Bobruška
 Bobruška | |
|---|---|
 bobruška | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | bobruškovití (Aplodontidae) |
| Rod | bobruška (Aplodontia) Richardson, 1829 |
| Binomické jméno | |
| Aplodontia rufa (Rafinesque, 1817) | |
.png) Mapa rozšíření
Aplodontia rufa | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bobruška (Aplodontia rufa) je hlodavec z podřádu veverkočelistní (Sciuromorpha). Je jediným žijícím druhem rodu Aplodontia i čeledi bobruškovití. Vyskytuje se v podhorských oblastech při pacifickém pobřeží Severní Ameriky.
Jde o 30–45 cm dlouhého hnědo-šedě zbarveného zavalitého býložravce s velmi krátkým ocasem. Vzhledem připomíná menšího bobra, ale je mnohem víc příbuzný s veverkami. Je považován za nejprimitivnějšího hlodavce.[1]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Žije na západě Severní Ameriky, od jižních částí kanadské Britské Kolumbie až po Sanfranciský záliv na jihu, kde se vyskytují dvě ostrůvkovité populace.[1] Na východě zasahuje do pohoří Sierra Nevada.[2]
Vytváří sedm poddruhů. Z nich A. rufa nigra, žijící jen v okolí městečka Point Arena 150 km severozápadně od San Francisca a zahrnující jen asi 100 jedinců v 10 populacích, je považován za ohrožený.[3] Poddruh A. rufa phaea žijící ostrůvkovitě u severního pobřeží Sanfranciského zálivu je klasifikován jako zranitelný; ostatní poddruhy jsou málo dotčené.[1]
Zdržuje se především na zalesněných nebo hustě křovinatých plochách kolem řek či jezer, často v oblastech s vyššími srážkami, kde je půda nasáklá vodou. Byla pozorována i ve výšce 2200 m n. m., ale většinou žije v mnohem nižších polohách.[1]
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Bobrušky jsou podsaditá zvířata s krátkýma nohama. Tělo je dlouhé 300–460 mm, ocas jen 10–40 mm. Dosahuje výšky asi 120 mm.[1] Dospělí jedinci mohou vážit až 1800 g, ale průměrná váha samců je 830 g a samic 770 g. Všechny končetiny mají pět prstů, které jsou u předních nohou relativně dlouhé – zvíře je používá k hrabání.
Má malé oči a mohutnou dolní čelist. V tlamě má celkem 22 zubů. Její zubní vzorec je
- 1.0.2.3
- 1.0.1.3
Srst je hustá a krátká, uniformně šedě hnědá, prorostlá tmavšími chlupy. Barva se však mění od načervenalé do černavé podle poddruhu. Mladší jedinci jsou zbarveni více do šeda.[1] Samice mají šest bradavek.[4]
Způsob života
[editovat | editovat zdroj].JPG)
Bobrušky konzumují téměř jakoukoliv rostlinnou potravu.[1] Jedí všechny zelené části rostlin, obzvláště rády mají kapradiny. V zimě, když se k nim nemohou dostat, okousávají i kůru a větvičky stromů. Nejsou ale příliš obratní lezci, a proto se pohybují jen v nižších partiích stromů (do 7 m nad zemí).
V zemi si budují systém mělkých nor, které jsou několik metrů dlouhé a mají průměr 10–25 cm. Ty vedou k hlavnímu hnízdu a několika spížím, které jsou využívány zejména v zimě, protože během ní neupadají bobrušky do zimního spánku.
Mohou být aktivní v kteroukoliv denní nebo noční dobu; častěji ale hledají potravu v noci. Během 24 hodin vykazují 5–7 period aktivity, které střídají s odpočinkem v hnízdě.[5] Při hledání potravy se jen málokdy vzdalují více než několik metrů od nor.[1]
Většinou žijí samotářsky a jen někdy se sdružují do společensky slabě vázaných kolonií. Populační hustotu zvířat uvádějí různí autoři rozdílně – od 4 po 20 jedinců na hektar.[1] Mezi jejich predátory patří především kojot nebo rys červený.[3]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Páří se v zimě od ledna do března. Mláďata se rodí po 28–30 dnech březosti obvykle od konce února do začátku dubna.[1] Zajímavostí je, že všechny samice v konkrétní populaci dosahují ovulace každý rok ve stejnou dobu.
Bobrušky rodí 2–3 mláďata. Ta při narození váží 18 – 29,5 g a jsou kojena obvykle 8 týdnů. Oči se jim plně otvírají pozdě – někdy až po 50 dnech. Dospělosti dosahují v druhém roce života. Dožívají se věku 5–6 let.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Mountain Beaver, s. 1245-6. (anglicky)
- ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University [cit. 2012-08-16]. Kapitola Aplodontia rufa. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b FELLERS, G. M.; LIDICKER, W. Z., Jr.; LINZEY, A. V., et al. Aplodontia rufa [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-08-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Kapitola Population. [Dále jen IUCN]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Encyklopedie hlodavců [online]. [cit. 2011-03-10]. Kapitola Bobruška. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ IUCN. Kapitola Habitat and Ecology.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bobruška na Wikimedia Commons 
Taxon Aplodontia rufa ve Wikidruzích- Profil taxonu Bobruška v databázi BioLib
- Bobruška v databázi AnimalDiversity Web
