Přeskočit na obsah

Alois Jarnot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Jarnot
Narození16. června 1918
Těšín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. září 1941 (ve věku 23 let)
Německo
Severní Porýní-VestfálskoSeverní Porýní-Vestfálsko Severní Porýní-Vestfálsko
Vojenská kariéra
HodnostSgt
Doba služby1939-1941
SloužilČeskoslovenské perutě v RAF (1940)
SložkaČeskoslovenská armáda, Československé exilové vojsko
Jednotka311. československá bombardovací peruť RAF
Válkydruhá světová válka
VyznamenáníČeskoslovenský válečný kříž 1939

Alois Jarnot (16. června 1918, Těšín15. září 1941) byl zadní střelec u 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force, který zahynul při bojovém letu nad Německem.

V Českém Těšíně bydlel na ulici Brandýská č.4 (GPS 49.748433, 18.61834). Zde vystudoval 4. třídy měšťanské školy. Následně 4. třídy vinařské školy zakončené maturitou. Uměl mimo svého rodného jazyka, ještě plynule slovem a písmem polsky a německy.

Z Protektorátu Čechy a Morava odešel pravděpodobně na přelomu roku 1938/1939. Studoval poddůstojnickou školu v Agde (GPS 43.310800, 3.475800) a to od 23. února do 15. prosince 1939. Dne 28. dubna 1939 byl zařazen jako vojín. Dne 23. září 1939 byl v Paříži odveden, jako vojín aspirant k Francouzské cizinecké legii, kde se od května 1939 formovaly první československé jednotky.[1]

Při obsazení Francie Německem se s evakuovanými vojáky dostal do Anglie. kde se přihlásil k vznikající RAF. Zde mu bylo přiděleno osobní číslo 27-F-12-15.

Padl při operačním (bojovém) letu s letounem Wellington R1015 (KX-L) nad Německem. Kdy 15. září 1941 odstartovaly bombardéry 311. bombardovací perutě k náletu na ponorkové doky v Hamburku. Letoun pilotoval Sgt Vilém Soukup, v posádce byli: druhý pilot Sgt Ján Miklošek, navigátor P/O Mojmír Sedláček, radiotelegrafista P/O Antonín Zimmer, přední střelec Zdeněk Babíček a zadní střelec Sgt Alois Jarnot. Při návratu (pravděpodobně) byl letoun sestřelen německým protiletadlovým dělostřelectvem.

Stroj dopadl na zem u Andervenne nedaleko německého Lingenu. Byl pohřben na lesním hřbitově v Reichswaldu u Klewe, v Severním Porýní-Vestfálsku.[2]

Pocty In-memoriam

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Pamětní desky

[editovat | editovat zdroj]
  1. VHU PRAHA. Výročí vytvoření 1. československé divize v roce 1940 [online]. Dostupné online. 
  2. Portál CEVH. www.evidencevh.army.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. 
  3. Památník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 
  4. Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 
  5. Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]