Artur Payr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Artur Payr
Artur Payr 1931.jpg
Narození 20. listopadu 1880
Bregenz
Úmrtí 25. února 1937 (ve věku 56 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artur Payr (20. listopadu 1880 Bregenz - 25. února 1937[1] Praha, varianty jména: Artur nebo Arthur / Payr nebo Payer) byl rakouský architekt působící především v severních Čechách a vysokoškolský profesor Německého vysokého učení technického v Praze. V akademickém roce 1925 - 1926 byl rovněž jeho rektorem.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1898-1903 vystudoval Vysokou školu technickou v Mnichově. Jeho učiteli byli Karl Hocheder a Friedrich von Thiersch. Po absolutoriu pracoval ve Výmaru a v Innsbrucku. Od roku 1917 začal působit jako vysokoškolstý učitel na Německém vysokém učení technickém v Praze. Mezi jeho studenty patřili například Karl Winter, Fritz Lehmann nebo Hermann Wunderlich. Dále byl členem Freie Deutsche Akademie des Städtebaues v Berlíně a Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik (Německá akademie věd a umění pro republiku Československou).

Angažoval se rovněž politicky, v roce 1920 kandidoval v parlamentních volbách za Německou demokratickou svobodomyslnou stranu (Deutsch-Demokratische Freiheitspartei)[2].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Projekty[editovat | editovat zdroj]

  • 1914 soutěžní návrh na chlapeckou a dívčí obecnou školu "Südost"
  • 1923 soutěžní návrh na novou budovu Národní galerie v Praze - 4. dělená cena

Realizace[editovat | editovat zdroj]

Divadlo Boženy Němcové ve Františkových Lázních
Dvorana Glauberových pramenů ve Františkových Lázních
  • 1921 - 1922 Továrna na žinylkové zboží Ernst Jacker (Chenillewarenfabrik Ernst Jacker Oberrosenthal), Ještědská 287, Liberec - Horní Růžodol[3]
  • 1923 - 1925 Hornická kolonie, Přestanov 52 - 81
  • 1924 Preibischova vila (Dům s Krakonošem), Horova 953, Liberec - Staré Město[4]
  • 1925 Přestavba Terezininých lázní, Dubí
  • 1925 - 1928 Špičková vodní elektrárna Přespolní elektrárny Liberec, Rudolfovská 63, Liberec - Rudolfov[5][6] Elektrárna je nemovitou památkou ČR[7]
  • 1926 - 1932 budova gymnázia, Chomutov
  • 1929 - 1931 Obchodní, kancelářský a činžovní dům čp. 1022 (Bývalý palác pojišťovny Elbe), Národní třída 27, Praha 1 - Staré Město
  • 1929 Divadlo Boženy Němcové, Františkovy Lázně
  • 1929 budova městské spořitelny, Karlovy Vary - Rybáře
  • 1930 dvorana Glauberových pramenů, Františkovy Lázně
  • 1931 dům čp. 3100, Chomutov
  • 1931 budova okresního úřadu, Chomutov
  • 1932 Jahnova tělocvična (Jahn-Turnhalle), Chomutov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Reichenberger Zeitung. 25. 2. 1937, roč. 1937, večerní vydání 49, s. 2. Dostupné online. ISSN 1214-6587. (německy) 
  2. Deutsche Zeitung Bohemia. 11. 4. 1920, roč. 93, volební příloha 86, s. 2. Dostupné online. ISSN 1802-6370. (německy) 
  3. Továrna na žinylkové zboží Ernst Jacker na stránkách Liberec/Reichenberg
  4. Dům s Krakonošem na stránkách Liberec/Reichenberg
  5. Špičková vodní elektrárna Přespolní elektrárny Liberec na stránkách Liberec/Reichenberg
  6. FREIWILLIG, Petr. Technická památka jako živý technologický komplex na příkladu špičkové vodní elektrárny v Liberci-Rudolfově. Zprávy památkové péče. 2013, roč. 73, čís. 3, s. 237–245. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-06-14]. Identifikátor záznamu 878839764 : Vodní dílo Rudolfov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]