Amrita Šer-Gilová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Amrita Šer-Gilová
Amrita Sher-Gil 2.jpg
Narození 30. ledna 1913
Budapešť
Úmrtí 5. prosince 1941 (ve věku 28 let)
Láhaur
Alma mater École nationale supérieure des beaux-arts
Académie de la Grande Chaumière
Povolání malířka
Významná díla Three Girls
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amrita Šer-Gilová (30. ledna 1913, Budapešť5. prosince 1941, Lahore) byla maďarsko-indickou malířkou, průkopnicí moderního indického umění. Ačkoli její dílo za jejího krátkého života nebylo mezinárodně známé, dnes je Šer-Gilová spolu s Tyebem Mehtou nejdražším indickým výtvarným umělcem.[1] Indická vláda vyhlásila její práce za Národní umělecké poklady, většina z nich je umístěna v Národní galerii moderního umění v Dillí. Pokud se její obraz prodává v Indii, musí podle nařízení indické vlády zůstat v zemi - do světa se tak dostalo méně než deset jejích obrazů. Kvůli způsobu, jakým smísila evropské a tradiční indické umělecké formy, bývá označována za „indickou Fridu Kahlo“. Na většině jejích obrazů jsou dívky, její dopisy ostatně odhalily její homosexuální orientaci. Její práce Dvě ženy je považována za obraz jí samotné s milenkou Marií Louisou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Maďarsku indickému otci, sanskrtskému učenci, a židovské matce, jež byla operní zpěvačkou. Většinu raného dětství strávila Amrita v Budapešti. Její rodina v Maďarsku však čelila finančním problémům a v roce 1921 se přestěhovala do indického města Šimla. Její strýc, maďarský indolog Ervin Baktay, si v roce 1926, během návštěvy v Šimle, všiml jejího uměleckého talentu a začal ho podporovat. V osmi letech se tak začala učit malovat. Ještě jako dítě byla vyloučena z klášterní školy kvůli prohlášení, že je ateistkou.

V roce 1923 její matka poznala italského sochaře, který v té době žil v Šimle. V roce 1924 se s ním přestěhovali do italské Florencie, kde Amrita navštěvovala uměleckou školu Santa Annunziata. Ačkoli zde dlouho nezůstala a vrátila se ještě v roce 1924 do Indie, dílo starých italských mistrů, které ve Florencii spatřila, ji silně ovlivnilo. V šestnácti s matkou znovu odjela do Evropy, do Paříže, kde se učila malovat na Académie de la Grande Chaumière u Pierra Vaillenta a Luciena Simona, a později na École des Beaux-Arts (1930–1934). Inspirovala se v Paříži zvláště dílem Paula Cézanna a Paula Gauguina. První uznání získala ve věku 19 let díky své olejomalbě s názvem Mladé dívky (1932). V té době namalovala též sérii autoportrétů. V roce 1933 ji začala pronásledovat intenzivní touha vrátit se do Indie. Učinila tak roku 1934. Zde objevila a přijala tradici indického umění, byla ovlivněna zejména malířskými školami Mughal a Pahari a jeskynními malbami v Ajanta.

Když jí bylo 25, vdala se za svého maďarského bratrance Victora Egana. V roce 1941, když jí bylo 28 let, několik dní před otevřením své první výstavy v Lahore, vážně onemocněla a upadla do kómatu. Zemřela kolem půlnoci 5. prosince 1941. Přesná příčina její smrti nebyla nikdy zjištěna. Jednou z teorií byla neúspěšná interrupce a následná peritonitida. Její matka obvinila jejího manžela Victora, že ji zavraždil. Ten byl skutečně den po její smrti zatčen a uvězněn, ale nikoli kvůli smrti své ženy, ale protože Británie (Indie byla stále britskou kolonií) v ten den vyhlásila válku Maďarsku a Victor byl internován jako národní nepřítel.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amrita Sher-Gil na anglické Wikipedii.

  1. Most expensive Indian artists. ia.rediff.com [online]. [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]