Alois Kaderka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alois Kaderka

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1919 – 1920

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1924
Stranická příslušnost
Členství

Narození 20. září 1889
Chlum
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. března 1975
Chlum
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese poslanec
Commons Alois Kaderka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Kaderka (20. září 1889 Chlum[1]9. března 1975 Chlum[2]) byl český a československý katolický politik, publicista, organizátor katolického domkářsko-malozemědělského hnutí a meziválečný poslanec Národního shromáždění ČSR za Československou stranu lidovou.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Žil ve svém rodišti na Boskovicku a od mládí organizoval tzv. otčiny domkářů a chalupníků, sdružující drobné zemědělce a domkáře. V roce 1911 pro ně začal vydávat časopis Naše zádruha a byl vnímán jako vůdce domkářského hnutí. Úzce spolupracoval s Josefem Šamalíkem (1875-1948), který se zaměřoval na organizaci katolických sedláků. Po vzniku Československé republiky v této činnosti pokračoval a v r. 1919 založil Křesťansko-demokratické sdružení chalupníků a domařů československých v Brně jako satelitní organizaci Československé strany lidové.

Působil v zemském výkonném výboru strany na Moravě a reprezentoval ji v Revolučním národním shromáždění. Slib složil na 35. schůzi parlamentu v březnu 1919.[3] V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[4] V roce 1924 ale po prudkém sporu s vedením strany vystoupil z poslaneckého klubu lidovců a v prosinci 1924 byl zbaven poslaneckého mandátu. Místo něj do sněmovny usedl František Světlík.[5]

Jednalo se o ambiciózního politika, který hlásal radikální zemědělský program požadující mj. i parcelaci církevní půdy. Po rozkolu s lidovci v roce 1924 založil Československou domkářsko-malozemědělskou stranu, v níž shromáždil věrné malozemědělce. Ústředí měla v Boskovicích a její organizace vznikaly zejména na teritoriu okresů Blansko, Boskovice, Kunštát, Jevíčko, Svitavy a Moravská Třebová. V r. 1924 vedení strany iniciovalo vznik Sdružení domkářsko-malozemědělské mládeže, které vydávalo periodikum pod názvem Nové proudy mládeže (1926). Ve druhé polovině 20. let vznikly také satelitní organizace strany jako Domkářsko-malozemědělská záložna (1926) nebo Lesní družstvo (1929). V roce 1925 se strana účastnila parlamentních voleb, ovšem neuspěla a nezískala žádný poslanecký mandát. Proto už před volbami, ale i po volbách hledala na politické scéně spojence, zejména mezi skupinami, jež se odloučily od ČSL, a vyjednávala i s vedením agrární strany, Hlinkovy ľudové strany nebo Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské. Všechny tyto pokusy nebyly úspěšné. Po secesi Antonína Čuříka (1884-1953) z ČSL (1929) a vzniku jeho politické strany nazvané Československé sdružení křesťansko-sociální s ním vytvořil jakousi "dvojstranu" a spolupráce v roce 1932 vyústila ve fúzi a vznik Československé strany křesťansko-sociální a domkářsko-malozemědělské existující v letech 1932-1935. Před volbami v roce 1935 se oba vůdcové strany rozešli a Kaderka obnovil svou stranu pod názvem Československá strana domkařů, malozemědělců, dlužníků a poplatníků. Rozchod byl natolik dramatický, že Kaderka začínal vlastně od nuly a musel stranu a její zázemí znovu vybudovat.

Mimořádně rozsáhlá byla Kaderkova publicistická a vydavatelská činnost. V Chlumu a v Boskovicích vydával krátkodobě řadu periodik (Otčina domkářů a malozemědělců, Neodvislá domovina, Naše zádruha, Obrana dlužníků a poplatníků, Sjednocení domkářů a malozemědělců)pro domkářsko-malozemědělské hnutí a zde měl široký prostor pro šíření svých názorů. Po Mnichovu 1938 napsal silně kriticky zaměřenou knihu o Edvardu Benešovi, již však s ohledem na okupaci Československa a válku nevydal. Po roce 1948 mu vydání nabízeli komunisté, což odmítl a rukopis raději spálil. Vůči komunistickému režimu zaujal kritický postoj, byl zásadním odpůrcem kolektivizace zemědělství, proto byl také perzekvován a vězněn. Poslední léta svého života prožíval v ústraní v rodinném kruhu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Rubanina
  2. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.] : Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. (česky)  
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. (česky) 
  4. Alois Kaderka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNKOVÁ, Jana: Domkařsko.malozemědělské hnutí Aloise Kaderky v letech 1918-1938. Olomouc 1973. 124 s. Rkp. disertační práce na FF UP v Olomouci
  • TRAPL, Miloš: Politický katolicismus a Československá strana lidová v Československu v letech 1918-1938. Praha, SPN 1990, s. 9-146 (rejstřík)
  • JAŇOVKOVÁ, Renata: Československá domkařsko-malozemědělská strana. In: MAREK, Pavel a kol.: Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998. Olomouc, KPES FF UP 2000, s. 160-163. ISBN 80-86200-25-6
  • TRAPL, Miloš:Československá strana lidová. In: MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. Díl 1. Brno, Doplněk 2005, s. 655-681. ISBN 80-7239-178-X
  • TRAPL, Miloš: Alois Kaderka. In: PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích. Praha, Akropolis 2007, s. 118-119. ISBN 978-80-86903-53-8
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Kaderka