Bitva u Rábu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bitva u Rábu
konflikt: Bitva mezi českým a uherským králem
{{{alt}}}
Přemysl Otakar II. a Štěpán V. Uherský
trvání: 21. května 1271
místo: mezi řekami Litavou a Rábou
výsledek: české vítězství
strany
České královstvíČeské království České království Uherské královstvíUherské království Uherské království
velitelé
Blason Bo Bohême.svg Přemysl Otakar II. Coa Hungary Country History (855-1301).svg Štěpán V.

Bitva u Rábu se odehrála 21. května 1271 mezi vojsky českého krále Přemysla Otakara II. a uherského krále Štěpána V. V této bitvě, která se konala na území dnešního Maďarska poblíž města Győr, zvítězilo vojsko českého panovníka.

Předehra[editovat | editovat zdroj]

Poté, co Přemysl Otakar II. získal v roce 1251 Dolní i Horní Rakousy a Štýrsko, roku 1266 pak Chebsko a v roce 1269 zdědil Korutansko a Kraňsko, ocitl se na vrcholu moci. Vzápětí nastaly potíže s novým uherským králem Štěpánem V. V polovině října 1270 se oba panovníci setkali v Bratislavě a dohodli se na dvouletém míru. Uherský král ale dohodu nedodržel a v době, kdy byl Přemysl Otakar II. zaneprázdněn problémy v Korutanech, podnikla uherská vojska pustošivé vpády do Rakouska. Při odvetné výpravě, kterou Přemysl Otakar II. uspořádal hned po Velikonocích,[1] se jeho vojsko shromáždilo na Moravském poli, odkud 13. dubna 1271[2] přešlo řeku Moravu po k tomuto účelu vybudovaném mostě do Uher[1] a obsadilo Děvín, Stupavu, Svätý Jur, Nitru a Pezinok.[2] Poté zamířil Přemysl Otakar opět k Bratislavě, kde po jím založeném mostě překročil Dunaj, a hned 2. května se nedaleko od něj střetl s dotírajícími Uhry a Kumány, které zahnal na útěk.[1] Druhá vítězná bitva se odehrála 8. května poblíž Mošoně-Uherských Starých Hradů, kde se Uhři pokusili zabránit Přemyslovu vojsku v přechodu přes Litavu.[1]

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě z 8. května dorazilo do Přemyslova ležení poselstvo Štěpána V. tvořené veszprémským biskupem a bánem Rolandem, aby vyjednalo třídenní příměří, jež pak bylo ještě o dva dny prodlouženo.[1]

Neústupností Štěpánovou však byl Přemysl Otakar donucen pokračovat ve válce.

Štěpán V. se ale vyhýbal přímému střetu, a proto byl český král nucen uchýlit se k válečné lsti. Nechal část svých oddílů fingovat ústup jakoby ze strachu před silou uherského vojska. To Štěpána zmátlo, pročež dal povel k jejich hromadnému stíhání. Tak došlo konečně 21. května k otevřenému boji obou armád v rovinaté krajině mezi řekami Litavou a Rábou.[3][2] České vojsko v čele s Přemyslem Otakarem II. rozdrtilo armádu Uhrů a Kumánů a zahnalo poražené až k řece Rábě vzdálené tři staročeské míle, tj. asi 22 km, kde se jich spousta utopila.[1]

Po bitvě[editovat | editovat zdroj]

Krátce poté, 24. května na letnice, byl Přemysl Otakar II. nucen rozpustit vzhledem ke značným zásobovacím problémům své vojsko.[2][4] Štěpán se za svou porážku mstil odvetnými nájezdy svých Kumánů, kteří plenili přilehlé části Dolních Rakous a Moravy, přepadali bezbranné rolníky a několik tisíc jich odvlekli do zajetí.[1][3]

Konečně 2. července 1271 došlo po dlouhých jednáních mezi oběma panovníky v Bratislavě (Prešpurku) k podepsání Prešpurského míru. Podle smlouvy se Uhry vzdaly nároků na území dnešního Rakouska a Slovinska a Čechy se vzdaly podřízených uherských území.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Palacký, František. Dějiny národu českého II. 7. vyd. Praha. Odeon, 1968. 498 s. bez ISBN
  2. a b c d www.cestaceska.cz[nedostupný zdroj]
  3. a b Václav Vladivoj Tomek Děje království českého
  4. www.lidovky.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]