Boskovická brázda

Boskovická brázda
	Boskovická brázda u Drnovic a východní; úbočí Hornosvratecké vrchoviny
Nejvyšší bod	553 m n. m. (Nad Amerikou)
Délka	85 km
Rozloha	479,54 km²
Střední výška	354,6 m n. m.
Nadřazená jednotka	Brněnská vrchovina
Sousední; jednotky	Svitavská pahorkatina, Podorlická pahorkatina, Zábřežská vrchovina, Drahanská vrchovina, Bobravská vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Křižanovská vrchovina, Hornosvratecká vrchovina
Podřazené; jednotky	Oslavanská brázda, Žernovnická hrásť, Malá Haná
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Boskovická brázda na mapě Česka
Povodí	Jihlava, Svratka, Svitava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IID-1
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boskovická brázda je protáhlá, úzká, asi 85 km dlouhá sníženina a geomorfologický celek na Moravě v oblasti Brněnské vrchoviny. Se šířkou mezi 2 a 12 kilometry tvoří ostré oddělení zbytku Brněnské vrchoviny od sousední Českomoravské vrchoviny. Geologicky jde o asymetrickou příkopovou strukturu vzniklou koncem hercynského vrásnění.^[1]

Brázda se táhne se od severovýchodu k jihozápadu mezi Drahanskou a Bobravskou vrchovinou na východní straně (obě jsou součástí Brněnské vrchoviny) a Hornosvrateckou vrchovinou, Křižanovskou vrchovinou a Jevišovickou pahorkatinou na západní straně (všechny jsou součástí Českomoravské vrchoviny). Na severu, kde hraničí také se Svitavskou pahorkatinou, Podorlickou pahorkatinou, Zábřežskou vrchovinou, začíná u Městečka Trnávky, na jihu končí u Moravského Krumlova. Vytváří zřetelný pruh nezalesněné krajiny mezi lesnatější krajinou na jihovýchodě a severozápadě. Severní část (Malá Haná) je od jižní (Oslavanská brázda) oddělena vyšší oblastí Žernovnické hrásti.

Boskovická brázda je vyplněna převážně permo-karbonskými a neogenními usazeninami a ostrůvky křídových usazenin. V Oslavanské brázdě jsou naleziště černého uhlí (rosicko-oslavanská uhelná pánev). Střední sklon je 4°20′, nejvyšším bodem je kopec Nad Amerikou (553 m) ve Svárovské vrchovině (součást Malé Hané). Průměrná nadmořská výška Boskovické brázdy je 354,6 m n. m.

Napříč brázdou, převážně od severozápadu na jihovýchod, protéká řada vodních toků, jako jsou řeky Rokytná, Oslava, Jihlava, Bobrava, Svratka a Svitava. Podélně brázdou tečou jen menší toky jako Jevíčka, Veverka a různé potoky.

Nacházejí se zde města (od severu) Jevíčko, Velké Opatovice, Letovice, Boskovice, Tišnov, Veverská Bítýška, Rosice, Zbýšov, Oslavany, Ivančice a Moravský Krumlov.

Severní částí Boskovické brázdy je veden projekt silnice I/73 Brno – Moravská Třebová (ve stopě rozestavěné německé dálnice Vídeň–Vratislav z druhé světové války).

Fotogalerie

Pohled na východní část Boskovic, vpravo se zvedají kopce
Pohled na Šebetov, v pozadí rovina Malé Hané
Pohled na obec Vážany, nad ní se zvedá hřeben, jehož nejvyšším vrcholem je Mojetín
Výhled z kopce Kalvárie v Jaroměřicích směrem na Nový Dvůr, hořejší odbočka silnice vede do kopce k obci Šubířov