Ambroise Louis Garneray

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ambroise Louis Garneray
Portrait of Ambroise Louis Garneray-P6280070.JPG
Narození19. února 1783
Paříž
FrancieFrancie Francie
Úmrtí11. září 1857 (ve věku 74 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Místo pohřbeníMontmartre
Povoláníkorzár, malíř a spisovatel
Národnostfrancouzská
Žánrnámořní tematika
Významná dílavíce než 330 obrazů, rytin, leptů a akvarelů,[1]
paměti Voyages, Aventures et Combats (Cesty, dobrodružství a bitvy)
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (1852)
RodičeJean-François Garneray
PříbuzníAuguste-Siméon Garneray[2] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ambroise Louis Garneray (19. února 1783 Paříž11. září 1857 tamtéž) byl francouzský korzár, malíř a spisovatel.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn malíře Jeana-Françoise Garneraye, žáka Jacquese-Louise Davida. Ve třinácti nastoupil k námořnictvu na popud a za podpory svého bratrance Beaulieua-Leloupa, velitele fregaty Forte. Plavil se z Rochefortu do Indického oceánu s flotilou pod velením admirála Pierra Césara Charlese de Sercey a zúčastnil se zde bojů s britskými loděmi. Roku 1798 se stal kormidelníkem na fregatě La Preneuse a na její palubě začal malovat. Sloužil také pod proslulým korzárem Robertem Surcoufem a zúčastnil se s ním roku 1800 v Bengálském zálivu slavného zajetí lodi Kent britské Východoindické společnosti. Následně se plavil na různých obchodních a korzárských lodích a zabýval se také nepovoleným obchodem s otroky. Roku 1806 byl jako kormidelník na fregatě Belle Poule zajat v bitvě s Brity u Kapverdských ostrovů a strávil osm let ve vězeňských pontonech (šlo o vraky lodí) v Portsmouthu. Podmínky k životu zde byly hrozné, Garneray si však dokázal přilepšovat prodejem svých obrazů profesionálním obchodníkům.[3][4]

Les pontons anglais (1814), olej na plátně

Po propuštění roku 1814 se mu nepodařilo získat důstojnické místo ve francouzském obchodním námořnictvu. Začal se proto plně věnovat malířství a byl tak úspěšný, že jej roku 1817 jmenoval velkoadmirál vévoda d'Angoulême oficiálním malířem námořnictva. V letech 18211830 cestoval po francouzských přístavech a maloval zde své skici, které se staly základem pro jeho obrazy. Roku 1833 byl jmenován ředitelem muzea v Rouenua také pracoval pro porcelánovou manufakturu v Sèvres. Roku 1836 se ale zdiskreditoval účastí na pokusu Ludvíka Napoleona o převrat ve Štrasburku. Návrat ke slávě prožil, když se z Ludvíka Napoleona stal nejprve francouzský prezident a následně císař Napoleon III.. Ten mu také roku 1852 udělil Řád čestné legie. Vleklá choroba mu ke stáří bránila v jeho další umělecké tvorbě. Je pohřben na hřbitově Montmartre v Paříži.[3][4]

Garneray jako spisovatel[editovat | editovat zdroj]

Garnearyovo dílo je velmi rozsáhlé. Kromě velkého počtu (vice než 330)[1] obrazů, rytin, leptů a akvarelů je také autorem pamětí. Ty vznikly již během autorova pobytu v Rouenu a roku 1847 byly nabídnuty k vydání Ministerstvu školství pro „povznesení mládeže“, to však tento záměr odmítlo. Roku 1851 byly vydány pod názvem Voyages, Aventures et Combats (Cesty, dobrodružství a bitvy). Proslulými se staly roku 1860, kdy vyšly ve třech dílech pravděpodobně v úpravě profesionálního spisovatele Édouarda Corbièra jako Voyages, Aventures et Combats (Cesty, dobrodružství a bitvy), Mes Pontons (Mé pontony) a Scènes maritimes (Námořní scény).

Paměti nebo jejich části byly a jsou vydávány pod různými názvy, například Corsaire de la République (Korzár republiky), Le Négrier de Zanzibar (Otrokář ze Zanzibaru) nebo Les Naufragés du Saint-Antoine (Trosečníci ze Saint-Antoine), a také v úpravách pro děti a mládež: La Prison flottante (1947, Plovoucí vězení), Un marin de Surcouf (1950, Surcoufův námořník) nebo Un corsaire de quinze ans (1950, Patnáctiletý korzár). Dnes jsou považovány za jednoho z předchůdců dobrodružného románu s námořní tematikou.[3][4]

Galerie vybraných děl[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]