Přeskočit na obsah

Břehyně – Pecopala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala je jednou z prvních rezervací v Česku, které byly zahrnuty do sítě biogenetických rezervací Rady Evropy. Nachází se severovýchodně od města Doksy. Je tvořena Břehyňským rybníkem, založeným v roce 1287[1], obklopeným s přilehlými rákosinami, rašeliništi a mokřadními loukami, a pískovcovou plošinou Pecopala krytou bory a bučinami.

Historie

Celé území bylo chráněno od roku 1933. Dne 26. září 1967 byla lokalita zapsána do seznamu Státních přírodních rezervací výnosem MKI č.11.034/67. Dne 21. prosince 1987 byla Ministerstvem školství zapsána do nového seznamu SPR pod č.17.094/87 a to k ochraně rybníka s bažinami, s rákosinami a rašelinými loukami, pískovcové bory a suťové lesy, vzácná avifauna.[2]

Mokřady při východním cípu Břehyňského rybníka; v pozadí Velký a Malý Bezděz.

Břehyňský rybník byl v roce 1991 zapsán do seznamu významných mokřadů Ramsarské úmluvy, v roce 1994 byla rezervace zahrnuta do systému biogenerických rezervací Rady Evropy. V roce 2002 zde byla navržena oblast ochrany ptactva evropské soustavy NATURA 2000. V roce 2004 byla na území, zahrnující jak tuto rezervaci, tak Máchovo jezero, Novozámecký rybník a Heřmanický rybník, vyhlášena Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady.[3].

Lokalita je spolu s dalšími národními přírodními rezervacemi České republiky spravována Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR - Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.[4]

V zimě 2009/10 se na dně tehdy vypuštěného a zamrzlého Břehyňského rybníka vědcům podařilo prozkoumat rozsáhlé pozůstatky (rašelinnou půdou částečně konzervované pařezy a vývraty stromů) borového pralesa s příměsí smrku, který se kdysi prostíral v těchto místech a byl částečně vykácen při založení rybníka ve 14. století.

Rezervaci občas narušují motorkáři i přes zákaz vjezdu motorových vozidel.[5]

Skalní část rezervace

Přírodní poměry

V rezervaci o rozloze 903 ha se nachází téměř 30 rostlinných asociací a je hnízdištěm řady ptačích druhů (bukač velký, jeřáb popelavý a orel mořský). Nejvyšším vrcholem je čedičová Pecopala (Pec), vysoká 451 m n.m..[6] Na zájmovém území se nachází též výrazný Mlýnský vrch (389 m n.m.), ležící na severozápadním břehu Břehyňského rybníka. Celé území se rozkládá na katastrálním území obcí Doksy a Hradčany, na východní straně silnice z Hradčan do vesnice Břehyně.[7] K stavědlu rybníka Břehyně vede žlutě značená turistická cesta (okružní kolem Máchova jezera) a blízko je cyklotrasa 3045.[8]

Flora

Z pestré flóry území stojí za zmínku společenstva vodních rostlin s leknínem bílým (Nymphaea alba), mokřadní louky a rašelinné bory. V chráněném území bylo v posledních letech zjištěno přibližně 60 ohrožených druhů rostlin, např. leknín bělostný (Nymphaea candida), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), rojovník bahenní (Ledum palustre), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) či vrba plazivá (Salix repens).

Fauna

Tato rezervace je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů, jedná se o významné hnízdiště ptáků. Mezi nejvzácnější ptačí obyvatele mokřadní části patří bukač velký (Botaurus stellaris), jeřáb popelavý (Grus grus) a orel mořský (Haliaeetus albicilla). V bučinách na Peci byl zaznamenán výskyt holuba doupňáka (Columba oenas) a lejska malého (Ficedula parva). Bohatá je fauna obojživelníků a plazů, např. mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan štíhlý (Rana dalmatina) či zmije obecná (Vipera berus). V okolí Břehyňského rybníka byla pozorována i vydra říční (Lutra lutra).

V roce 2014 zde byl pomocí fotopasti potvrzen výskyt vlka obecného (Canis lupus).[9] Podle AOPK jde pravděpodobně o jedince z německo-polské populace.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 34. 
  2. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 151. 
  3. ↑ Českolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola Ptačím rájem, s. 109. 
  4. ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 30. 
  5. ↑ ouš. Motorkáři pustošili rezervaci u Máchova jezera. Přišli o své motocykly. i.dnes.cz [online]. 2014-05-06 [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Liberecký kraj – Máchovo jezero, str. 34
  7. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 80. 
  8. ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  9. ↑ a b Fotopast: první jednoznačný doklad výskytu vlka v Čechách [online]. AOPK ČR, 2014-4-7 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Břehyně_–_Pecopala&oldid=12997713“