Přeskočit na obsah

Bohumil Pták

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohumil Pták
Bohumil Pták
Bohumil Pták
Narození14. června 1869
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. února 1933 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníoperní pěvec
ChoťMarie Ptáková[1][2]
RodičeKarel Pták[3]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bohumil Pták, 1929

Bohumil Pták (14. června 1869 Praha[4]4. února 1933 Praha[5]) byl český operní pěvec, tenorista.

Narodil se v rodině pražského fotografa Karla Ptáka a manželky Filipíny rozené Šulcové.[4]

Studoval obchodní akademii a soukromě se školil ve zpěvu u Františka Pivody a Moritze Wallersteina.[6] Začínal v roce 1890 u divadelní společnosti Vendelína Budila, se kterým se však kvůli svým nárokům nepohodl. Poté působil ve společnostech Elišky Zölnerové, Pavla Švandy a Jana Pištěka, s nimiž vystupoval zejména v Plzni (1890, 1891–1892),[7] a Brně (1890–1891, 1893–1896).[8] U Budila se také seznámil s budoucí manželkou Marií, se kterou měl později syna Dalibora.[9] Po úspěšných pohostinských vystoupeních v červenci a srpnu 1896[7][nedostupný zdroj] byl v letech 18961911 angažován v Národním divadle v Praze.[10]

Příležitostně vystupoval také v zahraničí (1897 Split,[11] 1901 Moskva a Petrohrad, 1907 Varšava). Hostoval v Plzni a brněnském Národním divadle, v letech 19111913 působil v USA.

Od roku 1909 vyučoval ve vlastní operní škole v Praze, od roku 1915 pak v pěvecké škole v Plzni.

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Po sňatku s herečkou Marií Bursovou měli dva syny, Dalibora Františka (*31. 12. 1894) a Zdenka (*14. 2. 1899) a dceru Miladu, později provdanou Jedličkovou. V polovině 20. let 20. století se po rozvodu s Marií Ptákovou znovu oženil. Zemřel ve Všeobecné nemocnici v Praze ve věku nedožitých 64 let.[12]


Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  1. Česko-Slovenská filmová databáze. 2001.
  2. Filmová databáze.
  3. Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 198 • 1839 • Pták, Karl. Dostupné online.
  4. a b Matrika narozených, sv. Štěpán, 1867–1871, snímek 234, Záznam o narození a křtu
  5. Všeob. nemocnice, matrika Z, 1932–1936, snímek 35 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  6. PEKÁREK, Michal. Bohumil Pták. Čeští operní pěvci [online]. Poslední aktualizace 13. 8. 2022 [cit. 13.1.2023]. Dostupné online. 
  7. a b Bohumil Pták. Národní divadlo [online]. [cit. 2014-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  8. MESZNER, Jindřich; SRBA, Bořivoj, ed. a DUFKOVÁ, Eugenie, ed. Postavy brněnského jeviště: umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. I, 1884–1984. Brno: Státní divadlo, 1984, s. 381.
  9. KLOSOVÁ, Ljuba. Život za divadlo: Marie Hübnerová. 2. vyd. Praha: Odeon, 1987, s. 169.
  10. Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. 1. vyd. Praha: Academia, 1988, s. 396.
  11. KLOSOVÁ, Ljuba. Život za divadlo: Marie Hübnerová. 2. vyd. Praha: Odeon, 1987, s. 202.
  12. Království české. Král. hlav. město Praha. Popisní arch z roku 1901. Pták Bohumil. Dostupné z: http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=B6FBB59792D611E2870440618600A675&scan=1#scan1

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BUCHNER, Alexander. Opera v Praze = Opera v Prage = Die Oper in Prag = Opera in Prague. 1. vyd. Praha: Panton, 1985. 236 s. S. 134 (foto), 147.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. 1. vyd. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 17, 389, 390, 487, 544.
  • KLOSOVÁ, Ljuba. Život za divadlo: Marie Hübnerová. 2. vyd. Praha: Odeon, 1987. 283 s., [98] s. obr. příl. S. 166–167, 169, 170, 200–202, 234.
  • MESZNER, Jindřich; SRBA, Bořivoj, ed. a DUFKOVÁ, Eugenie, ed. Postavy brněnského jeviště: umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. I, 1884–1984. Brno: Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 381–383.
  • Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. 1. vyd. Hlavní red. Vladimír PROCHÁZKA. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 396–397.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]