Aleluja! Živ buď nad smrtí slavný vítěz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Aleluja! Živ buď nad smrtí slavný vítěz (německy Alleluja! Des Todes starker Überwinder, polsky Alleluja żyw już jest śmierci Zwyciężyciel), staršími názvy Aleluja! Živ buď nad smrtí zvítězitel[1] nebo Aleluja! Zdráv buď, náš milý spasiteli,[2] je původem česká velikonoční píseň z roku 1830 oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Původní text písně napsal v češtině Tomáš Fryčaj, římskokatolický farář v Obřanech u Brna, moravský národní buditel a vydavatel populárních kancionálů. Nápěv složil Karl Nanke, ředitel kůru v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. Ve Fryčajově kancionálu je označena jako přeradostná píseň na vzkříšení Páně, která může být zpívána na Bílou sobotu, na den vzkříšení a o nedělích v době velikonoční.[1] Originální rukopis s touto písní je uložen v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě jako součást pozůstalosti po Karlu Dostálovi-Lutinovovi.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V jednotném kancionále vydávaném od roku 1973, v němž má přepracovaný text a upravený nápěv, je píseň označena číslem 401. Má osm slok a při mši je možné ji zpívat na všech propriálních částech mše i na závěr. V mnoha katolických kostelích se používá k vyjádření radosti v liturgii velikonoční vigilie a zpívává se i později v době velikonoční.[3] Ve slezské vsi Lukavec se zpěv této písně stal součástí staletí staré tradice velikonoční jízdy na koních.[4]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Píseň se mimo Moravy stala oblíbenou i v Horním Slezsku (včetně Hlučínska[5]), kde se rozšířila v německém znění pod názvem Alleluja! Des Todes starker Überwinder,[6][7][8][9][10] respektive v polském překladu nazvaném Alleluja żyw już jest śmierci Zwyciężyciel.[11][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FRYČAJ, Tomáš. Hallelujah! Živ buď nad smrtí Zvítězitel. In: FRYČAJ, Tomáš. Katolický kancionál k vzdělání a roznícení skutečné, veřejné i domácí pobožnosti. Složený od Tomáše Fryčaje, bývalého faráře v Obřanech blíž Brna. 10. vyd. Brno: František Šastl, 1851. S. 224.
  2. JURÁŇ, Jan. Varhaník. In: MEDVEĎOVÁ, Jiřina. S bílou holí. Kostelní Vydří: Karmelitánské nákladatelství, 2004. Dostupné online.
  3. Nahrávka provedení písně v kostele ve Vratislavi na svátek sv. Vojtěcha (23. dubna) v roce 2015 (připadl na třetí čtvrtek po Velikonocích)
  4. MiH / ČTK. Obyvatelé Lukavce na Novojičínsku uctili tradiční jízdou na koních Kristovo vzkříšení [online]. Christnet.cz, 2012-04-08 [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  5. ULBRICH, Paul. Můj domov Kouty v letech 1941-1965 [online]. Kravaře-Kouty: Kouty mýma očima, 2004 [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  6. Kirchenlieder der Oberschlesier. Příprava vydání R. Jendryssek. [s.l.]: Laumann Druck GmbH, 1983. ISBN 978-3-89960-043-8. 
  7. Kirchenlieder der Oberschlesier [online]. Laumann Druck & Verlag [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  8. a b Carson Cooman: Czech Hymns [online]. Sonus Paradisi [cit. 2016-03-28]. Dostupné online. 
  9. Ostern. Schlesische Nachrichten : Zeitung für Schlesien [online]. Landsmannschaft Schlesien – Nieder- und Oberschlesien, 2006-04-15 [cit. 2016-03-28]. Čís. 8, s. 7. Dostupné online. 
  10. PLOCH, Josef. Wilder Wermut : Die Chronik eines Russlandinternierten (1945). [s.l.]: [s.n.], 2003. S. 67. Obsahuje citaci první sloky německého textu písně. 
  11. OSTROGFILMS. Alleluja żyw juz jest śmierci Zwyciężyciel - orkiestra dęta i organy. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]