Albert Žirovnický
| Albert Žirovnický | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. května 1968 (55 let) Praha |
| Web | albert-zirovnicky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albert Žirovnický[1] (* 22. května 1968 Praha) je český odsouzený vrah a kverulant, který byl odsouzen rozsudkem vrchního soudu (20. srpna 2002) k trestu odnětí svobody na 16 let za vraždu prodavače fotoaparátů v prodejně Q-foto Milana Hosnedla. Známý je tím, že napsal z vězení nejvíce žalob na Českou republiku ze všech prozatím odsouzených vězňů. Podal jich přibližně 200. Mezi jeho nejznámější patří žaloba na ochranu osobnosti, ve které žádal o odškodnění za to, že je nucen v budovách státních orgánů, tedy věznici, dýchat cigaretový kouř. Prozatím je jediným odsouzeným, který vyhrál dva evropské soudy proti České republice. Jeho iniciály A. Ž. lze nalézt i ve sbírce zákonů (nález Ústavního soudu č.341/2010 Sb.).
Život[editovat | editovat zdroj]
Albert Žirovnický se narodil 22. května 1968 v Praze, kde také chodil na základní školu. Patřil mezi premianty třídy a základní vzdělání dokončil s vyznamenáním. Po základní škole nastoupil na střední školu zeměměřickou, kterou v roce 1987 zakončil složením maturitní zkoušky. V patnácti letech se začal věnovat hře na kytaru a působil v několika rockových kapelách. V roce 1988 byl jedním ze zakladatelů skupiny Kurtyzány z 25. avenue. Po konfliktu s ostatními členy kapely byl vyhozen a vymazán z její historie. Civilní službu vykonával na oddělení LDN ve Vinohradské nemocnici. Před tím se pokoušel vykonávat civilní službu u hasičského záchranného sboru.
Pracoval jako diskžokej. Hrál například v klubu Arabela, Arkádia, ve Slovanském domě a podobně.
Vražda Žirovnického babičky[editovat | editovat zdroj]
19. března 1993 byla v bytě ve Vršovických objevena mrtvola ženy v důchodovém věku. Policie podezřívala z tohoto činu jejího nejstaršího vnuka, Alberta Žirovnického. Žirovnický byl zadržen a umístěn ve vazební věznici na Pankráci, celu sdílel s Ivanem Roubalem. Později byl převezen do vazební věznice Ruzyně. Zde se poznal s Ivanem Jonákem, kontroverzním podnikatelem a majitelem Discolandu Sylvie. Policie neprokázala, že by byl vrahem Ludmily Žirovnické a byl z vazby propuštěn.
Po propuštění nemohl Žirovnický vykonávat své dřívější povolání diskžokeje kvůli vadě řeči, která byla zapříčiněna stresem z vazební věznice. Nastoupil do agentury, která se starala o tanečnice pracující v go-go baru Zlatý strom. V září 1996 začal pracovat na pozici provozního v Discolandu Sylvie a propracoval se až na pozici ředitele. V červenci 1998 byl Žirovnický odsouzen za krádež mincí v bytě Ludmily Žirovnické v době její smrti. Žirovnický tento čin od začátku popírá. V roce 2000 vypukla ve věznici Vinařice, kde si Žirovnický odpykával svůj trest, vzpoura. Vězni si ho zvolili za svého mluvčího[2]. Ke vzpouře se přidalo 17 dalších věznic.
V březnu 2000 byl podmínečně propuštěn.
Vražda prodavače Milana Hosnedla[editovat | editovat zdroj]
Po propuštění se seznámil se svou pozdější manželkou Sylvou Sarah Žirovnickou a odstěhoval se s ní do pronajatého domu v obci Rymaně. V říjnu roku 2000 byla objevena v prodejně Q-foto v Praze mrtvola prodavače Milana Hosnedla. Byl uškrcen prádelní šňůrou. Žirovnického i jeho tehdejší manželku policie po domovní prohlídce v březnu 2001 zadrželi. Kvůli domovní prohlídce, kterou policie v březnu 2001 provedla, se Žirovnický soudil a tvrdí, že byla nezákonná [3]. V médiích se objevila zpráva, že Žirovnický Hosnedla opil a později uškrtil, to ale toxikologické vyšetření Milana Hosnedla vyvrátilo. Na tehdy stanovenou dobu smrti 13. října 2000 měl Žirovnický alibi, které mu potvrdil personál v hotelu Atom v Třebíči; policii ho odevzdal v březnu 2001. 25. června 2001 požádali vyšetřovatelé o změnu pitevního protokolu a doba smrti Milana Hosnedla se změnila. Na změněnou dobu smrti Milana Hosnedla Žirovnický alibi neměl. Později byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 16 let[4]. Po předchozí podmínce, která se mu proměnila, strávil za mřížemi téměř 18 let. 5. ledna 2019 byl Žirovnický propuštěn[5]. Po celou dobu svého věznění i po propuštění vinu na smrti M. Hosnedla odmítá. Několikrát se neúspěšně pokusil o obnovu procesu. Nyní na svých webových stránkách zveřejňuje listy ze svého spisu[6] ve snaze očistit své jméno.
Žirovnický byl vězněn nejprve ve věznici Bory. Následně byl převezen do věznice Valdice, odkud byl převezen do věznice Mírov. Z věznice Mírov byl také nakonec 5. ledna 2019 propuštěn.
Po propuštění z vězení[editovat | editovat zdroj]
Albert Žirovnický žije od propuštění z věznice Mírov v Praze. 2.4.2019 promluvil ve sněmovně na téma podmínečné propuštění[7]. Na svém Facebooku zveřejňuje diskutabilní příběhy odsouzenců a snaží se tak o vyvolání diskuze mezi širší veřejností[8]. Točí videa na YouTube, ve kterých sděluje své názory na českou justici[9]. Dlouhodobě spolupracuje s publicistou Janem Šináglem[10]. Spolupráci s ním navázal ještě ve výkonu trestu. Po propuštění jejich spolupráce stále trvá. Naposledy Jan Šinágl uveřejnil video, ve kterém se Albert vyjadřuje k jednání městského soudu v Praze v jeho věci[11]. Společně s Romanem Ševčíkem založil Žirovnický Nadační fond V.S. Alberta Žirovnického[12], který je určen k podpoře příslušníků vězeňské služby a spolek Basmani.cz[13], který slouží k podpoře propuštěných vězňů v jejich snaze se zařadit zpět do společnosti. Ke spolku náleží i e-shop[14], který nabízí dárkové předměty vyrobené osobami s trestnou minulostí. Pomocí tohoto e-shopu je financován Nadační fond V.S. Alberta Žirovnického. Od září 2021 Žirovnický studuje na fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni[15].
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
Žirovnický je bezdětný a rozvedený. Od srpna 2020 má partnerku, která na sociálních sítích vystupovala pod pseudonymem Inka Nestling, v prosinci 2020 si změnila svůj pseudonym na Jiřička Pískle Nestling[16]. Její skutečná totožnost není známá.
Žirovnického žaloby[editovat | editovat zdroj]
Žaloby k soudům České republiky[editovat | editovat zdroj]
Žirovnický se po celou délku svého trestu soudil. Napsal více než 200 žalob na stát a vězeňskou službu. Mezi ty nejznámější patří žaloba na ochranu osobnosti[17], ve které se domáhal odškodnění za to, že byl nucen ve vězení dýchat cigaretový kouř. Mediálně známá je také žaloba proti nezákonnému plošnému odběru DNA[18] ve věznicích nebo žaloba na zamítnutí jeho žádosti o možnost studovat vysokou školu po internetu[19]. Ve svých žalobách se zabýval otázkou nebezpečných vězeňských autobusů, které neodpovídají bezpečnostním předpisům, ač se jedná o vozidla používaná k přepravě vězňů mezi jednotlivými věznicemi. Na štědrý den roku 2013[20], Žirovnický v této žalobě upozorňoval na nebezpečí, které při přepravě těmito autobusy vzniká. V květnu 2019 se stala tragická havárie vězeňského autobusu, při které došlo k úmrtí dozorce[21]. Žirovnický upozorňoval i na nedostatečnou požární ochranu ve věznicích. V září 2020 ve věznici na Borech uhořel vězeň[22]. Okolnosti případu jsou podezřelé.
Žaloby k evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP)[editovat | editovat zdroj]
Žirovnický vyhrál dvě pře u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V první žalobě se jednalo o ilegální věznění z 30. září 2010. Druhá žaloba se týkala nepřiměřené doby soudního řízení[23] z 8. února 2018.
Žirovnický se svými vědomostmi z českého i evropského práva snažil pomáhat spoluvězňům. Napsal například stížnost k evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku[24] doživotně odsouzenému Robertu Tempelovi. Zasloužil se tak o to, že Tempel 25. června 2020 vyhrál nad Českou republikou[25]. V rozsudku ESLP ve věci Tempel je mimo jiné konstatována dysfunkce české trestní justice. Česká republika se následně odvolala k velkému senátu. Evropský soud odvolání nepřijal[26]. Robert Tempel tak získal naději na obnovení svého procesu, o které zažádal 8. prosince 2020,[27] což vedlo 29. července 2021 Ústavní soud k zrušení doživotního trestu a vrácení věci Vrchnímu soudu v Praze.[28] 15. října 2021 potvrdil zrušení odsuzujícího rozsudku Roberta Tempela i vrchní soud[29] a 20. října byl Robert Tempel propuštěn na svobodu.[30] Stal se tak prvním doživotně odsouzeným vězněm, který se po zásahu ESLP zařadil mezi nejzávažnější potvrzené justiční omyly České republiky a střední Evropy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Albert Žirovnický. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Interview BBC. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Vrah chtěl 50 milionů, nedostane nic. Blesk.cz [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Šéf Discolandu dostal za vraždu 16 let. iDNES.cz [online]. 2002-03-25 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Vrah Žirovnický je po 18 letech venku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Svítání aneb černé slunce vychází · Albert Žirovnický [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Sněmovna 2.4.2019: Seminář o podmínečném propuštění a jeho limity - alarmující stav vězeňství v ČR! - YouTube. www.youtube.com [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Presumpce neviny aneb největší pokrytectví České republiky. - YouTube. www.youtube.com [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ ŠINAGL, Jan; MARTY. Albert Žirovnický: Nepřiměřená délka soudního řízení 10 let, 7 měsíců, 13 dní!. www.sinagl.cz [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ MS Praha potvrdil rozsudkem výrok ESLP o disfunkci české justice a porušování práva na ostří nože - YouTube. www.youtube.com [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Nadační fond Vězeňské služby (Alberta Žirovnického) ⇒ IČO: 09871683 - Obchodní rejstřík | Peníze.cz. rejstrik.penize.cz [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ KURZY.CZ. Basmani.cz-z.s. , Rouchovany IČO 11830794 - Obchodní rejstřík firem | Kurzy.cz. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Domovská stránka. BasmanI [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ https://doc-public.zcu.cz/rest/cmis/document/workspace://SpacesStore/47136bd3-6b52-43b2-9a2a-ed2da9eee8b9/content
- ↑ Jiřička Pískle Nestling. www.facebook.com [online]. [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Odsouzený vrah vyhrál spor kvůli kouření ve vězení, teď chce miliony za soudní průtahy. Lidovky.cz [online]. 2017-12-31 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Odběr DNA nebyl v pořádku, přitakal soud vězni. Přel se i o cigaretový kouř. iDNES.cz [online]. 2010-11-23 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Mírov zatrhl vězni studium po internetu, trestanec žádal milion odškodné. iDNES.cz [online]. 2015-09-23 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ (Ne)bezpečné "autobusy" vězeňské služby... No a jezdí vesele dál. :: Albert.zirovnicky. albert-zirovnicky.basmani.cz [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Vězeňské autobusy. tragická havárie. Dostupné online.
- ↑ Věznice Plzeň Bory: Tady záhadně uhořel vězeň Petr!. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Stížnost k ESLP Štrasburk, Žirovnický vs. Česká republika. eslp.justice.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ S. Tempel: Vězení jsem přežil díky víře v Boha, v doživotní cele čekáte jenom na smrt. Epoch Times [online]. Epoch Times ČR, 2021-11-11 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Na doživotí odsouzený vrah Tempel uspěl ve Štrasburku. Jeho případ může znovu otevřít Ústavní soud. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
- ↑ V řízení proti České republice u ESLP poprvé uspěl doživotně odsouzený - Svět práva. Advokátní deník. 2020-11-24. Dostupné online [cit. 2021-01-02].
- ↑ Doživotně odsouzený Robert Tempel požádal Ústavní soud o obnovu procesu. iDNES.cz [online]. 2020-12-08 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online.
- ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3347424-ustavni-soud-naridil-znovu-otevrit-pripad-tempela-potrestaneho-dozivotim-za
- ↑ Odvolací soud potvrdil osvobození Roberta Tempela. Obžaloba ho vinila ze dvou vražd. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Tempel je jako třetí doživotně odsouzený na svobodě. Jeho propuštění se zdrželo i kvůli pracovní době. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-10-20]. Dostupné online.