Přeskočit na obsah

Adelbert von Chamisso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adelbert von Chamisso
Rodné jménoLouis Charles Adélaïde de Chamissot de Boncourt
Narození30. ledna 1781
Châlons-en-Champagne
Úmrtí21. srpna 1838 (ve věku 57 let)
Berlín
Příčina úmrtírakovina plic
Místo pohřbeníFriedhof III der Gemeinde Jerusalems- und Neue Kirche
Povoláníbotanik, básník, pteridolog, bryolog, spisovatel, přírodovědec, zoolog, objevitel, kurátor sbírky a sběratel rostlin
Alma materHumboldtova univerzita
Francouzské gymnázium v Berlíně
Tématabotanika a zoologie
Významná dílaPodivuhodný příběh Petra Schlemihla
Manžel(ka)Antonie Piaste
DětiMax de Chamisso de Boncourt
Ernst Chamisso de Boncourt
Hermann Freimund von Chamisso
Adolph von Chamisso
Louise von Chamisso
RodičeLouis Marie de Chamisso de Boncourt a Marie Anne Gargam
PříbuzníHippolyte de Chamisso (sourozenec)
Adelaide de Chamisso de Boncourt (vnučka)
PodpisPodpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Charles Adélaïde de Chamissot[1][2] de Boncourt, známý jako Adelbert von Chamisso [šamiso] (30. ledna 1781 Châlons-en-Champagne – 21. srpna 1838 Berlín), byl německý básník a botanik.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako šesté[3] ze sedmi dětí do šlechtické rodiny hraběte Louise Marie de Chamissot na zámku Boncourt v oblasti Champagne. Jeho rodina v roce 1790 zchudla a v roce 1792 opustila Francii. Na útěku před revolucionáři prošla celá rodina Holandsko a jižní Německo. Jejich novým domovem se v roce 1796 stal Berlín,[4] kde se dva z Adelbertových starších bratrů stali učiteli. Chamisso zde studoval na Francouzském gymnáziu a později se živil jako prodavač a malíř květin. Pak se stal pážetem u princezny Luisy Friederiky Pruské a v roce 1801 důstojníkem pruské armády, v té době si říkal Ludwig von Chamisso. Když však měl bojovat proti své francouzské vlasti, z armády vystoupil a věnoval se studiu přírodních věd a literatuře.

Léta 1815–1818 strávil na cestě kolem světa. Tato expedice ruského kapitána Otto von Kotzebue financovaná hrabětem Nikolajem Rumjancevem prozkoumávala Polynésii a Hawaii. Chamisso kartograficky zdokumentoval velkou část pobřeží Aljašky, byl po něm pojmenován nově objevený ostrov Chamisso. Popsal způsob života Eskymáků a obyvatel Aleut a všechna svá (nejen) přírodovědná pozorování pak vydal knižně v díle Cesta okolo světa[5] (mimochodem slovo parka označující oděvní součást se poprvé objevilo právě v tomto díle).

Nakonec se v roce 1819 stal ředitelem botanické zahrady v Berlíně. Pokračoval však ve své literární práci a spolu s Gustavem Schwabem vydával Německý almanach Múz. Byl členem berlínské lóže Svobodných zednářů.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli byla Chamissovou mateřštinou francouzština, nezapomenutelná díla vytvořil v němčině. Jeho nejznámějším dílem je fantastická povídka Podivuhodný příběh Petra Schlemihla (Peter Schlemihls wundersame Geschichte) s autobiografickými prvky, která vyšla v roce 1814.[6] Toto dílo se nachází někde mezi romantickou pohádkou a realistickou novelou. Vypráví o chudém Petrovi, který prodá ďáblu za bezedný měšec svůj stín. Společnost jím začne pohrdat a Petr se ocitá v osamění. Nakonec nalezne uspokojení v badatelské práci. Příběh ukazuje, jak často lidé pohrdají jakoukoli odlišností a jak nesnadné může být napravit vlastní zdánlivě nevinný omyl.

Povídka byla zpracována v roce 2013 v Českém rozhlasu jako šestidílná četba na pokračování. V překladu Jiřího Konůpka a režii Lídy Engelové četl Miroslav Táborský.[7]

Od roku 1985 nese jeho jméno Cena Adalberta von Chamisso, kterou jsou v Německu vyznamenáváni spisovatelé píšící německy, jejichž mateřským jazykem však není němčina, příp. osoby, které se svým literárním dílem významně zasloužily o mezikulturní dialog.

Adelbert von Chamisso má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Cham..[8]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Adelbert von Chamisso
    Adelbert von Chamisso
  • Jeho hrob v Berlíně
    Jeho hrob v Berlíně
  • Pamětní deska v Berlíně (Grunewaldstraße 6, Berlin-Schöneberg)
    Pamětní deska v Berlíně (Grunewaldstraße 6, Berlin-Schöneberg)
  • Pamětní deska v Berlíně (Friedrichstraße 235, Berlin-Kreuzberg)
    Pamětní deska v Berlíně (Friedrichstraße 235, Berlin-Kreuzberg)
  • Jeho báseň 'Die Löwenbraut (1827)'
    Jeho báseň 'Die Löwenbraut (1827)'

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Adelbert von Chamisso [online]. geni.com [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ PARMENTIER, Sabine. Œuvre et vie d'Adelbert Von Chamisso. Figures de la psychanalyse. 2002-10-01, roč. no7, čís. 2, s. 167–185. ISSN 1623-3883. (francouzsky) 
  3. ↑ Chamisso-Literaturhaus im Kunersdorfer Musenhof [online]. www.kunersdorfer-musenhof.de [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ GESSLER, Philipp. Mit der Zerrissenheit eines Fremden [online]. www.taz.de, 2004-08-28 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ Weit gereister Migrant - Lösung [online]. www.wissenschaft.de, 2015-02-11 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ LINDER, Christian. "Ich bin nirgends am Platze, ich bin überall fremd": Vor 175 Jahren starb der Dichter und Naturforscher Adelbert von Chamisso [online]. Deutschlandradio Kultur, 2013-08-21 [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ Adelbert von Chamisso: Podivuhodný příběh Petra Schlemihla. Vltava [online]. Český rozhlas [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adelbert_von_Chamisso&oldid=21962716“