Berneška velká
 Berneška velká | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | berneška (Branta) |
| Binomické jméno | |
| Branta canadensis (Linnaeus, 1758) | |
 Rozšíření bernešky velké
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berneška velká (Branta canadensis) je velký druh ptáka z řádu vrubozobých.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Uvádí se několik poddruhů:
- B. c. canadensis
- B. c. fulva
- B. c. interior
- B. c. maxima
- B. c. moffitti
- B. c. occidentalis
- B. c. parvipes
K bernešce velké byla dříve řazena i berneška malá, která je dnes považována za samostatný druh.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
_(34184315414).jpg)
- Délka těla: 90–100 cm
- Rozpětí křídel: 160–175 cm
- Hmotnost: 2,9–4,95 kg (samice), 4,1–5,41 kg (samec)[2]
Berneška velká je větší než husa velká, s nápadně dlouhým krkem. Břicho, boky a hřbet jsou hnědavé, vespod světlejší. Krk a hlava jsou leskle černé, s velkou, čistě bílou skvrnou na tvářích, zasahující až pod krk. Na svrchní straně těla a bocích vytvářejí béžovobílé špičky per jemný vlnkovitý vzor. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci mají vlnkování nerovnoměrné a hůře patrné, liší se také světleji hnědočernou hlavou a krkem a hnědavým odstínem „podkrčníku“.[3]
Při určování je možné ji zaměnit s berneškou bělolící nebo berneškou malou, ve srovnání s nimi je ale znatelně větší a má delší krk. Berneška malá má kratší zobák a strmější čelo, berneška bělolící má výrazně větší plochy bílé barvy na hlavě a ostrý černo-bílý přechod na hrudi.[4]
Hlas[editovat | editovat zdroj]
Nejčastěji se ozývá dvouslabičným „aur-lyt“, přičemž druhá slabika je vyšší. Může se také ozývat hlubším, nosovým kejháním.[4]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Původní oblast rozšíření je v Severní Americe, v Evropě se vyskytuje jako introdukovaný druh. Populace jsou z většiny tažné. Do České republiky zřejmě zaletují jedinci ze severozápadu Evropy; lze se s nimi setkat nepravidelně po celý rok, častěji v zimě a na jaře.[2][4][5]
Bionomie[editovat | editovat zdroj]
Živí se zejména travinami, vodními rostlinami a polními plodinami,[3] v menší míře také korýši, měkkýši a dalšími bezobratlými.[2]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí od března do června. Hnízdo si staví na ostrůvcích nebo pobřežních náplavech, vzácně také na stromech. Samice snáší zpravidla 5–6 vajec, na kterých sedí sama 28–30 dní.[2]
Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]
V Severní Americe je berneška velká významným zástupcem lovné zvěře.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e Branta canadensis (berneška velká) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.
- ↑ a b HECKER, Katrin; HECKER, Frank. Atlas ptáků: 230 evropských druhů. Praha: [s.n.], 2015. 189 s. ISBN 9788024755120. OCLC 923584220 S. 96.
- ↑ a b c SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 20–21.
- ↑ Přehled pozorování bernešky velké z území ČR na stránkách FK ČSO (citováno 2013-03-05)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu berneška velká na Wikimedia Commons - Galerie berneška velká na Wikimedia Commons
Taxon Branta canadensis ve Wikidruzích
