Ajinomoto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ajinomoto
Logo
Logo
Ústředí Ajinomoto v Tokiu.
Ústředí Ajinomoto v Tokiu.
Základní údaje
Právní formakabušiki gaiša
Datum založení17. června 1917
ZakladatelKikunae Ikeda
SídloTokio, Japonsko
Souřadnice sídla35°40′37,1″ s. š., 139°46′23,9″ v. d.
Klíčoví lidéTakaaki Nishii (prezident a generální ředitel)
Charakteristika firmy
Oblast činnostipotravinářství
Produktykoření, oleje na vaření, mražené potraviny, sladidla, aminokyseliny a léčiva
Dceřiné společnostiAjinomoto (United States)
PT Ajinomoto Indonesia
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.ajinomoto.co.jp/
ISINJP3119600009
LEI353800UT0TLROREPIC92
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ajinomoto Co., Inc. (japonsky 味の素株式会社, Adžinomoto kabušiki gaiša) je japonská nadnárodní potravinářská a biotechnologická společnost, která vyrábí koření, jedlé tuky a oleje, glutamáty, mražené potraviny, nápoje, sladidla, aminokyseliny, léčiva a izolační materiály pro použití v osobních počítačích.

Společnost, jejíž ústředí se nachází v tokijské městské části Čúó,[1] působí v 36 zemích světa a zaměstnává asi 34 000 lidí.[2] Její tržby činily v roce 2022 asi 10 miliard dolarů.[2]

Aji-No-Moto (味の素, Adži-No-Moto) neboli esence chuti je obchodní název původního produktu společnosti glutamátu (glutamanu) sodného, jenž byl od roku 1909 první svého druhu.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

1907–1944: Počátky a rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Původní balení AJI-NO-MOTO (1909)
Olejomalba továrny v Kawasaki v období 1. světové války

Ajinomoto Co., Inc. Byla založena roku 1908 jako dceřiná společnost firmy Suzuki Pharmaceutical Company, kterou v květnu 1907 společně založili Saburosuke Suzuki II. a Kikunae Ikeda. Ajinomoto vznikla proto, aby mohl Kikunae Ikeda, který byl profesorem chemie na Tokijské císařské univerzitě, prodávat ochucovadlo glutamát či glutaman sodný, které vynalezl a jehož výrobu z pšenice si nechal patentovat. Toto ochucovadlo vytvořil poté, co zjistil, že glutaman sodný je zdrojem chuti, kterou nazval umami. Společnost Ajinomoto představila Ikedovo ochucovadlo v dubnu 1909 na nové výstavě výrobků v Tokiu pod značkou AJI-NO-MOTO,[4] a hned následující měsíc ho začala prodávat.[5] Marketing společnosti mířil v první řadě na ženy v domácnosti. Tomu napomáhala ochranná známka hospodyňky v zástěře a reklamy v novinách a na poutačích.[3]

Výroba se pomalu zvyšovala, ze 4,7 tuny v roce 1910 na 23,3 tuny v roce 1913. Společnost proto byla nucena postavit v roce 1914 ve městě Kawasaki novou továrnu, aby dokázala držet krok se vzrůstající poptávkou.[6] V roce 1918 dosáhla výroba 84,6 tuny. Vzhledem k rostoucímu exportu otevřela společnost Ajinomoto v letech 1917 a 1918 pobočky v New Yorku a v Šanghaji. V roce 1918 vyvezla do zahraničí 20,5 tuny ochucovadla, což byla čtvrtina její celkové produkce.[5] Roku 1927 otevřela Ajinomoto pobočku v Singapuru a v Hongkongu a roku 1929 na Tchaj-wanu.

Pro snížení nákladů na masovou výrobu, byla pšenice nahrazena sójovými boby. Prodej v USA vzrostl zejména díky masovým objednávkám od společností Heinz a Campbell Soup Company. Mezi roky 1931 až 1937 vzrostla výroba z 1077 tun na 3750 tun. Vzhledem k rostoucímu japonskému izolacionismu koncem 30. let[7] klesla výroba AJI-NO-MOTO z 3750 tun v roce 1937 na 2339 tun v roce 1940.[8] Do roku 1942 se snížila na pouhých 1000 tun a do roku 1944 se vzhledem k japonskému válečnému úsilí zcela zastavila.

1945–1979: Poválečné Japonsko a rozšíření výrobního programu[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení 2. světové války obnovovala společnost Ajinomoto svoji potravinářskou výrobu jen zvolna. Jednak jí chyběl dostatek finančních prostředků na vlastní výrobu, ale hlavně měla zničenou továrnu. V dubnu 1946 společnost změnila své jméno na Ajinomoto Co., Ltd.[4] Následujícího roku byla obnovena výroba dochucovadla, k níž nově přibyla výroba dalších potravinářských výrobků, jako jsou kořenící směsi na základě nukleových kyselin či průmyslově zpracované potraviny. V květnu 1949 společnost vstoupila na japonskou burzu cenných papírů. Do roku 1950 tvořil export 95 % příjmů společnosti,[8][5] přičemž export do jihovýchodní Asie, Evropy a USA v následujících létech dále vzrůstal.[9] V Evropě používala dochucovadlo AJI-NO-MOTO řada potravinářských firem včetně takových, jako jsou Maggi nebo Knorr. V roce 1953 překonal prodej firmy Ajinomoto v Japonsku předválečné prodeje.[6]

V 60. letech začala společnost Ajinomoto rozšiřovat svůj výrobní program tím, že si zajistila spojenectví s mezinárodními potravinářskými společnostmi, jako jsou Kellogg's či Hellmann's. Díky těmto partnerstvím začala Ajinomoto v Japonsku prodávat kukuřičné lupínky Kellogg's a polévky Knorr a vytvořila vlastní značku majonézy.[5] Během tohoto období upravila společnost recepturu ochucovadla AJI-NO-MOTO, když místo sójových bobů použila aminokyseliny z cukrové třtiny, což umožnilo vyrábět dochucovadlo v zemích, kam se dříve vyváželo, takže odpadly náklady na dopravu. Tak se výroba pro místní potřeby přenesla do Thajska, na Filipíny, do Malajsie, Peru, Indonésie a do Brazílie. Do roku 1979 se téměř polovina všech dochucovadel AJI-NO-MOTO vyráběla mimo Japonsko.[10]

V 70. letech, Ajinomoto dál rozšířila výrobu, když v roce 1970 uvedla na trh ochucenou přísadu HON-DASHI (Hon-daši) a od roku 1972 vyráběla i mražené potraviny. V roce 1973 založila spolu se společností General Foods Inc. firmu Ajinomoto General Foods Inc., společný podnik, který prodával instantní kávu. A roku 1978 uvedla na trh čínskou kořenící přísadu pod značkou "Cook Do".[4][6]

V tomto období společnost rozšířila svoje působení i do jiných oblastí. V roce 1956 začala dodávat krystalické aminokyseliny pro farmaceutické použití, načež v 60. a 70. létech vyvinula aminokyseliny pro použití v krmivech, různá léčiva a saponáty.

1980–2009: Globální rozšiřování[editovat | editovat zdroj]

S poklesem výkonu japonské ekonomiky v 80. letech se společnost snažila přesouvat větší část své výroby do zámoří, čímž vzrostl počet zaměstnanců, které společnost zaměstnávala v zahraničí ze 4000 v roce 1979 na více než 11 000 v roce 1996. Od roku 1980 začala společnost přeorientovávat své úsilí o diverzifikaci od potravinářských produktů k aminokyselinám. Poté co americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v roce 1981 opětovně schválil používání aspartamu, začala společnost Ajinomoto roku 1982 s výrobou tohoto umělého sladidla. V roce 1987 se pustila do výzkumu léků pro klinickou výživu, léků proti rakovině, léků proti infekčním chorobám a kardiovaskulárních léků. V jejích laboratořích tak vznikly léky ELENTAL pro použití v klinické výživě, LIVACT pro boj s onemocněním jater a ve spolupráci s Japonskou nadací pro výzkum rakoviny i Lentinan. Později uvedla Ajinomoto na trh přípravek JINO jako kosmetiku a aminokyselinu pro sportovce. V roce 1995 následoval doplněk JINO Amino Vital. Roku 2000 získala Ajinomoto od společnosti Monsanto její výrobu aspartamu.[11]

V dubnu 2002 došlo ve společnosti k reorganizaci na divize potravin, aminokyselin a léků. Ajinomoto nadále vlastnila dceřiné společnosti pro mražené potraviny, tuky a oleje. V únoru 2003 uzavřely společnosti Ajinomoto a Unilever dohodu o společném podniku v šesti asijských zemích a regionech. Proto uvedla Ajinomoto na trh značku VONO, jež nahradila její využívání značky Knorr a vytvořila si na trhu vlastní identitu.[5] V červenci 2003 koupila Ajinomoto francouzskou firmu Orsan a přejmenovala ji na AJI-NO-MOTO Foods, Europe.[5] V listopadu 2005 došlo k likvidaci divize AJI-NO-MOTO Pharmaceuticals USA, Inc. Její aktiva a funkce byly sloučeny do společnosti AJI-NO-MOTO Pharmaceuticals, Europe. V lednu 2006 koupila Ajinomoto od francouzské skupiny Danone výrobce omáček a ochucovadel Amoy Food.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ajinomoto na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ajinomoto: Toward the realization of "Ajinomoto Group Zero Emissions" Chuo Ace Logistics Corporation achieves "Green Management Certification" Chuo Ace Logistics Corporation promotes environmentally friendly logistics, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line. Archivováno 13. 9. 2017 na Wayback Machine.
  2. ↑ a b Financial Report for the fiscal year ended March 31, 2023 [online]. Ajinomoto Group [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b SAND, Jordan. A Short History of MSG. Gastronomica. 2005. Dostupné online. DOI 10.1525/gfc.2005.5.4.38. JSTOR 10.1525/gfc.2005.5.4.38. 
  4. ↑ a b c Ajinomoto Group Global Website - Eat Well, Live Well. [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e f 味の素グループ企業情報サイト ～Eat Well, Live Well.～ Ajinomoto [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. (japonsky) 
  6. ↑ a b c 味の素グループ年表 [online]. Ajinomoto [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. (japonsky) 
  7. ↑ TAKEDA, Haruhito. 2-2 Industrial Capacity Expansion and National General Mobilization [online]. 2004 [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b 『100 years of the AJINOMOTO GROUP』Chapter4 During World War II, Item 3, Page 204 Retrieved 20 December 2017 [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 December 2018. 
  9. ↑ 『100 years of the AJINOMOTO GROUP』Chapter 5　5–6 List of business expansion（in Japanese）, Item 2, Page 240： Retrieved 20 December 2017
  10. ↑ 100 years of the Ajinomoto Group, Chapter 7 Measures towards safety and global expansion, Item 5, pp. 423–434 ：Retrieved 20 February 2018
  11. ↑ Sweetener sale-05/06/2000-ECN [online]. Reed Business Information, June 5, 2000 [cit. 2010-07-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ PERRI, Celeste; SEKIOKA, Tomomi. Danone Sells Amoy to Japan's Ajinomoto for EU190 Mln (Update2). Bloomberg.com. January 12, 2006. Dostupné online [cit. June 14, 2013]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ajinomoto&oldid=23673382“