Alexej Fjodorovič Lvov
Alexej Fjodorovič Ľvov Алексей Фёдорович Львов | |
![]() | |
Základní informace | |
---|---|
Rodné jméno | Алексей Фёдорович Львов |
Narození |
5. června 1798 (25. května dle Juliánského kalendáře) ![]() |
Původ | Ruský |
Úmrtí |
25. prosince 1791 (16. prosince dle Juliánského kalendáře) ![]() |
Místo pohřbení | Kaunas |
Žánry | houslový koncert, duchovní hudba |
Povolání | houslista, dirigent, hudební skladatel a teoretik, veřejný činitel |
Nástroje | houslový virutos |
Ocenění |
Řád sv. Anny 1. třídy Řád sv. Vladimíra 2. třídy Řád sv. Jiří 4. třídy Řád sv. Jiří 4. třídy za 25 let služby Řád sv. Vladimíra 3. třídy … více na Wikidatech |
Rodiče | Fjodor Petrovič Ľvov |
Příbuzní | Marija Fjodorovna Rostovska (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexej Fjodorovič Ľvov, rusky Алексе́й Фёдорович Львов, podle starého ruského přepisu Алексѣй Ѳеодоровичъ Львовъ, (5. června 1798, v Reveli — 28. prosince 1870, Romaň) byl ruský houslový virtuos, skladatel, dirigent, hudební literát a veřejný činitel. Byl také ředitelem Petrohradská dvorní pěvecké kapely v letech 1837 až 1861. Je autorem hudby k carské ruské hymně „Боже, Царя храни!“ / „Bože, carja chrani!“ (1833) a dalších.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 25. května 1798 v Reveli (dnešní Tallinn) v rodině známého ruského hudebního činitele Fjodorа Petroviče Ľvova. Jeho bratranec Nikolaj Alexandrovič Ľvov byl architekt. Již doma se mu dostalo vynikajícího hudebního vzdělání. Ve věku sedmi let hrál na housle při domácích koncertech, učil se u mnohých pedagogů, včetně F. Böhmeho, hodiny skladby dostával od I. G. Millera.
Tvorba[editovat | editovat zdroj]
Ľvov byl významným představitelem ruského houslového umění 1. poloviny 19. století. Kvůli svému služebnímu poměru neměl možnost vystupovat na veřejných koncertech, a tak koncertoval na setkáních hudebních spolků, v salonech, na dobročinných večerech, kde se proslavil jako vynikající virtuos. Pouze v době zahraničního cestování Ľvov vystupoval před širokým publikem. Při těchto příležitostech se také spřátelil s Felixem Mendelssohn-Bartholdym, Giacomo Meyerbeerem, Gaspare Spontinim, Robertem Schumannem, kteří Ľvovo mistrovství vysoce oceňovali, a to jak jako sólisty, tak i orchestrálního hráče. Jako stoupenec klasické školy, Ľvov shrnul základy hry na housle v brožurce, k níž přiložil vlastních „24 capriccií“, jež dodnes nepozbyly svých uměleckých kvalit a významu.
Skladatelská tvorba Ľvovа je eklektická. Tradice ruské hudební kultury v jeho tvrobě se v různé míře mísily se silným italským a zejména německým vlivem.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Hymna Ruského impéria («Боже, Царя храни!»)
- В Таллине состоялся концерт в память автора гимна «Боже, Царя храни!» А. Ф. Львова
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Львов, Алексей Фёдорович na ruské Wikipedii.