Aristides Pereira

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aristides Pereira
Aristide Pereira detail DF-SC-84-10021.jpg

1. Prezident Kapverd
Ve funkci:
8. července 1975 – 22. března 1991
Předseda vlády Pedro Pires
Předchůdce nově vytvořený úřad
Nástupce António Mascarenhas Monteiro
Stranická příslušnost
Členství African Party for the Independence of Guinea and Cape Verde
African Party for the Independence of Cape Verde

Narození 17. listopadu 1923
Boa Vista
Úmrtí 22. září 2011 (ve věku 87 let)
Coimbra
Choť Carlina Pereira
Profese politik
Ocenění velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (1986)
velká kolana Řádu svatého Jakuba od meče (1989)
velkokříž Národního řádu lva Senegalu
Řád Josého Martího
Řád Agostinha Neta
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Aristides Pereira
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aristides Pereira (17. listopadu 1923, Boa Vista, Kapverdy22. září 2011 Coimbra) byl první prezident Kapverd.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po dokončení základní školy na ostrově Boa Vista se stal technikem v oblasti rádiové a telegrafní techniky. Koncem 50. let získal místo šéfa telekomunikací v Guineji-Bissau a začal se angažovat v odborovém hnutí. Poté, co byl svědkem střelby portugalských sil do demonstrantů, připojil se k rozrůstajícímu se osvobozeneckému hnutí a brzy se stal členem ústředního výboru Africké strany nezávislosti Guineje a Kapverd (Partido Africano da Independencia da Guine e Cabo Verde – PAIGC). Nejvyššího postavení ve straně dosáhl poté, co byl roku 1973 zavražděn její dlouholetý vůdce Amílcar Cabral.

Po převratu, který v Portugalsku ukončil diktaturu, získaly Kapverdy 5. července 1975 nezávislost, Pereira se stal jejich prvním prezidentem a vyhlásil, že vláda v republice bude na demokratických základech. Jednotná PAIGC vládla úspěšně v obou bývalých portugalských koloniích až do roku 1980, kdy došlo v Guineji-Bissau k převratu.

V obavách z podobného vývoje ve vlastní zemi opustil Pereira své demokratické sliby, dal uvěznit několik potenciálních oponentů a zavedl v zemi jednostranický politický systém. Tento krok jen posílil nespokojenost obyvatelstva, které strádalo častým nedostatkem potravin.

Dosáhnout ekonomické nezávislosti ostrovů chtěl Pereira prostřednictvím pozemkové reformy a znárodňování. Tento levicový program však byl v porovnání s jinými africkými státy socialistické orientace prováděn citlivě a pragmaticky. Přesto vláda jedné strany vyvolávala sílící opoziční protesty.

V roce 1991 Pereira souhlasil s konáním demokratických voleb, ve kterých posléze sám kandidoval. V prezidentských volbách jasně zvítězil kandidát opozice António Manuel Mascarenhas Gomes Monteiro, Pereira uznal svoji porážku a odešel z aktivní politiky. V následujících letech příležitostně publikoval své komentáře k dění v zemi i k událostem jinde v Africe.

Od roku 2011 nese jeho jméno mezinárodní letiště Boa Vista Rabil.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
AngolaAngola Angola Ordem Agostinho Neto.svg Řád Agostinha Neta 1992
BrazílieBrazílie Brazílie BRA Order of the Southern Cross - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu Jižního kříže
Guinea-BissauGuinea-Bissau Guinea-Bissau Medalha Amílcar Cabral.svg Medaile Amílcara Cabrala
KapverdyKapverdy Kapverdy Amílcar Cabral Order - 1st Class (Cabo Verde).png Řád Amílcara Cabrala I. třídy
PortugalskoPortugalsko Portugalsko[1] PRT Order of Prince Henry - Grand Collar BAR.png velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha 31. ledna 1986
PRT Order of Saint James of the Sword - Grand Collar BAR.png velkokříž s řetězem Řádu svatého Jakuba od meče 9. srpna 1989
SenegalSenegal Senegal SEN Order of the Lion - Grand Cross BAR.png velkokříž Národního řádu lva

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
Prezident Kapverd
Předchůdce:
-
19751991
Aristides Pereira
Nástupce:
António Mascarenhas Monteiro