Přeskočit na obsah

Albert Adu Boahen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Albert Adu Boahen
Narození24. května 1932
Eastern Region
Úmrtí24. května 2006 (ve věku 74 let)
Eastern Region
Alma materŠkola orientálních a afrických studií Londýnské univerzity
Akuafo Hall
Ghanská univerzita
Mfantsipim School
PracovištěGhanská univerzita
OborDějiny Afriky
OceněníFellow of the Ghana Academy of Arts and Sciences (1969)
Noma Award for Publishing in Africa (1997)
DětiCharles Adu Boahen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Kwadwo Adu Boahen (24. května 1932, Oseim – 24. května 2006) byl ghanský akademik, historik a politik. V letech 1959 až 1990 působil na Ghanské univerzitě. V roce 1992 kandidoval v prezidentských volbách za hlavní opoziční stranu Nová vlastenecká strana (NPP).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Akademická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1956 dokončil Boahen svá studia na Univerzitě Zlatonosného pobřeží.[1] V roce 1959 získal jako první Ghaňan titul Ph.D z africké historie na Škole orientálních a afrických studiích v Londýně.[2]

Od roku 1959 působil na Ghanské univerzitě. Od roku 1971 až do svého odchodu do důchodu v roce 1990 byl profesorem. V letech 1967 až 1975 jako první Afričan vedl zdejší katedru historie.[1][2] V letech 1973 až 1975 zastával funkci děkana.[1] Působil také v redakční radě časopisu The Journal of African History, který vydává nakladatelství Cambridge University Press.[2] V roce 1969 hostoval na Australské národní univerzitě, v roce 1970 na Kolumbijské univerzitě a v letech 1990 a 1991 na State University of New York. V letech 1993 až 1999 působil ve výboru UNESCO, který vydal osmisvazkové dílo General History of Africa. Boahen byl také členem Ghanské akademie umění a věd.[2]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 1988 veřejně přednášel o ghanských dějinách v letech 1972–1987. Proto mu je přičítáno přerušení tzv. „kultury ticha“, která byla charakteristická během režimu prezidenta Jerryho Rawlingse. Rawlings zastával funkci prezidenta od roku 1981.[2] Boahenovy přednášky, které se nejdříve konaly v British Council Hall v Akkře byly v roce 1998 publikovány pod názvem The Ghanian Sphinx: The Contemporary History of Ghana 1972–1987.[1]

V roce 1990 spoluzaložil Hnutí za svobodu a spravedlnost a stal se jeho prvním předsedou. V roce 1992 byl v Ghaně zrušen zákaz politických stran. Ve stejném roce se konaly i prezidentské volby, ve kterých Boahen kandidoval za Novou vlasteneckou stranu (NPP). Spolu s ním kandidoval Roland Issifu Alhassan do funkce viceprezidenta.[3] Boahen ve volbách získal 30,4 % hlasů, byl však poražen Jerrym Rawlingsem.[1][4] Byl přesvědčen o zmanipulování voleb a bojkotoval proto parlamentní volby konané ve stejném roce. V prezidentských volbách v roce 1996 Boahen nekandidoval. V roce 1998 se pokusil stát opět kandidátem NPP do nadcházejících prezidentských voleb v roce 2000, ale NPP nominovala Johna Kufuora, který tyto volby vyhrál.[1]

Na začátku své kariéry se Boahen vyslovil proti marxistické historiografii. Sám sebe označil za liberálního demokrata, vyznavače svobody jednotlivce, soukromého podnikání a tržního hospodářství.[1]

Konec života a jeho odkaz

[editovat | editovat zdroj]

Albert Adu Boahen zemřel v den svých 74. narozenin 24. května 2006.[2] Přežila ho jeho manželka Mary Adu Boahen a jejich pět dětí. Mezi truchlícími, kteří po jeho smrti navštívili rodinu byl i Jerry Rawlings.[1] Boahenovy se dostalo státního pohřbu a v červnu 2006 byl posmrtně vyznamenán Řádem ghanské hvězdy.[2]

Jeho syn Charles Adu Boahen se stal v roce 2017 náměstkem ministra zahraničních věcí. Do této funkce jej jmenoval prezident Nana Akufo-Addo.[5][6][7][8]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Adu Boahen na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h AGYEMAN-DUAH, Ivor. Obituary: Albert Adu Boahen. the Guardian [online]. 2006-06-02 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g PROFESSOR EMERITUS ALBERT ADU BOAHEN (1932–2006). The Journal of African History. 2006/11, roč. 47, čís. 3, s. 359–361. Dostupné online [cit. 2021-08-08]. ISSN 1469-5138. DOI 10.1017/S0021853706002441. (anglicky) 
  3. NPP founding father dies at 37 Military Hospital | Regional News 2014-04-15. web.archive.org [online]. 2014-04-16 [cit. 2021-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-16. 
  4. Jeffries, Richard, and Claire Thomas. "The Ghanaian Elections of 1992". African Affairs, Vol. 92, No. 368 (July 1993), s. 331–366. Dostupné online
  5. Akufo-Addo releases names of 50 deputy and 4 more ministerial nominees. Graphic Online [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. OBOUR, Samuel. Here are all the 50 deputy ministers that Akufo-Addo has just appointed. Yen.com.gh - Ghana news. [online]. 2017-03-15 [cit. 2021-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-08. (anglicky) 
  7. Akufo-Addo names 50 deputies, 4 ministers of state [online]. 2017-03-15 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Akufo-Addo picks deputy ministers. GhanaWeb [online]. 2017-02-20 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky)