách. První odchov byl zaznamenán v roce 2000 (rodiče Karin a Adam[7]) – sameček dostal jméno Cecil. Další úspěšné pražské odchovy jsou datovány do let 2002, 2004 [1], 2007 [2], 2011, 2013 a 2015.[8] Zatím poslední – v pořadí sedmé mládě se narodilo 24. února 2015. Tento samec dostal jméno Matýsek. Poslední chovný pár Henry a Goy odchoval tři společná mláďata. V březnu 2018 byla chována matka se synem (Matýskem). Očekává se sestavení nového chovného páru. V průběhu roku 2018 však k žádnému přesunu nedošlo.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 188–189.
- ↑ IUCN Red list of threatened species - Bubalus depressicornis. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2007-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-24.
- ↑ a b c www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Anoa nížinný - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-03-26]. Dostupné online.
- ↑ DOBIÁŠOVÁ, Barbora. Anoa nížinný. Trojský koník. 2015, čís. 2, s. 7.
- ↑ a b c Telátko do kapsy. Trojský koník. 2001, roč. 3, čís. 1, s. 2.
- ↑ Ročenky Unie českých a slovenských zoologických zahrad
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dobiášová, Barbora. Anoa nížinný. Trojský koník. 2015, 2, s. 7.
- Ročenky Unie českých a slovenských zoologických zahrad 1995–2017.
- Zoo Praha – interní materiály.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bubalus depressicornis na Wikimedia Commons - Zoo Praha Anoa - Mládě anoa již chodí do výběhu
- Zoo Praha - Lexikon zvířat - Anoa nížinný
- Anoa (anglicky)
