Alexej Fjodorovič Lvov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o ruském houslistovi. O ukrajinském městě pojednává článek Lvov.
Alexej Fjodorovič Lvov
Алексей Фёдорович Львов
Základní informace
Rodné jménoАлексей Фёдорович Львов
Narození5. června 1798
Ruské impérium Revel, Estonsko (Ruské impérium)
PůvodRuský
Úmrtí28. prosince 1870 (ve věku 72 let)
Ruské impérium Romaň, Kaunaský rajon, Litva, Ruské impérium
Místo pohřbeníKaunas
Žánryhouslový koncert, duchovní hudba
Povoláníhouslista, dirigent, hudební skladatel a teoretik, veřejný činitel
Nástrojehouslový virutos
OceněníŘád sv. Anny 1. třídy
Řád sv. Vladimíra 2. třídy
Řád sv. Jiří 4. třídy
Řád sv. Jiří 4. třídy za 25 let služby
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Praskovja Agejevna Abazová
RodičeFjodor Petrovič Ľvov a Naděžda Iljinična Berezinová
PříbuzníMarija Fjodorovna Rostovská (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexej Fjodorovič Lvov, rusky Алексе́й Фёдорович Львов, podle starého ruského přepisu Алексѣй Ѳеодоровичъ Львовъ, (25. květnajul./ 5. června 1798greg., v Revelu — 16.jul./ 28. prosince 1870greg., Romaň) byl ruský houslový virtuos, skladatel, dirigent, hudební literát a veřejný činitel. Byl také ředitelem Petrohradská dvorní pěvecké kapely v letech 18371861. Je autorem hudby k carské ruské hymně „Боже, Царя храни!“ / „Bože, carja chrani!“ (1833) a dalších.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 25. května 1798 v Revelu (dnešní Tallinn) v rodině známého ruského hudebního činitele Fjodorа Petroviče Lvova. Jeho bratranec Nikolaj Alexandrovič Lvov byl architekt. Již doma se mu dostalo vynikajícího hudebního vzdělání. Ve věku sedmi let hrál na housle při domácích koncertech, učil se u mnohých pedagogů, včetně F. Böhmeho, hodiny skladby dostával od I. G. Millera.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Lvov byl významným představitelem ruského houslového umění 1. poloviny 19. století. Kvůli svému služebnímu poměru neměl možnost vystupovat na veřejných koncertech, a tak koncertoval na setkáních hudebních spolků, v salonech, na dobročinných večerech, kde se proslavil jako vynikající virtuos. Pouze v době zahraničního cestování Ľvov vystupoval před širokým publikem. Při těchto příležitostech se také spřátelil s Felixem Mendelssohn-Bartholdym, Giacomo Meyerbeerem, Gaspare Spontinim, Robertem Schumannem, kteří Lvovo mistrovství vysoce oceňovali, a to jak jako sólisty, tak i orchestrálního hráče. Jako stoupenec klasické školy, Lvov shrnul základy hry na housle v brožurce, k níž přiložil vlastních „24 capriccií“, jež dodnes nepozbyly svých uměleckých kvalit a významu.

Skladatelská tvorba Lvovа je eklektická. Tradice ruské hudební kultury v jeho tvorbě se v různé míře mísily se silným italským a zejména německým vlivem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Львов, Алексей Фёдорович na ruské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]