Bohuslava Rajská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohuslava Rajská
Bohuslava Rajská.jpg
Rodné jménoAntonie Reissová
Narození11. července 1817
Rožmitál pod Třemšínem
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. května 1852 (ve věku 34 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníspisovatelka
Manžel(ka)František Ladislav Čelakovský
DětiJaromír Čelakovský
RodičeAntonín Mikuláš Reiss
Maria Anna von Echt Reissová
PříbuzníJohana Reissová Fričová – sestra
Karolína Reissová Staňková – sestra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslava Rajská (11. července 1817 Rožmitál pod Třemšínem[1]2. května 1852 Praha[2]), vlastním jménem Antonie Reissová, byla česká vlastenka, pedagožka, básnířka a autorka rozsáhlé korespondence, druhá manželka Františka Ladislava Čelakovského.[3] Roku 1843 složila učitelské zkoušky a následně založila první dívčí vzdělávací ústav vyučující v češtině.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 11. července 1817 v Rožmitálu pod Třemšínem jako nejmladší ze tří sester. Její otec, Antonín Mikuláš Reiss, uprchl v roce 1801 z Porýní, kde na něho byl uvalen zatykač za spiknutí proti Napoleonovi. Pracoval jako hutní mistr v panské železárně pražského arcibiskupa Salma. Jeho blízkým přítelem byl hudební skladatel Jan Jakub Ryba. Se svou manželkou Marií Annou Bachoffenovou z Echtu (1780–1836) měl tři dcery. Karolína (Lotty) si vzala za manžela lékaře a obrozence MUDr. Václava Staňka, Johanna se provdala za jejich domácího učitele a pozdějšího advokáta Josefa Františka Friče.

V Praze[editovat | editovat zdroj]

Otec z důvodu své nemoci s rodinou brzy přesídlil do Prahy, kde pracoval pro salmovskou železárnu jako obchodník s jejími výrobky, ale brzy nato, roku 1822 zemřel. Bohuslava zůstala s matkou sama a roku 1836 jí dosloužila k smrti.[4] Po smrti matky žila v rodině své sestry Karoliny, provdané za lékaře a politika Václava Staňka. Od roku 1842 začala docházet do okruhu obrozenecké školy K. S. Amerlinga Budeč česká. Patřila tam k zakladatelkám Společnosti dívek českých, ve které začala užívat pseudonym Bohuslava Rajská. Stala se vůdčí osobností společnosti a následně začala s dalšími vlastenkami pracovat na vydání encyklopedie zaměřené na ženské čtenářky, s názvem „Slownjk pro dámy”. K jeho dokončení nikdy nedošlo.

Rajská proslula jako krasavice, s přáteli cestovala na Slovensko, do Rakouska a do Uher, stýkala se důvěrně například s obrozenci Samem Bohdanem Hroboněm, Štúrem, nebo Michalem Hodžou. Byla blízkou přítelkyní Boženy Němcové, která jí plánovanou svatbu se slovenským básníkem Samem Hroboněm rozmluvila.

Učitelkou[editovat | editovat zdroj]

Roku 1842 se Rajská spolu s Marií Hoškovou přihlásily na nově otevřený dívčí učitelský kurz při hlavní vzorné německé škole na Malé Straně. Zároveň absolvovala spolu s Františkem Cyrilem Kampelíkem studijní cestu do dívčích vzdělávacích stavů ve Vídni, v ambici založit v Praze první dívčí česky vyučující ústav.[5] Roku 1843 s Hoškovou složily závěrečné zkoušky a s novým školním rokem otevřely v září 1843 dívčí školu v Praze, první svého druhu v Čechách. Škola působila soukromě v bytě ve Vodičkově ulici na Novém Městě, kde Rajská bydlela. S Hoškovou zde učily dívky ve věku do 15 let český a německý jazyk, literaturu, ženské práce a přírodovědu. Od roku 1844 působila škola jako veřejná, docházelo do ní ročně cca 20 žaček.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1844 uzavřela sňatek s vdovcem Františkem Ladislavem Čelakovským. Odjela s ním do Vratislavi, kde vychovávala jeho čtyři děti z prvního manželství. Dívčí ústav tím v září 1844 zanikl, na jeho činnost ale hned roku 1845 navázala se svou školou Eleonora Jonáková. Vedení Společnosti dívek českých převzala Františka Svatava Michalovicová, později provdaná za Karla Slavoje Amerlinga. Manželství Rajské nebylo šťastné, přesto spolu ve Vratislavi měli další tři potomky.[6] Brzy byla nešťastná vlivem jeho nemoci . Po návratu do Prahy docházela do společenských salónů k Purkyňovým, Staňkovým či Palackým a vytvářela dojem, že ji muž utrápí. Sám Čelakovský ale vztah charakterizoval láskyplně.[7]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Bohuslava Rajská-Čelákovská zemřela předčasně 2. května 1852 ve věku 34 let, příčinou její smrti bylo TBC.[2] Pohřbena byla v samostatném hrobě na Olšanských hřbitovech[8]. Tři měsíce nato zemřel na revmatismus její manžel František Ladislav a byl pohřben v hrobě nedaleko jejího.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Trilogie jejích memoárů a korespondence vyšla posmrtně v nakladatelství Jana Otty v Praze v letech 1872–1873:

  • Z let probuzení I (1872)
  • Z let probuzení II (1872)
  • Z let probuzení III (1873)
  • Korespondence I 1844-1852[9]
  • Vzájemná korespondence F. L.Čelakovského a Bohuslavy Rajské z let 1844–1845

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Starší literatura připisuje Bohuslavě Rajské báseň k úmrtí první manželky Františka Ladislava Čelakovského Památce Marie Čelakovské, uveřejněnou v Květech 14. května 1844.[7] Výsledky moderního bádání uvádějí, že je autorkou jediné publikované básně Ze zimy k jaru a že báseň Památce Marie Čelakovské napsala F. B. Svobodová (Marie Čacká).[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Starý Rožmitál
  2. a b Matrika zemřelých, sv. Vojtěch, 1825-1853, snímek 268 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. 
  3. a b OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, M-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Bohuslava Rajská, s. 1205–1206. 
  4. Soupis pražských příslušníků, Reiss Maria Anna, 1780
  5. wstag.jcu.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  6. Lidové noviny, 12.7.1942, s.4, Bohuslava Rajská
  7. a b Květy, 5/1886, s.525, v systému Kramerius
  8. Bohuslava Rajská 1817 - 1852 BillionGraves Record. BillionGraves [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (česky) 
  9. NĚMCOVÁ, Božena. Korespondence I. (1844-1852). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-162-x. S. 17–138. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Horáková-Gašparíková, Anna: Bohuslava Rajská. Praha 1940
  • JEŘÁBKOVÁ, Iveta. Zdeňka Šemberová a její život v kontextu českého ženského hnutí (diplomová práce). Praha: [s.n.], 2013. 115 s. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]