Blau-Weiss

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Členové rakouského Blau-Weissu na výletě, 20. léta 20. století

Blau-Weiss (německy: „Modro-bílá“), nebo též Tchelet lavan (hebrejsky: תכלת לבן‎‎, doslova „Modrá bílá“), bylo jedno z prvních židovských mládežnických hnutí, působící v první polovině 20. století v řadě států střední Evropy. Inspirováno bylo německým skautským a turistickým spolkem Wandervogel, propagujícím ideje romantismu, svobody a orientace na přírodu. Založeno bylo roku 1912 v Německém císařství v reakci na odmítání členství Židů ve Wandervogelu a dalších německých mládežnických spolcích.[1] O rok později vznikly pobočky hnutí i v sousedních státech – Rakousku-Uhersku (ve Vídni a Praze) či v Polském království (Wrocławi) – a postupně byly s rostoucí členskou základnou zakládány nové místní organizace v dalších městech a státech.

Z počátku se zaměřovalo v prvé řadě na turistiku, tramping a skauting, a až v druhé řadě na židovské dějiny, Zemi izraelskou (Palestinu) či sionismus. Postupně však aktivity hnutí získaly dominantně sionistický základ. Jeho členové studovali židovské dějiny a tradice, dozvídali se více o Zemi izraelské, učili se hebrejštinu a v rámci přípravy na přesídlení do Palestiny rovněž i zemědělské práce. Tam členové Blau-Weiss (Tchelet lavan) zakládali nové kibucy či se stávali členy již existujících.

Hnutí v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Odnož Blau-Weiss působící v českých zemích Rakouska-Uherska a později na území Československa byla založena v Praze roku 1913.[2] Zpočátku připomínala skautskou organizaci a její členové spolu primárně vyráželi do přírody, stanovali, hráli na kytaru, a až na druhém místě se zajímali o židovské dějiny, Zemi izraelskou či sionismus.[3] Během první světové války vypomáhali členové Blau-Weiss židovským uprchlíkům z Haliče. V souvislosti se světovými událostmi, které se odehrály koncem prvního desetiletí 20. století, došlo k určité proměně členské základny tohoto hnutí. V důsledku bolševické revolucecarském Rusku řada mladých Židů opustila myšlenku sionismu a vstoupila do Komunistické strany, zatímco britské přijetí Balfourovy deklarace vedlo mnoho mladých Židů k národnímu uvědomění a přijetí myšlenky sionismu.[2]

Již během války se řady Blau-Weiss neustále rozrůstaly, přičemž převažovala mládež z německy mluvících rodin. Díky nárůstu členské základny byly po vzniku Československa zakládány nové místní organizace v Čechách a na Moravě. Mezi nejaktivnější patřily ty ve městech Teplice-Šanov, Karlovy Vary, Varnsdorf, Podmokly, Jablonec nad Nisou, Moravská Ostrava, Brno, Olomouc a Prostějov.[3] V roce 1920 si československé hnutí prosadilo úplnou nezávislost na Blau-Weissu v Německu. Důvodem bylo, že československý Blau-Weiss odmítal jakékoli prvky militarismu, včetně vnějších forem skautingu zdánlivě vojenský režim připomínající. V poválečném období došlo rovněž k postupné proměně náplně činnosti hnutí s důrazem na sionismus a hledání vlastní židovské identity. Členové Blau-Weiss se tak věnovali studiu hebrejštiny, židovských dějin, tradic, sionismu a učili se o Zemi izraelské.[3] V souvislosti s těmito změnami došlo i ke změně stanov a názvu. Od roku 1923 (podle jiného zdroje již od roku 1919)[2] hnutí přijalo pohebrejštěný název Tchelet lavan.[3] V nových stanovách se mimo jiné psalo, že jeho účelem „jest pěstovati skauting u židovské mládeže, občanské ctnosti a vychovati tak nové židovské pokolení, silné a zdravé tělem a duchem. Účelem toho dosahuje pořádáním pravidelných vycházek a společenskými schůzkami, věnované výchově kulturní a mravní.“[3]

Od roku 1920 se členové Tchelet lavan připravovali na vystěhování do Země izraelské a podstupovali zemědělský výcvik, aby si zvykli na budoucí život v kibucu (byl však též podmínkou pro získání povolení k přistěhování od pozdější britské mandátní správy).[2] Organizovali tábory a semináře, a to v létě i v zimě.[4] V roce 1921 se zformovala první skupina členů Tchelet lavan a židovského spolku Bar Kochba, čítající zhruba 40 lidí, která se o rok později usadila v britské mandátní Palestině, kde založila kibuc Chefciba. Ještě téhož roku se zformovala další, tentokráte dvaadvacetičlenná, skupina členů Tchelet lavan, kteří podnikli aliju v roce 1924 a založili kibuc SaridDolní Galileji.[2] Mezi další kibucy, na jejichž založení se podíleli členové Tchelet lavan patří například Bejt Alfa, Giv'at Chajim, Ma'oz Chajim a Ejn Gev.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Youth Movements [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e YEGAR, Moshe. Československo, sionismus, Izrael. Praha: Victoria, 1997. 235 s. ISBN 80-7187-087-0. S. 33–34. 
  3. a b c d e f ČAPKOVÁ, Kateřina. Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách 1918 až 1938. 2. vyd. Praha: Paseka, 2013. 368 s. ISBN 978-80-7432-294-5. S. 290–294. 
  4. ŠTĚPKOVÁ, Tereza. Techelet lavan [online]. Holocaust.cz, 2002-12-06 [cit. 2013-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARTÁKOVÁ, Daniela. Hašomer Hacair a Tchelet Lavan v Československu (1918–1938) – komparativní studie sionistických mládežnických organizací. Olomouc, 2010. 122 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Vedoucí práce Marie Crhová. Dostupné online.
  • Rhapsody to Tchelet Lavan: The history of the Youth Movement Tchelet Lavan. Příprava vydání A. Sinai, G. Amir, N. Margol. Israel: Association for the History of Tchelet Lavan-El Al (Czechoslovakia), 1996. 330 s. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (תנועת הנוער "כחול-לבן" (בלאו-וייס [online]. amalnet.k12.il [cit. 2013-09-19]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  • "Tchelet Lavan" scout trip [online]. Jad vašem [cit. 2013-09-19]. Fotografie z výletu členů československého Tchelet lavan do Beskyd. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. (anglicky)