Dětřich Alsaský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dětřich Flanderský
hrabě flanderský
Pečeť Dětřicha Alsaského
Pečeť Dětřicha Alsaského
Narození 1099?
Úmrtí 4./17. ledna 1168
Grevelingen
Pochován klášter Watten
Manželky Swanehilda
Sibyla z Anjou
Potomci Lauretta Alsaská
Balduin
Filip I. Flanderský
Matěj Alsaský
Markéta Alsaská
Gertruda Alsaská
Matylda
Petr Alsaský
Dynastie Châtenoisovéi
Otec Dětřich II. Lotrinský
Matka Gertruda Flanderská

Dětřich Alsaský (francouzsky Thierry d'Alsace, holandsky Diederik van de Elzas; 1099?4./17. ledna 1168 Grevelingen) byl hrabě flanderský, účastník křížových výprav a jeden z prvních pánů, kteří obdarovali templářský řád.[1][pozn. 1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětřich byl synem lotrinského vévody Dětřicha II. a Gertrudy, dcery flanderského hraběte Roberta Fríského. Po brutální vraždě Karla Dobrého, která vyvolala občanskou válku, a jmenování Viléma Clita flanderským hrabětem si bruggští měšťané zvolili na hraběcí stolec Dětřicha jako vnuka Roberta Fríského a vzkázali francouzskému králi Ludvíkovi VI., jehož chráněncem byl Vilém Clito, že francouzský král nemá právo se vměšovat do volby flanderského hraběte.[2] Dětřich přislíbil Bruggám, Gentu, Lille a Ypres, že bude podporovat obchod a hájit jejich svobody.[3] V březnu 1128 jej Bruggy uznaly hrabětem.[4] Po smrti Viléma Clita v létě 1128 v bitvě u Alostu se Dětřich dočkal uznání Francie a již v září 1128 v Casselu novopečený hrabě společně se svými vazaly obdaroval templářského velmistra Huga z Payns, jenž cestoval po evropských královských dvorech a povolával lid do Jeruzaléma.[5]

Koncil v Akkonu roku 1148

Během své vlády se snažil udržet si neutralitu během zápasu Francie s Anglií, která prospěla rozvoji flanderského obchodu. Roku 1134 po smrti první ženy Swanehildy[6] se oženil se Sibylou, dcerou jeruzalémského krále Fulka z Anjou.[pozn. 2]

Opakovaně se vydával do Svaté země, a to roku 1138, roku 1147 s druhou křížovou výpravou, poté roku 1157 a 1164.[9] O templářích hovořil roku 1144 jako o rytířích Chrámu ustavičně bojujících za Hospodina důraznou obranou východní církve před pohanskou špínou.[10]

Zemřel v lednu 1168 ve Flandrech a byl pohřben v klášteře Watten.[11] Vlády se ujal syn Filip.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle Dětřichovy listiny z 13. září 1128, kde je uvedeno, že k darování došlo v devátém roce po založení řádu, se stanovuje datum založení řádu templářů.
  2. Sibyla byla bývalou ženou[7] Dětřichova předchůdce Viléma Clita, manželství bylo na zásah anglického krále Jindřicha I. anulováno.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha : Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1. S. 20. Dále jen Noví rytíři. 
  2. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 129.  
  3. DUBY, Georges. Dějiny Francie od počátků po současnost. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-7184-514-0. S. 188.  
  4. CAENEGEM, R. C. van. Law and Power in Twelfth-Century Flanders. In BISSON, Thomas N. Cultures of power: lordship, status, and process in twelfth-century Europe. [s. l.] : University of Pennsylvania Press, 1995. ISBN 0-8122-1555-9. S. 151. (anglicky)
  5. Noví rytíři, str. 24
  6. Gilbert of Mons. Chronicle of Hainault. Příprava vydání Laura Napran. Woodbridge : The Boydell Press, 2005. 221 s. ISBN 1-84383-120-1. S. 47. Dále jen Chronicle of Hainault. 
  7. www.mittelalter-genealogie.de
  8. Francouzští králové, str. 121
  9. RILEY-SMITH, Jonathan. The crusades: a history. 2. vyd. [s.l.] : Continuum International Publishing Group, 2005. 353 s. ISBN 0-8264-7269-9. S. 135. (anglicky)  
  10. Noví rytíři, str. 65
  11. www.mittelalter-genealogie.de

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Vilém I.
Znak z doby nástupu Flanderský hrabě
11281168
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip