Almoš Arpádovec
| Almoš Arpádovec | |
|---|---|
| nitranský vévoda a král chorvatský | |
 Koloman přikazuje oslepit Almoše | |
| Narození | 1074/1075? |
| Úmrtí | 1127/1129? Konstantinopol |
| Pohřben | katedrála v Székesfehérváru |
| Manželka | Předslava Kyjevská |
| Potomci | Adléta Arpádovna Béla II. Uherský Hedvika Uherská |
| Dynastie | Arpádovci |
| Otec | Gejza I. Uherský |
| Matka | Synadene Byzantská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Almoš Arpádovec (1074/1075?–1127/1129?) byl uherský princ, od roku 1084 byl chorvatským knížetem a následně v letech 1091 až 1093 chorvatským králem. Almoš byl také posledním nitranským knížetem.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se z manželství uherského krále Gejzy I. s řeckou princeznou Synadene,[1] dcery Theodula Synadenose a zřejmě také neteří byzantského císaře Nikefora III.
Po smrti krále Štěpána II. Chorvatského († 1091) žádala královna Jelena, která se cítila v ohrožení, svého bratra Ladislava I. o pomoc. Ten přitáhl se svým vojskem, osadil Chorvatsko a ustanovil Almoše králem. V létě téhož roku se musel Ladislav I. vrátit zpět do Uher, aby zde čelil vpádu Kumánů. Chorvaté, kterým se dosazený mladičký král nezamlouval, využili situace a králem zvolili Petra Svačiće. Almošovi zůstal jen titul chorvatského krále, protože jeho strýci se podařilo ovládnout pouze část Slavonie, kterou připojil k Uhersku. Roku 1095 se na uherský trůn dostal Almošův polorodý bratr Koloman. Almoš zpochybňoval jeho právo na nástupnictví a postavil se proti němu do opozice.
21. srpna 1104 se Almoš oženil s Předslavou, dcerou kyjevského knížete Svjatopolka II., s níž měl tři děti. Roku 1113 jej i jeho nejstaršího syna Bélu nechal Koloman v bojích o moc oslepit a uvěznit. Důvodem byla Álmošova setrvávající opozice proti králi a Kolomanovy obavy, aby nebylo ohroženo následnické právo jeho vlastního syna Štěpána.
| „ | ... protože byl s ním příbuzný, nesáhl mu na život, ale zbavil ho pouze zraku, aby nemohl nosit korunu svatého krále... | “ |
| — Dubnická kronika[2] | ||
Almošovi se podařilo uprchnout a zemřel na byzantském dvoře, syn Béla se stal roku 1131 uherským králem a o šest let později nechal otcovy ostatky pohřbít v katedrále Panny Marie ve Stoličném Bělehradě po boku předků.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Álmos (Kroatien) na německé Wikipedii a Álmoš (Nitra) na slovenské Wikipedii.
- ↑ www.mek.oszk.hu
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 87.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava: Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Almoš Arpádovec na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Ladislav I. |
|
Chorvatský král 1091–1093 |
|
Nástupce: Petar Svačić |
| Předchůdce: Ladislav I. |
Nitranský kníže 1095–1108 |
Nástupce: - |