Ladoňka vídeňská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLadoňka vídeňská
alternativní popis obrázku chybí
Ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďchřestovité (Asparagaceae)
Rodladoňka (Scilla)
Binomické jméno
Scilla vindobonensis
Speta, 1974
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis) je druh jednoděložné rostliny z čeledi chřestovité (Asparagaceae). V minulosti byl řazen do čeledi hyacintovité (Hyacinthaceae), případně do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.). Druh je součástí taxonomicky obtížného komplexu ladoňky dvoulisté (Scilla bifolia s.l.)

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o asi 5–20 cm vysokou vytrvalou rostlinu s vejčitou až kulovitou podzemní cibulí, do 2 cm v průměru. Listy jsou jen v přízemní růžici, přisedlé, nejčastěji vyrůstají dva z jedné cibule. Čepele jsou čárkovité, asi 0,5–1 cm široké, v době květu zřetelně žlábovité, nahoře s kápovitou špičkou. Z jedné cibule vyráží většinou jen 1 stvol, často celý červenavě naběhlý, včetně okrajů listových pochev. Květy jsou v máločetných květenstvích, kterým je hrozen, při rozkvětu víceméně jednostranný, stopky dolních květů jsou někdy nápadně dlouhé. Listeny chybí nebo jsou nepatrné. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků, jsou volné, asi 8–9 mm dlouhé. Jsou většinou na líci tmavě modré, na bázi s bílou skvrnou, na rubu zelenavě až bělavě modré, poupata jsou nazelenalá až bělavá. Tyčinek je 6. Gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů, čnělka přechází v semeník pozvolna. Plodem je tobolka, v době dozrávání temně zelená a často fialově naběhlá. Semena jsou za čerstva žlutobílá, po usušení slámově žlutá.[1]

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Ladoňka vídeňská roste ve střední až jihovýchodní Evropě s centrem rozšíření v panonské oblasti.

Rozšíření v Česku[editovat | editovat zdroj]

V ČR roste roztroušeně od nížin po pahorkatiny severních a středních Čech a na jižní a střední Moravě. Nejčastěji roste v sušších luzích a dubohabřinách či vlhčích křovinách.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Trávníček B. (2002): Scilla L., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 750–751

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]