Přeskočit na obsah

Bohuslav III. ze Švamberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohuslav ze Švamberka
Erb pánů ze Švamberka používaný do roku 1484
Erb pánů ze Švamberka používaný do roku 1484
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1378 – 1378
PanovníkVáclav IV.
PředchůdceBoček z Poděbrad
NástupceVítek z Landštejna

Narození14. století
Úmrtí1380
Místo pohřbeníKlášter minoritů
ChoťAnna z Dubé
Kunka Švihovská z Rýzmberka
DětiBohuslav V. ze Švamberka
Bohuslav IV. ze Švamberka
Jan I. ze Švamberka na Boru
Ratmír ze Švamberka na Poříčí a Mešně
PříbuzníBohuslav VI. ze Švamberka a Hynek Krušina ze Švamberka[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav III. ze Švamberka († 1379/1380?) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka.

Kdy se Bohuslav III. narodil, není jisté. Jeho otcem byl Bohuslav II. ze Švamberka,[2] který měl dalšího syna Ratmíra IV.[3] ze Švamberka. Sám Bohuslav používal přídomky ze Švamberka nebo z Krasíkova a výjimečně z Boru.[2] Oženil se s Annou z Dubé, se kterou měl čtyři děti: Ratmíra V., Buška (Bohuslava IV.), Bohuslava V. a Jana I.[4] Bohuslav III. zemřel koncem roku 1379 nebo na počátku roku 1380.[5]

Bohuslav zastával řadu úřadů a výrazně rozšířil rodový majetek. Roku 1350 byl přísedícím zemského soudu, o rok později je uváděn jako přísedící dvorského soudu, v letech 1358–1366 zastával funkci královského hejtmana a sudího Chebska a později také úřad nejvyššího zemského komorníka.[2]

Kromě Švamberka mu patřil hrad Bor a nějakou dobu nejspíše i Mitervald. Podle patronátních práv k farám, která byla vázána na majetek, tvořily po určitou dobu jeho majetek také vsi nebo částí vsí Domaslav, Skviřín, Lestkov, Čeliv, Lhota pod Radčem, Černošín, Vejprnice, Spálené Poříčí, Chodová Planá, Volduchy a Ptyč.[6] Od roku 1365 mu náležela část daní z Tachova a od roku 1366 také plat ve výši 64 kop grošůPlzně,[2] který jeho rod dostával téměř sto let. Když se roku 1379 vybírala královská berně, zaplatil celkem 88 a půl hřivny (tj. přes dvacet kilogramů) stříbra, což z něj dělalo nejbohatšího šlechtice v plzeňském kraji.[6]

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. a b c d NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 44 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 13). Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997). 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 462. 
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Krasíkov hrad, s. 42–43. 
  5. Novobilský, Rožmberský (1997), s. 11.
  6. a b Novobilský, Rožmberský (1997), s. 10.