Přeskočit na obsah

Antonín Buček (ekolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. Ing. Antonín Buček, CSc.
Antonín Buček přednáší na geobiocenologické exkurzi v Roštejnské oboře
Antonín Buček přednáší na geobiocenologické exkurzi v Roštejnské oboře
Narození17. září 1942
Brno
Úmrtí5. března 2018 (ve věku 75 let)
Brno
Alma materMendelova univerzita v Brně
Povolánípedagog, ekolog, lesní inženýr, geograf a vysokoškolský učitel
OceněníCena Josefa Vavrouška (2008)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Buček (17. září 1942 Brno5. března 2018[1]) byl český krajinný ekolog. Spolu s Janem Lacinou jeden z doyenů oboru geobiocenologie v České republice.

Vystudoval lesnickou a dřevařskou fakultu VŠZ v Brně, kde jej zásadně ovlivnil profesor Alois Zlatník. V letech 1969-1972 pracoval ve Vojenských lesích a statcích, pak přešel do Geografického ústavu tehdejší ČSAV.

Od roku 1991 až do svého úmrtí působil na Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

Byl jedním ze zakladatelů a dlouholetým předsedou ZO ČSOP Veronica.

Odborná činnost

[editovat | editovat zdroj]

Společně se svým celoživotním kolegou a přítelem Janem Lacinou koncipovali metodu biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí[2], na jejímž základě v roce 1984 sestavili koncept tvorby územních systémů ekologické stability krajiny[3].

Antonín Buček se studenty na exkurzi v rumunském Banátu (2013).

Domovským pracovištěm Antonína Bučka byl Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Externě přednášel na Katedře environmentálních studií FSS MU. V roce 2002 se habilitoval v oboru ekologie lesa[4].

Antonín Buček při krajinářské exkurzi v bučině nad Hostětínem (2013).

Byl organizátorem každoročních seminářů a konferencí s tematikou krajinné ekologie.

Ochránce přírody

[editovat | editovat zdroj]

Antonín Buček v roce 1981 inicioval "Akci Dno"[5] - přesazování ohrožených druhů rostlin (bledulí letních, ladoněk vídeňských, leknínů bělostných a dalších) ze dna rozestavěné třetí novomlýnské nádrže pod Pálavou. Šlo o jednu z největších akcí na záchranu genofondu v Česku. Akci zachycuje film Chvála bláznovství[6] Ivana Stříteského.

Byl laureátem Ceny Josefa Vavrouška z roku 2008 „za propracování teoretických základů územní ochrany přírody, zejména Územních systémů ekologické stability krajiny a jejich prosazování v praxi."[7] [8]

  1. VERONICA, Základní organizace Českého svazu ochránců přírody. Veronica. www.veronica.cz [online]. [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. 
  2. BUČEK, Antonín; LACINA, Jan. Biogeografická diferenciace krajiny jako jeden z ekologických podkladů pro územní plánování. Územní plánování a urbanismus, 6: 6. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1979. S. 382–387. 
  3. BUČEK, Antonín; LACINA, Jan. Biogeografický přístup k vytváření územních systémů ekologické stability krajiny. 21: 4. vyd. Brno: Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 1984. S. 27–35. 
  4. Živa – Geobiocenolog Antonín Buček mezi sedmdesátníky (Pavel Kovář). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. 
  5. Antonín Buček: Akce Dno
  6. https://www.youtube.com/watch?v=VHgBSVdTaJ0
  7. Archivovaná kopie. www.nadacepartnerstvi.cz [online]. [cit. 2010-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-05. 
  8. http://www.veronica.cz/?id=167&i=30

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
předseda CZ-IALE
Předchůdce:
Pavel Kovář
20052007
Antonín Buček (ekolog)
Nástupce:
Petr Maděra