Alfons z Poitiers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfons z Poitiers
hrabě z Toulouse a Poitiers
Portrét
Narození11. listopadu 1220
Poissy
Úmrtí21. srpna 1271
Corneto
PohřbenBazilika Saint-Denis
ManželkaJana z Toulouse
DynastieKapetovci
OtecLudvík VIII. Francouzský
MatkaBlanka Kastilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfons z Poitiers (francouzsky Alphonse de France, 11. listopadu 1220, Poissy21. srpna 1271, Corneto u Sieny) byl hrabě z Poitiers a Toulouse, provensálský markýz a velký přívrženec křižáckých výprav.

Život[editovat | editovat zdroj]

Nákres Alfonsovy pečeti
Odjezd na křížovou výpravu
Alfons z Poitiers a měšťané z Agen (středověká iluminace)

Alfons se narodil jako jeden z mnoha synů francouzského krále Ludvíka VIII. a Blanky, dcery kastilského krále Alfonse VIII. a byl pokřtěn po svém kastilském dědovi. Otec mu zemřel na tažení proti albigenským již roku 1226 a regentství za nezletilého následníka Ludvíka IX. se ujala královna vdova. Podařilo se jí potlačit rebelie mocných vazalů, v jejichž zájmu nebyla silná monarchie. Na mírovou smlouvu z Vendôme uzavřenou s Petrem Mauclerkem a Hugem z Lusignanu navázala Pařížskou smlouvou z 12. dubna 1229[1] v níž toulouský hrabě Raimund VII. potvrdil rozdělení svých majetků, vzdal se dvou hejtmanství a své dceři Janě zaslíbené Alfonsovi připsal značné věno.[2] Ke svatbě, která proběhla snad roku 1234 či 1241, bylo zapotřebí získat papežskou dispenz a zrušit předchozí Janino zasnoubení s Hugem z Lusignanu.[3] Na základě otcovy závěti získal Alfons při pasování na rytíře roku 1241 Poitou a Auvergne. A po smrti tchána roku 1249 se stal majitelem nejrozsáhlejšího území ve Francouzském království.[4]

Roku 1248 se připojil ke křížové výpravě svého bratra, krále Ludvíka.

...když se on opásal křížem, přihlásili se ke křížové výpravě i Robert, hrabě z Artois, hrabě z Poitiers, Karel, hrabě z Anjou, pozdější král sicilský, všichni tři královi bratři...
— Jean de Joinville [5]

Společně s bratrem králem padl do zajetí, z nějž byl propuštěn po zaplacení výkupného. Roku 1251 se společně mladším bratrem Karlem vrátil domů a ujal se po zemřelé matce správy království. Po návratu vážně onemocněl, dostal obrnu a i po absolvování nejlepší možné léčby zůstal částečně postižený.[6]

Udržoval mír na svém panství... vroucně miloval Boha... ctil církev svatou...miloval řeholní řády...byl zrcadlem rytířstva...miloval chudé a štědře je obdarovával...byl přísným soudcem...zažíval jen trápení a utrpení, ale ta upevnila zdraví jeho duše...
— Žalozpěv na hraběte poitierského

[7]

Svůj život trávil převážně v Paříži, kde si nechal poblíž Louvru postavit palác a svá panství řídil spíše na dálku.[7] Propagoval právní reformy vytvořené královským aparátem, které rozlišovaly mezi civilním a trestním právem a zaručovaly skutečnost, že nikdo nesmí být zbaven svého práva bez soudního řízení a prokázání viny.[8] Stejně jako Ludvík zastával nesmlouvavý postoj vůči prostitutkám, vzdal se práva na jejich ochranu a prohlásil je za hlupačky.[9]

Roku 1270 se Alfons společně s manželkou s dalšími příbuznými vydal na křížovou výpravu do Tunisu. Vojsko zdecimovala nákaza tyfu či úplavice,[10] které podlehl i Ludvík IX. Alfons, vášnivý příznivce křížových výprav, se po příjezdu do Itálie pokusil o novou výpravu a nakoupil lodě od Janovanů. Svůj záměr již nestačil uskutečnit, onemocněl a zemřel bezdětný. Manželka Jana jej o den později následovala.[7] Těla zesnulých byla po náležité úpravě přepravena do Francie, Alfonsovy ostatky byly uloženy v bazilice sv. Diviše a Janiny v augustiniánském klášteře Jarcy. Jejich panství připadlo francouzské koruně.[11]

Alfons sponzoroval vitráž s Posledním soudem v kostele sv. Radegondy v Poitiers, kde byl také jako donátor zobrazen[12][13] a společně s rodinou byl zpodobněn na svorníku v kapli zámku Saint-Germain-en-Laye.[14]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Ludvík VI. Francouzský
 
 
Ludvík VII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Adéla Savojská
 
 
Filip II. August
 
 
 
 
 
 
Theobald IV. z Blois
 
 
Adéla ze Champagne
 
 
 
 
 
 
Matylda Korutanská
 
 
Ludvík VIII. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Balduin IV. Henegavský
 
 
Balduin V. Henegavský
 
 
 
 
 
 
Alice z Namuru
 
 
Alžběta Henegavská
 
 
 
 
 
 
Dětřich Alsaský
 
 
Markéta I. Flanderská
 
 
 
 
 
 
Sibyla z Anjou
 
Alfons z Poitiers
 
 
 
 
 
Alfons VII. Kastilský
 
 
Sancho III. Kastilský
 
 
 
 
 
 
Berenguela Barcelonská
 
 
Alfons VIII. Kastilský
 
 
 
 
 
 
García VI. Navarrský
 
 
Blanka Navarrská
 
 
 
 
 
 
Markéta z Aigle
 
 
Blanka Kastilská
 
 
 
 
 
 
Geoffroy V. z Anjou
 
 
Jindřich II. Plantagenet
 
 
 
 
 
 
Matylda Anglická
 
 
Eleonora Anglická
 
 
 
 
 
 
Vilém X. Akvitánský
 
 
Eleonora Akvitánská
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Châtelleraultu
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Francouzští králové, str. 172
  2. DUBY, Georges. Dějiny Francie od počátků po současnost. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-7184-514-0. S. 214. 
  3. http://fmg.ac
  4. LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. S. 481. Dále jen Svatý Ludvík. 
  5. Staré francouzské kroniky. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962. S. 122. 
  6. Svatý Ludvík, str. 481
  7. a b c Svatý Ludvík, str. 482
  8. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 173. 
  9. MUNDY, John Hine. Evropa vrcholného středověku 1150-1300. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-927-0. S. 155. 
  10. TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-091-3. S. 801. 
  11. Dějiny Francie, str. 225
  12. LILLICH, Meredith P. The Armor of Light: Stained Glass in Western France, 1250-1325. [s.l.]: University of California Press, 1994. Dostupné online. S. 83. 
  13. www.base-armma.edel.univ-poitiers.fr
  14. Joseph de Terline: La tête de saint Louis à Saint-Germain-en-Laye

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Raimond VII.
Znak z doby nástupu Hrabě z Toulouse
Alfons
12491271
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Francouzská koruna